Poruchy stavebních konstrukcí, příčiny a důsledky

Při přípravě tohoto příspěvku jsem se často vracel k nedávno skončené mezinárodní výstavě INFOTHERMA 2004. Tato výstava specializovaná na oblast vytápění a snižování energetické náročnosti staveb prezentuje prostřednictvím řady vystavovatelů špičkové technologie, stavební materiály, měřicí i regulační techniku a je doprovázena řadou přednášek z těchto oblastí. Co mě však vždy u každého ročníku překvapovalo, že mnoho návštěvníků přišlo tak říkajíc pouze pro svůj kotel, okno nebo izolaci. Ani studenti nebyli výjimkou a tak mnohá špičková technika nebo technologie zůstávala mimo jejich zájem. A jako se nestaví dům od střechy, ani ten nejjednodušší projekt se neobejde bez odborných znalostí a informací z oboru. Řadu informací lze získat studiem, které však musí jít ruku v ruce s praxí. Na mnohých stavbách jsem se o tom přesvědčil. Někdy se na chybách podílela nedokonalost nebo naopak přehnanost projektu či snaha vybudovat něco extra. Mnoho chyb udělaly stavební firmy při realizaci a v řadě případů si komplikace vytvořili sami stavebníci ve snaze ušetřit, nedodržením projektu nebo technologických postupů. Neuškodí se u některých chyb zastavit a vysvětlit si příčiny. Počátkem 90. let minulého století se do České republiky začaly dostávat nové druhy stavebních materiálů, technologií i postupů. Lidé si začali přivážet ze zahraničí řadu nápadů, měli možnost vidět, jak se ve světě staví a to vše společně s nabídkou stavebních firem, majících větší či menší zkušenosti. Na straně druhé se začala projevovat otázka energetických úspor v souvislosti s nárůstem cen energií.

Vliv vlhkosti na prostup tepla zdivem (pro sílu zdiva 0,45 m)

cihelné zdivo suché λ = 0,35 Ztráta 1m2 = 84 kJ/hod.

cihelné zdivo mokré λ = 1,05 Ztráta 1m2 = 254 kJ/hod.

A tak začala éra zateplování všeho a všude, bez ohledu na důsledky, které na sebe nedaly dlouho čekat. Růst plísní a zhoršené zdravotní podmínky pro bydlení byly jednou z daní za úspory tepla za každou cenu. Pokusím se tuto problematiku alespoň trochu osvětlit.

Při své praxi se setkávám s různými názory k této problematice a zejména mezi laickou veřejností panují názory, mnohdy podporované mohutnou reklamou, že stačí natřít zdivo napadené plísní nějakým nátěrem a problém je vlastně vyřešen. Nejčastěji je k tomuto účelu používáno jako všelék SAVO. Tento přípravek však nemá protiplísňové vlastnosti, ale slouží pouze ke krátkodobé desinfekci a povrchové likvidaci houbových mycelií. Nejprve si tedy vysvětleme princip vzniku plísňového porostu.

Plísně jako jedna ze skupin výtrusných hub se množí výtrusy, které za předpokladu tepla a vlhkosti začnou ve vhodných podmínkách klíčit. Asi každý se již setkal se zavařeninou pokrytou barevným, nejčastěji zeleným povlakem. Zde je řešení jednoduché. Obvykle se spláchne celý obsah do výlevky a je to. Jiná situace nastane, pokud se plísně objeví na omítce. Každý si začne klást otázku "Jak se tam dostala?". Základem je vlhkost zdiva, která vznikla kondenzací na studené stěně, a přiměřená teplota. Proč nám vlastně vlhnou zdi je nutno vyhodnotit a stanovit opatření, která zajistí minimalizaci této vlhkosti. Obvykle se jedná o nefunkční drenážní systém, zanesenou nebo ucpanou kanalizaci a u staveb starších 25 - 30 let i nefunkční vodorovnou či svislou hydroizolaci. Druhou variantou zavlhávání je snížení optimálních teplot v obytných prostorách pod hodnoty, které zaručují dostatečný přívod tepla do zdiva. Pokles povrchových teplot zejména obvodových konstrukcí pod rosný bod pak vede ke kondenzaci vody, která se do savého povrchu omítky lehce vsákne. Nejde o nic jiného než o aplikaci fyzikálního zákona v praxi.

Je nutno si uvědomit, že například 4-členná rodina během dne vyprodukuje přibližně 10 l vody ve formě vodních par. Pokud dochází ke kondenzaci vody na skle okna, je řešení jednoduché. Sklo je nenasákavé, utře se a problém je vyřešen. U zdiva je proces vsakování pomalejší a trvá obvykle 3 - 6 měsíců, než se začne vytvářet viditelná barevná pigmentace prorůstajících mycélií plísní. Jak jsem se již zmínil v úvodu, snaha majitelů bytů byla maximálně zatěsnit veškeré otvory a nedoléhající okna i dveře. A tak se začalo vlepovat a později frézovat do oken těsnění všeho druhu a vnitřky bytů mnohdy začaly připomínat skleníky. Málokdo si totiž uvědomoval, že tepelné ztráty způsobené netěsnostmi oken i dveří (činí v praxi 6 - 10% celkových ztrát) s sebou nesou i odvod vlhkosti. A tak se opět začala těsnění odstraňovat, což ale nezměnilo nic na napadení omítek sporami plísní. Že nejde o jednoduchou záležitost, by mohli potvrdit pracovníci asanačních firem. Co tedy v takovém případě dělat.

Kondenzace vody v závislosti na vlhkosti vzduchu a teplotě

teplota rosného bodu

Především je nutné důkladně zkontrolovat základy stavby, výšku hladiny spodních vod a typ podloží. Nemusím ani vzpomínat na nedávné povodně, které řádně prověřily kvalitu založení staveb i jejich statiku. A pokud tvrdím, že vše začíná u projektu, určitě mi dáte za pravdu. Když máme jistotu, že základy jsou v pořádku, zaměříme se na izolace a drenážní systém. Měl by zaručovat spolehlivý odvod vody od stavby. I přesto, že se dnes používají plastové drenážní hadice, doporučuji instalovat v protilehlých rozích stavby revizní šachty, které současně slouží pro případné tlakové čištění. Pro zásyp pak v žádném případě nelze použít zbytky stavebního materiálu, škváru nebo štěrk, mnohdy s obsahem hlíny, která podstatně přispívá k zanášení systému. Oddělit svislé části základového zdiva od okolní zeminy je nejlépe hrubým drceným kamenivem nebo hrubou struskou a neopomeneme na svislé izolační pásy mezi zdivem a zásypem. Máme tak spolehlivě zajištěno oddělení stékající vody od stavby.

Pronikání vody do vyšších částí stavebních konstrukcí se nejčastěji děje vzlínáním. Tomuto jevu a jeho odstranění se v odborných článcích věnovalo již mnoho prostoru. Přerušit prostup vody vzlínáním lze dnes řadou metod, od podřezání objektu a vložení některé z hydroizolačních fólií, přes vtlačování nerezových plechů, elektroosmózu až po napouštění zdiva silikáty. Jako základní požadavek vysušováni zavlhlého zdiva je především jeho odvětrání. Je nutno si uvědomit, že vlhkost, která je ve zdivu obsažena, musí být odvedena mimo vysušovaný prostor. A zase se ke slovu dostávají ventilační šachty, sklepní okénka apod. Důležitý je i výběr stavebních materiálů. Pokud splňují požadavky technických norem, jsou vhodně uloženy a při stavbě dodržena technologie stavebních prací, je vše v pořádku. Mnohdy je však stavební, zejména zdicí, materiál nevhodně uskladněn a u řady z nich dochází působením vlhkosti k rozdrolení a to i později ve stavební konstrukci. Jako nejlepší a zkušenostmi ověřené jsou keramické pálené zdicí materiály nebo betonové tvarovky, hůře již na tom jsou různé typy tvárnic a mnohé problémy jsou také se smíšeným zdivem, ale to již spíše z pohledu energetických ztrát.

Tepelné ztráty

Pokud bychom se zaměřili na výplně obvodových zdí a střechy, je zde řada možných problémů, které souvisí spíše z energetickou bilancí stavby. Ne vždy je nutno vyměňovat dřevěná okna nebo dveře jen proto, že jsou již staré nebo nemoderní. Setkal jsem se s řadou případů, kdy kvalitně provedený nátěr prodloužil jejich životnost a náročná výměna se odsunula do doby, kdy to nájemníkům z ekonomického hlediska lépe vyhovovalo. Je nutno vždy při takovýchto zásadních rozhodnutích mít v ruce všechny dostupné informace, výsledky měření i ekonomickou náročnost. Jako jeden příklad za všechny.

V panelovém domě o 14 patrech se rozhodli pro výměnu oken. Této výměně předcházelo posouzení stavu a měření tepelných úniků přes okna a ostění oken. Bylo konstatováno, že až na okna na chodbách, kde již nebylo funkční těsnění a zavírání a došlo i ke kroucení okenních křídel, není bezpodmínečně nutná výměna za plastová. Navíc byli nájemníci upozorněni na možnost vzniku plísní, neboť objekt nebyl zateplen a fasáda nebyla chráněna proti působení šikmých dešťů a následnému zavlhnutí. Až na dvě rodiny byli nájemníci "přesvědčeni" o výhodnosti výměny oken a důsledek na sebe nedal dlouho čekat. Mimo splácení úvěru, který na každou rodinu činil asi 70 tis. Kč, se do roka objevily avizované plísně a nájemníkům ke starostem finančním přibyly i zdravotní.

Plíseň ve sklepě

Plíseň ve sklepě

Že ani dřevěná okna od zavedeného výrobce nemusí být to nejlepší, dokazuje jiný případ.
Při posouzení stavu zateplení v jednom RD jsem si všiml, že na zdi pod oknem jsou v rozích zavlhlé pásky, jako by tam tekla voda. Při bližším zkoumání došlo až na otevření střešního okna a závěr byl pro majitele velmi zdrcující. Okno, které koupil ve slevě, nemělo žádnou těsnicí plochu a rozhraní rámu a otočné části kryl pouze úzký jazýček z pryže proti přímému vnikání deště. Na tomto rozhraní kondenzovala vodní pára unikající z místnosti a ve formě vody stékala zpět.

Chci tím vysvětlit, proč je důležité si před nákupem stavebních dílů nebo objednávce prací zjistit, jak se v praxi dotyčná část nebo stavba osvědčila a to nejlépe navštívit již obydlené stavby a nájemníků se zeptat. Ne všichni prodejci jsou seriozní a uvedou klady i zápory svých výrobků. Pak se může stát, že předpokládaná úspora se nám může několikanásobně prodražit. V této souvislosti hraje velkou roli jak architekt, tak i stavební dozor. Měl by dozírat nejen na celkový chod stavby, ale zejména na dodržení předepsaných technologií. V řadě případů, jak jsem již v úvodu naznačil, je na vině stavebník. Náhrada difuzních fólií za igelit na skleníky, nedostatečně provedená izolace ocelových překladů nad okny, či špatně vyřešené uložení balkonů a následkem toho promrzající podlaha. Že otázka řádné izolace takovýchto tepelných mostů je velmi důležitá, dokazuje případ jednoho RD, kde termovizní měření odhalilo velmi teplé místo na venkovní fasádě. Při bližším zkoumání jsme došli k závěru, že předcházející majitel přes celou délku domku uložil pro zpevnění ocelový nosník I 400. Ten pak "vysával "teplo z obytných místností a podlahy a byl v opačném směru příčinou kondenzace vlhkosti se všemi důsledky. Některé připojené fotografie takové stavební prohřešky dokazují zcela zjevně.

Hniloba krovu

Hniloba krovu

Současné měřicí metody pomáhají odhalovat nedostatky vzniklé během stavby nebo následným užíváním. Je důležité, aby se majitel objektu před jakoukoliv rekonstrukcí seznámil s možnostmi diagnostiky staveb. Zkušenosti s použitím termovizní měřicí techniky ukázaly na řadu nedostatků ve stavebnictví. Počátky měření obvodového zdiva na teplotní úniky a hledání tepelných mostů se postupně zaměřily na posuzování kvality stavebních výplní a jejich osazení z hlediska tepelných ztrát.

Za uplynulých téměř 15 let bylo provedeno značné zateplení objektů obecní i soukromé sféry. Termovizní technika pomáhá odhalit výhody i nevýhody a to zejména u použitého materiálu a technologie. A tak jsme se mohli setkat s objekty, u kterých bylo použito nevhodné kontaktní lepidlo a obvodové zdi ztratily schopnost tzv. dýchat. Objekty, u kterých se postupem času díky gravitaci a nevhodnému použití izolační vaty posunula svislá izolace a odhalila nejvíce ztrátový věnec. I termovizní technika má však svá omezení, a tak lesklé plochy, zrcadla a podobné předměty není schopna vyhodnotit.

Důležitý je také úhel snímání v závislosti na požadovaných detailech. Zcela jinak se bude jevit termovizní snímek sídliště, kde pouze potřebujeme orientační informaci o stavu objektů a potřebě plošného zateplení, a zcela jinak budeme přistupovat k fasádě RD nebo detailu okna. Asi bude nošením dříví do lesa, když připomenu, že tato technika má široké pole působnosti a zejména v prevenci má nezastupitelnou úlohu. Od kontroly komínů, přes rozváděče a el. instalaci obecně, až po již zmíněné tepelné mosty. Pro měření tepelných úniků je optimální, když je objekt plně v provozu a venkovní teploty se pohybují kolem -5°C až -10°C. Vyniknou tak dostatečně i malé tepelné rozdíly.

V poslední době se však soustřeďuje pozornost na vnitřní plochy obvodových plášťů budov, neboť se ukázalo, že je nutno posuzovat, jak funguje celková skladba zdiva, čili jak je zateplení účinné a zda na některých místech nedochází k již zmíněné kondenzaci vodních par. Na přiloženém diagramu je možno odečíst požadované minimální teploty povrchů v závislosti na vlhkosti vzduchu v místnosti. Obecně lze říct, že pokud teplota vnitřních ploch klesne pod 15°C, je kondenzace se všemi možnými důsledky velmi pravděpodobná. U objektů s bazény nebo většími vodními plochami a zelení je nutno počítat i s vyšším odparem z těchto ploch. Nezanedbatelné jsou také jako zdroj vlhkosti koupelny, kuchyně a prádelny, kde je nutno bezpodmínečně řešit odtah vlhkých par. Setkal jsem se totiž z názorem, že pokud se do kuchyně namontuje nad sporák odsávání s uzavřeným cyklem přes filtrační papír, že je to dostatečné. Už ale autor tohoto názoru nebyl schopen doložit, kam vlhkost z vaření odvedl a to se jednalo o zástupce společnosti vyrábějící a montující odsávače par.

Mezi velmi nepříjemné a i z estetického hlediska nežádoucí jsou exhaláty z plynových spotřebičů, u kterých je vývod spalin proveden na fasádě. V řadě měst můžeme dodnes vidět plynová kamna WAW, jejichž výfuk silně znečišťuje fasádu. Řeklo by se, že jde o zastaralý způsob topení. Se stejným problémem se ale setkávám při montáži tzv. turbokotlů, kdy není provedeno vyvedení spalin nad střechu objektu, ale končí zároveň s fasádou. Důsledkem je usazující se mastnota, černání fasády a v zimním období i namrzání vodních par na fasádě a její trhání. Dochází také k navlhávání dřevěných přesahů střech a v neposlední řadě jde i o riziko otravy při nasávání zplodin do otevřených oken.

O problematice poruch střešních konstrukcí bychom se mohli bavit velmi dlouho. Jak ukázala zkušenost, ne všechno, co je u našich zahraničních sousedů hezké a funkční, musí nutně tytéž parametry splňovat i v České republice. A tak jsme se přesvědčili, že ploché střechy se do zejména podhorských oblastí jak z estetického, tak z praktického hlediska nehodí a pokud se v poslední době provádí rekonstrukce objektů, vrací se architekti k osvědčené sedlové střeše. Nejen pro využití podkroví k bydlení, ale zejména pro spolehlivou funkci odvodu vody při dešti nebo odtávání sněhu. Naproti tomu plochá střecha obvykle nesnese díky použité izolaci jakýkoli vstup osob, které by chtěly příkladně odstranit sníh a tepelné namáhání těchto povrchů je příčinou trhlin a následného zatékání. Ani tolik vychvalovaný šindel (Bonský, Kanadský a jiný) není řešením.

V našich poměrech nedosahuje teplota takové intenzity, aby došlo ke spolehlivému spojení, a tak se musí mnohdy použít lepidla nebo nastřelovací spony. I přes kvalitní jádro těchto krytin např. ze skelných vláken však není schopno přenést tepelné namáhání v rozdílu -20 v zimě až +80 °C v létě a někdy i více. Po čase dochází zejména v úžlabích, kolem komínu a na hranách k praskání a důsledek je stejný jako u plochých střech. Také větry, které u nás v poslední době dosahují vyšších hodnot, pak oloupou střechu jako pohádkovou chaloupku. O problematice staveb by se dalo hovořit velmi dlouho. Poruchy a závady dokáží majitele velmi potrápit a zejména odškodňování bývá mnohdy velmi složité. Proto doporučuji všem, aby nezapomínali na pojištění staveb, ale také různých stavebních činností. A co je nejdůležitější, seznamte se důkladně s obsahem pojistné smlouvy. Přesto, že na přední straně je výše pojištění s mnoha nulami, věnujte pozornost zejména té drobně psané části smluvních ujednání. V případě, že dojde k pojistné události, bude chtít likvidátor především doklad o tom, zda bylo vše v pořádku. Už jsem se setkal s případy, kdy majiteli chyběla revize elektro, revize plynu, revize komínu apod. Pak mu pro nedodržení pojistných podmínek zbyly jen oči pro pláč. Jiným než platným revizním dokumentem nelze spolehlivost dokázat. A v případě požáru, výbuchu nebo jiné události pak zákon nezná výjimku, o čemž by mohli dlouze hovořit pracovníci státního odborného dozoru nebo Policie.

Na úplný závěr mi dovolte jednu velmi důležitou připomínku. Vždy je nutno si rozmyslet, co a s jakými náklady chci provádět, jaké mám možnosti a zdroje a jak bude stavba vypadat například za 20 let. Špatně nakreslené okno se dá překreslit, obvodové zdivo zateplit, ale každý zásah do již postavené stavby vždy přináší komplikace a jejich řešení bývá velmi finančně náročné. Posouzení tepelného stavu běžného RD tvoří cca 2% nákladů na zateplení, ale v okamžiku, kdy dodatečně konstatujeme, že objekt začal být vlhký a musíme ho podřezat, může být finančně neúnosné a příčina byla pouze v zanedbané diagnostice. Přiložené ilustrační fotografie jsou toho dokladem.
Přijďte se tedy poradit na INFOTHERMU 2005.

Informace o firmě INFRAMET - Miloslav Hrdý najdete v TZB-adresáři firem.