Umělé zadržování vody v nádržích je a bude naprostou životní nutností

V současné době se značná část ekologů, přírodovědců i jiných odborníků příbuzných oborů a pod jejich vlivem také značná část veřejnosti staví negativně k vodohospodářské výstavbě a především k výstavbě hydroenergetických děl. Předmětem mimořádné pozornosti a často tvrdé kritiky se stává zejména výstavba vodních nádrží s prioritním hydroenergetickým využitím. Tato kritika je motivována obavami z ohrožení, znehodnocení, případně i likvidace cenných přírodních komplexů v dotčených oblastech, především tzv. říčních fenoménů s množstvím živočišných a rostlinných druhů. Vzniká situace, která v kontextu s ekologickými problémy rozvoje energetiky, průmyslu a dopravy u nás stále není zcela vyřešena.

Většina vodohospodářů považuje historicky za své základní poslání péči a ochranu přírodního a životního prostředí. Připomeňme si ale, že po velmi dlouhé období se společnost - nejen u nás, ale i v jiných průmyslově vyspělých státech - prakticky nezajímala o problémy, které dnes zahrnujeme pod pojem ekologické. Jediným uznávaným kritériem byla ekonomická efektivnost, přičemž jakákoliv snaha o uplatnění ekologických hledisek byla ignorována.

Dnes se postavili do čela těchto snah ekologové - profesionálové i transformovaní z jiných oborů. Vodohospodáři tím získali potenciální spojence, současně se však dožili překvapení: nemálo ekologů místo proti ničení životního prostředí v globálním měřítku obrátilo svoji pozornost proti vodnímu hospodářství a vodohospodářské a hydroenergetické výstavbě. Nezbývá než trpělivě objasňovat rozdílné přístupy k řešení ekologických problémů, vyplývající zřejmě z původního rozdílného profesního zaměření, věcně je konfrontovat, hledat kompromisy a nalézat optimální řešení.

Je samozřejmým pravidlem, že při každém návrhu a realizaci vodohospodářského a hydroenergetického díla je třeba vždy dbát vedle optimálního technického řešení i na jeho citlivé začlenění do okolního přírodního nebo urbanizovaného prostředí. Správně navržené vodní dílo nemůže vést k trvalé devastaci nebo dokonce likvidaci přírodního prostředí, ale k jeho vhodné transformaci (na rozdíl od mnohých jiných soustředěných nebo liniových inženýrských staveb, jako jsou sídliště, továrny, dálnice apod.). Bylo by omylem zamítat vodohospodářskou výstavbu proto, že v minulosti došlo v některých případech a z jakéhokoliv důvodu k chybám, většinou ve sféře realizace. Na druhé straně je ovšem nezbytné ve spolupráci s příslušnými odborníky předem řešit všechny související ekologické problémy tak, aby výsledné efekty byly celkově pozitivní a ovlivnění přírodního prostředí minimální.

Ekologické otázky lze rozdělit v podstatě do dvou skupin: na otázky dotýkající se člověka a na otázky dotýkající se přírody, zejména její fauny a flóry. Vodohospodáři jsou zcela konformní s odhodláním ekologů chránit a zachovat vybrané přírodní komplexy s cennými říčními fenomény a ekosystémy, nicméně ze všech druhů fauny kladou na první místo člověka a jeho přežití. Otázky ochrany prostředí nejsou překážkou při využívání vodních zdrojů, je však nutno brát v úvahu jak hledisko ekologické, tak sociálně ekonomické. Obě vedou sama o sobě zpravidla k rozporným závěrům. Proto je nutno volit kompromisní řešení. Na projektech se mají podílet zástupci všech zainteresovaných skupin.

Potřeba a spotřeba vody roste ve všech vyspělých zemích i u nás. Vzhledem k naší geografické poloze, značně nerovnoměrným srážkám a velmi omezeným zdrojům podzemní vody bylo a je u nás umělé zadržování vody v nádržích naprostou životní nutností. Jakmile přesáhne naléhavá potřeba vody maximální vydatnost vodních zdrojů, stává se výstavba dalších nádrží nevyhnutelnou, a to přes některé nepříznivé důsledky pro okolí (zatopení území, kolísání hladiny, abraze břehů, změna teplotního režimu apod.). Pro zásobování vodou jsou tedy nádrže nenahraditelné. Úkolem návrhu je ovšem nalézt ekologicky nejméně citlivou lokalitu a nepříznivé důsledky vyloučit nebo alespoň minimalizovat.

Rozumíme-li pod pojmem ekologické aspekty souhrn činitelů ovlivňujících přírodní prostředí i životní prostředí lidí, lze je členit na lokální a globální.

Lokální aspekty, jako je vliv nádrže na faunu a flóru v dané lokalitě, ovlivňování režimu podzemních vod, kvality povrchových vod atd., jsou zajisté neopomenutelné. Za dominantní však považujeme aspekty globální, které u hydroenergetických děl vyplývají z výhod využívání vodní energie v porovnání s jinými technicky dosažitelnými energetickými zdroji, jimiž jsou u nás tepelné a jaderné elektrárny. Uvedeme alespoň některé z nich:

Vodní elektrárny - představují čistý zdroj energie, neboť:

• Neznečišťují ovzduší kouřem, oxidy síry a dusíku, těžkými kovy, atp.
• Nedevastují a neznečišťují krajinu (těžba uhlí, uranu, jejich doprava).
• Neznečišťují povrchové ani podzemní vody (těžba uranu, uhlí).
• Jsou bezodpadové (popílek, radioaktivní odpad).
• Jsou nezávislé na importu surovin ze zahraničí (ropa, plyn, uhlí, obohacený uran).
• Jsou pro široké oblasti vysoce bezpečné.
• Neničí trvale přírodní prostředí (trvalý zábor půdy), pouze jej transformují (vytvářením vodních ploch).
• Pružným pokrýváním spotřeby a schopností akumulace energie zvyšují efektivnost elektrizační soustavy.
• Vysokým stupněm automatizace přispívají k vyrovnávání změn na tocích a do určité míry i napomáhají při odvádění velkých vod.
• Vytvářejí nové možnosti pro revitalizaci dotčeného prostředí, prokysličováním vodního toku.

Za hlavní pozitivní ekologický aspekt vodních elektráren lze označit skutečnost, že každá kilowatthodina vyrobená v této elektrárně ušetří přibližně 1 kg uhlí v tepelné elektrárně. Většina z uvedených aspektů platí právě i pro malé vodní elektrárny (MVE), jejichž výstavba a rekonstrukce je dnes všeobecně podporována, i když občas naráží na nesouhlas těch nejpřísnějších ekologů.

Ve prospěch MVE však hovoří mnoho závažných argumentů, jako:

• Jsou navrhovány a využívány vesměs jako průběžné bez akumulačních nádrží, takže nenarušují říční regiony, o jejichž zachování usilují ekologové zejména v chráněných krajinných oblastech.
• Navrhují a budují se u stávajících jezů, které byly postaveny v minulosti (někdy velmi dávné) a dnes již tvoří nedílnou součást přírodního nebo urbanizovaného prostředí.
• Přednostně se instalují v lokalitách zrušených mlýnů a elektráren, kde se nejedná o zásah do přírodního prostředí, ale naopak o obnovu původního rázu krajiny.
• Energeticky využívají sanitární průtoky a odběry vody pro zásobování vodou, popřípadě jiné vodohospodářské účely.
• Navrhují a budují se na výpustných zařízeních rybníků, z nichž dosud odtékala voda nevyužita.

Nicméně i v těchto případech je třeba při návrhu, realizaci a zejména v provozu respektovat příslušná ekologická hlediska a kritéria, aby se odstranily nebo minimalizovaly negativní vlivy na některé rostlinné a živočišné druhy v konkrétní lokalitě (např. omezení kolísání hladiny rybníků apod.). V každém případě je nutné návrh MVE předem konzultovat s příslušnými odborníky, a to již ve stadiu výběru lokality a návrhu hlavních parametrů.

Aby pojem čisté výroby elektrické energie, jak se MVE prezentují, byl vždy skutečně potvrzován, je třeba mít zájmy ekologie v souvislosti s vodními toky stále na zřeteli. Týká se to již výběru lokality, projektové dokumentace, vlastního provádění stavby a hlavně při provozu dodržování všech zákonů a vodoprávních nařízení.

Nejčastěji diskutovanou problematikou bývá:

Kontaminace vody ropnými produkty - u nových technologií se předpokládá maximální využití samomazných ložisek a používání ekologicky nezávadných maziv na bázi rostlinných olejů. Také u starších dožívajících technologií je vždy možné opatření, které nepřipustí ekologický problém.

Dodržování odběru sjednaného množství vody - nejvhodnějším opatřením je používání spolehlivých automatik ve spojení s hladinovou regulací, aby byl co nejvíce vyloučen někdy nevhodný vliv obsluhy na provoz.

Odstraňování naplavenin vytažených z vody - podle směrnic MŽP musí provozovatel MVE zajistit odvoz a likvidaci všech z vody vytažených naplavenin, v žádném případě je nelze vracet pod MVE zpět do říčního toku.

Akustický projev MVE - pokud by MVE za provozu narušovala nepřípustným hlukem prostředí v lokalitě, je nutno upravit provoz, nebo provést opatření pro odhlučnění na náklady MVE.

Vhodné začlenění do reliéfu krajiny - již ve fázi projektové dokumentace je nutno vždy dodržet typ objektu a způsob provedení, jak bylo předepsáno stavebním úřadem, nebo urbanistou, aby stavbou nebyl narušen místní krajinný řád.

Dalo by se říci, že malá vodní elektrárna, pokud je správně provozována dle příslušných směrnic, nemůže škodit, naopak přispívá životnímu prostředí nejen výrobou čisté energie, ale třeba i tím, že čistí a provzdušňuje vodu a často pomáhá k celkové revitalizaci lokality.

Řez MVE s vyznačením technologických částí, kde by mohlo dojít k ohrožení

Popis pozic:

Česle, čisticí stroj s motorovým pohonem - mazání převodových mechanismů plastickým mazivem, hradidlový uzávěr s motorovým pohonem - maznice motoru, převodové soukolí, cévní tyče, turbína s převodovkou - ložiska a převodovka mazáno v olejové náplni, generátor - ložiska s plastickým mazivem, turbínový rozváděč - servomotor táhla, čepy, vše v samomazných pouzdrech, oběžné kolo turbíny - olejová náplň (ekologické mazivo), turbínová savka - může být zdrojem hluku, převážně u přechodových stavů turbíny, provizorní hrazení proti dolní vodě - mazání pohyblivých částí hradidel (ekologické mazivo).

Literatura:
ČEZ, a.s.: Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v ČR - r. 2003 (studie)