Jak rostou náklady na energie?
Nové, vyšší ceny zemního plynu jsou Rozhodnutím č. 8/2004 Energetického regulačního úřadu platné od 1. října. Jak se zdražení projeví v celkových nákladech na energie u dvou modelových domů - klasického a nízkoenergetického?
Každá zpráva o zdražení čehokoliv je nepříjemná a pro mnoho lidí i deprimující. A zvláště nepříjemná je u energie. Ta patří k těm nutným, možná by šlo nazvat i módním slovem mandatorním výdajům. Způsoby, jak se bránit zvyšování těchto nákladů, jsou prakticky tři:
- Odstěhovat se do země, kde je energie levnější.
- Změnit druh energie, kterou používám pro vytápění a ohřev teplé (užitkové) vody.
- Začít lépe hospodařit s energií.
První možnost je zde uváděna spíše pro úplnost. Zemí, kde je energie levnější než v České republice, je sice ještě na světě dost, ale nejsou to až na výjimky (např. USA) příliš lákavé destinace pro přestěhování. Takže i zájemců o řešení touto cestou nebude mnoho.
Nabízí se tedy druhá možnost. Změna druhu energie pro vytápění a ohřev teplé vody. Pro ostatní spotřebu jsou možnosti volby energie hodně omezené. Prakticky všude vyhrává elektřina, až na dnes již spíše ustupující využívání plynu na vaření. Vyměníme tedy tu využívanou energii, kterou zdražili, za tu, která je momentálně levnější. Na nás si prostě nikdo nepřijde. Trh se prosadí v plné míře. Vrátíme se tedy k tomu již dříve zavrženému uhlí, doplníme několika kubíky dřeva, které se podařilo sehnat, a samozřejmě začneme důsledně spalovat všechny jen trochu spalitelné odpady. Každý joule, který získáme ze starých bot, hadrů, krabic, nejrůznějších papírů a plastových obalů, je dobrý. Tím se hodně ušetří. Pravda, sice to trochu odnáší naše ovzduší, ale na to není potřeba zase tak koukat. Dělají to tak přece i v jiných zemích, tak proč bychom my měli být tak útlocitní. A navíc, pro zlepšení ovzduší přece naše republika udělala tolik, že si trochu toho zhoršení můžeme dovolit. Každý, kdo takto uvažuje, se chová ekonomicky a tržně. Tedy tak jak mu dovoluje a vlastně předurčuje současná pokleslá morálka a prakticky nulová vymahatelnost platných zákonů a vyhlášek (např. zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb.).
O třetí možnosti, zdánlivě nejjednodušší, sice každý ví, ale prakticky ji využívá málokdo. Teplo je jen těžko měřitelné "fluidum". Způsobů jak ušetřit jsou desítky, ale příkladů jak s ním plýtvat vidíme kolem sebe tisíce. Málokdo si třeba uvědomuje, že každý stupeň nad optimální teplotu v místnosti (většinou při měření běžným teploměrem 20 - 22°C) znamená asi 6% tepla navíc. A zkuste v zimě přijít do nějakého úřadu nebo státní instituce. A vzít si s sebou teploměr a položit ho řediteli nebo ministrovi na stůl.
Dnes je aktuální zdražení zemního plynu, platné od pátku 1. října. Zkusme se ale podívat na toto zdražení pohledem, který nebude ovlivněn současnou módní vlnou probíhající ve sdělovacích prostředcích pod heslem - "zemní plyn je drahý". Mějme dva modelové imaginární rodinné domy. Jsou nové a máme možnost pro vytápění použít zemní plyn. Porovnání maximálně zjednodušme, nezabývejme se velikostí domů, plochou oken a dalšími konstrukčními prvky. Zvolme si pouze tepelně-technické parametry pro porovnání. Jako další zjednodušení uvažujme, že teplá voda (nebo pro pravověrné topenáře teplá užitková voda) je ohřívána stejným druhem energie, který je používán na vytápění.
VÝCHOZÍ HODNOTY
| Dům K (klasický) |
Dům N (nízkoenergetický) |
|
| Výpočtová tepelná ztráta | 15 kW | 6 kW |
| Výpočtová venkovní teplota | - 15 °C | - 15 °C |
| Výpočtová vnitřní teplota (průměrná) | 19 °C | 19 °C |
| počet vytápěcích dnů | 240 | 240 |
| Investiční náklady na klasický kotel | 40 000,- | 40 000,- |
| Investiční náklady na kondenzační kotel | 80 000,- | 80 000,- |
| vypočtená potřeba tepla na vytápění (pomocí softw. Pomůcky TZB-info) |
120 GJ/rok 33 330 kWh/rok |
66,7 GJ/rok 18 500 kWh/rok |
| spotřeba energie pro ohřev TUV | 40 GJ/rok 11 110 kWh/rok |
40 GJ/rok 11 110 kWh/rok |
| spotřeba elektřiny pro ostatní spotřebu | 7 000 kWh/rok | 7 000 kWh/rok |
Pro tyto výchozí hodnoty zpracujme porovnání pomocí software, který zohledňuje skutečnost, že náklady na energie je nutno brát komplexně. Nikoliv porovnávat jen izolovaně náklady na vytápění, ale vzít v úvahu i náklady na ohřev TUV a náklady na ostatní spotřebu energie, vesměs elektrické (osvětlení, praní, žehlení, vaření, ...).
Pro porovnání byly pro každý typ domu zvoleny tři porovnávací varianty:
|
modré pole - roční náklady na energie - v tomto případě platba za spotřebovaný plyn
hnědé pole - jsou v tomto případě stálé platby dodavateli plynu (239 resp. 245 Kč/měsíc)
zelené pole - podíl ročních nákladů na pořízení plynového kotle při předpokládané životnosti 15 let
modrozelené pole - roční náklady na elektřinu na ostatní spotřebu (ve všech uvažovaných variantách shodné)
Po zpracování vypočtených hodnot nám vychází následující výsledek:
Porovnání variant energetického provozu objektu
Červeně orámované varianty označují rozdíl ceny energií mezi otopnou sezónou 2003/2004 (Varianta 1) a očekávanou otopnou sezónou 2004/2005 (Varianta 2).
Závěry, které lze vyvodit ze zpracovaných výsledků:
|
