František Drkal: Budova, větrací a vytápěcí zařízení je jeden celek
Rozhovor s prof. Ing. Františkem Drkalem, Csc. (nar. 1935), zástupcem vedoucího Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze k jeho životnímu jubileu.
TZB-info: Nejprve dovolte, abych Vám pane profesore k významným 70. narozeninám popřál pevné zdraví a hodně úspěchů i v dalších letech Vašeho odborného i soukromého života. Před třemi lety jsme spolu pro TZB-info měli rozhovor, ve kterém jste odpověděl na moje otázky, popsal svoje začátky a prozradil i svůj vzor a svoje zájmy. Mě v něm dnes nejvíce zaujala Vaše odpověď na otázku:
"Co Vám v současné době nejvíce vadí ve Vašem oboru?
Není snadné definovat jeden nejzávažnější problém. Za podstatné bych považoval podceňování technické přípravy při navrhování a projektování nejen větracích a klimatizačních systémů, ale celých souborů technických zařízení, jejichž funkce se často vzájemně podmiňuje. Patří sem i malá koordinace profesí, málo podrobné a někdy zcela chybějící komplexní zkoušky realizovaných zařízení. A v projektech se nevyhodnocují provozní náklady, spotřeba energie!"
S časovým odstupem tří let bych rád navázal na Vaši odpověď a položil tuto otázku aktualizovanou:
Vidíte nějaké zlepšení v této oblasti za poslední tři roky?
Prof. Drkal: Bohužel, vývoj k lepšímu jsem nezaznamenal, naopak bych ještě zdůraznil potřebu kvalitních, seriozních nabídek v celé sféře přípravy i realizace.
TZB-info: Příčin současného stavu je jistě celá řada a není jednoduché je pojmenovat. Zeptal bych se Vás ale, co lze podle Vašeho názoru udělat pro nápravu současného neradostného stavu TZB?
Prof. Drkal: K nápravě nedostatků, které jsem uvedl v odpovědi na úvodní otázku, je nutná, podle mého názoru, skutečně odpovědná, technicky i ekonomicky kvalifikovaná činnost všech pracovníků zúčastněných na navrhovaném a realizovaném díle. Preferuji podrobnou technickou přípravu (v dostatečných časových limitech), kterou by měly realizační firmy v plné míře respektovat. Úspěšnému řešení neprospívá zdlouhavé jednání na počátku, kdy nedochází k vyjasnění zadání a projektant je nucen, pro dodržení termínů, pracovat pod časovým tlakem.
TZB-info: Není rozfázování projektu do několika etap od studie až po prováděcí projekt nástrojem pro důkladnou technickou přípravu projektu, kterou zdůrazňujete?
Prof. Drkal: Tak samozřejmě, že časový faktor zde hraje významnou roli. Každý projekt by měl začít tvůrčí myšlenkou, která by měla dozrát do realizační podoby. A toto dozrání potřebuje čas. Je sice možné projekt vytvořit třeba za 14 dnů. Ale to jsou spíše výjimečné případy, kdy se jedná o opakovaný projekt nebo jednoduché standardní řešení. V současnosti se ale často setkáváme s případy, kdy architekt vytvoří avantgardní, na pohled třeba velmi krásné řešení budovy, ale z hlediska zajištění optimálního vnitřního prostředí pro pobyt osob velmi problematické. Samozřejmě, že my technici dnes máme možnosti a prostředky jak požadované prostředí vytvořit. Ale je to za cenu vysokých investičních a provozních nákladů na energii. Povinné rozdělení projektu do několika etap by v řadě případů, především u složitějších zakázek, kvalitě výsledného díla jistě prospělo. Na druhé straně by pravděpodobně vyvolalo protesty investorů o zdržování výstavby a blokování využití finančních prostředků. Domnívám se, že moudrý investor si sám rozdělí projektovou přípravu stavby do jednotlivých etap.
TZB-info: Vzduchotechnika a především pak klimatizace byla donedávna projektována především pro průmyslové aplikace a pro větší budovy jako divadla, kina, obchodní domy. Se zvyšováním standardu bydlení a především se zvyšováním podílu vysoce těsných (nízkoenergetických a pasivních) domů ale již tyto zvyklosti přestávají platit. Řízené větrání s rekuperací tepla a kombinované systémy s teplovzdušným vytápěním se u moderních rodinných domů začínají prosazovat. Je to podle Vašeho názoru správný směr?
Prof. Drkal: Je známo, že podíl tepelných ztrát na spotřebě energie u současně realizovaných budov klesá a relativně se zvyšují nároky na spotřebu energie pro větrání. Tato skutečnost vede k rozšiřování systému teplovzdušného větrání a vytápění - potřebné množství tepelné energie pro vytápění je možno do objektů dodat přívodem ohřívaného venkovního větracího vzduchu. Navíc v letním období pro zvýšení komfortu i v rodinných domech se prosazuje chlazení. Moderní zařízení, která v zimě pracují jako tepelná čerpadla pro vytápění, lze v létě jednoduchou změnou funkce (přepnutím) provozovat jako chladicí zařízení pro chlazení místností.
TZB-info: Reagují podle vašeho názoru architekti, projektanti stavaři a projektanti topenáři na změněnou pozici projektanta vzduchotechnika v procesu projektové přípravy bytů a rodinných domů?
Prof. Drkal: Samozřejmě architekti i projektanti vědí, že budova a klimatizační zařízení (resp. větrací a vytápěcí zařízení) tvoří jeden celek, lépe řečeno jeden systém, kde se jednotlivé složky vzájemně ovlivňují. Novější situace v energetice budov i zvýšené požadavky na komfort vyžadují podstatně důkladnější spolupráci, zvláště pokud se nejedná o standardně opakovaná řešení. Avantgardní řešení rodinných domů a bytů z hlediska architektury a stavebních řešení mohou být úspěšná pouze tehdy, spojí-li se architekt, již při úmyslu takovou stavbu navrhnout, s tepelným technikem, vzduchotechnikem. Moderní počítačové simulace umožňují pak, v náročných případech, stanovit parametry prostředí v místnostech a spotřebu energie pro různá variantní provedení budovy i klimatizačního systému celoročně, v hodinových intervalech.
TZB-info: Další důležitou etapou v procesu realizace zakázky větracího nebo klimatizačního zařízení je předání hotového díla zákazníkovi. Většinou je tímto právní úkon spojen s kolaudací díla podle regulí stavebního zákona. Co zde považujete za nejdůležitější?
Prof. Drkal: Aby zakázka byla provedena podle zpracovaného projektu. A pokud v průběhu realizace došlo ke změnám, jak se velmi často děje, pak je bezpodmínečně nutné tyto změny do dokumentace vyznačit. V případě rozsáhlejších změn pak zpracovat dokumentaci skutečného provedení. Ta je důležitá nejen pro potřeby hledání např. potrubních tras při běžné údržbě, ale i v případě problémů a reklamací. Při své práci soudního znalce se často setkávám s případy, kdy se velmi pracně dohledává, kdo zavinil stav, který je příčinou soudního sporu. Pokud by projektant správně již v projektu definoval požadované parametry zařízení a současně i předepsal zkoušky, které je realizační firma povinna provést, aby splnění těchto požadavků prokázala, výrazně by to podle mého názoru přispělo ke zvýšení úrovně prováděných zakázek po všech stránkách.
TZB-info: I dnes, po dosažení kulatého životního jubilea, jste stále plně pracovně činný v Ústavu techniky prostředí ČVUT v Praze, kde předáváte svoje zkušenosti novým adeptům na inženýry. Při tom se věnujete i vědecké a publikační práci. Můžete prosím pane profesore zjednodušeně popsat problematiku, na které v současné době v oboru větrání a klimatizace pracujete?
Prof. Drkal: Technické univerzitní pracoviště by mělo ve své vědecko-výzkumné činnosti přispívat k rozvoji základních poznatků oboru. Na Ústavu techniky prostředí Fakulty strojní ČVUT v Praze se v poslední době, zvláště týmovou spoluprací, rozvíjí počítačové modelování a simulace stavů vnitřního prostředí a spotřeby energie ve větrání a klimatizaci. Výsledky umožňují optimalizovat výkony chlazení, ohřevu, vlhčení vzduchu i distribuci vzduchu v prostorech. Po rozšíření o modely strojních součástí klimatizace bychom měli získat komplexní systém, podávající podrobné informace o dynamických dějích jak v klimatizovaném prostoru, tak v klimatizačních jednotkách. Součástí našich prací je i experimentální laboratorní výzkum, ověřující jak simulační výsledky, tak sloužící k podrobnému studiu součástí klimatizačních zařízení.
TZB-info - Ing. Milan Bechyně: Děkuji Vám za rozhovor.