TZB-info / Možnosti použití bytového větrání s rekuperací tepla v rodinných a bytových domech (II)
Možnosti použití bytového větrání s rekuperací tepla v rodinných a bytových domech (II)
7.2.2005
Dipl. Ing. Eberhard Paul, překlad: Ing. Milan Bechyně
Recenzovaný Druhý díl seriálu shrnuje jaké existují varianty pro řešení větrání s rekuperací tepla. Hlavní pozornost je věnována možnostem řešení větrání u bytových domů.
6. Systémy řešení v bytových domech
Přehled variant řešení pro bytové domy:
- centrální řešení (pro celý dům jedna větrací jednotka) - Varianta 7
- decentrální řešení (pro každý byt jedna jednotka) - Varianty 1 - 4
- semidecentrální řešení (jen výměník tepla nebo jen ventilátor jsou umístěny v každém bytě) - Varianty 5 a 6
|
Varianta 1
Budova s větrací jednotkou s rekuperací tepla v každém bytě.
Obr. 16 |
Výhody:
- Intenzitu větrání lze nastavit individuálně pro každý byt
- Rekuperační zařízení pracuje samostatně pro každý byt, tedy využívá teplo z odváděného vzduchu dotčeného bytu k ohřevu přívodního vzduchu (na rozdíl od Variant 6 a 7)
- Větrací systém je instalován samostatně v každém bytě a je vyloučeno propojení s jinými byty a tím i případné "újmy od sousedů" prostřednictvím:
- pronikání pachů (vůní)
- šíření požáru
- přenos zvuků (telefonní efekt)
- intenzivního větrání
|
Nevýhody:
- Každý byt je vybaven samostatným montážním kompletem - to představuje sice vyšší investiční náklady, jsou ale na druhé straně redukovány, protože nejsou nutná:
- protipožární opatření
- dlouhé centrální rozvody s nutností tepelných izolací
- Nutné dva otvory na fasádě pro každý byt (pro přívod a odvod vzduchu).
- Nutná zvýšená pozornost při projektování - je nutno vyloučit nasávání odpadního vzduchu do proudu přiváděného čerstvého vzduchu.
|
Obr. 17 |
Varianta 2
Budova s centrálním odvodem odpadního vzduchu, protipožárními a zpětnými klapkami, větrací jednotka s rekuperací tepla v každém bytě a přívody venkovního čerstvého vzduchu decentrálně pro každý byt.
Výhody:
- Intenzitu větrání lze nastavit individuálně pro každý byt.
- Rekuperační zařízení pracuje samostatně pro každý byt, tedy využívá teplo z odváděného vzduchu dotčeného bytu k ohřevu přívodního vzduchu (na rozdíl od Variant 6 a 7).
- Nasávaný vzduch nemůže být smíchán s odpadním vzduchem (pod střechou nebo štítovou stěnou).
|
Nevýhody:
- K ochraně proti požáru je nutné v každém bytě osadit protipožární a zpětnou klapku na potrubí zaústěné do centrálního odvodu odpadního vzduchu.
|
Obr. 18 |
Varianta 3
Budova s centrálním přívodem venkovního vzduchu a decentrálními odvody odpadního vzduchu, protipožárními a zpětnými klapkami. Větrací jednotka s rekuperací tepla v každém bytě.
Výhody:
- Výhody 1 a 2 jako u Varianty 1
- Nasávaný venkovní vzduch (centrálně, např. ve štítové stěně půdního prostoru) nemůže být smíchán s decentrálně vyfukovanými proudy odpadního vzduchu.
- Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
|
Nevýhody:
- K ochraně proti požáru je nutné v každém bytě osadit protipožární a zpětnou klapku na potrubí zaústěné do centrálního odvodu odpadního vzduchu.
|
Obr. 19 |
Varianta 4
Budova s centrálním přívodem venkovního vzduchu i centrálními odvodem odpadního vzduchu, protipožárními a zpětnými klapkami a větrací jednotkou s rekuperací tepla v každém bytě.
Výhody:
- Výhody 1 a 2 jako u Varianty 1
- Centrální sání venkovního vzduchu může být umístěno tak, aby bylo vyloučeno přimíchávání odpadního vzduchu.
- Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
|
Nevýhody:
- Na každé přípojce bytu k centrálnímu přívodu venkovního vzduchu i k centrálnímu odvodu odpadního vzduchu je nutné osadit protipožární a zpětnou klapku.
|
Obr. 20 |
Varianta 5
Budova s centrálním přívodem venkovního vzduchu i centrálním odvodem odpadního vzduchu, centrálními ventilátory a protipožárními a zpětnými klapkami a filtry venkovního vzduchu a větrací jednotkou s rekuperací tepla v každém bytě.
Výhody:
- Výhoda 2 jako u Varianty 1
- Při centrálním umístění ventilátoru se jeho hluk méně přenáší do bytových okruhů, ale pozor:
- velké centrální ventilátory musí být při umístění do půdního prostoru dobře odhlučněny, jinak je hluk přenášen do nejvyššího podlaží.
- při použití malých tichých ventilátorů v bytech u Variant 1 - 4 a 6 problémy s hlukem sotva budou.
- Otvory pro nasávání venkovního vzduchu popř. výfuk odpadního vzduchu mohou být situovány tak, že nedochází ke směšování.
- Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
|
Nevýhody:
- Intenzita větrání je centrálně nastavena prostřednictvím obou centrálních ventilátorů, individuální ovlivnění je možné jen omezeně. K tomu musí mít centrální ventilátory možnost regulace.
|
Obr. 21 |
Varianta 6
Budova s centrálním přívodem venkovního vzduchu i centrálním odvodem odpadního vzduchu, decentrálními ventilátory a centrálním výměníkem tepla.
Výhody:
- Intenzitu větrání lze regulovat decentrálním ventilátory.
- Otvory pro nasávání a výfuk vzduchu je možné vzájemně situovat tak, aby nedocházelo ke směšování proudů vzduchu.
- Centrálně nasávaný venkovní vzduch může procházet přes zemní výměník.
|
Nevýhody:
- Centrální výměník tepla pracuje se směsí vzduchových proudů z jednotlivých bytů, nerozlišuje tedy příspěvek jednotlivých bytů, a naopak přívodní vzduch je do jednotlivých bytů dodáván se stejnou teplotou.
- Na každé přípojce bytu k centrálnímu přívodu venkovního vzduchu i k centrálnímu odvodu odpadního vzduchu je nutné osadit protipožární a zpětnou klapku.
|
Obr. 22 |
Varianta 7
Budova s centrálním přívodem venkovního vzduchu i centrálním odvodem odpadního vzduchu, bytovými protipožárními a zpětnými ventilátory a centrální větrací jednotkou s rekuperací tepla.
Výhody:
- Rekuperační jednotka s ventilátory není umístěna v prostoru bytů, tzn. úsporu místa a žádný zdroj hluku v bytě.
|
Nevýhody:
- Centrální výměník tepla pracuje se směsí vzduchových proudů z jednotlivých bytů, nerozlišuje tedy příspěvek jednotlivých bytů, a naopak přívodní vzduch je do jednotlivých bytů dodáván se stejnou teplotou.
|
7. Volba typu jednotky
Příklady použití a typy centrálních větracích jednotek s rekuperací tepla.
Charakteristika |
Štíhlá |
Plochá |
Krychlová |
Tvary |
|
|
|
Typy jednotek |
multi 100 DC max. 130 m3/h multi 150 DC max. 165 m3/h |
climos 100 DC max. 100 m3/h climos 150 DC max. 150 m3/h |
santos 250 DC max. 280 m3/h |
Příklady použití |
Obr. 23, 24, 25 |
Obr. 26, 27 |
Obr. 28 |
Obr. 23 - Větrací jednotka s rekuperací tepla v instalační šachtě
Obr. 24 - Větrací jednotka s rekuperací tepla
nad koupací vanou (se zakrytím nábytkovou deskou)
Obr. 25 - Větrací jednotka s rekuperací tepla nad kuchyňskou linkou
Obr. 26 - Větrací jednotka s rekuperací tepla ve stropním podhledu na chodbě
Obr. 27 - Větrací jednotka s rekuperací tepla ve stropním podhledu
Obr. 28 - Větrací jednotka s rekuperací tepla v technické místnosti nebo v koupelně
Literatura:
[1] Heinz, Brasche, Bischof, Hartmann, Richter: "Ergebnisse einer repräsentativen Untersuchung: Feuchtigkeitsschäden einschließlich Schimmelpilz-Wachstum in deutschen Wohnungen" in "Moderne Gebäudetechnik" 11/2004, S. 24 - 30