Plavecký areál Kraví hora v Brně byl oceněn jako Bazén roku (II)

Prohlídka areálu byla součástí tiskové konference a slavnostního odhalení plakety bazén roku, areálem nás provázel Mgr. Hrubeš, ředitel Koupaliště Kraví hora.

Mgr. Hrubeš

Mgr. Hrubeš: Chtěl bych poděkovat městské části i magistrátu za to, že nás podporovaly během stavby i nyní v době provozu. Ekonomická stránka těchto areálů, nemyslím tím jenom bazén a sportoviště, není o tom, že by to byly nějaké výdělečné atrakce až na výjimky různých aquaparků apod., které jsou budovány na letní provoz, masovost a velkou návštěvnost. Tady jsme koncipováni na celoroční provoz. Samozřejmě v letní části jsou zisky větší, ale to nám ani zdaleka nestačí na náklady, které máme spojené se zimním provozem.

K vlastní rekonstrukci
Původní prostory šatnářek a převlékáren byly rekonstruovány a využity pro technické a administrativní zázemí vlastního provozu. Plavčická věž je replika, původní byla zcela zdemolována a zbyla po ní jen velká díra do země. Nová věž je dokonalá kopie. Pro bazén byla použita nová technologie, která se stále více používá - nerezové pláště od firmy Berndorf. Byla o tom dlouhá diskuse, kterou technologii zvolit, ale na základě řady faktů a stavu původního bazénu byla podle mého mínění i zkušeností z prvního roku zkušebního provozu zcela správně zvolena nerezová technologie. Má to plno výhod i svá úskalí.

Na dně bazénu můžete vidět tmavší místa, která vznikají po kontaktu se sponkami, náušnicemi, klíčky apod. To se každý den čistí, ale nerez má plno a plno dalších plusů, která naprosto překryjí tento jemný nedostatek. Zájem o koupaliště je až na mez únosnosti, vnitřní bazén využívají dopoledne převážně školky a školy, odpoledne je velký zájem veřejnosti, který nejsme mnohdy schopni ani uspokojit, což vychází z faktu, že Brno má, jak říkala i paní starostka na tiskové konferenci, malý počet podobných zařízení. Doufejme, že tento nastolený trend bude i dále pokračovat.

Maximálně se využilo dispozice - orientace kopce Kraví Hora na jižní stranu. Tepelné zisky prosklené fasády velmi pomáhají ekonomickému provozu, požadavky na vytápění jsou minimalizovány, povrch podlah z černé břidlice absorbuje teplo a funguje jako přírodní akumulátor tepla a tak spíše potřebujeme větrat.

Podlaha z černé břidlice v okolí bazénu

Prosklená fasáda u velkého vnitřního bazénu

Kogenerační jednotky

Kaskádová kotelna

Energeticky jsme ze 2/3 soběstační, vyrábíme si elektřinu na 2 kogeneračních jednotkách, pokud vznikne nadbytek, přifázuje se k síti. V zimních obdobích si zcela stačíme, v letním období, kdy běží i venkovní strojovna, už kogenerace nestačí. Máme kogeneraci 2x100 kW a každá jednotka má ještě 150 kW tepelných, tj. jsme plně soběstační jak v teple tak v elektřině vyjma špiček. Na vykrytí špiček jsme připojeni k E.ON a máme kaskádovou kotelnu s kotli Hydrotherm. Úskalí kogenerace je v přechodném období, kdy nejsou v provozu venkovní bazény a my nemáme teplo kam dávat. Energii musíme vyrobit, ale nevíme, kam s teplem. Musíme snížit výkon a bereme větší množství elektřiny z elektráren. Jakmile najede venkovní provoz, dohříváme zbytkovým teplem venkovní bazény. Kraví hora byla vždy vyhlášena studenou vodou, jsme na kopci, neustále tu pofukuje a bazény jsou neustále velmi ochlazovány. Nyní při využívání tepla z kogeneračních jednotek máme průměrnou teplotu cca 25 °C. Ve starém provozu byl úspěch i 21 °C a nikomu se do bazénu moc nechtělo. Rekonstrukce tak i v tomto měřítku přispěla ke zvýšení komfortu.

Pro zajištění kvality vody máme kompletní měření a regulaci Siemens, kontinuální měření všech hodnot, které musíme vykazovat. Výjimkou jsou specifické hodnoty z mikrobiologie, které se vozí na státní zdravotní ústav. Každou vteřinu se tak vyhodnocuje několik stovek údajů.

Vytápění bazénové haly a přímo navazujících prostor je vzduchotechnikou, v zázemí pro návštěvníky je podlahové teplovodní vytápění s využitím tepla z kogenerací a klasická otopná tělesa jsou v šatnách a sprchách pro personál v zadní části. Kondenzaci vody na skleněných plochách brání mřížky podél oken s napojením na vzduchotechniku. Mřížky jsou určeny k ofukování oken, kondenzaci jsme vůbec nezaznamenali. Okna jsou i v zimním období na vnitřním povrchu teplá.

V letním období máme velké tepelné zisky, v kancelářích a kavárně bude dodatečně namontována klimatizace AZ Klima. Studený vzduch bude přiváděn nad textilní podhled a vytvořen efekt studených sprch. Bazénovou halu nemáme čím uchladit, pouze odvlhčujeme. Uvažujeme o uzavření bazénové haly v letním období. V tomto roce určitě, protože jsme po ročním zkušebním provozu a musíme vše pečlivě zkontrolovat, zda se uzavření bude opakovat i v dalších letech, se teprve uvidí.

Další zajímavosti:

• Bazén i přilehlé prostory jsou důsledně řešeny jako bezbariérové pro tělesně postižené i pro kočárky. Trénují zde i paralympionici a podle jejich praktických zkušeností se dodělala celá řada dodatečných úprav, především madel a sedátek.
  
  
• Zajímavostí jsou společné prostory šaten pro muže a ženy, kdy naproti jednotlivým skříňkám jsou převlékací kabiny. Toto řešení je velmi vhodné například pro návštěvy rodin nebo školek.
  
  
• Podlaha z černé břidlice je trochu problém z hlediska úklidu, především v zimním provozu, kdy návštěvníci chodí v botách se solí.
  
  
• Kogenerační jednotky jsou vybaveny koncentrátorem Tedom, který vyhodnocuje okamžitou potřebu objektu a podle toho se řídí provoz kogenerace.
  
  
• Samozřejmou součástí vzduchotechnických jednotek AZ Klima je rekuperace.
  
  
• Zajímavostí jsou speciální skla použitá na fasádu, která nezkreslují barvu při pohledu z bazénu ven. Skla jsou na řezu čirá (normální skla jsou dozelena).
  
  
• Velkou pozornost je třeba věnovat při provozu hlídání vlhkosti. Protože nosnou stropní konstrukcí jsou lepené vazníky, je třeba vlhkost držet na 55-65 %.
  
  
• Pro pozdější výměnu technologie je připravena montážní jáma, do které je třeba ještě doplnit výtah a dořešit případnou dopravu technologie v technickém podlaží.
  
  
• V technických prostorách byla až dodatečně vyčleněna místnost pro dílnu a je třeba dořešit odvětrání tohoto prostoru.
  
  
• Voda: Bazén je napojen na veřejný vodovod přípojkou 3/4" a napouštění vodou trvá 10 dní. S vodou se šetří. Přepadová voda z bazénu se používá například na splachování WC a po další úpravě i do sprch. Přebytek vody vzniká požadavkem vyhlášky vyměnit stanovené množství vody na návštěvníka. Voda, která se nespotřebuje, je shromažďována v retenční nádrži a spolu s dešťovou vodou je používána na zavlažování trávníků a údržbu přilehlých ploch. 90 % vody, která se vypouští, mimo splaškové, je znovu používána. Napojení na veřejný vodovod je nutné, místní zdroje nejsou příliš vydatné a voda je velmi železitá, úprava by se nevyplatila. Původně se uvažovalo o vlastním zdroji pro zavlažování, ale vzhledem k přebytkům vody je to bezpředmětné. Napouštění z vodovodního řadu je velmi nákladné, "napouštíme zlato" řekl ředitel Hrubeš a uvažovaná cena 90 Kč/m³ je strašákem. Vypouštění musí být rovněž postupně s ohledem na kanalizační řad.
  
  
• Teplá voda je připravována v deskových výměnících.
  
  
• Voda se upravuje chlornanem sodným a kyselinou, uvažuje se o přechodu na chlor v lahvích, vzhledem k jeho vyšší účinnosti a lepší práci s ním. Zkouší se rovněž úprava vody UV lampou a ozonizací.
  
  
• Požární hydranty jsou běžné, umístěné v šatnách a část je řešena hasicími přístroji, nemáme zde problém s únikovými cestami.

	Obr. - Rozvody a technologie vody