Karel Kabele: Pasivní domy jsou krásná věc a já je mám rád. Jsem ale trochu skeptik.

TZB-info: Letos je Vám 45 let, tak mi dovolte, abych Vám jménem portálu TZB-info pogratulovala k tomuto drobnému jubileu. A hned se zeptám: co považujete za svůj dosavadní největší pracovní úspěch?

Karel Kabele: Děkuji za přání a otázku k zamyšlení. Hodnocení vlastních pracovních úspěchů je věc ošidná a vede k "zakřiknutí" toho, co se povedlo, což bych velmi nerad. Pokud bych Vaši otázku převedl na to, co mi v práci dělá radost, pak je to jistě na jedné straně motivující vědecko-pedagogická práce s mladými lidmi ve škole, na druhé straně setkávání se s praxí u nás i v zahraničí. Asi největší mou radostí poslední doby je posun v integraci naší výuky do evropských výukových schémat, kdy nás okolní země již berou za plnoprávného člena. Za úspěch lze třeba považovat i to, že v posledním roce jsme byli hostiteli několika jednání mezinárodních výzkumných projektů a mohli jsme prezentovat naši práci přímo zde a navázat kontakty.

TZB-info: Vedení katedry jste převzal před rokem. Co se Vám za ten rok nejvíc podařilo?

Karel Kabele: Vedení katedry je systematická práce s velmi složitým organismem, citlivým na nejrůznější podněty, a výsledky se nedostavují ihned. Ve své práci se snažím vytvořit prostor a podmínky pro osobní rozvoj každého, kdo se opravdu vydá na nelehkou cestu vysokoškolského učitele a snažím se o vytvoření stabilního tvůrčího prostředí s perspektivou. Osobně si myslím, že se povedlo prohloubit komunikaci mezi jednotlivými generacemi členů katedry a přispět tak k udržení kontinuity know-how naší školy. Za úspěch lze asi považovat i získání několika výzkumných projektů, které jsou ve vyspělých školách nedílnou součástí práce a inspirujícím zdrojem poznání.

TZB-info: Jaký je zájem o studium na katedře?

Karel Kabele: Procházíme obdobím zásadní změny struktury vysokoškolského studia, kdy klasické pětileté inženýrské studium je nahrazováno dvoustupňovým - bakalářským a navazujícím magisterským, zakončeným získáním titulu inženýr. Naše katedra se v dobíhajícím inženýrském studiu podílí na vzdělávání inženýrů pozemních staveb, kde máme zatím stabilní zájem o zaměření TZB odpovídající dvěma studijním skupinám, končících se specializací technická zařízení budov. První posluchači strukturovaného studia jsou letos ve třetím ročníku a své zaměření si budou vybírat teprve v tomto a příštím roce. Těžiště naší výuky ve strukturovaném studiu je v magisterském studijním programu a oboru Budovy a prostředí, který si klade za cíl vychovávat odborníky s širokým rozhledem nejen v jednotlivých profesích TZB, ale i ve spolupráci s kolegy z katedry konstrukcí pozemních staveb ve stavební fyzice a schopností tak vnímat budovy jako celek. Předpokládáme, že absolventi tohoto programu najdou své místo nejen jako špičkoví inženýři v jednotlivých specializacích na stavbě i v projekci, ale i jako konzultanti pro energetické koncepce budov, energetičtí auditoři a kvalifikovaní úředníci státní správy.

TZB-info: Před rokem jste v rozhovoru řekl, že chcete, aby u nás studovalo víc cizinců. Zvýšil se jejich počet?

Karel Kabele: Pobyt studenta na zahraniční univerzitě je součástí vzdělání všech moderních univerzit, i když je tento krok v životě někdy velmi obtížný a vyžaduje určitou míru odvahy opustit zaběhnuté zvyklosti, kamarády, rodinu a vrhnout se do neznáma. Nejedná se jenom o obsah přednášek, ale i styl práce, přístup ke studiu je to, co se student na jiné univerzitě naučí. Je potěšitelné, že počet zahraničních studentů, kteří si pro svůj zahraniční pobyt vybrali naši školu a zapisují si předměty vyučované na naší katedře, se zvyšuje. Velký zájem je především o komplexní projekty, předměty zabývající se energetickými a ekologickými systémy budov, obnovitelnými zdroji, inteligentními budovami. Na druhou stranu i mnozí naši studenti vyjíždějí do zahraničí na střednědobé studijní pobyty. Například jedna z našich diplomantek zpracovává svou diplomovou práci na špičkovém pracovišti na Dánské technické univerzitě u prof. Fangera.

TZB-info: Z jakých zemí zahraniční studenti pocházejí?

Karel Kabele: Nejvíce studentů přichází ze západní Evropy od Španělska po Norsko, výjimkou ovšem nejsou ani studenti z USA, zemí Jižní Ameriky, Blízkého Východu nebo Ruska. Zájem projevují i studenti z Hong Kongu, kde v současnosti připravujeme dvoustrannou smlouvu, nebo z exotického Singapuru.

TZB-info: Projevil se na jejich počtu náš vstup do EU?

Karel Kabele: Určitě. Počet zahraničních studentů se v předmětech, které vyučuji pro cizince v angličtině, proti loňsku výrazně zvýšil - letos máme kolem 40 studentů, loni jich bylo sedm. Je to v rámci různých výměnných projektů Evropské unie, kdy studenti v podstatě musí cestovat, protože to mají doporučeno v rámci studijních předpisů.

TZB-info: Pracujete na spoustě výzkumných úkolů. Dostanou se ale Vaše poznatky do běžné praxe?

Karel Kabele: Jedna věc je teorie, tedy vývoj a výzkum, jiná věc je, jak se tyto věci realizují v praxi. Většina našich výzkumných projektů patří do kategorie aplikovaného výzkumu a tím jsou předurčeny k další aplikaci v praxi. Pět let jsme například pracovali ve spolupráci s kolegy ze strojní fakulty na projektu v oblasti inteligentních budov, kde se mimo jiné zpracovávala hluboká analýza toho, co všechno budova může poskytnout uživateli z pohledu několika evropských zemí, kultur a zvyklostí. Dnes se tyto výsledky aplikují při realizaci skutečných objektů. Výsledky jsou dostupné na internetu a firmy je využívají jak přímo, tak formou konzultací. Takže výsledky se přenášejí do praxe, byť ne vždy úplně přímo a jednoduše, neboť překonat zaběhnuté principy není vždy tak snadné.

TZB-info: Inteligentní budovy jsou takový bonbónek, mezi bytovými ani kancelářskými budovami asi nebudou převažovat. Co takové normální, běžné rozestavěné bytové domy? Uplatňují se tam nějaké nové poznatky?

Karel Kabele: Možná jsem příliš velký optimista, ale to, čemu dnes říkáme "inteligentní budova", se stává pozvolna běžným standardem - vždyť mnoho prvků tvořících IB již používám a je jen otázka času, kdy technologie k integraci těchto prvků se stane běžnou. "Inteligence" budovy je v podstatě nutná u každého složitějšího zapojení vícezdrojového vytápěcího systému nebo u zabezpečovacích systémů. U bytových domů právě v současné době probíhá výzkum zaměřený na větrání, protože to je věc, o které se v poslední době hodně mluví a která ještě není uzavřená. Zatím není úplně jasné, jak to má vlastně všechno být - ví se samozřejmě, že se musí větrat, a nyní se hledá hranice minima, které je ještě únosné z hlediska vnitřního prostředí a zajímavé z hlediska energetického. Dnes už není ani ve standardním domě až tak neobvyklé použití teplovzdušného vytápění kombinované s řízeným větráním. Často je problém hlavně v osvětě - o čem investoři či stavební firmy nevědí, to nepoužívají. Proto je důležitá role třeba TZB-info, které perfektně šíří informace a výsledky se tak dostávají do povědomí široké odborné veřejnosti.

TZB-info: Letos jste zahájili šestiletý projekt o udržitelné výstavbě. Co je jeho podstatou a cílem?

Karel Kabele: Udržitelná výstavba je pojem, který se začíná v poslední době čím dál tím víc objevovat jak na stránkách vědeckých, tak i laických časopisů. Sousloví je to do určité míry módní, ale podstatou je hledání takových řešení, která nekončí pouze na hranici obálky budovy nebo na úrovni vlastního provozovatele budovy. Sleduje se, jaký celkový dopad má budova - co spotřebovává nejen v provozu, ale i v materiálu, který je v ní zabudován, a v širším dopadu na životní prostředí. Příkladem mohou být třeba fotovoltaické články, které sice perfektně vyrábějí zadarmo elektřinu ze sluníčka, ale ve skutečnosti mohou mít velkou spotřebu energie na svou vlastní výrobu. A teď jde o to určit, v jakém poměru tyto hodnoty jsou. To je jeden z předmětů našeho bádání v této oblasti. Dále udržitelná výstavba v oblasti TZB zahrnuje využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie. Nedořešená je třeba kombinace více zdrojů v objektu. Dnes má většina lidí požadavek kombinovat více zdrojů, aby mohli reagovat na případné změny cen energií. Kombinují tak elektřinu, solární kolektory, kotel na peletky, dřevo, a toto vše pospojovat tak, aby to optimálně fungovalo, je velmi obtížné. My to samozřejmě umíme pospojovat mechanicky a hydraulicky tak, aby vše fungovalo, ale často chybí řízení. A právě tím se také zabýváme v rámci projektu - protože systém sice nějak funguje, ale zda skutečně funguje tak, jak se předpokládá, se dá zjistit jen měřením. A tím se zase dostáváme k inteligentním budovám.

TZB-info: Zabýváte se energetickými audity. Můžete tedy srovnávat: jak se liší v průměru budovy stavěné před deseti lety a dnes?

Karel Kabele: V nových budovách se určitě více dbá na tepelnou techniku. Ale deset let není až tak dlouhé období, aby bylo vidět nějakou rapidní změnu. Rozdíl je samozřejmě u paneláku stavěného před 25 lety a u bytového objektu stavěného dnes.

TZB-info: A myslíte, že se něco rapidně změní za 10 let? Přibude třeba pasivních domů?

Karel Kabele: Pasivní domy jsou krásná věc a já je mám rád. Jsem ale trochu skeptik, zda se stanou běžnou věcí, zda to nebude pořád taková třešnička na dortu. A z pohledu udržitelné výstavby bych si zatím nedovolil říci, že to bude jediné možné řešení. Mnohdy třeba nejsou náklady na vytápění až tak rozhodující položkou nákladů a domy se tedy nemusí až tak zaizolovat... Je třeba najít správnou rovnováhu mezi budovou a technickým zařízením.

TZB-info: Proč myslíte, že by se nemusely tolik rozšířit? V Rakousku či Německu se zatím šíří slušně...

Karel Kabele: Trochu je to otázka módy a trochu přístupu státu - v Rakousku jsou pasivní domy podporovány státem, tak si je mnozí pořizují. U nás si zase lidé s podporou státu pořídili napřed přímotopy, pak tepelná čerpadla či plyn. Dál raději nebudu komentovat.

TZB-info: Mohl byste závěrem prozradit nějaké plány do budoucna?

Karel Kabele: Velkou pozornost teď věnujeme přípravám nových předmětů, které se budou vyučovat v rámci strukturovaného studia, neboť se jedná v mnoha případech o zcela nové předměty, pro něž je třeba připravit studijní pomůcky jak v češtině, tak angličtině. V souladu s plánem rozvoje katedry pracujeme na posílení katedrové laboratoře, tedy vybudování zařízení k experimentálnímu ověřování výsledků simulačních výpočtů nejen vnitřního prostředí v budovách v závislosti na různých systémech vytápění, chlazení či větrání objektů. Laboratoř by měla sloužit především ke zpracování doktorských experimentů, k účelům demonstračním i k realizaci výzkumných projektů.

TZB-info: Děkuji za rozhovor.

Za TZB-info se ptala RNDr. Jana Plamínková