Jiří Jukl: "Státní energetická koncepce je pouze politický kompromis ..."

TZB-info: Jak pane starosto vlastně myšlenka spalovat v Hartmanicích biomasu vznikla?

Jiří Jukl: Původním záměrem vysloveným hned po roce 1990 bylo zlepšit kvalitu ovzduší v našem městě. Ta byla vzhledem k provozu 14 lokálních kotelen na uhlí a množství lokálních spotřebičů v topné sezóně otřesná. A víte, že na Šumavě je topná sezóna hodně dlouhá. Je to ostatně patrné z čísel v článku Centrální zásobování teplem města Hartmanice, publikovaného na TZB-info před týdnem. Nejjednodušší se nám zdálo využít záměru plynáren vést vysokotlaký plynovod v blízkosti města. Když ale plynárny od záměru odstoupily, stalo se financování plynovodu až ze Sušice příliš nákladné. Další možnost, kterou jsme tehdy zvažovali, byl centrální rozvod propan-butanu. Tu jsme naštěstí zavrhli. Důvodem nebyla tehdy cena, ale možné technické problémy při rozvodu propan-butanové směsi. Na rozhodnutí o centrální kotelně se tehdy podíleli jednak informace o evropských cenách jednotlivých energií zveřejněné v publikaci vydané Ministerstvem zemědělství a jednak příslib tehdejšího ministra životního prostředí Bendy na poskytnutí dotace ve výši 80% investičních nákladů.

TZB-info: Dnes je centrální zásobování teplem z biomasy již osmou sezónu v provozu. Na soustavu je připojeno přes 90 % objektů města. Uvažují někteří občané nebo podniky o odpojení?

Jiří Jukl: Myslím si, že o odpojení nikdo neuvažuje. Úhrady za dodané teplo jsou podle mého názoru pro občany přijatelné. Je ale pravda, že tolerujeme odběratele, kteří odebírají relativně málo a provozují ještě samostatný kotel většinou na dřevo. Jsou to většinou ti, kteří pracují v lese a mají možnost palivové dřevo získat levně. Jestliže si někdo koupí dřevo formou tzv. "samovýroby" za cenu kolem 60 Kč/prm, nepočítá do ceny svoji práci a na "přitápění" spálí 20-30 prm dřeva, je pro něj samozřejmě centrální dodávka tepla drahá.

TZB-info: Kdybyste měl ale rekapitulovat. Jste dnes rád, že vlastně i díky rozhodnutí plynáren máte kotelnu na biomasu, která dodává teplo pro většinu obce? Kdybyste měl možnost se znovu rozhodnout, rozhodl byste se stejně?

Jiří Jukl: Kdybych měl možnost se znovu rozhodnout a měl znovu možnost získat dotace v podobné výši, opět bych volil centrální kotelnu. Stavěl bych ji na nejvhodnějším místě, tedy "na zelené louce". A vzhledem k výhledově stabilní podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů zakompovaných v programech podpory z fondů EU, zcela jistě bych uvažoval o kombinované výrobě elektrické energie a tepla.

TZB-info: Jinou formou biomasy jsou dřevěné peletky. Neuvažovali jste o jejich využití pro individuální vytápění?

Jiří Jukl: I tuto možnost jsme zpočátku zvažovali. Ale vzhledem k poměrně vysoké vložené energii při výrobě je i cena peletek vysoká. Nepříznivě se na ní "podepisuje" i nově zavedené DPH 19%.

TZB-info: Jaký je pane starosto Váš názor na přijatou státní energetickou koncepci?

Jiří Jukl: Neznám sice tuto koncepci zcela dopodrobna, ale na základě mých informací nepovažuji přijatou energetickou koncepci za skutečnou koncepci, která by určovala žádoucí směr, ale pouze za určitý politický kompromis mezi zájmy lobystických skupin zastupujících velké výrobce a distributory energií, ministerstvem životního prostředí a ekologickými hnutími. Nemohu to samozřejmě dokázat, ale jsem přesvědčen, že některá z těchto hnutí jsou ve skutečnosti také lobystická sdružení placená od výrobců energií, které jsou v konkurenčním vztahu k těm výrobcům, proti kterým ekologisté bojují. Příkladem je např. kampaň proti spuštění Temelína, který dnes vyrábí ekologicky nejčistší energii v daných technických možnostech a potřebném množství.

TZB-info: Jak by tedy podle Vás měla vypadat energetická koncepce pro desetimilionovou Českou republiku?

Jiří Jukl: Především by měla vycházet z místních podmínek každé země. Ale ne z hlediska okamžité výhodnosti, ale promyšleně, s perspektivou do budoucna. Ne každá cesta, která vypadá nejsnazší, je ta nejlepší. Příkladem může být třeba Dánsko, které je jednou ze zemí, které těží ropu a zemní plyn a přitom jejich energetická koncepce není na těchto zdrojích postavena. Myslím, že podobně bychom se měli chovat k naší nejdůležitější nerostné surovině - uhlí. Samozřejmě, že je a zůstane pilířem naší energetiky. Ale státní energetická koncepce by měla pomocí dlouhodobě definovaných nástrojů motivovat občany a podniky k co nejrychlejšímu nárůstu podílu obnovitelných zdrojů energie na úkor snižování spotřeby a těžby uhlí, která si přírodu logicky pro zachování života uložila.

Ing. Milan Bechyně, TZB-info: Děkuji za rozhovor.