Podpoří ekologická daňová reforma rozvoj výroby energií z obnovitelných zdrojů? (I)

Z připravené verze Koncepce ekologické daňové reformy vypracované MŽP 21.10.2005 zpracoval Zdeněk Kučera

Dalším způsobem, jak vláda může působit na snižování emisí v oblasti energetiky, strojírenství, dopravy, zemědělství a dalších odvětví, která negativně působí na životní prostředí, je daňové zatížení provozů, které stále dosahují nadstandardních emisních parametrů. Pokud v České republice zatím chyběla politická vůle, tak jakákoliv vláda, která vzejde z povolebních výsledků se Ekologickou daňovou reformou (EDR) bude muset zabývat, a hlavně, ji přijmout. Koncepce EDR je už od loňského podzimu vypracovaná Ministerstvem životního prostředí a je jen na příští politické reprezentaci, kdy se s ní bude vážně zajímat.

Ekologická daňová reforma pro léta 2007 - 2015

Tento dokument představuje přesun ze zdanění lidské práce směrem ke zdanění výrobků a služeb, jejichž výroba a spotřeba má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Zvýšení zdanění se dotkne užití energetických výrobků, elektřiny a užití motorových vozidel. Sazby daní jsou diferencovány s cílem snížit emise skleníkových plynů, škody a dopady na lidské zdraví ze znečištění ovzduší. EDR je jedním z nástrojů k dosažení národních emisních stropů pro znečišťující látky. Daňová diferenciace vychází z podmínek stanovených směrnicí Směrnice 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (dále jen Směrnice). Aby byl naplněn princip výnosové neutrality reformy, jsou dodatečné výnosy zvýšeného zdanění využity na snížení jiných daní. Výnosy budou využity tak, aby byly sníženy náklady práce s cílem povzbudit zaměstnanost. Koncepce EDR navrhuje dvě varianty využití výnosů:

1. snížení nedaňových nákladů práce, konkrétně povinných příspěvků na státní politiku zaměstnanosti placených jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli,
   
   
2. zvýšením nezdanitelného základu daně z příjmu fyzických osob.

Jedinou výjimkou bude zavedení kompenzačních opatření s cílem zmírnit negativní dopad na nízko-příjmové skupiny domácností ze zvýšeného zdanění energií, elektřiny a užití motorových vozidel. Proto jsou navržena opatření ke zmírnění negativních sociálních dopadů, které vychází ze stávajícího systému sociálního zabezpečení a daňového systému; nepředpokládá se zavedení nezdanitelného prahu spotřeby ani duálních sazeb.

Výjimky a úlevy ze zdanění jsou poskytnuté ekologicky přijatelnějším způsobům výroby energií a pro specifi cké užití jako například veřejnou dopravu. Zdanění energií a elektřiny se nebude týkat procesů chemické redukce, elektrolýzy a metalurgie, jako i odvětví DI (Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků). S žádnými dalšími daňovými výjimkami a úlevami se nepočítá.

EDR bude zavedena postupně s cílem poskytnout dotčeným subjektům dostatečný čas na přizpůsobení. Sazby daní na energetické výrobky, elektřinu a užití motorových vozidel budou postupně navyšovány od roku 2007 do roku 2015.

ZDANĚNÍ ELEKTŘINY A ENERGETICKÝCH PRODUKTŮ PRO VÝROBU TEPLA

Podmínky zdanění elektřiny a energetických produktů pro výrobu tepla stanoví příslušná směrnice. Předmětem zdanění bude elektřina na výstupu a energetické produkty pro výrobu tepla. Plátcem daně bude každá právnická a fyzická osoba, která uvádí na trh elektřinu a energetické produkty pro výrobu tepla. Předmětem zdanění bude také vlastní (samo) spotřeba elektřiny.

1) Komodity nespadající do předmětu daně

Zdanění se nebude vztahovat na energetické produkty použité pro účely chemické redukce, v elektrolytických a metalurgických procesech a v mineralogických procesech (odvětví 26). Spotřeba energetických produktů ve vlastních prostorách podniku, který vyrábí energetické produkty, se nepovažuje za zdanitelné plnění, jsou-li spotřebovávány energetické produkty vyrobené ve vlastních prostorách podniku. Výjimka se však nebude vztahovat na energetické výrobky, které byly použité pro výrobu tepla nebo elektřiny v těchto procesech. Předmětem zdanění nebudou ani energetické výrobky (uhlí) použité pro výrobu koksu; koks bude zdaněn, jestliže bude spotřebován pro účely topení. Elektřina užitá pro výrobu elektřiny bude předmětem zdanění. Při duálním užití energetických výrobků bude předmětem zdanění část výrobků užitá pro výrobu tepla nebo elektřiny.

2) Komodity s výjimkou ze zdanění

1. Elektřina ( tzv.elektřina z obnovitelných a druhotných zdrojů): pocházející ze sluneční energie, větrné energie nebo geotermální energie; vyrobené ve vodních elektrárnách, vyrobené z biomasy nebo produktů vyrobených z biomasy; výjimka se vztahuje také na podíl elektřiny vyrobené při spolu-spalování biomasy; vyrobené z emisí metanu z opuštěných uhelných dolů; vyrobené z palivových článků, jejichž palivo je vyrobeno z obnovitelných zdrojů energie; vyrobené z bioplynu a plynu ze skládek; vyrobené při energetickém využití vytříděného podílu biomasy v komunálním odpadu.
   
   
2. Biomasa užitá pro výrobu tepla.

3) Komodity s částečnou úlevou ze zdanění

1. Spotřeba elektřiny používané za účelem přepravy zboží a osob. Úlevou je vratka daně, která se vypočte jako %-ní násobek ze zaplacené spotřební daně z elektřiny za rok; procento je dáno podílem spotřebované zelené elektřiny (při přepravě zboží a osob) na celkové spotřebě elektřiny za rok (při přepravě zboží a osob). Úleva se týká veřejné dopravy využívané pro přepravu zboží a osob po železnici, metrem, tramvají a trolejbusem, příp. elektrobusy. Netýká se lyžařských vleků a lanovek.
   
   
2. Pro kombinované generátory výroby elektřiny a tepla (KVET) šetrné k životnímu prostředí a s vysokou účinností je poskytnuta daňová úleva. Technologie KVET defi nuje vyhláška MPO. Energetické výrobky budou zdaněny následovně. Pro kombinované generátory nespadající pod defi nici vysoko účinných KVET bude předmětem zdanění (propočtená) část energetických produktů využitých pro výrobu tepla, přičemž vyrobená elektřina bude předmětem zdanění na výstupu (daň z elektřiny). Pro vysoko účinné KVET (spadající pod defi nici Vyhlášky MPO) bude poskytnuta částečná úleva ze zdanění energetických výrobků užitých pro výrobu tepla i ze zdanění vyrobené elektřiny. Příslušné sazby daně budou snížené o x-% násobek daný účinností přeměny primárního zdroje na elektřinu a teplo (v %) nebo alternativně na polovinu standardní sazby.

SAZBY DANĚ NA ELEKTŘINU A PRODUKTY PRO VÝROBU TEPLA

Předmětné daňové sazby splňují minimální výši stanovenou Směrnicí. Pro přepočet sazeb se použijí kurzy platné první pracovní den v říjnu, které jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a použijí se ode dne 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Sazby daní se budou postupně zvyšovat v pěti krocích tak, aby byl subjektům poskytnut dostatečný čas na adaptaci a zamezilo se nežádoucím dopadům z razantního skokového růstu cen energií. Internalizace externalit - kdy se sazby daní vyrovnají s kvantifi kovanými externími náklady - nastane v roce 2015. Přepočtené sazby jsou zaokrouhleny. Navržené sazby splňují Směrnici již od roku 2007.

	2007	2009	2011	2013	2015
Hnědé uhlí, oleje lignit, TTO, mazut	0,20/0,19	0,40/0,36	0,70/0,59	1,00/0,80	1,30/0,99
Černé uhlí	0,10/0,09	0,30/0,27	0,50/0,42	0,70/0,56	0,90/,68
Zemní plyn	0,05/0,05	0,10/0,09	0,15/,013	0,20/0,16	0,30/0,23
Jádro	0,05/0,05	0,10/0,09	0,15/0,13	0,20/0,16	0,30/0,23
Elektřina z OZE	-	-	-	-	-

Tabulka 1: Náběh sazeb daní na elektřinu, dle užitého paliva při výrobě elektřiny, v Kč/kWh
(v běžných cenách /stálých cenách roku 2005)

Zdanění energetických produktů pro výrobu tepla bude vycházet ze zdanění elektřiny. Sazby daní na energetické produkty jsou stanoveny tak, aby palivo užité pro výrobu tepla bylo zdaněno shodně jako elektřina, která by byla vyrobena ze stejného množství paliva. Ze stejného množství energie obsažené v palivu (12 MJ) je tak možné vyrobit 1 kWh elektrické energie nebo 9 MJ tepla. Závazné sazby daní na energetické produkty užité pro výrobu tepla jsou uvedené v GJ spalného tepla, sazby daní uvedené v GJ výhřevnosti paliv jsou uvedené pouze orientačně (nezávazně). Sazby daní na černé uhlí pro rok 2007 a na zemní plyn v letech 2007 - 2010 jsou mírně navýšené tak, aby splňovaly minimální sazby stanovené Směrnicí, které činí 0,3 €/GJ spalného tepla (cca 9 Kč/GJ). Sazby daní jsou uvedené v běžných cenách.

Kč/GJ spalné teplo (GCV)	2007	2009	2011	2013	2015
Hnědé uhlí, lignit, oleje	15,0	30,0	50,0	75,0	100,0
Černé uhlí, koks	10,0	25,0	40,0	55,0	70,0
Zemní plyn	10,0	10,0	10,0	15,0	20,0

Tabulka 2: Sazby daní pro energetické výrobky pro výrobu tepla, v Kč/GJ spalného tepla

Kč/GJ výhřevnost (NCV)	2007	2009	2011	2013	2015
Hnědé uhlí	16,6	33,3	55,5	83,2	110,9
Černé uhlí	10,4	26,0	41,6	57,2	72,8
Zemní plyn	11,1	11,1	11,1	16,6	22,2

Tabulka 3: Orientační sazby daní pro energetické výrobky užité pro výrobu tepla, v Kč/GJ výhřevnosti

Kč/t výhřevnost (NCV)	2007	2009	2011	2013	2015
Hnědé uhlí (Kč/t)	216	433	721	1081	1442
Černé uhlí (Kč/t)	254	634	1015	1396	1776
Zemní plyn (Kč/tis.m3)	366	366	366	549	732
Lignit (Kč/t)	143	286	477	715	954
Koks (Kč/t)	286	715	1144	1572	2001

Tabulka 4: Orientační sazby daní pro energetické výrobky užité pro výrobu tepla, v Kč/t

VÝNOSY

Výnosy jsou predikovány na základě předpokladů, že poměry světových cen energetických surovin zůstanou nezměněné, sazby a výnosy jsou uvedené v konceptu jako reálné - v cenách roku 2005 (přepočty provedené dle deflátoru HDP ve výši 2,8 % ročně). V případě porušení těchto předpokladů by bylo nutné změnit základní scénář pro výpočet výnosů (a potažmo též sociálních dopadů). Zejména platí, že čím delší horizont predikce, tím větší nejistota a tudíž pro vzdálený horizont je třeba brát odhady výnosů spíše jako orientační.

Výnosy z případného přeřazení tepla ze snížené do standardní sazby DPH nejsou v hlavní variantě EDR uvažovány; jsou však propočteny variantně pro případné využití výnosů, jestliže by byla možnost zahrnutí této změny do konceptu EDR využita. Dodatečné výnosy přeřazení centrálně dodávaného tepla do standardní sazby odhadujeme ve výši 2 mld. Kč ročně. Sociální dopady tohoto opatření však nejsou analyzovány.

Metodologie výpočtů - predikce zahrnuje dopady zvýšených cen na spotřebu (přes odhadnuté přímé cenové elasticity poptávky po energiích domácností a průmysl v ČR); sazba daně na elektřinu je vážená dle predikované změny užitých paliv v elektroenergetice.

	2007	2009	2011	2013	2015
Elektřina	6,4	12,0	18,5	23,5	27,3
Hnědé uhlí	3,0	5,2	7,1	8,4	8,8
Černé uhlí a koks	1,1	1,1	1,1	1,5	1,8
Zemní plyn	1,8	1,7	1,6	2,3	2,9
Motorová vozidla	21,7	19,9	18,1	16,4	14,7
CELKEM	34,0	39,5	46,2	51,7	55,6
Z toho:
- domácnosti	40%	37%	35%	34%	33%
- energetika+průmysl	60%	63%	65%	66%	67%

Tabulka 5: Predikce celkových očekávaných výnosů EDR, v mld. Kč
(stálé ceny roku 2005)

Pozn.: Ze zdanění vyjmuta 75 % spotřeby elektřiny, uhlí a zemního plynu odvětví 26 a 27 (dle údajů MPO pro rok 2003). Ve výnosech nejsou uvedené změny ve výnosech v důsledku přeřazení centrálně dodávaného tepla z 5% do 19 % sazby DPH ani případná indexace sazeb spotřebních daní na pohonné hmoty.

VYUŽITÍ VÝNOSŮ

Ekologická daňová reforma představuje výnosově neutrální operaci, tzn. že nepovede ke zvýšení celkové daňové zátěže. Koncept EDR uvažuje následující dvě varianty využití výnosů EDR:

Varianta I: snížení sazby příspěvků na sociální zabezpečení, zejména povinných příspěvků na státní politiku zaměstnanosti placené jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli;

Varianta II: zvýšení nezdanitelného základu daně z příjmu fyzických osob; případně jejich kombinaci (Varianta III).

SOCIÁLNÍ DOPADY

Při zavedení sazeb dle tezí EDR dojde ke zvýšení reálných cen paliv pro domácnosti (uhlí, elektřina, teplo), a také dojde k nárůstu výdajů z důvodů zavedení daně z motorových vozidel (o motorových vozidlech v následujícím čísle AE 2).

Na základě Statistiky rodinných účtů jsme analyzovali údaje o výdajích na energie včetně elektřiny (bez motorových paliv) u několika skupin domácností - důchodců, domácností ekonomicky aktivních s čistým příjmem menším než dvojnásobek životního minima a domácností ekonomicky aktivních s příjmem mezi 2,5 a 2-násobkem životního minima.

V následující tabulce uvádíme absolutní průměrné výdaje za rok na paliva u daných skupin obyvatelstva podle velikosti bydliště; bydliště členíme na velká města (nad 100 000 obyvatel), střední sídla a malé obce (pod 5000 obyvatel).

	Velká města	Střední obce	Malé obce
Domácnosti důchodců	18 973/14,5%	19 240/15,4%	21 652/15,1%
Domácnosti EA, příjem menší než 2*ŽM	23 886/12,0%	24 483/11,9%	23 491/11,0%
Domácnosti EA, příjem mezi 2-2,5*ŽM	25 138/10,5%	25 391/10,2%	23 887/9,8%

Tabulka 6: Průměrné výdaje domácností na energie/procentní podíl (Kč/rok; 2003)
Zdroj: Vlastní propočty na základě Statistiky rodinných účtů (ČSÚ).

Konečně následující tabulka udává odhad zvýšení výdajů na energie při aplikaci sazeb z tezí EDR pro rok 2007 (1. rok EDR) a roku 2011; predikce zvýšení výdajů obsahuje odhad dopadu zvýšených cen na spotřebu energií. Tyto tabulky mohou sloužit k dalším analýzám sociálních dopadů EDR.

	Velká města	Střední obce	Malé obce
Domácnosti důchodců	+3,1%/+9,2%	+3,0%/+8,9%	+3,0%/+9,2%
Domácnosti EA, příjem menší než 2*ŽM	+3,6%/+10,4%	+3,4%/+10,0%	+3,1%/+9,4%
Domácnosti EA, příjem mezi 2-2,5*ŽM	+3,5%/+10,4%	+3,3%/+9,7%	+3,2%/+9,7%

Tabulka 7: Odhad průměrného zvýšení výdajů na energie vybraných skupin domácností - EDR 2007/2011 (v %)
Zdroj: Vlastní propočty na základě odhadu elasticit poptávky.

Relativně nejvíce jsou zatížené zvýšením cen energií domácnosti v menších obcích, zejména však ty s nízkými příjmy. Relativně nejvyšší zvýšení průměrných výdajů nastane u uhlí a tepla (10 až 17%), nejmenší u zemního plynu (kolem 3%).

Celkové dopady na domácnosti budou záviset od zvolené varianty využití výnosů, prostřednictvím které se zvýší čisté příjmy domácností s členy, kteří mají příjmy ze zaměstnání.

Nežádoucí sociální dopady zvýšeného zdanění energií, elektřiny a motorových vozidel je možné také kompenzovat nízkopříjmovým skupinám domácností. Případná kompenzace bude vycházet z následujících principů:

• nebudou zavedené žádné zmírňující opatření ve formě zavedení duálních sazeb nebo nezdanitelného prahu spotřeby,
  
  
• sociální dopady budou kompenzovány úpravou stávajícího systému sociálních dávek nebo podpor,
  
  
• sociální dopady budou dále kompenzovány poskytnutím dotací a půjček s nulovým úvěrem na opatření vedoucí ke snížení spotřeby energie, - suma kompenzací poskytnutých prostřednictvím upravených sociálních dávek a podpor na opatření ke snížení spotřeby energií nebude vyšší než predikované zvýšení výdajů u všech domácností, pro které se bude vztahovat kompenzace
  
  
• kompenzační opatření se budou vztahovat pouze na přesně defi novanou skupinu domácností; tyto domácnosti budou defi novány dle podílu výdajů na teplo, elektřinu a energetické výrobky, kromě pohonných hmot na celkových čistých příjmech domácnosti. Nárok na kompenzaci - ve formě zvýšené sociální dávky a podpory na opatření - plyne domácnostem, u kterých tento podíl představuje alespoň X %. Nárok na podpory na opatření mají i fyzické nebo právnické osoby provozující sociální zařízení, ve kterých trvale žije alespoň polovina občanů bez příjmů ze zaměstnání (domovy důchodců, domovy s pečovatelskou službou, domovy pro matky s dítětem atp.).

Další distribuční dopady, které by neměly být dále opomíjeny představují:

• zlepšení situace nízko-příjmových skupin domácností s nezaměstnanými členy, které najdou práci z důvodu povzbuzení zaměstnanosti v důsledku snížení nákladů práce,
  
  
• zlepšení kvality životního prostředí a v jeho důsledku snížení dopadů na nemocnost a úmrtnost (a relevantní zvýšení blahobytu). Dá se očekávat, že jsou to právě nízko-příjmové skupiny obyvatelstva, které budou ze zlepšení kvality životního prostředí profi tovat relativně nejvíce.