Měření malých zdrojů znečišťování - zkušenosti z praxe
Tato kontrola se provádí u zdrojů spalujících tuhá paliva od jmenovitého tepelného výkonu 15 kW a u zdrojů spalujících plynná nebo kapalná paliva od 11 kW do jmenovitého výkonu 200 kW a sice u spalovacích zdrojů provozovaných při podnikatelské činnosti provozovatele. Kontrola se provádí jedenkrát za dva roky. Při zjištěných závadách je nutné tyto závady odstranit. Tato povinnost měla být teoreticky splněna do konce května 2004, ale někteří podnikatelé mají v této oblasti drobné zpoždění.
Příspěvek k této problematice byl na stránkách tohoto portálu uveřejněn v roce 2003 s výčtem některých problémů. Jaké jsou některé obecné zkušenosti z měření do současné doby?
V prvé řadě se ukazuje, že většina podnikatelů se o své spotřebiče stará dobře tím, že zajišťují provádění jejich pravidelné údržby a seřizování. Většina spotřebičů, které jsem kontroloval a měřil, splnila požadavky dané zákonem. Přesto lze konstatovat, že cca 8 % spotřebičů bylo nutné dodatečně vyčistit a seřídit. Při opakovaném měření bylo vše pořádku.
Zpočátku vznikaly drobné problémy při měření na některých spalinových cestách uzavřených spotřebičů paliv, kde chyběly měřicí otvory. Montážní organizace nenamontovala tyto tvarovky, protože byly cenově dražší. V současné době se u nově montovaných kotlů již tento problém nevyskytuje. Kde tvarovka s měřicími otvory chybí, nahrazuje se novou, odpovídající tvarovkou, nebo se měření provádí na výstupu, je-li to technicky možné (tato zkušenost byla převzata od kominíků ze SRN).
Bohužel nejvíce zjištěných závad spadá do problematiky spalinových cest. Spalinové cesty malých spotřebičů paliv se běžně nekontrolují, i když tato povinnost vyplývá z vyhlášky č. 111/1981 Sb., o čištění komínů. Spalinové cesty jsou sice funkční, ale v převážné většině chybí kontrolní otvory pro kontrolu kondenzátní jímky a komínového průduchu. Typický příklad je uveden na obrázku 1 a 2 plynové kotelny, kde je zcela nepochopitelné, proč montážní organizace nespustila do stávajícího, původního otvoru pro vybírání sazí tvarovku s kondenzátní jímkou a kontrolním otvorem, ale uložila kondenzátní jímku na kus železa pod sopouch, takže ani jímku ani průduch nelze zkontrolovat. Původní cena vložkování dražší o jednu tvarovku se nyní mnohonásobně zvýší za rekonstrukci spalinové cesty.
Obr. 1 - Kotelna s plynovým kotlem s atmosférickým hořákem na zemní plyn.
Připojení kotle do vyvložkovaného komína. Za kotlem jsou původní vybírací
otvory komínových průduchů určených na odvod spalin kotlů na tuhá paliva.
Myslím, že zahájení kontrol spotřebičů paliv z hlediska ochrany ovzduší je správným počinem, ale největším přínosem bude, až se tato povinnost rozšíří na celou oblast spotřebitelů paliv. Z praxe soudního znalce vím, že největším znečišťovatelem jsou staré spotřebiče na plynná i tuhá paliva. U starého průtokového ohřívače na plynné palivo, i po jeho vyčištění, přesahuje obsah CO ve spalinách více než 5 násobek povoleného limitu. To se týká i starých kotlů na plynná i tuhá paliva.
K druhé otázce týkající se problematiky spalinové cesty při výměně spotřebiče na plynné palivo.
Dalším překvapujícím zjištěním při autorizovaném měření spotřebičů do 200 kW je skutečnost, že teploty u kotlů s atmosférickým hořákem jsou za přerušovačem tahu relativně nízké, většinou jsou pod teplotou 90 °C a někdy i dost hluboko. Současně se zjišťuje, že přebytek vzduchu za přerušovačem je větší, nežli se uvažuje při výpočtu. Ve výpočtu se uvažuje s hodnotou 1,6, ale ve skutečnosti má hodnotu 2, 3 i více. Pokud projektant zadá pro snížení velikosti spalinové cesty hodnotu nižší (pod 1,6), stává se spalinová cesta nefunkční.
S nízkou teplotou nových, moderních spotřebičů souvisí i problém s provedením spalinové cesty. Na spalinových cestách provedených z hliníkového plechu a to i z tabulí se již po několika letech objevuje koroze. U řady kotelen jsem si tento stav fotograficky zdokumentoval a zajímá mne, jak se stav zhorší po opakované prohlídce po dvou letech.
Obr. 2 - Zcela nepochopitelné ukončení kondenzátní jímky pod sopouchem
a její ukotvení tyčovou ocelí. Kondenzátní jímka je nekontrolovatelná!
Z hlediska provedení spalinové cesty je vždy rozhodující, v jakém roce se spalinová cesta realizovala a kdy se do této spalinové cesty připojoval spotřebič paliv. Pokud se připojuje nový spotřebič paliv, je nutné posuzovat spalinovou cestu podle současně platných ČSN. Pokud je spalinová cesta funkční a uživatel spotřebiče nebo majitel objektu na jejím zachování trvá, musí být v závěru posudku napsáno, že spalinová cesta je sice funkční, ale její materiál a provedení neodpovídá současně platným ČSN.
Při periodické kontrole spalinových cest, tedy spalinových cest provedených podle dříve platných ČSN, se v závěru zprávy z periodické kontroly napíše (pokud je spalinová cesta bez závad), že spalinová cesta odpovídá svým návrhem a provedením normám platným v době, kdy tato spalinová cesta byla uvedena do provozu. Pokud se na spalinové cestě zjistí závady a nedostatky, musí být rekonstruována podle současně platných ČSN.
Určitým problémem je rekonstrukce komínů vyvložkovaných hliníkovou ohebnou vložkou, která se rozpadá a kde je problém vyndat vložku ze stávajícího zděného komínového tělesa. Tady doporučuji vypouzdřit vložku nafukovací vložkou z kompozitního materiálu Furanflex, která po nafouknutí a vytvrzení vytvoří nový povrch vložky se životností cca 50 let. Vložka je určená pro spotřebiče do teploty spalin cca 200 °C.
