Jsme v Evropské unii
Dnešní den je jedním z těch, které se zcela určitě dostanou do naučných slovníků a učebnic k heslu Česká republika. Na nás teď bude záležet, jestli si toto datum budou připomínat naši potomci jako významné, formální, nebo dokonce nešťastné.
O českých pocitech při vstupu do EU již bylo řečeno a napsáno mnohé. V posledních týdnech to bylo nejčastější téma otázek novinářských rozhovorů a televizních besed. Paleta názorů je opravdu různá. Podle mého názoru nejvýstižněji je ale shrnul Günter Verheugen, člen Evropské komise zodpovědný za rozšíření:
"Jste skeptičtí. Kdyby existovala Nobelova cena za skepsi, snad každý rok by musel vyhrát nějaký Čech! Možná si myslíte, že s výhodami členství v Evropské unii přeháním. Možná máte v určitém ohledu pravdu. Výhody ale nejsou dary, jsou to příležitosti. Nezískáte je tím, že si sednete a samy přijdou. Pro tyto výhody si musíte dojít."
Ano, vstup do EU je skutečně jen příležitostí, jak využít členství v klubu demokratických a hospodářsky rozvinutých zemí k rozvoji i naší republiky. Jistě ne vše je v těchto zemích zářivě pozitivní, najdou se i křiklavě špatné příklady. Tak jako na každé činnosti i na každém člověku. Pokud ale zůstaneme dál ve svém přesvědčení, že my jsme opravdu, ale opravdu ti nejlepší, a budeme hledat lupou jen ta negativa našeho vstupu, čeká nás v Evropském společenství úloha zatrpklých náfuků.
Pokud ale převáží u nás všech (včetně námi zvolených politiků) vědomí příležitosti, která se nám otvírá, máme šanci hodně získat. Materiálně rozšířením prostoru podnikání pro naše podnikatele i využitím čerpání podpor z evropských fondů. Získat lze ale i morálně následováním těch pozitivních příkladů slušnosti v podnikání a v životě, které jsou v Evropě k vidění přece jen o něco více než u nás.
