Stručný výtah a upozornění na podstatné změny novely vyhlášky č. 213/2001 Sb. podrobnosti náležitostí energetického auditu
Od 1.8.2004 platí novela prováděcí vyhlášky č. 213/2001 Sb. podrobnosti náležitostí energetického auditu předpisem 425/2004 Sb. Tato vyhláška v sobě zahrnuje upřesnění a doplnění metodiky zpracování energetických auditů. Stručný výtah s upozorněním na zásadní změny prováděcí novelizované vyhlášky 213/2001 Sb. zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií je určen jak pro odbornou veřejnost, tak pro vlastníky a provozovatele budov, které pod povinnost energetických auditů spadají.
Novela upřesňuje metodiku a stanovení nakupovaných paliv a energie z daňových a účetních dokladů a to sestavením přehledu za 3 předchozí hodnocené roky v přepočtu na klimatické podmínky s využitím denostupňové metody podle zvláštního právního předpisu 1.
V praxi se tento postup zpracování údajů běžně užívá, nejedná se tedy o něco diametrálně nového.
Doplnění odstavce o vyhodnocení a kontrole skutečného stavu osvětlovacích soustav, zejména intenzitě osvětlení, rovnoměrnosti osvětlení, jasové poměry, se zjišťují převážně na základě měření osvětlovaných prostorů. Na základě takto ověřené skutečnosti se provádí hodnocení provozu osvětlovací soustavy z hlediska hygienických požadavků, navrhnou se opatření k úspornému nakládání s energií pro osvětlování a posoudí se energetická náročnost osvětlovací soustavy.
Tento odstavec je nový a při připomínkování této novely se na půdě Asociace energetických auditorů a pořádaných seminářích k této problematice vyskytly poměrně kritické ohlasy. V každém případě vyhodnocení na základě měření osvětlovacích prostorů bude mít vliv na celkovou konečnou cenu zpracovaného energetického auditu.
V energetickém auditu je nutné uvedení ročních spotřeb na jednotku vytápěného prostoru nebo vytápěné plochy a uvedení spotřeby teplé užitkové vody na osobu.
Je tak umožněno snadné porovnání měrných jednotkových spotřeb a chování uživatelů. Potřeba TUV může být zcela odlišná v porovnání s objektem o stejném počtu uživatelů a stejnou úrovní technického zařízení budov.
Vyhláška stanoví, že provádí-li se energetický audit u technologických zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektrické energie a na rozvod tepelné energie včetně vnitřního rozvodu, hodnotí se toto zařízení podle platné vyhlášky č. 150/2001 Sb. Jestliže pak technologická zařízení na výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos, distribuci a vnitřní rozvod elektrické a tepelné energie odpovídají požadavkům na účinnost užití energie stanovených vyhláškou, energetický audit se neprovádí.
Provádí-li se energetický audit stavební části budovy stanoví se, u kterých konstrukcí není podle vyhlášky č. 291/2001 Sb. (o účinnosti při spotřebě tepla v budovách) dosažených hodnot technicky možné, nebo ekonomicky vhodné s ohledem na předpokládanou dobu užívání budovy, její provozní účely, nebo kde to odporuje požadavkům např. zákona o státní památkové péči. V těchto případech se navržená opatření stanovují s cílem dosáhnout požadovaných hodnot. Odpovídá-li měrná spotřeba tepla při vytápění budov požadavkům stanoveným vyhláškami, energetický audit se neprovádí. Tuto skutečnost prokáže vlastník energetickým průkazem budovy. U budov již užívaných se při stanovení ukazatele měrné spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody vychází ze zvláštního právního předpisu 1) a z naměřených hodnot tepla a teplé užitkové vody za poslední měřené období.
Energetický audit zpracovávaný pro příspěvkové organizace zřízené správním úřadem navíc stanoví dílčí soubor technických a organizačních opatření ke snížení spotřeby energie, jejichž realizaci lze uhradit z uspořených nákladů za nespotřebovaná paliva a energii, za období nepřekračující polovinu stanovené odpisové doby příslušného hmotného majetku, zejména energetického hospodářství a budov, podle zvláštního právního předpisu 6).
Při navržení úprav tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí se musí provést při upřesnění energetického modelu vyčíslení potřeby tepelné energie a porovnání s normovými hodnotami.
Doplnění přepočtu u zemního plynu
| 1000 m3n | 34,05 GJ, |
| 1 MWh | 3,24 GJ," |
Výsledky energetického auditu jedné budovy lze použít pro všechny budovy v případě, jsou-li splněny podmínky, že se jedná o budovy stejné stavební soustavy, stavebního provedení, současného stavu konstrukcí a srovnatelné podlažnosti a že se jedná o budovy se stejným zásobováním tepelnou energií na vytápění, dodávkou teplé vody, stejnou otopnou soustavou, způsobem užívání a srovnatelným vnitřním rozvodem. Jsou-li splněny podmínky, že se jedná o technologická zařízení stejného typu, produkce a kapacity, lze i zde výsledků energetického auditu využít pro všechny tyto případy.
Novelizovaná vyhláška dále obsahuje několik úprav používané terminologie a doplnění nebo vypuštění dříve požadovaných identifikačních údajů.
Na závěr ještě připomenutí novely zákona 406/2000 Sb. právním předpisem 359/2003 Sb. s platností od 23.září 2003, která prodloužila povinný termín zpracování do konce roku 2004 pro:
|
Povinnost pro organizační složky státu, krajů nebo obcí (dříve rozpočtové organizace) a příspěvkové organizace vzniká od hodnoty 1500 GJ roční spotřeby všech forem energie, ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním čísle. Povinnost pro ostatní, to znamená fyzické a právnické osoby, vzniká od hodnoty 35 000 GJ roční spotřeby všech forem energií ve všech odběrných místech provozovaných pod jedním identifikačním číslem.
Ustanovená hranice 700 GJ celkové roční spotřeby energie stanoví, že osoby, u nichž je celková spotřeba ve všech odběrných místech vyšší než jsou hodnoty 1500 GJ a 35 000 G, nemusejí provádět energetický audit u budov a areálů v úrovni 700 GJ a nižší, jako jsou např. vrátnice, sklady, samostatné kanceláře atd.
Použitá literatura:
