Současný pohled na jakost a environment
Podíváme-li se zpátky o několik let, jistě v časopise Český instalatér ale i jinde, najdeme články o významu systémů řízení jakosti (nebo jak se dnes říká systému managementu jakosti), obdobně i články o významu systému environmentálního managementu (tady se už jaksi, vzhledem k výrazu environment, začal rovnou používat i pojem management). Ostatně, sám jsem některé z nich napsal a možná, že jsem některé z vás i přesvědčil o významu některého z výše jmenovaných systémů. Každopádně jsem v několika desítkách firem některý z těchto systémů, v poslední době někdy i oba dva, zavedl. Následně tyto firmy získaly i příslušné certifikáty, a to většinou od mezinárodně respektovaných certifikačních orgánů. To mě samozřejmě těší, takový výsledek jsem vždy ale považoval za nezbytnost. Ne ve všech případech však zavedení a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy. Je nutné si uvědomit, že tím byl vlastně pracovníkům firmy dán k užití jen nástroj a je dále pouze na nich, jakým způsobem ho využijí.
Proto mě mnohem více zajímalo a zajímá skutečné využití těchto systémů v každodenní činnosti takové firmy, nebo jinak řečeno, co jí to přináší. Delší a mnohdy již dlouhodobý kontakt s některými z těchto firem mě vedl k určitému hlubšímu poznání celé této problematiky a k přehodnocení některých přístupů v zavádění. Především jsem dospěl ke zcela zásadnímu poznání, které významně změnilo nejen můj přístup zavádění, ale především můj přístup jak k pojetí jakosti, tak našeho vztahu k environmentu ve vazbě na činnosti realizované konkrétní firmou.
Samozřejmě to vše při respektování požadavků norem ČSN EN ISO 9001:2001 a/nebo ČSN EN ISO 14001:1997, resp. dnes i dalších a samozřejmě i právních požadavků. Možná by ale bylo nejlepší popsat, jak jsem se k tomuto poznání dopracoval.
Ve své činnosti poradce jsem poměrně často spolupracoval s firmami provozujícími vodovody a kanalizace. V některých případech se jednalo o zavedení systému managementu jakosti, v dalších o zavedení jak systému managementu jakosti, tak i systému environmentálního managementu (naštěstí to nikdo nikdy po mně nechtěl naopak). Samozřejmě nebudu popisovat celý průběh zavádění, ale pro ozřejmění mého pohledu na implementaci jednotlivých systémů předkládám grafické ztvárnění, které je vždy vytvořeno na základě hlavního (nebo také jinak označovaného hodnototvorného) procesu (nebo procesů).
Nejprve se pokusíme znázornit, jak schématicky vypadá implementovaný systém managementu jakosti (QMS) ve firmě provozující vodovody a kanalizace. Samozřejmě se jedná o systém vytvořený a implementovaný ve shodě s požadavky ČSN EN ISO 9001:2001 (obr. 1).
Obr. 1 - Struktura systému managementu jakosti (QMS)
(po kliknutí se obrázek zvětší)
Myslím, že ze schématu je celkem zřejmé vzájemné provázání dvou hlavních procesů (byť rozdělených do dílčích podprocesů), tj.:
- výroby a dodávky pitné vody
- odvádění a čištění odpadních vod
a ostatních podpůrných činností. Asi nemusím nikoho moc přesvědčovat, že podpůrné činnosti slouží k realizaci hlavních procesů a bez jejich existence nemají podpůrné činnosti smysl (říkáte si možná, že to je samozřejmé, ale asi byste se divili, kolik "poradců" si to nemyslí a tím jim často uniká podstata věci).
Obr. 2 - Struktura systému environmentálního managementu
(po kliknutí se obrázek zvětší)
Obr. 3 - Struktura systému managementu jakosti
(po kliknutí se obrázek zvětší)
Obdobně se nyní podíváme na implementaci systému environmentálního managementu ve stejné firmě v souladu s požadavky ČSN EN ISO 14001:1997 (obr. 2).
Na první pohled je zřejmá velká podobnost. V podstatě:1. přibyly:
|
|
Z výše uvedeného je patrné, že vlastně aspoň z formálního pohledu mezi oběma systémy managementu tak velký rozdíl není. To nám potvrzuje i třetí obrázek, kde jsme požadavky vyjádřené v obou předchozích spojili dohromady (obr. 3). Tak, teď asi namítáte, že to, co jsem dosud předvedl, je čistě formální pohled, který vůbec nic nevypovídá o věcném vzájemném provázání. Máte pravdu, ale tento úvod byl nezbytný k pochopení celé problematiky.
Obr. 4 - ČOV - základní schéma
(po kliknutí se obrázek zvětší)
Obr. 5 - ČOV - doplnění o nutné schéma
(po kliknutí se obrázek zvětší)
Zkusme se nyní podívat jiným způsobem na procesy, které firma realizuje. Jako vzor si samozřejmě vybereme jeden z výše uvedených hlavních procesů, třeba odvádění a čištění odpadních vod, a pro názornost náš pohled zase rozfázujeme do tří dílčích pohledů. A z nich už bude patrné, jaká je reálná vazba jakosti a vztahu k environmentu (obr. 4). (Schéma znázorňuje pouze jednu z mnoha možností průběhu čištění odpadních vod a je zde uvedeno jen jako vzor). V tomto prvním schématu je uveden pouze průběh čištění odpadních vod bez ohledu na nutné vstupy (materiál, energie) do procesu, které podmiňují jeho skutečný průběh. Takže nyní přidáme pro průběh nutné vstupy a dostaneme druhé schéma (obr. 5).
Už zde je vidět, že námi sledovaný proces má nepřímé dopady na environment, a to právě tím, že spotřebovává určité vstupy. Je to především energie, ale také to jsou chemické látky a přípravky, a to ponecháváme stranou další potřeby pro provoz (např. mazadla pro údržbu apod.).
Dostáváme se k poslednímu pohledu na námi sledovaný proces, tentokrát již doplněný i o výstupy z procesu (obr. 6). Je vidět, že i tak užitečný proces, jako je čištění odpadní vody, má mnoho nežádoucích dopadů na environment. Samozřejmě, některé z nich lze omezit nebo téměř vyloučit (např. nežádoucí úniky chemických látek), ale jiné jsou prostě dány podstatou věci a pokud nevymyslíme jinou, vhodnější technologii, tak s nimi je nutno stále počítat.
Obr. 6 - ČOV - plné znění
(po kliknutí se obrázek zvětší)
Už z toho, co jsem doposud uvedl, je jasné, že nelze odtrhnout pohled na procesy z hlediska jakosti a pohled z hlediska environmentu. Ovšem největší trumf jsem nechal až nakonec už proto, že to byl právě ten bod, kdy se, jak se říká, rozsvítilo. Prosím, podívejte se znovu na poslední schéma. Co je požadovaným výstupem z procesu čištění odpadní vody. Samozřejmě voda vyčištěná, která splňuje parametry stanovené zákonnými předpisy. Je to tedy zcela určitě produkt z hlediska požadavků systému managementu jakosti. Ale tatáž voda působí na environment, v tomto případě na vodu někde v řece, proto je její vypouštění zcela jednoznačně environmentálním aspektem z hlediska systému environmentálního managementu.
Nemůžeme proto jakost odtrhovat od environmentu a naopak.
Proto z hlediska lepšího chápaní celé této problematiky se lze na možný dopad produktu na environment dívat jako na nedílnou součást pojmu jakost. Tím si současně otvíráme více dveře k zahrnutí i dalších požadavků, jako je např. oblast bezpečnosti práce, do jednotného (integrovaného) systému managementu.
To, co jsem výše uvedl, je samozřejmě důležité. Myslím, že ale neméně důležité jsou další dva projevy tohoto přístupu:
|
