Stavíme energeticky úsporný dům (IX) - Rizika nedostatečné výměny vzduchu
Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány pouze byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.
Naše zdraví je ovlivňováno řadou faktorů jako je dědičnost, životní styl, věk a také prostředí, včetně prostředí interiérů.
Prostředí interiérů je nesporně nejdůležitějším prostředím z hlediska možného vlivu na lidský organismus vzhledem k tomu, že většinu svého života strávíme v uzavřených prostorách. S kvalitou prostředí v interiérech je spojován výskyt alergií i některých jiných obtíží spojených s hyperreaktivitou dýchacích cest, SBS (syndrom nemoci z budov), infekce dýchacích cest atd. Je dobře známo a v řadě skandinávských studií i potvrzeno, že pokud interiér nejeví známky "vlhkosti" v jakékoliv formě a pokud je interiér dostatečně větrán, respektive pokud je zajištěn přívod dostatečného množství kvalitního čerstvého vzduchu, pak je riziko vzniku problémů spojených s kvalitou prostředí v interiérech relativně nízké.
Prostředí v interiérech si velmi úspěšně ničíme. Např. s kancelářskou technikou jako jsou kopírky nebo tiskárny je třeba zacházet jako se silným zdrojem znečištění. Pravděpodobně také proto kancelářské budovy častěji spadají do kategorie tzv. nemocných budov než jakékoliv jiné budovy. Je zřejmé, že úpravou prostředí lze dosáhnout snížení některých nákladů (např. zvýšení produktivity práce) respektive dosáhnout úspor (viz tab. 1).
| Zdroje zvýšení produktivity |
Potenciální roční "health - benefit" |
Potenciální roční úspory/zvýšení produktivity (1996 US) |
| Redukce respiračních infekcí | O 16 až 37 miliónů případů běžných nachlazení méně. | $ 6 - 14 miliard |
| Redukce alergických a astmatických obtíží | Snížení symptomů o 10 - 30 % mezi 53 miliony alergiků a 16 miliony astmatiků. | $ 2 - 4 miliardy |
| Redukce SBS | Snížení příznaků o 20 - 50 % u symptomů, kterými trpí v práci nejčastěji cca 15 milionů zaměstnanců. | $ 15 - 38 miliard |
| Zlepšení výkonnosti zaměstnanců v důsledku změn tepelně-vlhkostního mikroklimatu a osvětlení. | Nelze vyčíslit. | $ 20 - 200 miliard |
V České republice se studie zabývající se riziky v budovách v podstatě nevyskytují, respektive v rámci monitoringu jsou sledovány byty a dětská zařízení. Proto nemáme příliš představu, jak častým problémem nemocné budovy u nás jsou, jen spíše náhodně se objeví zpráva o budově, kde mají lidé problémy.
V minulosti bylo dáváno do souvislosti s pobytem v budovách a s kvalitou prostředí v nich velké množství obtíží. Aby se nějak ozřejmila skutečná významnost těchto obtíží z hlediska zdraví populace, bylo třeba specifikovat, jak jsou tyto obtíže časté a jak závažné, jak dlouho takové onemocnění trvá a jaký má vliv na kvalitu a délku života. Samozřejmě bylo také důležité, zda se výskyt těchto problémů v populaci mění, roste či klesá. I v mezinárodní odborné literatuře je relativní nedostatek údajů o onemocněních resp. syndromech typu Sick Building Syndrome (SBS - syndrom nemoci z budov), Multiple Chemical Sensitivity Syndrome (MCSS - syndrom mnohočetné chemické přecitlivělosti) ap.
Mezi nejvýznamnější choroby, které mají vztah k prostředí v budovách a ke změnám v prostředí obecně, patří určitě alergie. Ve Švédsku je kolem 50% populace postiženo nějakým typem alergického onemocnění, pochopitelně větší procento v mladších věkových kategoriích, a ročně umírá 100 lidí z milionu na astma.
I když u nás není dle alergologů situace ještě tak dramatická, přesto tyto choroby zaznamenaly rapidní nárůst především v poslední dekádě. Prakticky lze říci, že v rozvinutých zemích se každých patnáct let zdvojnásobí počet alergiků. Alergické obtíže jsou v Evropě mnohem častější ve vztahu k tzv. západnímu stylu života a k dobrým sociálním a ekonomickým podmínkám.
Existují velmi silné důkazy pro závislost mezi přecitlivělostí a "vlhkostí" v budovách. Tato závislost je natolik průkazná, že ji není možné vysvětlit pouze zvýšeným výskytem roztočů v interiérech. Pochopitelně existuje i souvislost vzniku přecitlivělosti s výskytem ETS (tabákového kouře) a chlupatých zvířat v interiérech.
Syndrom nemoci z budov (SBS) není právě dobře definovanou jednotkou. Není dosud známo, zda se jedná o jeden syndrom, několik odlišných syndromů, nebo jednotlivé nesouvisející symptomy. Mechanismy, které jsou v něm zahrnuty, jsou povětšinou neznámé. Ale pokud si několik lidí stěžuje na symptomy, které lze dát do souvislosti s dobou strávenou v určité budově, pak tyto obtíže jsou většinou označeny jako SBS. Výskyt takových příznaků souvisejících s budovou se velice liší u jednotlivých budov. Např. v administrativních budovách si typicky kolem poloviny osazenstva stěžuje, že v posledním měsíci měli podobné obtíže jako jsou bolesti hlavy, obtíže s usínáním doma, ale spavostí na pracovišti, problém se soustředit atd. V domácnostech je výskyt nižší, ženy si stěžují častěji než muži.
Infekce dýchacích cest stejně jako zhoršený komfort provázené stesky na suchý vzduch, dusno, průvan atp., to mohou být rovněž obtíže způsobené faktory prostředí a lze je dát do souvislosti s alergickým postižením.
Expozice v interiérech
Běžně se faktory prostředí interiérů dělí na termické, vzdušné (včetně pevných částic, plynů a par), elektrické a magnetické proměnné, hluk a světlo. Rovněž architekti hovoří o proměnných, které mohou mít zdravotní dopad, často prostřednictvím psychologického působení.
 Obr. 1 - Ochrana při odstraňování plísní (T. Folin, 2001) |
Pochopitelně význam má i množství vzduchu, respektive výměna vzduchu, ale kvalita vzduchu je na prvním místě. Znamená to, že pokud je kvalita přiváděného vzduchu dobrá a v interiéru nedochází k extrémnímu zatížení (kouření, nahromadění kancelářské techniky apod.), není nutné přivádět velké množství vzduchu kvůli tomu, aby byli lidé spokojeni. Pokud je však vzduch přiváděn ze znečištěného vnějšího prostředí nebo je vnitřní zatížení velké, pak musí být výměna vzduchu větší, aby lidé tam pobývající netrpěli některými z příznaků syndromu nemoci z budov.
Ze všech studií, které byly ve světě provedeny, jednoznačně nejlépe vycházejí budovy s přirozeným větráním, naopak nejhůře dopadají budovy klimatizované. Často je hlavním viníkem nedostatečná údržba klimatizačních soustav, ale nelze vyloučit ani lidský faktor, především psychiku lidí.
Interiéry respektive části interiérů, které jsou špatně větrané/větratelné, jsou častěji příčinou kontaminace prostředí plísněmi. Plísně rostou v místech s vyšší vlhkostí (kolem 70% Rh), samozřejmě přednostně na vlhkém podkladu. Pak jim většinou nevadí ani suchý vzduch. Velmi častým místem nálezu plísní jsou obložené zdi, stropy opatřené podhledy, pod tapetami (obr. 2) a přilepenými koberci.
Vzhledem k rizikovosti plísní je nutné se při jejich odstraňování velmi dobře chránit (podobně jako při práci s azbestem - viz obr. 1) a sanovat nejen povrch, ale i příčinu růstu plísní. Jinak je pravděpodobné, že se plísně znovu objeví na stejném místě.
 Obr. 2 - Plísně rostoucí za tapetami (T. Folin, 2001) |
Chemické látky, zvláště organické povahy, představují zvláštní skupinu, protože si je do interiérů dodáváme sami. S kancelářskou technikou jako jsou kopírky nebo laserové tiskárny je třeba zacházet jako se silným zdrojem znečištění, proto také kancelářské budovy častěji spadají do kategorie tzv. nemocných budov než jakékoliv jiné budovy. Mimo to neopominutelným zdrojem je kouření cigaret, respektive spalování čehokoliv v interiérech, zvláště těch špatně větraných.
Ve většině těchto kontaminujících látek nemáme příliš mnoho jiných šancí jak se jich zbavit, než větrání. Pochopitelně by ještě přicházelo v úvahu tyto zdroje z interiéru odstranit, ale tato možnost je skutečně jenom teoretická.
Je proto úkolem číslo jedna současné doby vyřešit problém, jak dosáhnout toho, aby energeticky úsporná budova, což je současný ekonomický i ekologický diktát, byla současně i budovou zdravou, aby nepředstavovala pro své obyvatele zdravotní riziko.
