Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Teplo pro Vás, aneb...pár rad pro výměnu článkových otopných těles

Životní pohoda a vlastní výkonnost člověka je ovlivněna řadou faktorů. Práce, odpočinek a zábava jsou činnosti, které každý z nás každodenně prožívá při různých příležitostech a v různém prostředí. Vnímání prostředí, jeho přímý i nepřímý vliv na průběh všech životních činností nelze v žádném případě opomenout. Nedílnou součástí tohoto "zákulisí" je vytvoření příjemné tepelné pohody a rovnováhy tam, kde svůj život prožíváme.

Hlavním úkolem správně navrženého otopného tělesa je zajistit tepelnou pohodu ve vytápěném prostoru. Tento termín lze definovat jako pocit, který vnímá člověk při pobytu v daném prostředí, v kterém vykonává různé činnosti, aniž by měl pocit chladu nebo pocit nepříjemného tepla. Tepelnou pohodu ovlivňuje řada faktorů. Např. vnitřní teplota vzduchu, povrchová teplota stavebních konstrukcí, rychlost proudění vzduchu, relativní vlhkost, tepelně izolační vlastnosti oděvu, intenzita tepelného sálání ...

Cílem našeho příspěvku je upozornit a zdůraznit důležité skutečnosti, které Vás upozorní na problémy spojené s rekonstrukci otopné soustavy resp. s výměnou otopných těles. A proč? Otopné těleso je nejen "teplým přítelem" po velkou část kalendářního roku, ale také nesmíte zapomenout, že je nejvíce na "očích" ze všech prvků otopné soustavy a je nedílnou součástí interiéru vytápěné místnosti.

1) Desková otopná tělesa se spodním připojením, aneb ... inspirace pro nové či kompletně rekonstruované otopné soustavy.

Změna v druhu otopného tělesa má pochopitelně vazbu na zavedený a používaný systém v provedení otopné soustavy. Desková otopná tělesa zdědila po článkových jediné a to boční připojení. Ale již kolem poloviny 90.let se začalo prosazovat nové modernější pojetí - spodní připojení se standardní roztečí 50 mm včetně osazení regulačního ventilu do zabudovaného vnitřního propojovacího rozvodu již při výrobě otopného tělesa - tzv. provedení VENTIL KOMPAKT. Byl to důsledek rozšíření nových materiálů a montážních technologií i tlaku investorů nejen na design otopného tělesa, ale i na jeho celkový výraz v interiéru vytápěné místnosti. Uvedené řešení totiž umožňuje vést připojovací potrubí horizontálně pod otopnými tělesy v podlaze nebo po stěně zakryté lištou, vyžaduje méně stoupacích potrubí a umožňuje použít rozdělovač, do kterého lze soustředit měřící, regulační i uzavírací prvky pro daný otopný okruh např. v bytě.


   Obr. 1 - Horizontální otopná soustava:
 

1 - stoupací potrubí
2 - rozdělovač
3,4,5 - připojovací potrubí
6 - otopné těleso se spodním připojením


Další stupeň ve vývoji deskových otopných těles v provedení VENTIL KOMPAKT směřoval především ke zjednodušení montáže, k potřebě instalatéra pružně reagovat na konkrétní situaci na stavbě. Pozornost byla věnována umístění spodního připojení a v nabídce firem se postupně objevovala otopná tělesa se spodním připojením vpravo, vlevo i uprostřed. U nového provedení otopné soustavy s ohledem na návrh a montáž deskového otopného tělesa se předpokládá realizace odbornými firmami. Ale přesto doporučujeme zákazníkovi "vnější" kontrolu zaměřenou na následující body:


Obr. 2 - Varianty spodní připojení

  • délka otopného tělesa by měla být rovna šířce okna
  • kolem otopného tělesa musí volně proudit vzduch a musí se pod ním také uklízet a proto:
    • vzdálenost spodní hrany otopného tělesa od čisté podlahy min. 130 mm
    • vzdálenost horní hrany otopného tělesa od přečnívajícího parapetu či jiné desky min. 120 mm
    • vzdálenost desky zakrývající otopné těleso ze předu od vlastního tělesa min. 80 mm
    • vzdálenost otopného tělesa od stěny min. 30 mm
  • při montáži pod okno do niky POZOR !!, aby zůstalo dostatek místa pro montáž termostatické nebo jiné hlavice a přístupnost k odvzdušňovacímu ventilu
  • zajistit "neviditelnost" připojovacího potrubí (směřuje do zdi a ne do podlahy) vhodnou volbou připojovacích armatur (např. rohové armatury)
  • správné umístění přívodu a odvodu vody do a z otopného tělesa (viz. obr. 2 - barevné šipky)
  • vyžadovat způsob připojení dle doporučení výrobce (viz. technický katalog, internetové stránky, info linka apod.), jinak může dojít ke snížení tepelného výkonu otopného tělesa
  • podle legislativy z roku 2001 musí být otopné těleso uzavíratelné na přívodu i na odvodu vody
  • požadovat provedení tlakové a topné zkoušky včetně písemného potvrzení
  • požadovat vysvětlení funkce termostatické hlavice včetně významu a způsobu používání

2) Desková otopná tělesa s bočním připojením, aneb ... upozornění pro výměnu otopného tělesa.

Pro stávající otopné soustavy především v panelových objektech je typické boční připojení otopného tělesa, několik stoupacích potrubí v jednom bytě, centrální ležatý rozvod v suterénu vytápěného objektu (viz. obr. 3).


Obr. 3 - Vertikální otopná soustava


Obr. 4 - Základní rozměry otopného tělesa

Problémy s výměnou článkového otopného tělesa za deskové souvisí s rozsahem rekonstrukce vlastní otopné soustavy. V zásadě mohou vzniknout tři základní situace:

  • kompletní rekonstrukce otopné soustavy (pak viz bod 1)
  • výměna regulačních a uzavíracích armatur bez výměny otopného tělesa
  • výměna otopného tělesa bez nebo včetně regulačních a uzavíracích armatur

V každém případě Vám doporučujeme při výměně článkových ocelových nebo litinových za desková posuzovat a diskutovat s odborníky minimálně následující otázky:

  • bude realizována také úprava stavebních konstrukcí s vazbou na změnu tepelně technických vlastností (zateplení objektu nebo některé z obvodových stěn, výměna oken apod.)
  • dojde ke změně v teplotních provozních podmínkách (např. výměna zdroje tepla apod.)
  • připojovací rozteč
  • vzdálenost středů vývodů od stěny
  • způsob upevnění a druh použité konzoly
  • způsob připojení a použití stávajících či nových armatur
  • určení tepelného výkonu původního a nového otopného tělesa
  • volba rozměrů nového otopného tělesa
  • platné legislativní požadavky v době rekonstrukce např. nutnost stavebního povolení apod.

Při řešení uvedených otázek je především velmi náročné a problematické určit tepelný výkon původního článkového otopného tělesa. Nejprve je nutné článkové těleso "identifikovat" odměřením připojovací rozteče a hloubky otopného tělesa resp. článku (viz. obr. 4). V přiložené tabulce zjistíte tepelný výkon 1 článku při teplotních podmínkách 90/70/20°C ( teplota teplé vody/teplota vratné vody/teplota vzduchu) a po vynásobení reálným počtem článků získáte tepelný výkon otopného tělesa. Hodnoty tepelných výkonů jsou dnes dostupné pouze ve starších katalozích výrobců a proto jsme Vám pro snadnější orientaci připravili tabulku, která jistě pomůže:

Materiál Připojovací rozteč
h (mm)
Hloubka
B (mm)
Typové označení Tepelný výkon jednoho článku
(W) při 90/70/20°C
Ocel 500 150 500/150 90
200 500/200 110
1000 150 1000/150 150
200 1000/200 180
Litina 500 110 500/110 92
160 500/160 120
220 500/200 150
900 70 900/70 110
160 900/160 195

Odpovědi na další otázky jsou velmi specifické a rozbor možných vzniklých situací přesahuje rámec tohoto článku. V každém případě opět doporučujeme řešit nastíněné otázky s odborníky. Pozor však na ty, kteří se snaží uvedené problémy bagatelizovat a nabízet zdánlivě jednoduchá řešení bez podrobnějšího seznámení se s vlastní realitou. Pro vlastní realizaci výměny otopného tělesa platí v plném rozsahu rovněž doporučení uvedená v předcházejícím bodě.

 
 
Reklama