Bydlení ve dřevěných domech

K současným trendům v použití dřeva ve stavebnictví v ČR patří:

• montované rodinné domy,
• vícepodlažní budovy (bytové domy, administrativní budovy, školy atd.).

Tyto konstrukce jsou často navrhovány jako smíšené ze dřeva, oceli a betonu, aniž by byla potlačena úloha dřeva v těchto konstrukcích. Očekává se též, že při realizaci vícepodlažních budov na bázi dřeva sehrají významnou roli kompozitní dřevobetonové stropní konstrukce a to především z hlediska prostorové tuhosti a požární odolnosti těchto staveb.

V zájmu širšího využití dřeva ve stavebnictví u nás bude však třeba překonat zkreslené představy veřejnosti o dřevu jako stavebním materiálu. Přitom dřevostavby by mohly významně přispět k řešení bytové situace. Zajímavé je, že roční těžba dřeva na obyvatele je v ČR a v USA přibližně stejná. V USA však dřevostavby zcela dominují v bytové výstavbě, zatímco u nás představují zhruba 1 až 2 % bytové výstavby. A dále například v Německu je to 7 % (z toho v Bavorsku 70 %), v Rakousku 10 %, Švýcarsku 10 %, Velké Británii - Anglii, Walesu 15 %, Skotsku 50 % (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 %, v USA 65 % a Kanadě dokonce 80 %.

Mezi evropskými státy zaujímá ČR 12. místo v lesnatosti, v zásobě dřeva na 1 hektar je na 4. místě a v ročním přírůstu na 1 ha je na 6. místě. Zejména poslední dva údaje dokumentují, že stav lesů v ČR není zdaleka takový, jak je bohužel často neodborně prezentován. Běžné roční přírůstky dřeva jsou 18 mil. m³ a těžba v rozmezí 13 až 14 mil. m³. Porovnáním těžby a přírůstu zjistíme, že přírůstové možnosti byly v minulých letech v ČR využity cca ze 75 %. Lesní hospodáři mohou přiměřeně zvýšit těžby, aniž by tím ohrozili zájmy společnosti vyjádřené certifikací lesů.

V současnosti se i u nás diskutuje otázka možného zvýšení roční spotřeby produktů ze dřeva z 0,23 m³ na obyvatele na dvojnásobek v časovém horizontu deseti let.

V Evropské unii dnes výstavba a provozování budov spotřebuje 40 % objemu všech vyrobených energií, vypustí do ovzduší 30 % z veškeré produkce CO₂ a současně přispěje 40 % na celkovou hromadu všech evropských odpadů. Z těchto čísel je zřejmé, že je třeba změnit přístup k používaným stavebním technologiím a stavební postupům, zejména k čerpání zdrojů a k regulaci množství škodlivých emisí a odpadů.

Masivní výstavbou kvalitních, architektonicky nápaditých domů na bázi dřeva se rychle dostaneme do skupiny zemí určujících světový vývoj ve stavitelství. Budoucnost totiž patří stavebním technologiím šetřícím energii. Dřevo je tou správnou volbou nejen proto, že je jedinečnou obnovitelnou surovinou, ale také proto, že nabízí celou řadu vynikajících stavebně technických vlastností. Z nich je třeba uvést především optimální tepelnou izolaci, vysokou pevnost, malou hmotnost, štíhlé stěny, krátké stavební doby, flexibilní možnosti uspořádání. Moderní stavby na bázi dřeva bez problémů splňují stoupající stavebně fyzikální požadavky tepelné, vlhkostní a zvukové ochrany a tím i požární ochrany.

V současnosti je skutečně mnoho objektivních důvodů pro to, aby dřevo začalo být více využíváno ve stavebnictví. Patří mezi ně zejména tyto:

• Používání dřeva napomůže zachovat pro budoucnost zbývající zdroje vyčerpatelných surovin.
• Vyvíjeny jsou stále progresivnější technologie třídění a zpracování dřeva, provádění spojů prvků ze dřeva a materiálů na bázi dřeva a postupy pro navrhování dřevěných konstrukcí.
• Dřevo může spolupůsobit jak s ocelí, tak i s betonem a spoluvytvářet tak hospodárné smíšené konstrukce.
• Ačkoliv dřevo je zápalné a hořlavé, jeho chování při požáru je předvídatelné. Větší dřevěné průřezy mají vysokou požární odolnost.
• Pro výrobu dřeva a materiálů na bázi dřeva je všeobecně zapotřebí málo energie.
• Dřevo je recyklovatelné, nebo může být použito jako zdroj energie, který nepůsobí velké znečištění ovzduší.