Zásady ekonomického hodnocení energetických projektů

1. Význam ekonomického hodnocení projektů

Nezbytným podkladem pro rozhodování investora je výpočet ekonomických dopadů hodnocených projektů na ekonomiku investora při respektování korektních pravidel ekonomického rozhodování i ekonomických podmínek, v nichž se investor při přípravě investice právě nalézá. Výsledky ekonomického hodnocení musí být známy i těm institucím, které na projekt poskytují část potřebných prostředků formou půjček nebo určité finanční podpory, dotace.

Ekonomická efektivnost se měří penězi, proto její výpočet nemůže obsahovat penězi neměřitelné veličiny, mezi něž bohužel patří i většina přínosů ve prospěch životního prostředí. Ekonomické hodnocení nám proto může dát pouze odpověď na otázku, co nás to stojí a jaký je ekonomický efekt.

2. Vstupní údaje pro ekonomické hodnocení

Ekonomickou výhodnost a efektivnost OZE ovlivňují následující ekonomické veličiny:

• Investiční náklady, které zahrnují veškeré jednorázové výdaje na přípravu stavby, projekt, dodávky technologického zařízení a jeho montáž, stavební úpravy, elektrickou přípojku, popř. i náklady na výkup potřebných pozemků.
  
  
• Doba životnosti zařízení, tj. doba, po kterou bude možno využívat produkce OZE (dosahovat úspor energie), aniž by bylo nutné znovu vynakládat investiční výdaje na obnovu zařízení. Spolehlivá technologie s dlouhou dobou životnosti významně zvyšuje dosažené ekonomické přínosy.
  
  
• Provozní náklady na obsluhu zařízení, jeho pravidelnou údržbu, předpokládané opravy, režie, pojištění majetku, pozemkové daně a jiné poplatky, nákup paliv a energie včetně dopravy.
  
  
• Velikost úspor energie, roční produkce elektřiny a tepla. Ekonomickou efektivnost příznivě ovlivní možnost výroby elektřiny v době špiček, kdy je její cena nejvyšší.

Na ekonomiku OZE mají vliv i parametry financování stavby, tj. velikost, doba splácení a úroková sazba poskytnutého úvěru a také cena vlastních peněz investora. Ekonomický efekt pro investora ovlivňuje i daň z příjmů, případné daňové úlevy a státní či jiné podpory.

V budoucnu může na ekonomiku OZE významně zapůsobit i případné zavedení daní, jejichž výše by měla být závislá na spotřebovaném množství energie nebo na produkci skleníkových plynů vznikajících spalováním klasických pevných paliv (nikoli obnovitelné biomasy).

3. Hodnocení ekonomické efektivnosti úspor energie a obnovitelných zdrojů energie

Výpočet ekonomické efektivnosti hodnotí dosažené výnosy (efekty) ve srovnání s náklady (nároky) na realizaci a provoz posuzované investice. Ekonomická efektivnost se měří penězi, proto její výpočet nemůže obsahovat penězi neměřitelné veličiny, mezi něž bohužel patří i většina přínosů ve prospěch životního prostředí. Ekonomické hodnocení nám proto může dát pouze odpověď na otázku, co nás to stojí a jaký je ekonomický efekt. Konečné rozhodnutí je na nás, na investorovi a toto rozhodnutí může být ovlivněno i naším zájmem přispět ke zlepšení životního prostředí, i když na tom my sami bezprostředně peněžní efekt nezískáme. Můžeme si ale spočítat, co nás naše rozhodnutí bude stát.

Zjednodušený výpočet ekonomické efektivnosti lze provést porovnáním dosažených ročních přínosů z úspor energie s vynaloženými investičními náklady. Prostá návratnost vynaložené investice se vypočte takto:

kde jsou

Toto často používané kritérium (nejkratší návratnost vložených investic) zanedbává řadu podstatných faktorů jako např. budoucí růst cen energie, ale i fakt, že peníze můžeme vložit do jiných investičních příležitostí. Tím, že zanedbává efekty po době návratnosti, znevýhodňuje ty investice do úspor či OZE, které mají dlouhou dobu životnosti, např. zateplování budov nebo malé vodní elektrárny. Výpočet prosté návratnosti nám proto o ekonomické efektivnosti dává pouze orientační představu.

4. Hotovostní toky

Peníze, které mají být vloženy do hodnocené investice, mohou být investovány i jiným způsobem, který přinese určitý výnos v podobě úroků nebo zisku z podnikání. Navrhovaná investice je výhodná tehdy, jestliže přinese výnos vyšší než jiné alternativy, které nabízejí zhodnocení peněz s přiměřenou, rozumnou mírou rizika.

Uložíme-li dnes částku 7835 Kč, získáme při ročním úroku 5 % za 5 let částku 7835 . (1 + 0,05)⁵ = 10 000 Kč. Tento vztah nás však současně upozorňuje, že budoucí, v čase o 5 let odložená částka 10 000 Kč, má pro nás dnes hodnotu nižší, právě oněch 7835 Kč. Při možnosti každoročního úročení 5 % ji totiž za 5 let můžeme získat také. Nominálně jsou sice tyto dvě částky odlišné, pokud je ale vyjádříme správně ke stejnému okamžiku, ekonomicky se od sebe již nijak neliší. Budoucí přínosy z úspor energie nebo z provozu OZE proto správně sečteme podle vztahu, který vyjadřuje tzv. čistou současnou hodnotu hotovostních toků (net present value). Hotovostní, peněžní tok (cash flow) CF_T je v každém T-tém roce dán rozdílem očekávaných přínosů (kladné hodnoty) a výdajů na realizaci a provoz (záporné hodnoty). V počátečním roce odečítáme výdaje jednorázového, investičního charakteru.

Navrhovaná investice je ekonomicky výhodná, je-li čistá současná hodnota budoucích peněžních toků větší než nula. Hodnota NPV = 0 představuje investici do úspor či OZE, jejíž výnos za dobu životnosti je stejný jako alternativní výnos např. z uložení peněz na roční čistý úrok ve výši r.

Člen (1 + r)^-t je tzv. odúročitel a jeho hodnota pro každý rok udává budoucí částku úspor přepočtenou (diskontovanou) k prvnímu roku, tj. k okamžiku našeho rozhodování.

5. Hotovostní toky investora, podnikatele

Má-li hodnocená investice podnikatelský charakter, musíme důsledně respektovat i způsob jejího financování včetně zdanění dosaženého zisku. Hotovostní toky investora v jednotlivých letech lze vyjádřit jako rozdíl peněžních příjmů a peněžních výdajů tímto vztahem:

CFt = V - Np - Ni + Ú - Nú - Dz - S

kde pro jednotlivé roky doby životnosti (t) jsou:

6. Příklad

Máme zhodnotit ekonomickou efektivnost stavby malé vodní elektrárny v lokalitě, kde již v minulosti vodní dílo existovalo. Po ověření hydrologických poměrů, spádu a průtoku nám byla doporučena jako optimální velikost instalovaného výkonu 200 kW, přičemž předpokládaná roční dodávka do sítě je 800 MWh. Vyrobená elektřina bude dodávána do sítě vysokého napětí za výkupní cenu 2,0 Kč/kWh. Náklady na technologickou část elektrárny včetně připojení do sítě budou 8 mil. Kč. Stavební práce si vyžádají 6 mil. Kč. Provozní náklady předpokládáme v částce do 3 % z investic, včetně tvorby nezbytných rezerv na opravy. Životnost zařízení předpokládáme nejméně 30 let bez nutnosti větších rekonstrukcí a investic. Pro daňové účely bude technologie odepisována 10 let, stavební část 30 let. Po dobu prvních 5 let využijeme ustanovení zákona o dani z příjmů, kterým se po tuto dobu osvobozují příjmy z prodeje elektřiny od daně, nemůžeme však uplatnit daňové odpisy ani provozní výdaje. Daň z příjmů předpokládáme 24 %. Cenu vlastních peněz (diskont, alternativní výnos vlastního kapitálu) předpokládáme 7 %.

Posuzovaná investice vykazuje poměrně příznivé ekonomické parametry, což je dáno dostatečně vysokým využitím instalovaného výkonu a relativně příznivými investičními náklady. Počet let, za něž dosáhne kumulovaný, odúročený (diskontovaný) peněžní tok alespoň nulové hodnoty, je 23 let. Tato doba je diskontovanou dobou splacení vloženého kapitálu 14 mil. Kč při diskontu 7 %. Prostá doba návratnosti je 13 let. Posuzovaná investice je lepší než alternativní výnos 7 %, neboť za dobu její životnosti je čistá současná hodnota peněžních toků +1950 tis. Kč. Abychom stejný ekonomický efekt získali z jiné investice, musela by mít trvalý roční výnos 8,3 % (tzv. vnitřní výnosové procento, vypočtené z podmínky NPV = 0 za dobu životnosti).

Před vlastním rozhodnutím o realizaci je nezbytné podrobně prověřit, zda jsme neopomněli nějaká rizika, která by mohla investiční výdaje zvýšit (neočekávané stavební práce, cena pozemků popř. náhrad, náhrady za užívání vodního díla apod.). Riziko možného nejistého vývoje výkupních cen elektřiny je ve výpočtu respektováno opatrným předpokladem pouze 2% ročního růstu výkupní ceny.

Pokud by hydrologické poměry v lokalitě byly méně příznivé a výroba by činila při ročním využití 3000 hod. jen 600 MWh, byla by čistá současná hodnota peněžních toků záporná a odpovídající vnitřní výnosové procento jen 4,5 %. Pro tuto méně příznivou variantu by při původní výkupní ceně 2,0 Kč/kWh bylo potřebné získat k dosažení očekávaného nominálního výnosu 7 % např. nevratnou investiční dotaci 2,5 mil. Kč.

K dosažení očekávaného, zadaného výnosu 7 % bychom museli bez uvedené investiční dotace dosáhnout ocenění vyrobené elektřiny ve výši 2,44 Kč/kWh. To by bylo možné např. v případě, že bychom veškerou elektřinu využili pro vlastní spotřebu např. v naší podnikatelské činnosti a ušetřili tak její nákup v době špičkového nebo vysokého tarifu. Ekonomickou efektivnost by ovšem mohly ovlivnit platby za zabezpečení záložních dodávek pro případ výpadku výroby v MVE.