Oldřich Vojíř: Není možné beztrestně porušovat fyzikální zákony

TZB-info: V současné době jsou v Parlamentu připraveny k projednání dva závažné dokumenty. O které se jedná?

Oldřich Vojíř: V první řadě je to velká novela zákona č. 458 a zákon o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Cílem je implementace evropských směrnic 2002/91/ES, 2003/54/ES, 2003/55/ES a 2004/8/ES a směrnice 2001/77/ES do české legislativy.
Novela energetického zákona byla projednána a po přijatých změnách doporučena Hospodářským výborem k druhému čtení ve Sněmovně. Toto druhé čtení úspěšně proběhlo ve středu 22. září a návrh zákona je připraven k závěrečnému třetímu čtení. Předpokládá se, že by novela mohla vstoupit v platnost k 1. lednu 2005.
Druhým dokumentem je návrh nového zákona na podporu výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie. Už při projednávání v Hospodářském výboru vznikla myšlenka na změnu připraveného zákona. Tato koncepce předpokládá nevydat se cestou tzv. zelených certifikátů, ale nastavit pro podporu jiné možnosti. První možností je tzv. povinný výkup vyrobené eko-elektřiny za regulované ceny. Tyto ceny stanoví vždy na období jednoho roku ERÚ. Druhou možností je prodej za tržní ceny - tedy už nikoliv povinný výkup, ale k tržním cenám prodané eko-elektřiny obdrží výrobce příplatek do celkové ceny stanovené opět ERÚ. Ten bude stanoven tak, aby tento druhý způsob podpory byl výhodnější než první, protože v sobě obsahuje riziko v tom, že se výrobci nepodaří elektřinu na trhu prodat.

TZB-info: Budou v prvním případě výkupní ceny garantovány na dobu 20 let jako je tomu v Německu?

Oldřich Vojíř: S takto pevnou zárukou zákon nepočítá. Předpokládá, že regulované výkupní ceny budou průběžně vyhodnocovány a stanoveny každý rok v takové výši, aby zaručily rentabilitu investice na dobu 15 let.

TZB-info: Jaký je důvod, že nenavrhujete převzít osvědčený německý model pevných výkupních cen?

Oldřich Vojíř: Důvodem jsou právě negativní zkušenosti z Německa. Je pravda, že tento systém podpory velmi rychle nastartoval výrobu elektřiny především z energie větru. Ale ukazují se i nedostatky, které masivní rozvoj využívání OZE do energetiky přináší. Jsou to jednak rostoucí ceny energie, protože například větrné elektrárny nutně potřebují zálohovaný výkon v jiných zdrojích pro případ, kdy vítr nefouká, jiné eko-elektrárny jsou zase investičně náročné a nebo nejsou vůbec v podmínkách ČR masově využitelné. Ale ukazují se i další problémy. V místech, kde se zvyšuje koncentrace eko-zdrojů připojených do rozvodné soustavy, vznikají problémy s lokálním přetěžováním přenosových linek a tím se vytvářejí úzká hrdla při přenosu elektřiny, což je velký problém pro volný nediskriminační trh s elektřinou. To vyžaduje další investice do přenosových soustav, s kterými nikde nepočítali. Důsledkem je zvýšené riziko přetížení soustavy a výpadků dodávek. V důsledku opět dojde ke zdražování elektrické energie pro spotřebitele.
Náš návrh zákona se snaží pomocí příplatků motivovat výrobce k volbě druhé, více tržní variantě prodeje eko-elektřiny, což může alespoň částečně omezit negativní jevy výše uvedené. Pokud ale někdo bude chtít zvolit jistější a pohodlnější variantu, bude mít i tuto možnost. Finanční rozdíl mezi rizikovější a potenciálně ziskovější variantou a tou pohodlnější bude v zákoně definován pouze odkazem na prováděcí vyhlášky.

TZB-info: Dá se tedy říct, že zelené certifikáty již padly?

Oldřich Vojíř: Ne pozor, to je pouze jeden pozměňovací návrh. Zelené certifikáty jsou v návrhu zákona. Ten je ale v současné době odložen a bude projednáván až po projednání ve výboru pro VSRRŽP.
Jeden z komplexích pozměňovacích návrhů zavádí podporu pro výrobu eko-elektřiny a druhý ponechává i podporu pro tepelnou energii ziskanou z obnovitelných zdrojů energie, ale tato podpora není součástí směrnice 2001/77/ES a Evropská komise to po nás nepožaduje. Ke všemu jde o podporu, kterou by převážně byli nuceni realizovat vlastníci budov a to mě připadá nekorektní. Podle mého názoru bychom se měli zaměřit na případnou podporu malých decentralizovaných zdrojů energie, které mohou mít vícenásobný efekt pro jeho provozovatele. Například malý kombinovaný zdroj (teplo/elektřina) umístěný na farmě a sloužící pro ohřev budov, vody a osvětlení, zálohovaný motorovým agregátem nebo akumulátory je předně ten typ zdroje hodný případné podpory. Na jeho vstupu může být spalování dřevní hmoty, rostlin případně vhodných odpadů a druhotných surovin.
Správnou cestou je také snižování energetické náročnosti výroby a domácností a hledání vhodných forem získávání energie při úspoře neobnovitelných zdrojů energie a při likvidaci druhotných surovin a odpadů. Neboli je nutné k energetice a k energetickým zdrojům přistupovat rozumně.

TZB-info: V jakém stádiu legislativního procesu se teď nachází návrh zákona? Návrh byl přece hotov v jarních měsících a čekal "zaparkován" ve Sněmovně ke společnému projednání s novelou energetického zákona.

Oldřich Vojíř: Návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů se zatím zablokoval již při projednávání ve výborech. Je připraven k opětovnému projednání ve výborech. Nejprve ve Výboru pro životní prostředí a regionální rozvoj - myslím, že 30.9. a Hospodářský výbor by jej měl projednat následně.

TZB-info: A jaký je Váš osobní názor na tento zákon?

Oldřich Vojíř: Pokud bych měl vyjádřit svůj názor, pak nejsem zastánce takových podpor, které deformují trh a vynucují investice po soukromých společnostech. Směrnice 2001/77/ES, která je tímto zákonem implementována do české legislativy, platí v Evropě tři roky. A za tu dobu život ukazuje, že snaha podpořit obnovitelné zdroje se "přehřála" (Holandsko, Německo), že byly některé věci nedomyšlené, že směrnice řeší jen jednu stranu mince a druhou nikoliv, a to je, na čí náklady bude zajišťována jedna ze základních úloh přenosových soustav, tou je stabilita soustav. Nakonec vždy platí, že to zaplatí konečný zákazník.

TZB-info: V čem je největší problém?

Oldřich Vojíř: Ten je už docela zřejmý. Není totiž možné beztrestně porušovat fyzikální zákony. Jestliže díky masivním podporám dojde k soustředění zdrojů do jedné malé lokality, kde platí povinný výkup, nebo alespoň přednostní přístup k síti, tak v tom místě se vám síť zahltí a to místo se stane neprůchozí pro sjednanou distribuci nebo tranzit. V relativně velmi krátkém časovém okamžiku, když fouká vítr, dojde k zahlcení a neprůchodnosti sítě. V důsledku těchto problémů vzniká např. v Německu neuvěřitelný tlak na výstavbu nových přenosových sítí. Přitom zákony implementující výše uvedenou směrnici už samozřejmě neřeší tyto dopady. Jedná se o finanční nároky a rovněž o další poškozování krajiny výstavbou nevzhledných stožárů a mohutných svazků vodičů.
Jsou tak vytvářena další úzká hrdla přenosu a pokud k tomu přičteme stará úzká hrdla přeshraničních přenosových kapacit, máme před sebou zásadní problém pro vznik panevropského elektroenergetického trhu. Právě podél bývalých hranic tzv. socialistických a kapitalistických států vzniklo omezeně průchodné pásmo. Je to důsledek záměrně budované nejen politické a vojenské, ale i energetické železné opony. Směrem ke státním hranicím vedly z obou stran jen koncové, tedy relativně slabé úseky sítí.
Dnes právě v těchto pohraničních horách je snaha budovat rozsáhlé větrné farmy. Když k tomu přičteme, že růstem kilometrů sítí rostou i ztráty ve vedení, vychází nám z toho jediný výsledek. Velké investice, jedny podporované, druhé vynucené, a na konci dražší energie. Je toto opravdu cílem těch, kdo takový zákon prosazují?

TZB-info: Jaké by mohlo být podle Vás řešení těchto problémů?

Oldřich Vojíř: Myslím si, že by bylo mnohem lepší, kdyby si evropští politici řekli: Pojďme podporovat sedláka, který si na patě svého pozemku postaví nějaký energetický zdroj, který bude využívat nějaký obnovitelný zdroj. Lhostejno jestli vítr, biomasu, bioplyn, sluneční energii. To nechť je na jeho rozhodnutí. A tím on ušetří část primární, neobnovitelné energie (elektřiny, zemního plynu, topného oleje, uhlí), tak jak jsem již uvedl.
Ale myslím si, že v Evropě zvítězila lobby výrobců zařízení na využívání obnovitelných zdrojů energie. Ti investovali ohromné prostředky do vývoje a rozjetí výroby větrných elektráren, solárních článků, kotlů na biomasu, apod., a samozřejmě mají zájem na tom, aby se jim investované prostředky vrátily i s předpokládaným ziskem. Takže evropská legislativa nesměřuje k podpoře sedláka. Němci sami přiznávají, že průmyslové odvětví výroby "vrtulí" byl nejdynamičtěji rostoucí byznys za posledních 5-6 let. Takže primárně nejde o eko-elektřinu nebo eko-teplo, ale o jiný cíl.

TZB-info: Takže Vy dnes vidíte tento zákon jako problematický. Jaké problémy ve vztahu k EU nám ale hrozí při jeho nepřijetí?

Oldřich Vojíř: Jsem přesvědčen, že pokud zákon neschválíme, nic se nestane. Evropská komise přijde a logicky vyvolá smírčí jednání o problému. A já bych řekl: využijme toho. Prokažme a myslím si, že my jsme schopni dokázat, že vznikají takové vícenáklady, že je potřeba k podpoře přistoupit jinak. Neříkám, že bychom měli podporu úplně zrušit, ale měli bychom k ní přistoupit jinak. Především podporovat malé lokální zdroje.

TZB-info: Vidíte tedy i možnost neschválení zákona v Poslanecké sněmovně.

Oldřich Vojíř: Nemohu vyloučit, že skupina poslanců ve Sněmovně najde sílu návrh zákona zamítnout a požádat vládu, aby jednala aktivně ve směru k Evropské unii ve smyslu úpravy směrnice č. 2001/77/ES. Třeba z naší iniciativy vznikne lepší zákon, proč ne.

TZB-info: Jaký je Váš názor na státní energetickou koncepci schválenou v březnu?

Oldřich Vojíř: Víte, já jsem již dříve říkal jednu věc a myslím si, že stále platí. Koncepce z roku 2000, která byla první, tak měla ve vínku sledovat prospěch spotřebitele. Kromě toho, že zaváděla tržní mechanismy a říkala, že cenu má určovat trh, tedy ne direktiva ne ministerstvo ne regulátor. Byla sestavena tak, že cílem je vytvořit takový přístup, aby spotřebitel měl možnost si vybrat, aby dostával energii "kvalitní", bez problémů, tzv. kontinuálně a bezpečně a platil za ní cenu, která odpovídá tržním hodnotám.
Ta druhá koncepce byla připravena v roce 2003 a přijata vládou jako závazný dokument v roce 2004. Pokud si člověk obě koncepce porovná, zjišťuje, že nová koncepce překlápí ten předchozí model a dává důraz na zdroje, uhelné sloje, na otázku postavení atomu neboli jádra a je tam více rozpracováno to, co by měli dělat investoři. Neboli zákazník byl nějak v pozadí a je tady naznačováno, že v této verzi zvítězila spíše výrobní lobby. Druhá věc je, co na to odborná veřejnost - otázka je, co od toho kdo čeká. Energetická politika v mých očích by měla říct - budeme usilovat o férové tržní podmínky neboli volný nediskriminační trh.

TZB-info: Měla by státní energetická koncepce ukazovat směr vývoje cen?

Oldřich Vojíř: Otázka je, jestli o cenách něco říkat, když je zde tržní prostředí. To já bych polemizoval. Trh řídí to, co je možné v tržních podmínkách realizovat. Pak je tu druhá oblast, která bezesporu bude v energetice existovat, a to je to, co na trh vpustit nelze, a to musí být regulováno. Jedná se o využití a zpoplatnění rozvodných sítí.

TZB-info: Myslíte si, že ve státní energetické koncepci by měla být jasně dána forma a směr státních podpor? Někdy mi připadá, že dnes jsou podpory závislé na jednotlivých ministerstvech, někdy skoro na jednotlivých pracovnících těchto ministerstev.

Oldřich Vojíř: To, co naznačujete, mohou být dvoje formy podpory. Buď forma, o které jsme hovořili, podpora výroby eko-energie nebo podpory ke snižování energetické náročnosti výroby a budov. K úsporám tepla je vhodné používat metodu EPC, kterou je možné uplatnit, aniž by docházelo k cenové deformaci prostředí. Tato metoda je jistě více využitelná tam, kde je cena tepla vysoká a například budovy staré a tepelně nevyhovující.
Cena energie nepůjde dolů, cena prostě bude jistým tempem pořád růst. A to tempo bude zohledňovat postupné vyčerpávání zdrojů. Stejně tak bude růst cena vody. To zdůrazňuji při všech příležitostech. Voda a energie jsou dvě komodity, které lidstvo potřebuje nezbytně pro svou existenci, ale ubývá jich - v přepočtu na jednoho člověka.

TZB-info: Z té novely zákona, co považujete za největší změnu, co stojí za pozornost?

Oldřich Vojíř: Novela energetického zákona ve velké části řeší plynárenství, protože to do té doby nebylo tolik ošetřeno. Nyní se blížíme reálnému času otevření trhu s plynem, takže novela opravdu nastavuje podmínky trhu se zemním plynem. Druhá věc, která se zákazníků přímo nedotkne, je právní oddělení činnosti přenosu a distribuce od obchodu a výroby. Má to za důsledek větší transparentnost trhu. Každý zákazník se poté může například na Internetu podívat na cenu a ujistit se, že výrobní cena určité jednotky je tolik a tolik, přenos stojí tolik, distribuce mě stála tolik, a budu vědět, že mi tam nedochází ke křížovým dotacím uvnitř společnosti, což se samozřejmě stávalo. Další zajímavá věc pro konečné spotřebitele je ta, že došlo k rozumné shodě, že elektro přípojka pro nového klienta, pokud bude do vzdálenosti 50 m, bude realizována distribuční společností na její náklady. U plynu je to složitější a hledá se nějaká vhodná formulace. Jsou obce, které si zainvestovaly zasíťování plynem a zůstaly také vlastníky, ale nejsou zároveň distributory. Ten provozovatel může pak být opravdu někdo jiný, kdo má licenci - to je rozhodující. A teď kdo bude dělat připojení, obec na to nemá peníze, obec je příjemcem pouze nějakého poplatku za to, že je vlastníkem té sítě. V drtivě většině byly vybudovány s výraznou podporou státu. A teď co s tím. Toto neplatí v elektro oblasti. Tam je to jednodušší, v oblasti plynárenství bych řekl, že na můj vkus bych počkal, až se trh otevře až začneme vidět první výsledky. Uvidíme, jestli to nebude mít za důsledek, že například obce za rozumnou cenu, pokud jim to smlouvy se státem dovolí, odprodají své rozvody uvnitř obce distribuční soustavě. Abychom se dostali do pozice podobné té elektro a pak si myslím, že můžeme přistoupit ke stejnému řešení. Vím, že návrh je připraven, ale jsem u něj trochu zdrženlivý, protože mám pocit, že by mohl vyvolat spíše chaos než pozitivní reakci.

Ing. Milan Bechyně, TZB-info: Děkuji za rozhovor.