Význam uplatňování termostatických ventilů a jejich přínos
Poslanecká sněmovna schválila ve čtvrtek poslanecký návrh na posunutí termínu povinné instalace termostatických ventilů o dva roky. Státní energetická inspekce vydala k této problematice stanovisko.
Úvod
Správná regulace dodávky tepla pro ústřední vytápění je jednou ze základních podmínek jeho hospodárného provozu. Vyplývá to z dosažitelných úspor tepla daných využitím tepelných zisků ve vytápěných místnostech. Velmi významný je však i přínos regulačních ventilů pro zvýšení pohody vnitřního prostředí ve vytápěných místnostech. Požadavky na zavedení této regulace byly uplatňovány již před r. 1989. Bylo to zejména usnesení tehdejší vlády č. 292 z roku 1980, které požadovalo zajistit od roku 1983 výrobu potřebného rozsahu regulační a měřicí techniky z oblasti ústředního vytápění a zajistit potřebné montážní a servisní kapacity tak, aby u nové výstavby byly vytvořeny příslušné podmínky pro komplexní regulaci a měření již od roku 1983 a u stávající výstavby od roku 1987. Požadavek na uplatňování regulačních ventilů s termostatickými hlavicemi obsahovala také Směrnice č. 15/1980 tehdejšího ministerstva paliv a energetiky zaměřená na hospodárnější využívání tepla při vytápění a přípravě TUV. Vybavení otopných těles regulací vnitřní teploty např. termostatickými ventily stanoví i ČSN 06 0310 Ústřední vytápění, projektování a montáž. Požadavky na termostatické ventily byly uplatněny v našich právních předpisech ve vyhlášce č. 186/1991 Sb., včetně stanovení termínů pro jejich zavedení a ustanovení o snížení ceny tepla příslušným odběratelům při nesplnění požadavku vyhlášky. Podle této vyhlášky měli vlastníci budov m. j. instalovat na radiátorech ve vytápěných místnostech regulační ventily s termostatickými hlavicemi (dále jen termostatické ventily) a to do 1.9.1995.
Vyhláška č. 186/1991 Sb. však neměla příslušnou oporu v zákoně č. 89/1997 Sb. z hlediska termínů na instalaci jednotlivých prvků na příslušná tepelná zařízení a z hlediska požadavků na snížení ceny tepla v případě, že instalace nebyla provedena. V souvislosti s tvorbou nové energetické legislativy byla vyhláška zrušena k 1.1.1996. Postupně byla nahrazena vyhláškami č. 245/1995 Sb. a 152/2001 Sb. Termostatické ventily se skutečně začaly po roce 1980 a zejména pak od počátku devadesátých let (od r. 1991) výrazněji zavádět a po počátečních obtížích technického rázu (hlučnost, poruchovost), které byly postupně odstraněny, doznaly značného rozšíření. Pozitivní přínos těchto ventilů ověřený mnohaletými zkušenostmi vedl k tomu, že jejich povinné zavádění bylo zakotveno v zákoně o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.
Požadavky příslušných právních předpisůZákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (dále také jen zákon) ukládá v § 6 odst. 7 vlastníkům ústředně vytápěných budov nebo společenstvím vlastníků jednotek (dále jen vlastník) povinnost vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, tj. uživatelům bytů a nebytových prostor v domě. Rozsah této regulace stanoví § 6 odst. 1 vyhlášky č. 152/2001 Sb. (dále také jen vyhláška).
Požadované regulační prvky
Mezi požadované regulační prvky podle uvedené vyhlášky patří:
- Regulace teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě.
Tato regulace musí být zajištěna u dodávek tepla pro ústřední vytápění (dále ÚT) s výjimkou dodávek tepla ze zdrojů (kotelen) vybavených násypnými kotli na tuhá paliva. Důvodem je nebezpečí, že vzhledem k velké akumulaci tepla v palivu hořícím na roštu kotle dojde při náhlém regulačním zásahu k přetopení kotle a ohrožení jeho provozu. Regulaci teploty topné vody zpravidla zajišťuje již dodavatel tepla. - Samostatná automatická regulace části budovy (zónová regulace)
Tato regulace se zajišťuje pouze v případech, kde to vyžaduje situování budovy vzhledem ke světovým stranám, odlišná tepelná akumulace jednotlivých částí budovy nebo odlišný způsob jejich využívání. O potřebě této regulace rozhoduje zpravidla projektant v celkovém projektu regulace vytápění v budově s ústředním vytápěním. - Individuální automatická regulace teploty vnitřního vzduchu v jednotlivých vytápěných místnostech.
Tato regulace se zpravidla realizuje pomocí automatických regulačních ventilů s termostatickými hlavicemi (dále také jen termostatické ventily).
Uvedená regulace se neuplatní pouze v objektech zásobovaných ze zdrojů s násypnými kotli na tuhá paliva (ze stejných důvodů jako regulace uvedená ad "a"), nebo v případech, kde to není z technických důvodů uskutečnitelné (sálavé vytápění, teplovzdušné vytápění). Tento regulační prvek umožňuje využití tepelných zisků, které se ve vytápěných místnostech vyskytují (sluneční záření, teplo od domácích spotřebičů aj.) a umožňuje vytápění jednotlivých místností podle různých požadavků jejich uživatelů. Významné je, že tato regulace zajišťuje hospodárnější provoz vytápění i v době nepřítomnosti uživatelů bytu. Přínosem termostatických ventilů je úspora tepla na vytápění ve výši cca 6 % až 9 %. To zajišťuje při investičních nákladech na 1 termostatický ventil cca 1 100 Kč až 1 600 Kč návratnost vynaložených prostředků za dobu 3 až 4 roků. (viz dále uvedený příklad). - Regulace tlakové diference v odběrném tepelném zařízení.
Tato regulace se uplatní pouze v případech, kdy to vnitřní rozvod tepla vybavený automatickými regulačními ventily s termostatickými hlavicemi vyžaduje.
Příklad ekonomického přínosu termostatických ventilů
Pro příklad je zvolen třípokojový byt, ve kterém jsou instalovány 4 otopné radiátory a v koupelně trubkový topný registr.
Regulační ventily s termostatickými hlavicemi byly instalovány na každém ze 4 radiátorů, v koupelně termostatická hlavice instalována není. Vstupní údaje pro určení návratnosti investice jsou:
- Náklady na instalaci čtyř termostatických ventilů činily cca 5 500 Kč (cca 1380 Kč/1 TV).
- Průměrná roční spotřeba tepla na vytápění bytu: 52 GJ/rok.
- Pruměrná cena tepla: 332 Kč/GJ
- Roční průměrné náklady na ÚT: 17 264 Kč/rok
- Úspora tepla v celém domě dosažená po instalaci termostatických ventilů a přepočtená na srovnatelné topné období (na stejný počet denostupňů): 8,9 %. V uvedené úspoře, která je dána vlastně rozdílem mezi množstvím tepla skutečně spotřebovaným k vytápění a množstvím tepla dodaným pro tento účel do vytápěné místnosti, tvoří obvykle hlavní podíl teplo získané ze slunečního záření (podle situování vytápěné místnosti to může být cca 3% až 9%), zpravidla menší podíl představuje teplo uvolněné při provozování domácích spotřebičů (cca 2% až 4%). Určité množství tepla se do místnosti přivádí také pobytem osob (kolem 1%). V průměru v celém bytě je využitím tepelných zisků dosahována již uvedená úspora cca 6% až 9% (v uvedeném případě 8,9%).
- Úspora nákladů na vytápění posuzovaného bytu: 17 264 x 0,089 = 1 536 Kč/rok
- Návratnost investice na termostatické ventily: 5 500 Kč : 1 536 Kč/rok = 3,6 roků
S růstem ceny tepla se bude zvyšovat i velikost dosažené úspory tak, že návratnost vynaložených prostředků se podstatně nezmění
Rozsah platnosti požadavků na regulaci ÚT
Povinnost instalovat popsanou regulaci ústředního vytápění se nevztahuje na majitele rodinných domů a na majitele budov, ve kterých jsou všechny byty a nebytové prostory užívány pouze vlastníkem a členy jeho rodiny.
Uvedená povinnost se rovněž nevztahuje na uživatele bytů v bytových domech, pokud je každý z těchto bytů vytápěn samostatným etážovým vytápěním.
Nejsou však výjimečné případy, kdy si zejména vlastníci ústředně vytápěných rodinných domů instalaci termostatických ventilů zajišťují, poněvadž i pro ně to představuje významný přínos (využití tepelných zisků, vytápění jednotlivých místností na předem zvolené teploty, regulace vytápění i v době jejich nepřítomnosti apod.).
Důležité zásady pro uplatňování regulace ÚT
Zásady, které je nezbytné dodržet při zavádění regulace ústředního vytápění, jsou:
- Pro zavedení regulace musí být vypracován potřebný prováděcí projekt.
- Montáž regulace ÚT musí zajišťovat odborná firma.
- Po ukončení montáže musí být uskutečněno vyregulování celé soustavy ÚT v domě a ověření správnosti funkce instalované regulace.
- Za bezpečnost, spolehlivost a celkovou kvalitu dodávky celé regulace zodpovídá vždy příslušná odborná dodavatelská firma. Je zcela samozřejmé, že i jednotlivé použité prvky pro regulaci (včetně termostatických ventilů) musí vyhovovat platným technickým předpisům a bezpečnostním normám.
- Pokud se vlastník budovy rozhodne i pro instalaci bytových poměrových měřidel tepla (indikátorů vytápění), je účelné, aby jejich zavedení následovalo až po uplatnění popsané regulace vytápění. Je třeba konstatovat, že zavádění poměrového měření tepla však neukládá vlastníkům budov žádný právní předpis a záleží pouze na jejich rozhodnutí.
Vyskytující se žádosti, návrhy a námitky proti povinnosti uplatňovat regulaci teploty vnitřního vzduchu pomocí termostatických ventilů
S blížícím se termínem 1.1.2005, do kterého musí vlastníci budov zajistit předepsanou regulaci vytápění (§ 14 odst. 2 zákona), se množí případy, kdy tito vlastníci vznášejí námitky proti příslušným ustanovením zákona a vyhlášky, uplatňují jejich odlišný výklad, případně argumentují různými technickými překážkami, které údajně brání v realizaci požadovaných regulačních opatření. Všechny námitky zpravidla směřují proti povinnosti zajistit v požadovaném termínu (do 1.1.2005) instalaci termostatických ventilů.
- Často se vyskytují námitky proti instalaci regulačních ventilů s termostatickými hlavicemi vyplývající z obav, že tato instalace nebude uskutečnitelná pro vysoké stáří rozvodů ÚT v domě (40 roků, případně i více), pro nevhodný způsob cirkulace topné vody (přirozená cirkulace s velkými průměry rozvodů topné vody apod.). K uváděným námitkám je možno uvést, že v převážné většině případů umožňuje současný široký sortiment dodávaných termostatických ventilů svými parametry řešit požadavky na spolehlivou regulaci teploty vnitřního vzduchu ve vytápěných prostorách. Zákon ani vyhláška neumožňují předem poskytovat vlastníkům budov na základě jejich žádostí výjimky z povinnosti zajistit předepsanou regulaci vytápění nebo posunutí termínu stanoveného zákonem. V těch případech, kde je realizace některého z požadovaných prvků regulace z technických příčin prokazatelně neuskutečnitelná, to doloží vlastník až při případné kontrole.
- Vyskytují se rovněž názory, že k zajištění regulace vytápění stačí zajistit jen některý z požadovaných regulačních prvků. Zpravidla se argumentuje tím, že dokonalá regulace teploty topné vody v závislosti na venkovní teplotě je schopna zajistit optimální úroveň vytápění bez nutnosti instalace termostatických ventilů. Tento názor není správný. Regulace teploty topné vody nemůže zajistit využívání tepelných zisků, které se ve vytápěných místnostech v různém rozsahu vyskytují. Navíc jak regulace teploty topné vody, tak i regulace teploty vnitřního vzduchu patří mezi regulační prvky, které je třeba zajistit (mimo ve vyhlášce uvedených výjimek) ve všech případech.
- Vyskytují se i námitky, že v budovách vybavených automatickými regulačními ventily s termostatickými hlavicemi není možno uskutečňovat noční útlum ve vytápění, poněvadž regulační ventily udržují neustále vnitřní teplotu na uživatelem nastavené hodnotě např. + 23 °C, takže v domě nedojde po zavedení termostatických ventilů k úspoře tepla, ale naopak se spotřeba tepla zvýší. Takovéto námitky nejsou opodstatněné. Zákon č. 406/2000 Sb. ukládá v § 6 odst. 8, že se vlastník budovy musí při ústředním vytápění řídit pravidly vytápění stanovenými ve vyhlášce č. 152/2001 Sb. Součástí těchto pravidel je i dodržování teplotního útlumu v době od 22.00 hod do 6.00 hod. uskutečňovaného tím, že se vytápění v uvedené době omezí, případně krátkodobě přeruší. V době teplotního útlumu se řídí teplota topné vody podle zvolené útlumové teplotní křivky, která udržuje ve vymezeném nočním období vnitřní teplotu ve vytápěných místnostech na odpovídající výši (např. + 17 °C). Termostatické ventily, pokud jsou nastaveny na vyšší průměrnou vnitřní teplotu vzduchu, otevírají v době útlumu plně průtok topné vody přes radiátory. Topný výkon radiátorů však odpovídá nastavené teplotě topné vody a samotné ventily již nemohou její teplotu ani výkon radiátorů zvyšovat. Důležité je, aby pro noční útlum byla pro teplotu topné vody nastavena odpovídající teplotní křivka, která zohledňuje i průběh teploty venkovního vzduchu.
- Někteří vlastníci domů, zejména družstevních domů nebo domů s byty v osobním vlastnictví jejich uživatelů, namítají, že se usnesli na jiných, z jejich hlediska důležitějších prioritách, na které budou investovat svoje peníze (zateplení domu, oprava střechy, modernizace kotelny apod.), a proto že odloží otázku regulace vytápění na pozdější dobu. Odvolávají se na souhlas většiny, případně všech členů družstva nebo sdružení vlastníků či na své stanovy.
- Námitka není správná, protože ustanovení příslušného právního předpisu nemůže být nahrazováno usnesením schůze uživatelů bytů nebo stanovami družstva či společenství.
- Jiná občas se vyskytující námitka je, že vlastník (případně vlastníci) domu si příslušnou energii (nebo palivo potřebné k její výrobě) zaplatí, a proto jim stát nemůže nařizovat instalaci jakýchkoliv regulačních zařízení, pokud jim na to neposkytne příslušné finanční prostředky.
Ani tato námitka není správná, poněvadž nehospodárný provoz ústředního vytápění vede k vyšší spotřebě paliva k výrobě tepla, která znamená vyšší zatěžování ovzduší příslušnými exhalacemi. Na potřebné řešení ekologické zátěže musí stát vynaložit ročně nepříznivě vysoké finanční prostředky.
Závěr
Termostatické ventily patří mezi prvky regulace vytápění v budovách, které musí vlastníci budov až na ve vyhlášce uvedené výjimky zajistit. Úspory tepla na vytápění, které využitím příslušných tepelných zisků tyto ventily přinášejí, zaručí příznivou návratnost vynaložených prostředků na jejich instalaci. Velmi významným přínosem termostatických ventilů je také skutečnost, že přispívají ke zvýšení pohody vnitřního prostředí ve vytápěných místnostech (nedochází k výkyvům vnitřní teploty). Poznatky získané z budov, ve kterých jsou termostatické ventily již delší dobu využívány (5 až 10 i více roků), potvrzují, že jejich předpokládaný přínos je skutečně dosahován.