Pěstování energetických plodin v ekologických souvislostech

Význam energetické biomasy se v posledních letech stále více zvyšuje. Nejde přitom jen o přímé získání obnovitelného zdroje energie, ale biomasa má další význam, a to pro zemědělství (v případě cíleného pěstování energetických bylin) a pro ekologii. V poslední době se navíc začíná zdůrazňovat i energetická bezpečnost v regionech. V souvislosti s posledními teroristickými útoky nelze totiž vyloučit i některé nežádoucí narušení centralizované energetiky. Při diversifikaci energetických zdrojů budováním malých provozů by tak byly regiony méně zranitelné. Optimálním zdrojem energie v regionech je biomasa, a proto je třeba jejímu využívání vytvářet potřebné podmínky, včetně podpory cíleného pěstování vybraných plodin.

PODPORA ENERGETICKÝCH BYLIN

S připojením ČR do EU se změnily dotační tituly, které pěstování energetických rostlin podporovaly. Zemědělský resort přistupuje do EU tzv. zjednodušeným způsobem, takže podpora se přiznává na plochu půdy, bez ohledu na pěstované plodiny. Dotační titul, který do r. 2003 umožnil rychlý nárůst osevních ploch energetických bylin, byl tudíž zrušen, neboť kategorie "uvádění půdy do klidu" se v ČR od r. 2004 neuplatňuje. Znamená to, že podpora pěstování energetických bylin byla ke všeobecnému zklamání pěstitelů zrušena. Zájem pěstitelů proto značně opadá, neboť při rovných dotacích na všechny druhy plodin budou zemědělci pěstovat raději ty, které důvěrně znají, a nemusí se namáhat se seznamováním s novými pro ně málo známými pěstitelskými technologiemi. Je to bohužel významný krok zpět, neboť jsou reálné obavy, že se nepodaří zajistit dostatek biomasy, která je nezbytná pro stanovení indikativních cílů, které si ČR vytýčila pro r. 2010.

Z posouzení potenciálu energetické biomasy (zpracovaného v r. 2003 CZ Biom) přitom vyplývá, že pro tyto cíle do r. 2010 je nezbytné téměř z poloviny získat biomasu záměrným pěstováním, jak je zřejmé z připojeného přehledu:

Pro pěstování energetických rostlin jsou nejdůležitější energetické byliny, neboť se během posledních 2 let při podpoře 5.500 Kč/ha podařilo založit již několik set hektarů těchto plodin. V porovnání s rychle rostoucími dřevinami, které se u nás propagují již více než 10 let, je to významný úspěch. Pěstování rychle rostoucích dřevin (RRD) je zatím založeno jen asi na 80 ha v celé ČR. Příčinou pozvolna rostoucích ploch RRD jsou zřejmě vysoké náklady i některé organizační náročnosti. Významnější rozšíření ploch RRD se dosud nepodařilo zajistit i přesto, že jsou v ČR na založení těchto porostů poskytovány vysoké dotace a to 60.000 Kč/ha na produkční plantáže (na reprodukční až 75.000 Kč/ha).

Pro pěstování energetických bylin v r. 2004 se podařilo zajistit podporu až v červnu t.r., ve výši 2.000 Kč/ha, nad rámec plošných dotací a pro nadcházející 2 roky je v současné době v jednání na Ministerstvu zemědělství návrh na zhruba stejnou částku. Částka 2000 Kč je sice relativně nízká, ale je nesmírně důležitá proto, aby se úspěšně nastartovaný projekt z minulých let zcela neutlumil. Význam této podpory se projevil jednoznačně v rozsahu osetých ploch: do r. 2003, kdy byla podpora 5.500Kč/ha v rámci programu "půda do klidu", bylo v ČR během posledních 2 let oseto cca 700 ha. Za těchto podmínek měli zemědělci zájem v r. 2004 zaset nově cca 3000 ha energetických bylin, ale v důsledku nejasností s dotacemi bylo zaseto jen asi 300 ha. Je to škoda nejen pro samotné zemědělce, ale i pro omezení rozvoje nového oboru - "fytoenergetiky". Rozdíl mezi výší dotací na zakládání porostů RRD a energetických bylin je dán zřejmě i tím, že RRD jsou zahrnuty do programu rozvoje venkova.

Naši pěstitelé se ptají, proč nemohou být do tohoto programu zařazeny též energetické byliny, zvl. víceleté či vytrvalé, které jsou stejně ekologické a téměř desetkrát levnější než RRD. Energetický šťovík se přitom kvalitou podobá dřevní biomase. Příčina může být ze strany EU nejspíš v tom, že tuto energetickou plodinu nikdo v EU nezná a nezná tudíž ani její energetickou kvalitu. Zatím přebíráme většinou zkušenosti z Evropy, ale proč by nemohla EU také někdy vzít v úvahu zkušenosti z takové země jakou je nový člen EU - Česká republika?

Po vstupu do EU se bohužel podpora pro energetickou biomasu v ČR očividně zhoršila rovněž tím, že se po zvýšení DPH zvýšily i daně na dřevní hmoty a na fytopaliva z nich vyrobená - brikety, peletky. V loňském roce se již také v ČR pomalu začal rozvíjet trh s biomasou, ale v důsledku tohoto radikálního zdražení se dobře nastartovaný vývoj opět zásadně zabrzdil. V zájmu nesporného významu energetické biomasy je proto nutné tyto problémy řešit a to především za účinné vládní politiky i EU.

PĚSTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH PLODIN

Pro zajištění energetické biomasy mají význam především rostliny vytrvalé a to jak z hlediska nižších nákladů na produkci, tak jako protierozní opatření. Půdní eroze nevzniká, pokud se půda každoročně neoře a je pod kvalitním vegetačním krytem. Z vytrvalých druhů energetických bylin je dosud nejlépe propracovaný Rumex OK 2 - krmný šťovík Uteuša. Jeho pěstování jsme zahájili pokusně již v r. 1992. Výsledky byly velmi příznivé a byly plně v souladu s vlastnostmi, které autoři odrůdy deklarovali. Jedná se především o spolehlivou vytrvalost založených porostů. Plodina Uteuša každý rok pravidelně obrůstá, takže vydržela bez problémů na svém stanovišti již plných 12 let. Dosahuje výšky 1,8 až 2,5 m a poskytuje vysoké výnosy suché hmoty. V pokusných podmínkách se výnosy pohybovaly mezi 12 až 16 t/ha.

Výsledky z pokusů bylo nutné ověřit v běžném zemědělském provozu, kde se výnosy suché hmoty pohybují zatím přibližně od 6 do 10 t/ha. Provozní porost energetické plodiny Rumex OK 2 byl založen na ploše 22 ha poprvé v ČR v roce 2000, a letos je tedy již v pátém roce vegetace. V současné době se v celé ČR osevní plochy této energetické plodiny blíží k cca 1000 ha. Veškeré oseté plochy jsou sledovány a získané zkušenosti jsou průběžně hodnoceny. Získání těchto výsledků a provozních zkušeností nám umožňuje efektivní spolupráce se soukromou firmou Fitmin, a.s. (resp. Fytena s.r.o), neboť se zatím nepodařilo pro toto ověřování získat žádný státní program. Pro obecné doporučení pěstitelům je při tom prověření výsledků z výzkumu v provozu naprosto nezbytné. V současné době je k dispozici již řada zkušeností, ale je nutné je dále doplňovat a zdokonalovat, aby se dařilo zajišťovat spolehlivě výnosy suché hmoty kolem 10 t/ha, pokud možno na všech pěstitelských stanovištích. Vytrvalost této plodiny v provozních podmínkách zatím odhadujeme na cca 8-10 let, avšak není vyloučeno, že se na některých pozemcích udrží déle (snad i 20 let, jak deklarují autoři odrůdy z Ukrajiny).

V průběhu sledování provozních ploch plodiny Uteuša byla potvrzena především vysoká vitalita této plodiny, která se projevuje velmi ranným vydatným obrůstáním. Zpravidla již v polovině dubna vytváří růžice přízemních listů a spolehlivě tak kryje povrch půdy. Koncem dubna pak začne rychle vytvářet plodné odnože, které ke konci května dorůstají až do výšky 1,8 - 2,5 m. Plodina Uteuša dozrává v prvé dekádě července, kdy se pro energetické účely sklízí celá její nadzemní hmota, včetně semene, které zvyšuje výhřevnost sklizené biomasy.

Po sklizni energetické plodiny Uteuša (Rumex OK 2) začíná brzy porost nově obrůstat. Začátkem srpna bývá zpravidla již pole zelené, ale šťovík vytváří jen přízemní listové růžice. Rychlé obrůstání po hlavní sklizni, tedy během léta, svědčí o velmi významné ekologické vlastnosti této plodiny. Na rozdíl od běžných zemědělských plodin, kdy je po orbě půda vystavena půdní a větrné erozi, je po sklizni Rumexu toto nebezpečí zcela vyloučeno. Je to tudíž ideální protierozní plodina, protože dokáže po celý rok a to po celou dobu trvání porostů (cca zmíněných 10 let) udržet pozemek pod plnou vegetací, stále zelený.

Plně se tak vyrovná travním porostům, které jsou až dosud doporučovány jako výhradní protierozní opatření. Oproti tradičnímu zatravňování má plodina Uteuša další významnou výhodu a to ve sklizené hmotě. Zatímco po posekání travních porostů jsou často problémy, jak trávu využít (někdy bývá dokonce obtížným odpadem), energetická biomasa je kvalitní obnovitelný zdroj energie, který je v současné době dokonce nedostatkový. Po zavádění "spoluspalování" biomasy s uhlím je energetická biomasa vyžadována a vykupována bez problémů v nejrůznějších formách.

Krmný šťovík - Rumex OK 2 je řádná zemědělská plodina a je nutné jej přísně odlišovat od známých plevelných druhů. Bohužel stále ještě u nás převládají obavy z jeho nekontrolovatelného šíření. Šlechtitelé z Akademie věd z Kyjeva již tyto obavy vyloučili a v několika bodech nám popsali jejich průkazné výsledky. Jedním z bodů, které dokazují ušlechtilost této plodiny, je její neschopnost odolávat konkurenci jiných druhů rostlin. Bylo to potvrzeno v pokusech, když byl Rumex OK 2 vyséván ve směsi s vojtěškou a různými druhy trav. Po vysetí šťovík dobře vzešel, ale postupně začal mizet z porostu, až zůstala pouze jednoduchá vojtěškotrávní směs. Ve 3. roce vegetace šťovík z porostu zcela zmizel. Tyto výsledky jsou dokladem toho, že se šťovík nemůže samovolně šířit, protože jej ostatní druhy rostlin jednoznačně potlačí.

Uvedené výsledky jsou však u nás dále zpochybňovány. Proto je velmi vítané, že se u nás zcela náhodou podařilo zajistit důležitý "pokus". Stalo se tak na nejstarším provozním porostu, založeném v r. 2000, tedy již pětiletém. Celá plocha o výměře 22 ha byla obdělávána jako orná půda a šťovík byl zaset až k sousednímu lesu. Dodatečně bylo zjištěno, že určitá část pozemku náleží k přilehlému lesu. Na jaře r. 2003 byla proto tato část pozemku oddělena a oplocena a byly zde přímo do porostu šťovíku vysázeny lesní stromky. Porost šťovíku v oplocence nebyl již celou loňskou vegetaci nijak ošetřován ani sklízen. Rostliny šťovíku byly zesláblé a neduživé, ale přesto semena plně dozrála. Vypadaná semena mohla proto vzejít a porost šťovíku teoreticky posílit. Výsledek byl ale zcela opačný. V létě r. 2004 se na oplocené ploše vyskytovaly rostliny šťovíku již jen ojediněle, byly očividně zesláblé a jen s přízemní růžicí listů, bez plodonosných lodyh. Okolní tráva jej dokonale utlačuje a omezuje tak jeho růst i vývoj. Výsledky tohoto náhodně vzniklého "pokusu" na provozní ploše šťovíkového porostu tak plně potvrdily výsledky autorů odrůdy z Ukrajiny: krmný šťovík Rumex OK 2 nesnáší konkurenci jiných druhů rostlin. I kdyby se tedy stalo, že nějaké semeno vyklíčí mimo pěstitelskou plochu, nemůže okolní přírodu nijak ohrozit, neboť jej okolní porost v krátké době přirozeně zlikviduje.

Energetický šťovík není tudíž hrozbou pro okolní přírodu, ale je významnou novou zemědělskou plodinou. Pěstování energetické biomasy je jedna z perspektivních možností, jak vedle tradičních komodit začít produkovat netradiční nepotravinářskou produkci, o kterou je navíc trvalý zájem.