Jan Horník: Nikdo nechce přinášet oběti

Před několika lety se o Božím Daru, malé obci na hřebeni Krušných hor, hojně psalo jako o nejekologičtější obci v republice. Obec totiž přijala v roce 1994 dokument zvaný Ekologizační desatero, který se zabýval komplexní "ekologizací" obce - od využití alternativních zdrojů, přes úspory energie, řešení odpadového hospodářství a nakládání s vodou až po obnovu lesa a ochranu původních ekosystémů. První akcí byla adaptace budovy radnice, kde sídlí kromě obecního úřadu také škola, školka, zdravotní středisko a knihovna. V první etapě se instalovaly především elektrokotle ve spojení se solárními kolektory, později se začala stále více uplatňovat tepelná čerpadla. A jak vypadá situace nyní, po téměř deseti letech? Na to jsme se zeptali dlouholetého starosty Božího Daru, Ing. Jana Horníka.

TZB-info: Jaká tepelná čerpadla jste v obci instalovali?

Horník: U tepelných čerpadel jsme se už od počátku dali cestou kvality. Tam se nedá spoléhat na někoho, kdo je jenom dodává, ale už je třeba neopravuje. Proto jsme hledali někoho renomovaného. Léta už spolupracujeme s pražskou poradenskou organizací EkoWATT, proto jsme se obrátili na ně i na další odborníky. Doporučili nám švédskou firmu IVT, která právě v té době získala ocenění za nejlepší výrobek roku a nabízela nejlepší parametry. První čerpadlo máme někdy od roku 1994, tedy už skoro 10 let, a až na nějaké drobnosti ze začátku, kdy se vše teprve rozjíždělo, s ním máme perfektní zkušenosti. Poslední instalovaná tepelná čerpadla už běží úplně automaticky a bezporuchově.

TZB-info: Jaká je vaše největší instalace?

Horník: Velké tepelné čerpadlo s příkonem 15 kW a výkonem 53 kW máme na penzionu Daniela. Vytápí penzion s 50-ti lůžky a restauraci s 50-ti místy k sezení. Na realizaci jsme dostali příspěvek od ČEA. Funguje to jako demonstrační projekt, protože pod hlavním objektem penzionu je další budova, bývalá Lesní správa, ze které jsme udělali ubytovnu, kam vedeme teplo bezkanálovým potrubím přes výměník. Oba objekty jsou od sebe asi 80 m. Měli jsme z realizace obavy, ale celý systém funguje dobře. Bylo samozřejmě lepší, dokud oba objekty provozoval jeden provozovatel, náš místostarosta, ale ten nakonec skončil a nyní se teplo rozúčtovává mezi dva subjekty. Naštěstí jsme na tuto možnost mysleli hned při realizaci. Spousta věcí se dělá lépe, když se na počátku akce domyslí všechny možnosti, které by mohly nastat.

TZB-info: Máte tam instalovaná měřidla?

Horník: Ano. Dokud měl objekt v nájmu náš pan místostarosta, tak naprosto pravidelně zapisoval všechna data, spotřebu apod., takže k tomuto objektu máme poměrně přesné údaje. Navíc je tam už vše připraveno na instalaci slunečních kolektorů, měděné trubky jsou už vytažené až nahoru na půdu, jen sehnat peníze... Kolektory budou nejen na ohřev teplé vody, ale i na vytápění.

TZB-info: Objekt je obecní?

Horník: Ano, jde o náš obecní penzion. Svého času šlo o první projekt tohoto typu, na který se dodnes jezdí dívat docela dost odborníků - jsme totiž povinováni ČEA tento informační servis poskytovat. Jen lidé ze Severočeské energetiky zde byli za poslední dva roky asi čtyřikrát. Hodně lidí nám sem posílá i Západočeská energetika - jak své lidi, tak i potenciální zájemce o tepelná čerpadla.

TZB-info: Máte domy zateplené?

Horník: Ano, v rámci projektu jsme je zateplili 100 mm vrstvou polystyrénu.

TZB-info: První objekt, kde jste instalovali tepelné čerpadlo, byl místní obecní paneláček...

Horník: Ano, tam bylo čerpadlo a 15 solárních kolektorů.

TZB-info: Co bylo dál?

Horník: Pak následovala radnice. Zde jsme začali tím, že jsme zlikvidovali v přízemí kotelnu na koks a udělali jsme tam restauraci, abychom měli nějaký příjem. Plyn v obci není, a tak jsme museli přemýšlet, čím topit. Nejprve jsme si pořídili elektrokotel doplněný solárními kolektory, ale provoz byl příliš drahý, proto jsme se později rozhodli doplnit systém ještě o tepelné čerpadlo.

TZB-info: Jak vám celý tento systém funguje?

Horník: Docela dobře. U starých domů ale vyvstává spousta nečekaných problémů. Když jsme radnici rekonstruovali, dostali jsme od památkářů podmínku, že dům nesmíme zateplit více než 60 mm vrstvou izolace, protože je památkově chráněný a při vyšší vrstvě by zmizely žulové parapety. Firma, která zateplování dělala, ale nedodržela technologický postup, takže na některých místech už opadala omítka. A především na návětrné straně se zvláště v rozích místností nedalo sedět. Dům nemá izolaci proti vlhkosti a tudíž nám tato vlhkost pronikala odspodu nahoru, takže se začaly tvořit i houby a plísně. Dostal jsem z toho dokonce alergii.

TZB-info: A to bylo už po instalaci tepelného čerpadla?

Horník: Ano. Dokud jsme tu topili koksem, šla do radiátorů voda teplá 70 i více stupňů. A to byla taková teplota, která byla schopná místnosti "vysušit". Problémy nastaly, když jsme po instalaci tepelného čerpadla začali do radiátorů pouštět vodu teplou jen 50 stupňů, protože na stěnách se nám začala srážet vlhkost, která pronikala zdmi nahoru.

TZB-info: Co jste s tím nakonec udělali?

Horník: Rozhodli jsme se pro radikální řešení. Vybourali jsme v přízemí objektu podlahy, vykopali cca 60 cm zeminy pod úroveň podlahy, kterou jsme pak udělali nově. Použili jsme "I" profily a košický plech jako ztracené bednění pro armovanou betonovou podlahu, na niž přišla finální krycí betonová vrstva, v které je uloženo podlahové topení zvlášť ovladatelné pro jednotlivé místnosti. A bylo po problému. Vzniklý volný prostor pod podlahou je celoročně odvětráván větracími otvory ve fasádě. Zrušením radiátorů jsme navíc získali v místnostech další prostor. Takto to funguje už dva roky.

TZB-info: Čili jaká je vaše celková zkušenost s tímto objektem?

Horník: Nikomu bych nedoporučil, aby do starého objektu dal tepelné čerpadlo a běžné radiátory a očekával, že mu to vyřeší vytápění. Nevyřeší. Pokud přijdou větší zimy - a tady na Božím Daru je zima skoro permanentně - nastanou mu problémy.

TZB-info: V paneláku jste tyto problémy neměli?

Horník: Panelák jsme zateplili a problémy se objevily jen u některých rodin. Zvlášť u jedné rodiny ve třípokojovém bytě, který obývala dcera s matkou a malým dítětem. Hodně praly a sušily v bytě pleny, topení měly puštěné naplno a nevětraly. Byt spíše připomínal prádelnu. Objevila se u nich plíseň, hlavně za skříněmi. V bytě bylo při otevření přímo cítit vlhké teplo. Poučili jsme je, jak se mají chovat, a teď už je vše v pořádku.
A další věc: před časem jsme dělali nedaleko od nás Informační centrum s muzeem. Z radnice máme potrubím natažen teplovod do objektu muzea. Dnes vím, že jsme i tam udělali chybu, protože jsme tam použili klasické radiátory. Měli jsme tam raději dát podlahové topení. V rámci další etapy úprav budovy radnice chceme přesunout obecní úřad na dnešní půdu. Předpokládáme, že až půdu zobytníme, tak už stávající tepelné čerpadlo nebude stačit. Budeme muset přidat dva vrty a dát sem místo 17 kW čerpadla nějaké silnější.

TZB-info: Jak na radnici spolupracuje tepelné čerpadlo od IVT se solárními kolektory instalovanými firmou Eko/tep?

Horník: Původní systém od Eko/tepu jsme museli celý překopat, protože byl příliš složitý. Máme zde několik okruhů - pro místní úřad, pro školu atd. Ve škole např. mívali zimu. Museli jsme přidat čerpadlo, které pohání jen tu školní část. Další čerpadlo jsme přidali, abychom teplo dovedli až do muzea. Jak nám řeklo několik odborníků, chyba nastala v tom, že pan Beneš z Eko/tepu naprosto podcenil průměry měděných trubek. Použil příliš malé průměry. Je vidět, jak je důležité spočítat hydrauliku, zvlášť u takto složitého objektu. U rodinného domku by to bylo asi jednodušší.

TZB-info: Kde máte ještě tepelná čerpadla?

Horník: Jedno malinké je v čistírně odpadních vod, kde objekt jen temperujeme. Další máme na čerpací stanici pohonných hmot OMV, což je také náš obecní objekt. Měl jsem obavu, zda prodejnu (shop) čerpadlo vytopí, když se v ní pořád větrá, ale funguje to bez problémů. Také tam jsme udělali chybu, že jsme tam nedali podlahové topení, ale radiátory. V objektu je vlhko, protože lidé chodí sem tam většinou v mokrých botách, podlahové topení by bylo lepší. Máme tam dva vrty po 120 m pod příjezdovou komunikací. Instalace funguje už čtyři roky, prakticky bez problémů.

TZB-info: Zrovna dnes ráno jste ale byl na jednání o plynofikaci. Znamená to, že se místo obnovitelných zdrojů hodláte nakonec připojit na starý dobrý plyn? Ten plyn, který si dnes už pomalu nikdo nedává, takže Státní fond životního prostředí už zastavil dotace na plynofikaci obcí?

Horník: My vycházíme ze zkušeností sousedního Německa. Tam už je dnes zcela tržní prostředí, které není pokřivené žádným regulátorem. V Německu jsou už srovnané ceny plynu s topením elektrickými přímotopy, a to už asi šest let. K nám se měl plyn táhnout ze sousedního Německa, ale nepodařilo se to. Nicméně jsem v úzkém spojení s německými kolegy. Tam se společnosti předhánějí v komplexním poskytování služeb odběrateli. To znamená, že oni nepřivedou do domu jen plyn, ale sami zřizují a provozují kotelny a často nedodávají lidem plyn, ale teplo a teplou vodu. Tak vypadá evropská konkurence mezi elektřinou a plynem. Mnoho nových správních budov a úřadů v Chemnitzu funguje na přímotopy.
Vzali jsme si ponaučení, že jakýkoli výkyv v cenách nás těžce zasáhne, protože tady v horách protopíme opravdu hodně, mnohem víc než třeba dole v Karlových Varech, kde je průměrná teplota vyšší o šest stupňů. My prostě potřebujeme mít možnost výběru, mít alternativu. Patnáct let se v této zemi ceny různě točily a při absenci energetické koncepce se dá těžko odhadovat, kam vývoj půjde.
Na Božím Daru máme omezený příkon elektrické energie. Pro potřeby obce máme asi 2 - 2,5 MW a posílení by bylo dost složité a drahé. Energetici o tom vůbec neuvažují. To by ale zastavilo rozvoj obce a my máme velké rozvojové záměry. Staví se tu nové domy a stavět se ještě budou. Dnes tu máme 115 domů a 80 jich ještě přibude, z toho některé bytové s více jednotkami. V současnosti máme 175 obyvatel, podle územního plánu bychom ale měli mít 450 trvale bydlících obyvatel.

TZB-info: Jaký je zájem lidí se k vám stěhovat?

Horník: Enormní. Někteří tu chtějí mít rekreační bydlení, ale mnozí tu chtějí bydlet. Stále totiž přibývá lidí, kteří nemusí chodit do práce, protože třeba pracují doma na počítači a do firmy jezdí jednou či dvakrát za týden. Ani nezvládneme všechny zájemce uspokojit. Obec obklopuje z jedné strany biokoridor a přírodní park Zlatý kopec, z druhé bude obchvatová komunikace, z další je národní přírodní rezervace a pak zde plánujeme také golfové hřiště. V plánech je i autokemping, jezdecká hala s plochami pro koně, snowboardový areál a další sjezdovka s vlekem. Chceme, aby obec zůstala kompaktní, aby se dále nerozrůstala co do objemu, protože únosnost území je daná a nechceme ji překročit. Nechceme jít cestou kvantity, ale kvality.

TZB-info: Takže plyn potřebujete na další rozvoj...

Horník: Ano. Protože jiná energie tady není. Posílení elektrického vedení by bylo velmi drahé, desítky milionů. Navíc jde i o další aspekt: máme zde desítky restaurací s velkými kuchyněmi. A vaření na elektřině je velmi drahé. Já sám vlastním hotel a mám tam dva sporáky na elektřinu, kdy každá plotna odebere 4,5 kW. Plotny jsou čtyři, náběh trvá 15 - 20 minut. Hosté odjedou a vy čekáte - přijde někdo, nepřijde, má či nemá se sporák vypnout? Kuchaře neuhlídáte, aby sporáky vypínali, a tak jsou účty za elektřinu velmi vysoké. Sám platím za elektřinu v hotelu asi 350 000 Kč, a to mám dům velmi dobře zateplen a kvalitní okna. Polovinu z toho přitom tvoří peníze za vaření. A tam jsou obrovské možnosti úspor. Některé penziony přešly na vaření na propan-butanu, ale to je drahé. Tak např. hotel Praha s 80-ti lůžky a 80-ti místy v restauraci, s velkým sálem, bazénem a dalšími vymoženostmi zaplatí ročně za vytápění, ohřev TUV a za vaření - vše na propan-butan - cca mezi 900 000,- až 1 000 000,- Kč. Úspora přechodem na zemní plyn bude u tohoto hotelu ročně v několika stovkách tisíc korun. Plynofikací chceme tedy také pomoci podnikatelskému sektoru srovnat konkurenceschopnost vůči jiným místům v regionu, jako je třeba Pernink či Horní Blatná, kde plyn mají.

TZB-info: Státní fond životního prostředí ale dotace na plynofikaci obcí zastavil. Kde tedy vezmete peníze?

Horník: My jsme dostali dotaci z programu Phare 2002 Podpora podnikání na rozvoj infrastruktury a dále jsme ještě v minulém roce uspěli s podporou SFŽP. Nemalé finanční prostředky do toho vložíme spolu ještě s obcí Merklín a městem Jáchymov (Mariánská), které leží na cestě plynofikace. Např. na Mariánské, kde je obrovský ústav sociální péče se 400 klienty, patřící Karlovarskému kraji, mohou plynofikací ročně ušetřit částky v řádech milionů.

TZB-info: Nebudete tedy mít problémy jako v jiných obcích, kam se dovedl plyn, obce se na roky zadlužily a teď se na plyn nikdo nechce připojit, takže budou muset ještě ke všemu vracet dotace, protože nejsou schopné vykázat slibované environmentální efekty?

Horník: Máme za sebou čtyři velmi detailní průzkumy, navíc občané a podnikatelé se museli závazně podepsat, že mají zájem. Všichni již obdrželi smlouvy o napojení objektu na plyn a zaplacení připojovacího poplatku. Většina se nám již vrátila podepsaná.

TZB-info: Kolik poplatek činí?

Horník: U trvale bydlících osob 10 000,- Kč na dům, u rekreačních domů 15 000,- Kč, pro ubytovací zařízení jakéhokoli typu je to 1 000,- Kč na lůžko a 500,- Kč na místo v restauraci. Bez ohledu na to, zda budou plynem topit či jen na něm vařit. U ubytovacích zařízení má investice velmi rychlou návratnost, třeba již zmiňovaný hotel Praha, který využívá propan-butan, uspoří za rok cca až 400 000,- Kč. Navíc u nás není topná sezóna půl roku jako jinde, ale topíme tu 10 měsíců v roce.

TZB-info: Velkou bolestí mnoha obcí je ovzduší znečištěné topením v kamnech na hnědé uhlí. Vy jste měl plán se znečišťovateli zatočit, ale také vám to v obci občas páchne...

Horník: Ano, máme tu několik znečišťovatelů. Jedním z největších je Česká pošta, kde topí hnědým uhlím. Pošta zpočátku odmítala zaplatit připojovací poplatek, ale již smlouvu podepsala a bude plynofikovat. Dosud se mnozí vymlouvali, že nemohou topit ničím jiným než uhlím, protože jim rozvodné závody odmítají navýšit elektrický příkon. Jakmile tady ale bude plyn, budeme na ně tlačit, ať se připojí, jinak jim budeme dělat negativní reklamu.

TZB-info: Určité páky máte ale jen na podnikatele. Na domácnosti ne.

Horník: U lidí jde o jejich výchovu. Tady jsou ještě značné rezervy. Třeba rodina, jejíž dům tu také značně znečišťuje ovzduší, se přišla před časem na obecní úřad zeptat na sluneční kolektory. Mysleli si, že jim pokryjí celou spotřebu, tak jsem jim musel vysvětlit, že tomu tak není. A na konci celkem dlouhého vysvětlování se mě paní zeptala, jak to sluníčko pozná, že má svítit zrovna na jejich dům... No, a vysvětlujte takovým lidem, že přinejmenším nemají házet do kotle plastové lahve a další odpadky, což zhusta činí.
Za obrovský úspěch považujeme to, že se všichni občané připojili na kanalizaci. A to také někteří prohlašovali, že "tu máme domy desítky let a v životě po nás nikdo žádnou kanalizaci nechtěl", případně "padesát let to tu teče do potoka a nikomu to nevadilo a přišel Horník a najednou to musí být jinak". To, že potok smrděl, zatímco dnes je to krásná bystřina a máme pstruhy až v obci, je věc, která jim nic neříká.

TZB-info: Jak jste k připojení takové občany přiměl?

Horník: Přesvědčoval jsem je, tlačil, poukazoval na to, že ostatní se také připojili. Nakonec se na kanalizaci připojili všichni. Na plyn se asi všichni nenapojí, protože nemají potřebu, ale celkově je zájem velký. Pro většinu lidí bude plynové topení velká úleva.

TZB-info: Před několika lety jste měli smělé plány na využití větrné energie. Chtěli jste vybudovat velkou větrnou farmu. Tenkrát se vám realizace nevyplatila, protože výkupní cena byla 1 Kč/kWh. Dnes je cca 3 Kč. Jak to s vašimi plány nyní vypadá?

Horník: Teď je to u nás velmi žhavé téma. Poslední tři roky jsme na využití větrné energie intenzivně pracovali. V územním plánu máme zakresleno 12 elektráren, což bylo poplatné době, kdy se dělaly elektrárny s výkonem 300 kW. Těchto původních 12 elektráren mělo výkon 3,6 MW. Po přehodnocení jsme se rozhodli mít pět elektráren s výkonem 850 kW. Vypsali jsme výběrové řízení na dodávku. Přihlásily se tři firmy. Jedna byla s.r.o. s minimálním vlastním kapitálem, které se nám nechtělo svěřovat zakázku za 120 mil. Kč. Druhá byla renomovaná firma Vestas, která ale poslala nabídku v němčině, tedy v rozporu se zadáním, a třetí firma rovněž nevyhověla. Soutěž jsme tedy museli zrušit. Vývoj jde ale stále dopředu a tak jsme se postupně dohodli, že už nechceme elektrárny s převodovkou, ale bez převodovky.

TZB-info: Tedy Enercony?

Horník: Ano. A že budeme chtít tři elektrárny, každou o výkonu 2 MW. Enercon je sice dražší, ale zase víc vyrobí. Celková investice by činila 210 mil. Kč.

TZB-info: Kde je vezmete?

Horník: Neradi bychom dopadli jako některé předlužené obce. Zastupitelstvo se nakonec rozhodlo, že se zatím postaví jen jedna elektrárna o výkonu 2 MW za 72 mil. Kč. Dnes máme stavební povolení na obslužnou komunikaci a na veškeré kabeláže. Nemáme ale stavební povolení na vlastní elektrárnu, protože jsme ji zatím nevybrali. Teď dokončujeme překlady dokumentace z angličtiny a němčiny, dokončuje se úprava výběrového řízení a počítám, že do konce března by mělo být výběrové řízení vypsané.
Mezitím se sem ovšem přistěhoval jeden občan, který prohlásil, že tu větrnou elektrárnu nechce. A přišel na zastupitelstvo s tím, že by se mělo udělat referendum. Máme ale schválený územní plán, který se probíral na několika veřejných schůzích a v němž elektrárny jsou, a nikdo proti nim neprotestoval. Proti regulačnímu plánu, kde jich je pět, také nebyly žádné námitky. Proto jsme se domnívali, že máme plný mandát pokračovat v rozvoji větrné energetiky. Průzkumy, audity a další nezbytné věci už obec stály 1,5 mil. Kč. Dali jsme si žádost na SFŽP o 30 % dotace a 30 % nízkoúročené půjčky. Zbytek zaplatíme z vlastních zdrojů. Můžeme si ale vzít i úvěr v bance.

TZB-info: Kdy by se tedy měla elektrárna postavit?

Horník: Na poslední Radě SFŽP se rozhodlo, že se o větru nebude rozhodovat a že se to přesune na další Radu. Situace se ale poněkud zkomplikovala, protože dotyčný občan udělal s dalšími lidmi petiční výbor, napsali petici a část obyvatel ji podepsala. A nebylo to tak málo lidí, aby se petice dala smést pod stůl. Petiční výbor říká: větrnou energetiku ano, ale ne v tomto místě.

TZB-info: To říkají všichni u všeho...

Horník: V této republice nechce nikdo životnímu prostředí přinést nějakou oběť. A tato je jen na 20-25 let, pak je možné elektrárnu odmontovat a místo bez problémů uvést do původního stavu. Myslím, že když naše obec tolik energie spotřebovává na sněžná děla, na provoz vleků apod., že by měla dát nějakým způsobem najevo, že jí na životním prostředí záleží. Zastupitelstvo se předtím rozhodlo, že se elektrárna postaví, a kdyby došlo k nějakým negativním vlivům, především kdyby byla moc hlučná, tak že by se přesunula jinam. Mrzí mě ale, že petici podepsal i bývalý místostarosta, který tady ty elektrárny zpočátku velmi propagoval. A mimochodem podepsala ji taky moje dcera. Když jsem se jí ptal proč, tak mi řekla, že je to proti životnímu prostředí, ale vysvětlit to neuměla.

TZB-info: Co se tedy bude dít dál?

Horník: Budeme mít kvůli větrné energetice veřejnou schůzi. A pokud budou občané chtít, vypíšeme referendum a podle toho se rozhodne. Jen všechny upozorním, kolik už jsme do toho investovali a že by ty peníze přišly vniveč.

RNDr. Jana Plamínková, TZB-info: Děkuji za rozhovor.