Jaký větrací systém pro nízkoenergetické domy?

Dotaz:
Rozhoduji se o způsobu vytápění rodinného domu, jehož výstavbu v příštím roce plánujeme. Pročetl jsem na internetu řadu diskuzí. Z nich jsem se dozvěděl, že nový dům postavený v nízkoenergetickém provedení je bezpodmínečně nutné větrat. Větrání spojené s teplovzdušným vytápěním mi ale z několika důvodů jaksi "nesedí". Je v nabídce na českém trhu za rozumnou cenu větrací systém, který by zajišťoval komfortní větrání nového domu s rekuperací tepla a byl slučitelný s libovolnou vytápěcí soustavou?

Odpovídá Ing. Petr Morávek, CSc. - ředitel firmy ATREA s.r.o.

Samozřejmě, že teplovzdušný systém není univerzálně vhodný ve všech případech, zvlášť ne u domů s vyššími tepelnými ztrátami a při nevyhovujících tepelných parametrech obvodového pláště. Zde je skutečně vhodnější použít klasické teplovodní systémy vytápění otopnými tělesy, nebo podlahovými či stěnovými nízkoteplotními plochami, které eliminují negativní sálání chladných vnitřních povrchů stěn a oken, ale vždy doplněné nějakým systémem nuceného větrání! Při dnes již běžných instalacích hermeticky těsných oken, ať plastových nebo dřevěných, se součinitelem spárové průvzdušnosti i < 0,10 m²/(s.Pa^0,67) totiž klesá přirozená výměna vzduchu infiltrací až na hodnoty n < 0,05 - 0,1 h^-1 (v závislosti na rozdílu teplot, náporovém účinku větru a orientaci bytů).

V přepočtu to znamená, že průměrný rodinný dům je větrán pouze 10 až 25 m³/h čerstvého vzduchu, tedy zcela nedostatečně. Proto se dnes již standardně instalují samostatné větrací systémy v bytech i rodinných domech. Používají se např. podtlakové systémy s trvalým přívodem čerstvého vzduchu do obytných místností podokenními nebo nadokenními štěrbinami s vlhkostní regulací, s trvalým odtahem ze sociálních zařízení. Nevýhodami těchto systémů je však vyloučení využití rekuperace, problematická regulace a diskomfort při přívodu chladného nepředehřátého vzduchu přímo do pobytové oblasti obytných místností. Zvláště s výhledem na trvalý růst cen energií je vyloučení možnosti zpětného získávání tepla z odváděného vzduchu rekuperací nevýhodou zásadní.

Navrhují se proto spíš rovnotlaké větrací systémy s vysoce účinnou rekuperací tepla až 90 %, často s ventilátory EC elektronicky řízenými (systém EC), které odsávají prostory sociálních zařízení a současně přivádějí předehřátý vzduch do obytných místností. Tyto systémy dokáží efektivně využít i všechny energetické zisky z provozu domácnosti, které dosahují až 3500 kWh/rok/byt (provoz všech elektrospotřebičů, dále metabolismus lidí atd.). V Evropě existuje celá řada renomovaných výrobců těchto větracích jednotek, hlavně v SRN a ve Švédsku, kde jsou systémy větrání s rekuperací zcela standardní a předpisy vyžadované.

V ČR vyrábí tyto jednoduché větrací jednotky firma Atrea s.r.o. pod označením DUPLEX 220, s nominálním větracím výkonem 120 m³/h, s účinností rekuperace 89 %, s příkonem ventilátorů 2x35 W, o velikosti pouze 295x460x750 mm. V nejjednodušší verzi se standardními ventilátory (AC 230 V), bez by-passu, bez dohřívače a bez regulace je prodejní cena této jednotky v ČR 18.490 Kč bez DPH. Větrací jednotka může pracovat nezávisle na typu otopné soustavy (otopná tělesa, podlahové a stěnové otopné plochy, konvektory).

Firma zároveň zpracovala katalogové řešení rozvodů a zásady celkového řešení vzduchotechnického systému:

- větrací jednotka DUPLEX se umísťuje výhodně pod stropem WC, technické místnosti atd. Alternativně lze jednotku instalovat na půdě nebo v nástěnné či podstropní poloze v technické místnosti, šatně atd.

- rozvody čerstvého vzduchu se instalují podle výstavby:

1. Kanálové z pozink. plechu rozměru 160x40 mm, uložené v tepelně - izolační vrstvě podlahy, s vyústěním přes podlahové vyústky s regulací.
   Systém určen pro novostavby. Větevnatý rozvod z centrální podlahové rozvodné šachty vylučuje akustické přeslechy mezi obytnými místnostmi.
2. Rozvody pod stropním podhledem z kruhového potrubí (pozink., PVC), s talířovými vyústkami.
   Systém určen pro dodatečné instalace a pro revitalizaci panelových bytových domů.
3. Rozvody rohové podstropní z kruhového potrubí (pozinkované, PVC, akustické tlumiče), se zakrytím sádrokartonem (SDK, Fermacellem, atd.), s tryskovými vyústkami pod stropem (Coandův efekt).
   Systém určen pro dodatečné instalace a pro revitalizaci panelových bytových domů.
4. Ve všech variantách je zajištěno dokonalé čištění všech potrubních rozvodů.

- odpadní vzduch ze sociálních zařízení je odváděn kruhovým potrubím 100-160 mm pod stropem v zákrytu, nebo pod podhledem, s ukončením talířovými ventily s regulací

- z obytných místností je vzduch odváděn štěrbinami pod dveřmi bez prahů (6 až 8 mm) do předsíně a pod dveřmi nasáván do sociálních zařízení (WC, koupelna)

- odsávací digestoře nad sporáky se řeší výhradně jako cirkulační s uhlíkovými filtry pro zachycení pachů, s nastavitelným výkonem 150 až 450 m³/h

- přívod čerstvého a výfuk odpadního vzduchu je běžně vyveden do protidešťových žaluzií ve fasádě domů, u vícepodlažních budov do centrálních stoupaček přes uzavírací a požární klapky

- přívod čerstvého vzduchu do jednotlivých obytných místností se dimenzuje na 30 až 45 m³/h (podle předpokládaného obsazení), odsávání ze sociálních zařízení podle DIN 1946/6 v množství:
  koupelny 40 až 60 m³/h; WC 20 až 30 m³/h; kuchyně 40 až 60 m³/h (pouze odvod par, které nezachytí cirkulační digestoř)

Pro návrh VZT rozvodů a šachet u bytových vícepodlažních budov nutno dodržet ČSN 730872 Ochrana staveb proti šíření požáru VZT zařízením (odstupy, klapky atd.)

Na obr. 1 až 3 jsou uvedena schémata rozvodů VZT v rodinných a bytových domech.

Obr. 1

Legenda:

Obr. 2 - Rodinný dům - podlahový rozvod

Obr. 3 - Bytový dům - podstropní rozvod