František Plecháč: Instalace termostatických ventilů přináší úspory v řádu desítek procent

TZB-info: Jaký úsek Vaší práce zaujímají nyní vyhlášky č. 151/2001 Sb., č. 152/2001 Sb. zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií?

Plecháč: Vzhledem k tomu, že se chýlí termín ukončení této povinnosti, tak poměrně dost velký. SEI kontroly nedělá, protože ještě neuplynul konečný termín. Přichází k nám celá řada dotazů a návrhů, nejlépe jak tuto povinnost ze zákona vyškrtnout.

TZB-info: Váš názor, do jaké míry je to platný a účinný způsob úspory?

Plecháč: Můžeme prohlásit, že 70 %, s určitou mírou pravděpodobnosti téměř 90 % bytů připojených na CZT je hotovo (vybaveno termostatickými hlavicemi). To, že to není žádná nová záležitost, dokladuje vyhláška č. 186/1990 Sb., tam to bylo předepsané, posléze se udělal zákon 222, který tuto vyhlášku zrušil s tím, že okamžitě bude následovat zákon o hospodaření s energií. Bohužel to okamžitě bylo za šest let. Ještě v mnohem starších předpisech tehdejšího Ministerstva pro technický a investiční rozvoj to byl doporučený způsob regulace. Nejedná se tedy o novou módní záležitost. Zkušenosti, které máme s realizací TRV - přináší úspory v řádu několika desítek procent. Každý dům je něco jiného, ale můžeme zodpovědně říci, že se úspory pohybují od 10 až do 50 %. Je zajímavé, že čím horší tepelně technické vlastnosti objektu, tím větší úspory jsou dosaženy. Největší úspory termostatických ventilů jsou ze zisků z oslunění. Je to zařízení, které je relativně cenově dostupné a úspory jsou prokázány u všech realizovaných případů.

TZB-info: V diskuzních příspěvcích se vyskytly názory, že v případech kvalitní ekvitermní regulace rozdělené na jižní a severní fasádu jsou termostatické hlavice více či méně nadbytečné. Jaká by byla Vaše argumentace?

Plecháč: Dle mého názoru, míra regulace na termoventil vždy zůstane i bez ohledu na to, že je topení rozděleno na zóny. Dnes by to mělo být postaveno tak, že regulace, která je na patě objektu, je řízena tak, aby celý objekt byl vytápěn na 22 °C, nebo na 22,5 °C podle příslušné vyhlášky. Když je vše dobře udělané, mohou si dovolit jít i na nižší teplotu, což jim klasický uzavírací kohout (v odborné terminologii označovaný jako dvouregulační) neumožní. Otázkou je, kolik objektů má tuto zónovou regulaci. U nově realizovaných projektů vytápění, kdy je měření pro celý byt a tím pádem je regulace pro celou bytovou jednotku řešena samostatně, můžeme vycházet z vyhlášky 152/2001, která připouští i jiná technická řešení. Vyhláška do určité míry umožňuje výjimky, TRV se nedávají na sálavé vytápění, na násypné kotle..., nejedná se však o obecný případ.
Na druhou stranu argumenty jako "nás jako družstvo to bude stát 300 000 Kč nebo 500 000 Kč", ale žádný strach před velkými čísly. Protože jeden ventil s termohlavicí stojí 1500 Kč včetně montáže. Veškeré financování je z fondu oprav a v zásadě se to dá udělat tak, že si této investice nájemníci nevšimnou. Jsou samozřejmě protiargumenty, kdy "peníze potřebujeme na něco jiného". Na co by je asi potřebovali, když toto opatření přinese úspory v řádech desítek procent. Potřebu tepla sníží a tím pádem i platbu, která je s ní spojena.

TZB-info: To znamená, že Vy osobně byste byl proti jakýmkoli úpravám nebo prodlužování povinného zaregulování otopné soustavy TRV dle 152/2001 Sb.?

Plecháč: Jak už bylo řečeno, s rezervou můžeme říct, že 85 % bytů napojených na CZT je hotovo, proto není důvod posouvat termín nebo dělat nějaké úpravy v zákonech, když nám chybí cca 10-15 % bytů.
Prodloužení termínu by mi snad ani tak nevadilo, jako jsem zcela zásadně proti vyškrtnutí této povinnosti ze zákona. Dovedu si dost dobře představit reakci těch, kteří již provedli osazení TRV, že budou žalovat stát, že opatření udělali zbytečně. Nejdříve se to muselo, pak nemuselo. Prodloužení termínů, to je jako s energetickými audity, samozřejmě žijeme v Čechách a každý toto řeší 14 dní před uplynutím termínu povinnosti. I když na splnění této povinnosti byly v podstatě 4 roky. Praxe ukazuje, že někteří předsedové družstev vyčkávají, co když se stane nějaký zázrak a ta povinnost zmizí ze světa.

TZB-info: Jak jsou řešeny případné problémy s následnými úpravami v předávacích stanicích, které nejsou v majetku družstev nebo obcí, ale dodavatele tepla?

Plecháč: Dodavatel tepla z principu svého podnikání chce prodávat tepla co nejvíce. Ale já si myslím, že toto je přesně to, co by měl vyřešit trh. Koneckonců se to nedělá pro něčí business, ale proto, abychom se tady jednou všichni neudusili. Dodavateli tepla, který půjde se spotřebou dolů, pak zákonitě stoupají provozní náklady na jednotku tepla. Následně se pak řekne, my jsme udělali úspory za topení a následně se nám zvedne cena tepla. Což je také velmi často používaný argument. Je třeba se dívat na snížení spotřeby tepla na faktuře, nikoli co je uvedeno jako jednotková cena za teplo. Jestliže se jednotková cena zvedne o stálé náklady, které se rozpočítají do menší spotřeby, zákonitě musí stoupnout. Celkově je ale faktura za teplo stejně o 10-30 % nižší.
Mám zkušenost i z panelového domu, kde bydlím, panelák z roku 1972, nezateplený, ze tří stran ochlazovaný (protože je krajový), a spotřeba je 0,51 GJ/m² , tedy hodnota pod limitem stanoveným vyhláškou.

TZB-info: Snižování energetické zátěže má dvě hlediska, zateplování a regulace, jaký je Váš názor, co dříve? Stavební úpravy, nebo regulace?

Plecháč: Dle mého osobního názoru a podle mých skutečných zkušeností jsou první termoregulační ventily. Nasadí se ventily a uspoří se 10, 15, 20, 30 % tepla (to je individuální), pak se zateplí a někdo očekává, že bude mít úspory dalších 30 %, tak to ne. V těchto případech je úspora pak dost malá. Jak jsem již říkal, TRV má větší šanci zapůsobit na nezatepleném domě. Když se to udělá obráceně, ušetří se 30 % a později s montáží TRV se očekává další úspora 30 %, tak to také není. Praxe ukazuje v těchto případech na úspory cca 5 %. Teď jde o to, z jakého filozofického úhlu se na to lze podívat, podle mě se to musí brát jako komplex, zateplení + ventily. Když se vše udělá najednou, pak se jeden princip nehádá s tím druhým. Když někdo udělá jedno opatření, potom druhé a očekává 2x úsporu, tak to nelze, protože pod fyzikální zákony se jít nedá.
Máme zpracovanou korespondenci, kde vysvětlujeme principy energetických opatření, více méně osvětovou činnost. Popis financování z fondu oprav, nejedná se o vybírání od jednotlivých lidí, to jsou právě ty největší obavy. Já vím, že jsou celá města a regiony již zaregulovány, ale víme také, že některá města s tím ještě nic neudělala. Stále také vyčkávají i někteří významní vlastníci bytů.

TZB-info: Jak je to u nově vzniklých malých družstev, která se osamostatnila od velkých a nemají ještě dostatečnou rezervu ve fondu oprav?

Plecháč: Ta mají největší problém, já jsem ale přesvědčen, že když se termín o rok prodlouží, situace za rok bude stejná.

TZB-info: Co máme informace, je zájem o instalace TRV, ale kapacitně jsou firmy vyčerpány a nemohou v tomto roce uspokojit všechny zákazníky. Jak budete v těchto případech postupovat?

Plecháč: Pro nás je to posuzováno z hlediska započetí akce pro naplnění zákona a ta začala objednávkou. Jestliže je prokazatelně potvrzena objednávka např. z května letošního roku, tak tento subjekt s největší pravděpodobností nebudeme v prvním kole pokutovat. Je těžké předvídat, jak to bude vypadat, dovedu si představit situaci, kdy řekneme: zákon je porušen, protože TRV nebyly instalovány do konce roku 2004, k tomu využijeme ustanovení, které máme v zákoně č. 458/2000 Sb. a příslušný statutární zástupce se zaváže splnit povinnost k určitému datu. Po tomto datu přijdeme na kontrolu a když není splněno, tak se jedná o druhé porušení zákona. Ale v prvém kole v těchto případech pokuty zcela určitě dávat nebudeme.

Ta samá situace je s energetickými audity. Nedovedu si představit, že přijdu na ředitele školy, budu chtít energetický audit a on ani nebude vědět, co to je, má dostat pokutu? My ho proškolíme, vysvětlíme, co musí udělat a dohodneme se na termínu, do kdy je schopen vše zvládnout. Termín nebude do týdne nebo měsíce, protože v případě příspěvkových organizací musí být tato investice předem zapracovaná do rozpočtu a musí se sehnat investiční prostředky. Tady vůbec nejde o to, aby inspekce číhala za rohem a pokutovala.

TZB-info: Provozovatelé veřejně přístupných prostor, jako jsou sportovní objekty nebo úřady, mnohdy argumentují, že se jim termostatické hlavice osazené na tělesech budou ztrácet, vidíte v tom také problém?

Plecháč: Tyto argumenty neberu, je to technicky vyřešené. Na trhu jsou termostatické ventily pro školy, pro nápravná zařízení, kde je s tímto počítáno a mají speciální jištění proti zcizení. Tyto TRV jsou neodmontovatelné a nepřeregulovatelné.

TZB-info: Jak budete řešit situaci, kdy provozovatel prokazatelně zainvestoval osazení TRV ve veřejných prostorách a ty jsou v současné době zcizené, protože nepoužil TRV s tímto speciálním jištěním. Musí investovat znova?

Plecháč: Já bych dal příklad, když Vás chytnou policisté bez řidičského průkazu a vy budete argumentovat tím, že Vám ho před rokem ukradli a budete mít papír od policie, také se o to už nikdy nebudete starat?

TZB-info: Ještě k energetickým auditům (zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií), i ty jsou ze strany velkých družstev často kritizovány.

Plecháč: V praxi jsem se dostal do situace, kdy jsem byl osočen, že zákon č. 406/2000 Sb. není udělán proto, aby se ušetřila energie, ale aby se rozbila velká bytová družstva. Když se z velkého družstva stanou malá družstva vlastníků bytů, tak se na ně řada povinností už nevztahuje. Já přísahám, že tak chytří jsme nebyli.
Každý má svůj úhel pohledu, nájemníci platí náklady za provoz, na fond oprav a najednou je tady povinnost pro družstva investovat, ale realizací těchto opatření doporučených v energetickém auditu šetří energii za teplo a šetří peněženky nájemníkům. Z hlediska družstva to přináší jenom náklady a žádný zisk.

TZB-info: Můžete na závěr uvést nějaký zajímavý realizovaný projekt?

Plecháč: Můžu uvést příběh jedné školy, na které jsme si nechali zpracovat energetický audit, který řešil celou řadu opatření, odpojení bytu školníka, nasazení termoregulačních ventilů až po energetický management, to znamená sbírání a sledování dat o spotřebách a provozu. V auditu byly řešeny různé varianty jednotlivých opatření s dobou návratnosti od 5 do 35 let. Vypsalo se výběrové řízení na realizaci projektu formou EPC. Přihlásilo se asi dvanáct firem. Byla vybrána firma, která realizovala opatření pouze v zásobování teplem a regulací. Energetický audit předpokládal úsporu 30 %, praxe ukázala, že skutečná úspora provozních nákladů je 50 %. O úspory se dělí škola s realizační firmou a je to nyní jedna ze škol, která nemá finanční problémy s nákupem školních potřeb. Realizační firma zase získává více, než předpokládala. Jestliže je hned od začátku vše řešeno komplexně, dobře provedeno, přináší to prospěch všem zúčastněným. Jednalo se o školu ze 70. let, která nebyla rekonstruována, vytápělo se zde na 26 °C, větralo se okny, s provozem včetně sobot a nedělí kvůli bytu 3+1 školníka. Spotřeba školy byla cca 10 000 GJ/rok. Na straně TUV stovky metrů trubek, ve kterých cirkulovala teplá voda. Prostě spousta nedokonalých technických řešení, která když se vychytala a odstranila, došlo k takto významné úspoře energie. Kdyby se v této škole zainvestovala i výměna okenních ploch, dalo by se jít s úsporami ještě níž.

Milan Bechyně, TZB-info: Děkuji za rozhovor.