Solární systém v Aquaparku Šternberk
Technická specifikace
požadavek: | ohřev bazénu 25x15 m + dětský bazén 10x15 m a atrakce |
umístěni: | sedlová střecha orientace J - sklon 15° |
lokalita: | Aquapark Šternberk, ČR |
Navržené řešení
Realizovaný solární termický systém je určen k ohřevu soustavy bazénů v areálu Aquaparku Šternberk. Solární systém obsahuje celkem 24 ks plochých solárních kolektorů HELIOSTAR H202N2L firmy THERMO|SOLAR Žiar na Hronom spojených paralelně do čtyř kolektorových skupin. Celková kolektorová plocha tak činí 50 m2 o výkonu cca 30 kW. Kolektory jsou rozmístěny na originálních "Z" profilech, které jsou uchyceny do konstrukce prosklené střechy objektu, kde je umístěna technologie bazénové filtrace spolu s ostatním nezbytným zařízením pro provoz koupaliště. Kolektorová plocha vyhlíží jako jednotné kolektorové pole, pro optimální vyvážení a řešení dilatací jsou kolektory zapojeny jako čtyři šesti-kolektorová pole instalovaná do dvou řad rovnoměrně po ploše střechy. Všechny panely jsou zapojeny paralelně pomocí šroubových spojek, které tak umožňují jednoduchou výměnu kolektoru v případě jeho poškození. Hlavní rozvod náběhové a vratné větve je vyhotoven Cu potrubím 28x1, ostatní 22x1 po celé délce izolované izolací AEROFLEX SSH s UV filtrem. To je uchyceno pomocí kovových objímek do nosné konstrukce sol. kolektorů. Kolektory jsou propojeny dle přiloženého schématu.
Solární systém je navržen jako nucený, oběh solární kapaliny přes kolektory zabezpečuje centrální solární hnací jednotka s čerpadlem UPS 25-80. Ta je osazena průtokoměrem a potřebnými komponenty pro plnění, měření a jištění solárního rozvodu mezi výměníkem tepla a kolektory. Ostatní nezbytné drobné komponenty jsou osazeny jednotlivě v náběhové větvi za výměníkem tepla. Do náběhové větve je zapojeno odbočení pro 3 ks expanzních nádob f. REFLEX o objemu 50 l. Tepelná energie solárního systému je předávána bazénu pomocí nerezového protiproudého výměníku tepla f. SECESPOL typ OVB 500. Solární kolektory jsou v souběžných vratných větvích odvzdušněny solárními odplyňovači FLAMCOVENT SOLAR.
Celý systém je řízen elektronickou solární regulací TeRB 04 s LED firmy ŠIMČÁK ELEKTRO. Ta průběžně vyhodnocuje teplotu topného média v kolektorech a pokud (Δt) je vyhodnoceno jako dostatečné, dává povel čerpadlu solární hnací jednotky a podružnému čerpadlu bazénového okruhu k zahájení cirkulace. Systém je naplněn nemrznoucí solární kapalinou KOLEKTON firmy AGRIMEX Třebíč s bodem tuhnutí -32 °C.
Panu Nimmrichterovi jsme položili několik otázek:
1. Jak dlouho se již zabýváte solární technikou, kolik máte za sebou realizací a jak jste se k tomu dostal, co je vaše původní zaměření?
Cca 8 let, realizovalo se přibližně 80 projektů, různého zaměření a velikosti po celé ČR, podnikání v oboru solární techniky vyplynulo z dlouhodobého zájmu o tuto problematiku a z podnikání při zaměstnání se postupně stala hlavní činnost. Mé vzdělání je středoškolské (střední průmyslová škola špk). Po ukončení školy jsem byl zaměstnán ve firmě mého otce na pozici zásobování.
2. Co považujete za největší současné problémy pro masovější rozšíření solární termální techniky v ČR?
Osvěta a především vůle solární systémy projektovat, navrhovat a začleňovat do rekonstrukcí či nové výstavby. Velká část budov by mohla využívat v různé formě alternativní zdroje energie, ale není patrně chuť překonat zaběhlé, bezproblémové standardní postupy a realizovat nové... Svou roli hrají také finance a možnost získání zkušeností z již realizovaných projektů. Mnohem aktivněji by k této problematice měli přistupovat také projekční organizace a architekti. Rozhodně by také pomohla vyšší životní úroveň a koupěschopnost obyvatelstva střední a nižší třídy.
3. Patříte mezi několik málo firem u nás, které se specializují zejména na projekci a realizaci solárních systémů. Jak odpovídáte zákazníkům na otázku návratnosti investice do solárních systémů?
Návratnost investice je v řeči čísel velmi jednoduše spočitatelná, ale je i celá řada ostatních hledisek, které není možno přepočítávat jen na peníze. Je potřeba se zamyslet nad užitnou hodnotou a celkovým přínosem každého systému v širších souvislostech. Často utratíme cenu kvalitního solárního systému za věci, které v zásadě nepotřebujeme, ale chceme je, protože si je žádá společenský bonton. Jak pak budeme počítat návratnost? Proč tady nemusíme a u solárního systému se o to urputně snažíme? Je to v nás a změnit toto myšlení je úkol pro každého za sebe. Jinak dle našeho názoru je reálná návratnost od 8 do 15 let.
4. Kde vidíte možnost zlevnění této technologie a služeb spojených s instalacemi solárních systémů?
Jednoznačně v masivnějším rozšíření a zvýšené konkurenci firem. Solární technika a její instalace pro účely rodinného bydlení se stane dříve nebo později stejně užívanou technologií jako v okolních zemích. Klimatické poměry u nás se nijak zvlášť neliší od Rakouska či Německa, kde čísla mapující solární trh jsou mnohonásobkem našich. S tím, jak poroste životní úroveň a budeme stále více evropským národem než čímkoliv jiným, bude i prosazování solárních termických systémů jednodušší a společensky přijatelnější. Vždyť již teď je patrná velká změna v myšlení mladých lidí oproti starším generacím.
5. Velmi důležitou otázkou v tomto novém odvětví jsou státní subvence. Zdá se Vám současný systém vyhovující? Pokud nikoli, jakým způsobem byste si představoval státní podporu těmto investicím?
Stávající míra podpory se mi jeví ve složité ekonomické situaci státu jako velmi uspokojivá. Jinou otázkou je však dosažení podpory z hlediska času a spojené administrativy. Kompletní žádosti jsou stále obsáhlejší jak počtem požadovaných příloh či dokumentů tak jejich obsahem, mnohdy ne zcela souvisejícím s předmětem dotace. Chápu, že vyřešit udělení dotace jedním papírem asi nejde, ale zjednodušit a tím zrychlit celý proces by určitě bylo ku prospěchu věci. Proč se zodpovědní úředníci neporadí s těmi, kteří výsledky jejich každoročních změn a rozšíření musí přejímat? Věc je jednoduchá, buď stát chce a je vůle alternativní zdroje energie podporovat, nebo ne. Tak ať řekne své stanovisko na rovinu a lidé se podle toho, jako ostatně pokaždé, zařídí. Není však seriózní ani zodpovědné tvářit se navenek jakože dotace ano, ale vytvořit tak neuvěřitelně složitou agendu a postup k udělení dotace, že pro mnoho zúčastněných je úspěšný závěr v nedohlednu. Většinu žádostí vyřizují či připravují samotné realizační firmy a ty by určitě uvítaly celkové zjednodušení celého systému.
Dle mého názoru je pro systémy realizované seriózní firmou nejlepším garantem samotný zákazník. Neboť, a to platí u každého podnikání či činnosti, špatnou práci nebo nefunkční dílo zákazník nepřevezme, případně neuhradí. V tomto případě nejlépe zastupuje stát, potažmo SFŽP. Jsou samozřejmě případy, kdy bude snaha zneužít zjednodušený systém a pobírat neoprávněné prostředky, ale jsou kontrolní mechanizmy a finanční postihy, které při důsledném uplatnění tyto nešvary řeší. A to klidně v rozsahu míry finanční pokuty až po demontování neoprávněně podpořeného zařízení a montáže serióznímu žadateli.
Drtivá většina zákazníků jsou seriózní lidé přející si dobře fungující solární systém, neměli bychom díky několika neoprávněně podpořeným případům znemožnit podporu stovek systémů, které mají nenahraditelný význam pro další rozvoj solárního trhu v ČR.