Energie z biomasy a dánské zkušenosti

Dánsko - malá země na severu Evropy, která je členem Evropské unie, ale přesto zde platí místo Eura vlastní měna - Dánská koruna. Počet obyvatel je proti naší republice poloviční, žije jich zde 5,3 milionu. Je to přímořský stát, plocha pevniny s více jak čtyřmi sty ostrovy činí 43 tisíc km². Ještě před čtyřiceti lety neměla země téměř žádné vlastní energetické zdroje. Proto do života Dánska a Dánů tak výrazně zasáhly v druhé polovině dvacátého století obě energetické krize. Teprve po nich se rozvinula těžba ropy v šelfu Severního moře. Roční produkce přesahuje 18 mil. m³ ropy a 8,7 bilionů m³ zemního plynu. Země uplatňuje vlastní energetickou politiku spočívající ve skloubení zájmů energetiky a životního prostředí. Tomu odpovídá podpora obnovitelných zdrojů energie, zejména z větru a biomasy.

Dánsko mělo dlouhá léta jeden státní úřad - Ministerstvo energetiky a životního prostředí. To sice na přelomu století neplatí, nicméně zájmy ochrany a tvorby životního prostředí jsou zde preferovány neustále. Vzniká tak velká řada demonstračních i komerčních projektů nových zdrojů energie. Ruka státu je zřejmá i v podpoře exportu. Slova "dánské teplárenství" jsou mezi našimi odborníky téměř kultovním pojmem. Dánská vláda podporuje transfer know-how. A za ním pochopitelně přicházejí výrobní firmy. Za mnohé stačí připomenout technologický skok, který u nás nastal po roce 1990 v oblasti dálkového vytápění. Předizolované potrubí velmi rychle vytlačilo neohrabané a drahé betonové kanály pro rozvod centrálního tepla. První dodávky pocházely vesměs z dánských podniků.

Výrazným mezníkem v rozvoji energetiky země bylo založení Dánské energetické agentury v roce 1976 a vytvoření Energetické politiky země jako přímá reakce na tehdejší energetickou krizi. První státní politika se zabývala zabezpečením pokrytí potřeb hospodářství a operativním řešením problémů. Teprve v dalších letech vznikala dlouhodobá koncepce. Tak byl počátkem osmdesátých let zveřejněn dokument EP81 - ekonomický plán. Po deseti letech a hmatatelných výsledcích programu byl v roce 1990 sestaven dokument ENERGY 2000, který preferuje hlavně životní prostředí. Poslední dokument z minulého roku - ENERGY 21 stanovuje dlouhodobou perspektivu založenou na požadavcích životního prostředí, zejména redukci skleníkových plynů. Stanovuje ambiciózní cíle ve využívání obnovitelných zdrojů.

Biomasa a její využití je jednou z priorit programu. Výsledky státní politiky jsou hmatatelné. Dánsko není příliš lesnatou zemí. Podíl lesů je zde pouze 12 %, což je třikrát méně než u nás. Přitom existuje vyspělý dřevozpracující průmysl. Pro výrobu nábytku se většina dřevní hmoty dováží. Vniká tak nezanedbatelná produkce dřevního odpadu. Země má však také tradičně vyspělé zemědělství se značným podílem rostlinné produkce. Sláma není hlavním vstupním produktem do živočišné výroby, slamnatý hnůj je zde neznámým pojmem. Zákon o životním prostředí omezil před více jak patnácti lety podzimní spalování slámy na polích. Státní podpůrné programy pak nastartovaly trh s biomasou a její použití k výrobě tepla a elektrické energie. Pro výrobu tepla k dálkovému vytápění nebo pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie je více jak 1590 kotelen s výkonem od 3 do 20 MW i více. Trh velkých jednotek je již v zemi téměř nasycen. Výrobci i státní podpora se orientují spíše na menší jednotky pro malé vesnice, nebo pro zařízení na zásobování energií rozptýlených zemědělských farem.

Větším výrobnám - od 2,5 MW tepelného výkonu přikazuje legislativa použití principu kombinované výroby tepla a elektrické energie. Zařízení pro termické zplyňování biomasy se příliš neprosadila. Dánové se vydali na cestu klasické teplárenské výroby. Zdroj obvykle kombinuje různá paliva. Nejsou výjimkou zdroje kombinující v jednom areálu spalování uhlí, dřevních odpadů, slámy, těžkého oleje a zemního plynu. Pára vyrobená v kotlích se vede na turbínu, kde vyrábí elektrickou energii. Turbíny jsou zásadně protitlaké a teplo na výstupu se používá v soustavách centralizovaného zásobování teplem.

Zastavme se v teplárně v městě Holstebro. Teplo a elektrická energie se zde vyrábí kombinovanou výrobou, jak už to v teplárnách bývá. Překvapením je ale možná kombinace používaných paliv. Hlavní část - 60-63 % energie se vyrábí spalováním komunálního odpadu, 10-12 % spalováním slámy, 14-18 % spalováním dřevních štěpků a zbytek tvoří ostatní paliva. Virtuální exkurse celé teplárny by vydala na několik pokračování, a proto se zkusme soustředit na spalování slámy.

Dánské elektrárny mají svébytnou architekturu. Na rozdíl od industriálních areálů stavěných leckde ještě v druhé polovině dvacátého století, zde oceňujeme kompaktnost staveb, lehkost a ušlechtilé materiály.

A to platí jak pro administrativní část, tak pro vlastní výrobu.

Sledujme cestu slámy provozem. Nákladní auto s přívěsem právě přijíždí.

... pravda, terminál pro příjem slámy nemá tak honosnou architekturu, ale i tak je zde čisto a pořádek.

Ještě kousek a vjíždíme do objektu přijímacího skladu.

Auto i s návěsem přijíždí k přijímací lince...

... zastavuje a čeká na odbavení.

Přijímající technik kontroluje vlhkost a počet balíků.

Po kontrole se snesou ramena jeřábu, balíky zvedají ..

... a ty začínají mizet ve skladu.

Ve skladu je pohotovostní zásoba na překlenutí nočních
a víkendových výpadků, jinak auta najíždějí téměř nepřetržitě.

Ze skladu se balík vydává na cestu do přijímacích komor jednoho ze tří kotlů.

Proces zavážky je automatický, jeřáb nemá lidskou obsluhu. S technikem na můstku se ještě potkáme.

Balík slámy už je nad vraty do zavážecí komory, jeřáb ho do ní spustí.

... a dveře se opět uzavřou (ano, jsou rychlejší než fotograf).

Tak, snad ještě detail na provedení vrat příjmové komory. Dál se balík posouvá do rozdružovacího zařízení a rozmělněná sláma pneumaticky zafoukává do kotle.

Ano, všechno je automatické. Technik se věnuje hlavně úklidu. I mezi příjmovými komorami, i když tam není moc vidět.

Spalování, kotel, pára, .... a turbína. Není to žádný obr, ale s jmenovitým elektrickým výkonem 28 MWe ani žádný drobeček.

A okamžitý výkon je dokonce 29,5 MWe, jak můžeme odečíst na levém vrchním měřidle.

A opět - estetika a funkčnost dánské industriální architektury. Holstebro leží
na Judském poloostrově, budete-li mít na letní dovolené cestu, zastavte se. Návštěva stojí za to.