Stanovisko k názoru pracovníka z oblasti topných zdrojů na plnění a důsledky zákona č. 86/2002 Sb.

K odst. 2: Ke spojení měření spalin, vyhodnocení účinnosti spalování a kontroly spalinové cesty nevedl "jakýsi nejasný důvod", jak se pisatel domnívá. Malé zdroje znečištění jsou provozovány v podmínkách, které se významně liší od zdrojů větších. Jsou většinou umístěny v prostorách, kde se nacházejí uživatelé, návštěvníci, zákazníci, pracovníci a pod. Na dokonalosti funkce spalinové cesty od takových spotřebičů závisí nejen jejich plynulý provoz, ale zejména bezpečnost těchto osob.

Autorizované osoby pro měření středních zdrojů (dále jen AOMSZ) se s tímto problémem v takovéto formě nesetkávají. Je pravdou, že povinnosti a termíny pro kontrolu komínů jsou uloženy i jiným předpisem. Jedná se o starou Vyhl. MV ČR, jejíž účinnost je nízká. Úmysl zákonodárce v souvislosti se Zák. 86/02 Sb. je však zřetelný: Kontrolou správné funkce a stavu spalinové cesty při měření spalin, zajistit bezpečnost provozu kontrolovaných spotřebičů.

Pisatel považuje za racionální využít zkušeností AOMSZ. Jaké mají tyto osoby zkušenosti s výše popsanou odlišnou situací u malých zdrojů? Žádají tyto osoby v souvislosti s měřením středního zdroje o předložení dokladu, hodnotícího stav a správnou funkci spalinové cesty? Zajímají se vůbec o tento problém? Teprve s platností Zák. 86/02 Sb. se vytvořila souvislost mezi měřením a kontrolou spalinové cesty. Také se již objevily případy, že AOMSZ požaduje od kominíka protokol o kontrole spalinové cesty, nebo alespoň provedení této kontroly zákazníkovi doporučí.

Pisatel se obává, že získat rekvalifikaci kominíka je v reálném čase nemožné. Jedná-li se o rychlé získání možnosti měřit malé zdroje pro toho, kdo nemá kvalifikaci, praxi, ani zkušenosti v problematice spalinových cest, pak to skutečně může být obtížné. Není to však katastrofa. Problém nemusí být řešen rekvalifikací nekominíků. S předstihem je řešen doplněním vzdělání kominíků o kvalifikaci technika měření malých zdrojů znečištění ovzduší. A to se s úspěchem daří. Zatím se během dvou let platnosti zákona neobjevil případ, že by nemohlo být provedeno měření malého zdroje z důvodu nedostatečné kapacity v poskytování této služby.

Z další části této kapitoly v pisatelově článku (kotle TURBO) čiší snaha uměle vytvořit problém a jako jediné řešení tohoto umělého problému pak vidět jen úpravu předmětného zákona. S kontrolou stavu a průchodnosti spalinové cesty tohoto typu v praxi problémy nejsou. Komplikace se objevují spíše jako následek podcenění důležitosti drobnějších technických prvků při instalaci spotřebičů zemního plynu. Servisní tlačítko na spotřebičích naší výroby není a na spotřebičích, kde je výrobci umístí, je zase často nepřipojí do funkčního stavu montážníci. Technologický prvek souosého potrubí kotlů TURBO, s otvory určenými pro odběr vzorků spalin a přiváděného vzduchu, také montážní firmy vynechávají.

K odst. 3: Zde pisatel poctivě přiznává, že zkušenosti kominíků při zajišťování dokonalého spalování (příkon dostatečného množství vzduchu pro hoření, tah komínu pro překonání tahových odporů a bezpečný odvod spalin), vedoucího ke spotřebě co nejmenšího množství paliva (úspory ekonomické) a tím k co nejmenšímu zamořování ovzduší spalinami, jsou skutečně dlouholeté. Jak by také ne, když kominíci vykonávají tuto činnost již několik staletí! Jako malichernost se měření spalin od malých spotřebičů zemního plynu může jevit jen tomu, kdo si neuvědomuje všechny souvislosti. Kominíkem zjištěnou nízkou účinnost spalování lze odstranit seřízením hořáku a očištěním teplosměnných ploch. Že tento servisní úkon přinese zákazníkovi úsporu paliva a sníží zamořování ovzduší určitě není malichernost. Odstranění zjištěných závad na spalinové cestě zajistí bezpečnost provozu a to také nelze považovat za bezvýznamné, zejména ne při zákeřnosti účinků spalin zemního plynu. Praktické ověření tohoto stanoviska bylo již dávno provedeno a výsledky jsou zřetelné. Právě praktické výsledky z činnosti kominíků v okolních zemích při měření spalin s vyhodnocením účinnosti spalování a při kontrole spalinových cest, zřejmě vedly k návrhu a schválení tohoto zákona.

K odst. 4: Úvaha pisatele o nutnosti měření pouze starých spotřebičů se zdánlivě jeví jako správná a logická. Praxe v dosavadním měření však již prokázala, že novější, ne více než dva roky provozované spotřebiče, mohou mít ve spalinách vysoký obsah CO, či nízkou účinnost spalování.

K závěru: Pokud by nebylo společenským zájmem snažit se o snížení tvorby CO₂ a jeho vypouštění do ovzduší, snižovat spotřebu paliv všemi dostupnými prostředky se záměrem spořit náklady a chránit ovzduší před dalšími škodlivými složkami spalin, pak by přijetím návrhu pisatele skutečně došlo ke zjednodušení. Za současného celospolečenského názoru na tuto problematiku je však závěr pisatele chybný. I za cenu počátečních komplikací je třeba v nastoupené cestě pokračovat a proces se po zaběhnutí zjednoduší sám. Rozhodně také není nutno oddělit měření od kontroly spalinových cest, ba naopak je nezbytné toto spojení s ohledem na bezpečnost provozu zachovat.

K článku celkově: Pod pláštíkem boje za demokracii a jednoduchost se zde zřetelně ukrývá snaha vymyslet problém tam kde není, snaha zabrzdit obecně prospěšný proces. Názor pracovníka z oblasti topných zdrojů na plnění a důsledky zákona č. 86/2002 Sb. silně připomíná humorně - kriticky laděný příklad kterési národní povahy, kdy se závistivý chalupník nesnaží o to, aby jeho koza také tak dobře dojila jako sousedova, ale modlí se za to, aby sousedovi dobrá koza chcípla.