Hluk za cenu vodného a stočného

1. Úvod

Suché léto roku 2003 včetně suchého konce léta roku 2004 jenom nahrávají, aby se na pitnou vodu pohlíželo stejně strategicky jako na paliva a energie. Následně to potvrzuje další avizované zvýšení vodného a stočného v roce 2005 průměrně o 6 %.

Při návrhu nízkoenergetického domu musíme proto hledat nejen řešení na úsporu paliv a energie, ale i řešení na úsporu teplé a studené vody, protože provoz domu platíme z jednoho účtu. Vhodnější název takového domu (samozřejmě s úsporným osvětlením i úspornými domácími spotřebiči) by byl z tohoto hlediska nízkonákladový.

Někteří architekti ve snaze uspořit pořizovací náklady stavby (anebo to byla u nás samozřejmost, kterou se nikdo nezabýval) řeší sólová i hromadná WC bez dostatečné hlukové izolace a nechrání tak lidskou důstojnost. Tu si pak mnozí obyvatelé i uživatelé chrání "tím co je po ruce" a jsou tak nuceni pitnou vodou plýtvat a zvyšovat tak provozní náklady. Ekologové se již v minulosti vyslovili v tom smyslu, že největší prohřešek proti životnímu prostředí byl vynález splachovacího záchodu pitnou vodou. S nastupujícími negativními vlivy skleníkového efektu bude třeba využívat každou možnost, která pomůže šetřit naše zásoby pitné vody i životní prostředí.

V následujícím textu se podrobněji věnuji problému, který je buď znám a přehlížen, nebo je považován za takovou samozřejmost, že není vyvíjen žádný tlak na jeho řešení. Předem se čtenářům za rozbor zvoleného problému omlouvám. Existuje, ví se o něm, ale nijak výrazně se neodstraňuje.

2. O co jde?

Zvuky, které vznikají při použití WC, jsou vysoce osobní a individuálně různě přijímané. Řada občanů se za ně stydí a snaží se jejich proniknutí mimo místnost WC zabránit. V bytě by je slyšeli ostatní členové rodiny, v panelových domech s umakartovými bytovými jádry a instalačními šachtami ostatní sousedé v nižších i vyšších podlažích. Nejhůře se řeší tyto případy ve společných WC, kde mají kabiny pouze částečné obvodové stěny a prostor kabin je u podlahy i stropu propojen. Lepší je to u veřejných WC, kde se návštěvníci neznají, horší u firemních WC (muži zvlášť a ženy zvlášť), kde se zaměstnanci znají, a nejhorší u WC, kde je nějakým způsobem ve stejné firmě propojen prostor jediné místnosti pro samostatné boxy WC pro muže a samostatné boxy WC pro ženy.

Typický vzhled hromadných WC s "hlukově propojenými" kabinami u podlahy i u stropu

Typický vzhled hromadných WC s "hlukově propojenými" kabinami pouze u stropu

3. Stávající řešení

Problém se řeší nejčastěji tak, že se nežádoucí zvuky přehluší jiným hlukem o stejné nebo vyšší intenzitě. Nejjednodušší je řešení, které je hned "při ruce". Je to spláchnutí WC ještě před jeho použitím. Pár vteřin jsme silně chráněni a další hluk při napouštění nádržky je také přijatelný. Komu nestačí jedno "předspláchnutí", použije ještě druhé a naposledy závěrečné třetí. Pokud se nádržka naplní plným neseškrceným hlukově silným průtokem za chvíli, musí se "vyrobit hluk" dalším spláchnutím. Když je přítok seškrcen a hlukově slabší, plnění nádržky je delší. Splachovací nádržce byla přiřazena další funkce zdroje hluku! Používané řešení by nás před více lety netrápilo, jeho dnešní cena vyjádřená vodným a stočným je kolem 10 nebo 20 + 10, v mimořádných případech až 40 litrů pitné vody v ceně celkem až 2 Kč na jedno velké použití WC! Kdo si toto neuvědomí, platí. Spláchnout bychom měli jen 10 litry vody, ale proč dalších zbytečných 10 až 30 litrů pitné vody, které se nám nemusí v budoucnu dostávat?
Někdo vše řeší tak, že se spokojí s hlukem odsávacího ventilátoru, pokud ho může sám v prostoru zapnout, ale ten nemusí být tak intenzivní.

4. Potlačení úspor vody

Pro splachování WC se významně doporučují a rozšiřují dvoupolohové splachovací nádržky, které umožňují volit podle potřeby malé nebo velké množství splachovací vody. Jak se to však shoduje s výše uvedeným paradoxním stavem? Na jedné straně občané vědomě šetří a kupují nádržky s dražšími splachovacími ventily, na druhé straně jsou nuceni vědomě i nevědomě nešetřit.

5. Širší souvislosti

Problém vznikl tím, že místnost WC je nedostatečně hlukově oddělena od sousedních místností. Není ale znám žádný průzkum, kolika občanům "průnik" zvuků z WC vadí a kolika ne. Přitom se může jednat o osoby uvnitř WC i vně WC. Je to individuální záležitost daná přirozenou inteligencí, výchovou, vzděláním, rodinnými zvyklostmi atd.

Ukázka kabiny WC "hlukově propojené" s vedlejšími kabinami u podlahy i u stropu s centrálním odvětráváním co nejblíže záchodové mísy. Při řešení s lokálním odvětráváním by v témže místě mohl být trvale nebo cyklicky zapnutý odsávací ventilátor s ručně přepínatelnými vyššími (hlukovými) otáčkami s časovým vypínačem (prodlevou).

6. Řešení

Motivací k řešení by neměla být jen úspora pitné vody, ale také snaha chránit lidskou důstojnost, na kterou má každý člověk právo. Nové místnosti WC v bytech by měly být hlukově zcela sólové, tj. tak hlukově odizolovány od sousedních místností (horizontálně i vertikálně), aby se každý cítil před vnějším prostorem dostatečně chráněn a nemusel problém řešit výše popsaným ekonomicky i environmentálně nevýhodným způsobem. Hmotově větší konstrukce stěn WC může spolupůsobit i jako akumulátor tepelné energie u nízkoenergetických domů. Dveře by měly být protihlukové.

Některá hromadná WC se již dnes řeší s kabinami prostorově individuálně uzavřenými, při centrálním větrání se samostatným odsáváním každé kabiny nebo při individuálním větrání odsáváním každé kabiny samostatným ventilátorem. Nasávací mřížka ve dveřích by ve všech případech měla mít i protihlukovou funkci.

U stávajících WC je možné problém řešit dodatečnou hlukovou izolací stěn (kde to jde a je o ni zájem).

Přiškrcením přítoku vody do nádržky trvá "napouštěcí hluk" déle, většinou postačí jedno "předspláchnutí". Řešení je však nevýhodné a časově zdržuje při použití ve vícečlenných rodinách.

Lze také vyvinout a použít dvouotáčkový ventilátor. Provoz ventilátoru s nízkými otáčkami s malým hlukem pro odsávání prostoru zajišťujeme stejně, vyšší otáčky s větším hlukem pro odsávání prostoru i přehlušení nežádoucích zvuků by bylo možné zapnout individuálně. "Nadspotřeba" elektrického proudu a škody na životním prostředí snad budou v tomto případě nižší než škody popsaným plýtváním pitné vody. Tímto způsobem však mohou být poškozováni obyvatelé sousedních bytů, které mají společné vzduchotechnické potrubí.

Výhodnějším řešením pro příslušné firmy se jeví návrh a výroba splachovací nádržky se třemi tlačítky. První tlačítko otevře malý ventil, kterým začne proudit kolmo na hladinu vody v nádržce z trysky úzký proud vody, který vyvolá požadovaný silnější hluk. Vydatnost proudu a jeho hluk by se seřídil při instalaci nádržky, měl by však být řešen tak, aby si ho mohl později uživatel upravit podle svého přání. Tato činnost může trvat po libovolnou dobu použití WC, voda z nádržky bude bezpečně přepadat do mísy. Tlačítkem pro "malé" nebo "velké" spláchnutí se automaticky ona "hluková tryska" trvale uzavře a WC je po jediném spláchnutí připraveno pro nové použití.

Další řešení by se určitě našla: vzduchový osušovač rukou s nezapojenou tepelnou spirálou, přenosný rozhlasový přijímač, vestavěný reproduktor napojený na radiopřijímač v bytě atd.

7. Závěr

Životní prostředí a naše zásoby pitné vody se již dostaly do takové polohy, že musíme tyto problémy, které byly v minulosti okrajové, řešit veřejně. V mimořádně suchém roce 2003 v některých obcích vyschly studny a vodu neměly až do Vánoc. Na televizní reportáže si určitě pamatujeme. Používání užitkové nebo dešťové vody pro splachování WC popsaný problém neřeší.

Malá možná úspora vody popisovaná v článku v milionech případů za rok může přinést stejný efekt jako postavení nové přehrady pro zadržení zimní vody pro letní využití. Nebo též další zdražení vodného a stočného, podle principu spirály, jak se určitě ozvou odpůrci.

Předpokládám, že zájem o řešení i možný průzkum vznikne již diskusí k tomuto článku.

Recenze:
Článek upozorňuje na skutečnost, jak špatné stavební řešení snižuje pohodu prostředí a uživateli stavby vnímaný komfort. Dispoziční a materiálové řešení stavby, které nezohledňuje provoz z hlediska hluku, je řešení špatné. Nápravu je však třeba řešit v jádru problému, tedy uvážlivou dispozicí a vhodnou volbou použitých materiálů, nikoliv výrobou větších "maskovacích" hluků. Naopak považuji za správný všeobecný trend snižování hluku z technologií v budovách, tedy jak v článku zmiňovaných ventilátorů tak splachovacích nádržek.
Souhlasím s tvrzením, že splachování pitnou vodou je zbytečné plýtvání. Avšak přiznejme si, že ani nyní aktuální další zvýšení vodného a stočného nebude ještě impulsem k zásadní rekonstrukci vnitřních vodovodů - jejich rozdělení na samostatný rozvod vody pitné a užitkové. Naopak úspory vody při splachování se STOP tlačítkem nebo splachování dvojím množstvím vody jsou významné a ekonomická návratnost velmi dobrá. (Bude o nich podrobně psáno v článku ještě během ledna.) Je správné se zabývat minimalizací množství vody pro spláchnutí, ale nepovažují za šťastné úvahy o využívání splachovací nádržky pro výrobu hluku.
Nevím, jak často je ve skutečnosti používána v článku popisovaná "vodní zvuková kulisa", ale v každém případě je článek upozorněním pro stavaře, architekty a investory, že chceme-li stavět kvalitní domy pro komfortní užívání, je třeba věnovat hluku větší pozornost.
Ing. Dagmar Kopačková