Již 16. konference Klimatizace a větrání se bude konat 3. a 4. února 2004

Konference Klimatizace a větrání 2002, v řadě už patnáctá, se uskutečnila ve dnech 29. - 30. ledna 2002 v Praze. Pořádala ji Odborná sekce Větrání a klimatizace Společnosti pro techniku prostředí tradičně opět v Národním domě na pražských Královských Vinohradech, odborným garantem byl Ing. Jiří Frýba, místopředseda Společnosti pro techniku prostředí.

Sborník z konference obsahuje texty příspěvků, které byly zařazeny do čtyř programových bloků.

V prvním programovém bloku odezněl příspěvek Ing. Karla Kabeleho, CSc. k problematice teplovzdušného vytápění obytných budov. Autor se zabýval jistou renesancí této metody, která je i nadále zajímavým technickým řešením vytápění a řízeného větrání a porovnává její výhody i nevýhody.

Doc. Ing. Karol Ferstl, CSc. se zaměřil na dimenzování klimatizačních zařízení pro operační sály, řešené jako aseptické čisté prostory. Na prakticky řešeném příkladě osvětlil metodiku výpočtu zařízení a vyvodil poučné srovnání energetické náročnosti koncepce dvoustupňové úpravy venkovního vzduchu ochlazením a následným ohřátím s aplikací oddělení tepelných zátěží od parního zvlhčovače a od venkovního vzduchu od hlavní části tepelné zátěže

Skupina autorů, Ing. Martin Barták, Ing. Miloš Lain a Ing. Schwarzer pod vedením prof. Ing. Františka Drkala, CSc. popisovala výsledky laboratorních testů CFD modelu stáří vzduchu ve větraném prostoru. Seznámili posluchače s pojmy jako jsou intenzita větrání, jmenovitá intenzita výměny vzduchu, jmenovitá časová konstanta, místní střední stáří vzduchu, účinnost odvodu škodlivin a dalšími. Velmi zajímavou pak byla informace o experimentálních metodách pro analýzu kvality větrání, které jsou založeny na aplikaci značkovacího plynu, přidávaného do přiváděného vzduchu či do prostoru místnosti.

Prof. Ing. Karel Hemzal, CSc. seznámil auditorium s využitím některých poznatků o proudění v klimatizovaném prostoru, zvláště pak o vlivu stupně turbulence, jakožto poměrně nedávno definovaného fenoménu, na tepelnou pohodu člověka. Respektování tohoto vlivu pomáhá odstranit často velmi negativní vedlejší účinek funkce klimatizačního zařízení - obtěžující průvan.

Výstižnou zmínku o adaptivním modelu tepelné pohody přednesla Ing. Lada Centnerová, Ph.D., která definovala tři kategorie adaptace: chováním člověka, fyziologickou a psychologickou. Připomněla výpočet optimální operativní teploty a její závislost na teplotě venkovního vzduchu.

Velmi aktuální problematiku větrání kuchyní popsal a osvětlil Ing. Petr Morávek, CSc. Po definování hlavních zásad navrhování těchto zařízení popsal zcela nový typ větracích a osvětlovacích stropů SKV, vyvinuté firmou ATREA s.r.o., a jeho hlavní přednosti.

Ve sborníku je zařazena rovněž nepřednesená stať Ing. Petera Leimbergera, zabývající se tvorbou vnitřního klimatu v odbytových střediscích provozů společného stravování. Shrnul specifika, kterými se takovéto provozy vyznačují, a zabýval se problematikou přítomnosti prašných částic ve vnitřním prostoru. Zdůraznil přímou závislost mezi dokonalostí vnitřního mikroklimatu a návštěvností restauračních zařízení.

Alarmujícím výsledkem práce další autorské skupiny a to Ing. Zuzany Mathauserové, MUDr. Ariany Lajčíkové, Ing. Jitky Hollerové a Ing. Jaroslava Kužela je článek na téma Mikroklimatické podmínky v kabinách řidičů městské hromadné dopravy v letním období. Autoři, kteří příslušné parametry proměřovali, došli k potvrzení známého faktu, že v letním období jsou při vyšších venkovních teplotách i vysoké teploty uvnitř kabin řidičů městské hromadné dopravy a že dalším obtěžujícím faktorem je i rychlost proudění vzduchu.

Druhý programový blok se rovněž týkal řady zajímavých témat.

Ing. Stanislav Toman otevřel doslova velmi žhavý problém, totiž požární větrání staveb. Vyložil základní pojmy a metody projektování zařízení tohoto zaměření oboru vzduchotechniky, které namnoze rozhoduje i o záchraně lidských životů při požárech. Zmínil se i o vyhrazených druzích požárně bezpečnostních zařízení a o nejdůležitějších legislativních aktech.

Problematikou odvodu kouře a tepla, jakož i teorií větrání při požárech, se zabývají samostatné články autorů Jiřího Ritzingera, dipl. tech., Ing. Miroslava Klacla a prof. Ing. Miloslava V. Jokla, DrSc. Od historických poznámek o doporučení kdy a jakým způsobem větrat při požárech, přes popis principů, účelů a použití větracích zařízení a zkušenosti s projektováním těchto systémů se jednotliví autoři dostávají k popisu střešních světlíkových kopulí a světelných pásů se zařízením pro odvod kouře až ke grafickému vyjádření rozložení kouře v prostoru zasaženém požárem, k fyzikálním vztahům, platícím pro proudění směsi vzduchu a kouře a k praktickému popisu jednotlivých bezpečnostních elementů.

Autoři Dr. Ing. Jaroslav Katolický, prof. Ing. Miroslav Jícha, CSc., Ing. Ludvík Šajtar, Ing. Jiří Zápařka a Ing. Vladislav Krejčí se ve svých třech příspěvcích věnují poměrům v tunelu Mrázovka v Praze. Popisují konstrukční návrh odsávacích vyústek pro odsávání kouře z ohně a dále vliv pohybujících se automobilů na větrání a šíření a odsávání kouře v tomto tunelu. Příspěvky dokazují, o jak složité procesy a komplikovaná zařízení se požární bezpečnost v tunelech týká a jaké vlivy na sebe vzájemně působí. Texty jsou velmi instruktivní a popisované matematické modely nabízejí výsledky použitelné v projekční a konstrukční praxi.

Problematikou větrání a ochrany ovzduší v Evropě a ČR se zabývá příspěvek MUDr. Ariany Lajčíkové, CSc. Informace, které zde přináší, jsou pro odborníky na techniku prostředí velice potřebné - čeká je všechny převzetí řady směrnic Rady Evropské unie a jejich zavádění do praxe. Mění se i metodika měřicích metod. Akční program pro životní prostředí na léta 2001 - 2010 přináší úkoly pro boj proti změnám klimatu, pro definování indikátorů životního prostředí a pro zajišťování kvality ovzduší v budovách.

S výsledky výzkumu větrání v průmyslových objektech s využitím vizualizačních metod seznámil přítomné příspěvek Ing. Jana Košnera a doc. Milana Paveleka, CSc. Jsou zde popsány některé základní měřicí metody pro výzkum proudění vzduchu ve větraném prostoru. Zvláště užitečné je využití vizualizačních metod aplikovaných ve zkušební místnosti na experimentálním zařízení s použitím mlhy. Zdůrazněna je nutnost zaměřit se na výzkum proudění v blízkosti vzduchotechnických vyústek.

S předchozím příspěvkem souvisí i článek Numerické modelování sacího nástavce typu REEX od autorů Ing. Vladimíra Krejčího a prof. Ing. Miroslava Jíchy, CSc. Popisovaná metodika patří do sféry experimentálních výzkumů zesílených vzduchotechnických odtahů. Ukazuje se, že radiálně přiváděný proud do zkoumaného nástavce má velký vliv na záchytnou vzdálenost.

Stále aktuálnímu problému spotřeby energie a provozních nákladů vzduchotechnických zařízení je věnován příspěvek Ing. Miloše Vaňka. Související úlohy jsou ve značné míře již zpracovávány počítači podle rozličných programů. Autor se zabývá i jejich srovnáním a rovněž i praktickými návody na snížení energetické potřeby zařízení.

Anglická verze příspěvku autorů Lubose Vaclavka, Johna Lohana a Aidana Ryana o využití metodiky pseudo fuzzy logiky pro řízení funkce multizónového systému přednesena nebyla a je k dispozici ve sborníku.

Ve sborníku naopak není otištěn dodatečně předložený a přednesený příspěvek autorů Ing. Petra Vávry, Ing. Lady Centnerové Ph.D. a Ing. Karla Kabeleho, CSc. o chlazených a vytápěných stropech. Text byl volně k dispozici pro účastníky konference a pojednává o principech, funkci a praktickém využití chlazených a vytápěných stropů.

Zahajovacím příspěvkem druhého jednacího dne byla informace o použití informačních technologií ve vzduchotechnice od Ing. Miloše Laina a Ing. Martina Bartáka. Týká se sedmi základních oblastí využití informačních technologií ve vzduchotechnice a upozorňuje na programy umožňující zpracovávat výkresovou dokumentaci, výpočty a navrhování, měření a zpracování signálu, regulaci, výměnu a získávání informací a počítačové simulace.

Ing. Ivan Měrka představil AEROCAD - 3D grafický program pro návrh vzduchotechnických zařízení a to s praktickými ukázkami a výkladem názorných příkladů. Celý návrhový proces bylo možné sledovat na velkorozměrovém plátně tak, jak jej zobrazoval dataprojektor. Zmíněný program svou činností ve 3D rozměru velice ulehčuje nejen navrhování vlastních elementů vzduchotechniky, ale i koordinaci projektů s ostatními profesemi.

U tématiky výpočetní techniky zůstává i příspěvek Ing. Josefa Dvořáka, který přinesl návod, jak se vyrovnat s letními teplotami v moderních budovách použitím výpočetního programu, který je uživatelsky přátelský a umožňuje pracovat s formuláři, které vycházejí z dosud zažitých tradičních výpočtových postupů.

Autorská trojice Ing. Petr Julínek, Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D. a Ing. Pavel Charvát ve svém článku vyložili využití CFD modelování parametrů vnitřního mikroklimatu ve vstupní hale Moravské zemské knihovny v Brně, jakožto účinného nástroje při studiu teplotních a proudových polí. Dokladují, že bylo možno během poměrně krátké doby analyzovat několik variant provozu pro různá roční období.

Návazný příspěvek autorů Ing. René Gorného, Ing. Jaroslava Katolického, PhD. a Ing. Pavla Charváta popisuje využití již zmíněného CFD modelu solární energetické fasády pro výpočet provozních stavů fasády stejné budovy, jako tomu bylo v předešlém případě. Výsledky simulovaných provozních stavů fasády prokázaly, že fasáda je schopna plnit požadované funkce během zimního i letního provozu.

Další variantu využití výpočetní techniky popisují Dr. Ing. Michal Jaroš, Ing. Jaroslav Katolický, Ph.D. a Ing. Petr Švorčík a to jako numerický výpočet nasávání větracího vzduchu ze solárního skleníku Slunečního penzionu ve Svitavách. Výsledky numerické simulace ukázaly, že za současného stavu zasahuje odsávání pouze malou část prostoru skleníku, čímž zůstává většina vzduchu nevyužita. Nasazení metodiky modelování umožnilo v poměrně krátkém čase tento stav zlepšit.

Vzájemné porovnání účinnosti zachycení lokálních odsávacích systémů je tématem příspěvku Ing. Stanislava Patočky a doc. Ing. Evy Janotkové, CSc. Použitá metodika experimentu umožnila zkoumat účinnost lokálního odsávání škodlivin, aby bylo možné snížit nároky na celkové větrání. Výsledkem bylo potvrzení výhod zesíleného odsávacího systému, jehož účinná oblast je při správně zvolených parametrech výrazně delší a koncentrovanější do oblasti podél osy sacího nástavce než u tradičního lokálního odsávacího systému.

Předposlední programový blok uzavřel Ing. Jiří Petlach velmi obsažným a instruktivním příspěvkem o projektování hotelů. Popisuje řešení návrhu zařízení techniky prostředí v jednotlivých funkčních částech hotelů s velmi užitečnými informacemi pro praxi včetně odvolávek na podpůrnou legislativu.

Stejný autor, tedy Ing. Jiří Petlach, zahájil svým vystoupením na téma klimatizace nadstandardních administrativních ploch s převažujícím podílem prosklení fasád programový blok poslední. Zde se zabývá podrobně metodikou dimenzování klimatizačních zařízení na základě definovaných požadavků na mikroklima uvnitř takových objektů. Posuzuje tepelně technické vlastnosti jednotlivých typů fasád a nasazení různých klimatizačních systémů. I v této stati najde projektant bohatou řadu praktických návodů, jak problémy řešit.

Příspěvek s názvem "Přesná klimatizace? Proč a kam?" připravil Martin Petrovka. Charakterizuje současné potřeby aplikací přesně fungujících klimatizačních systémů s uvedením základních pojmů, užívaných při projektování klimatizačních zařízení. Popisuje jednotlivé v praxi se vyskytující soustavy a posuzuje vhodnost jejich nasazení.

Ing. Martin Neužil, Ph.D. napsal příspěvek o způsobech regulace výměníku pára - vzduch. Vysvětlil experimentální trať, na které byly regulační procesy zkoumány, a věnoval se i provozním stavům zařízení. Závěrem vyslovil přesvědčení, že použití moderních parních armatur, správný návrh regulační smyčky včetně přívodu páry a odvodu kondenzátu může znamenat hromadný návrat těchto technologií do praxe.

Na předchozí příspěvek navázala autorka Ing. Gabriela Svobodová článkem "Parní ohřívač - návrh a regulace". S použitím výše zmíněné měřicí tratě vysvětluje podstatu problému regulace zaplavováním výměníku. Všímá si blánové kondenzace, jakož i gradientů teplot vzduchu za parním ohřívačem. I ona dovozuje, že jedním z nejvážnějších důvodů, proč se parní ohřívače vzduchu nevyužívají, je nedostatek znalostí o chování parního ohřívače vzduchu jako člena regulované soustavy.

Dva příspěvky týkající se hluku ve vzduchotechnice uvedl doc. Ing. Richard Nový, CSc. tématem Generace hluku do venkovního prostoru. Připomněl novou legislativní úpravu ochrany proti hluku a vibracím a zabýval se hlukem na pracovišti s uvedením vztahů pro základní pojmy, užívané při hodnocení hluku na pracovištích. Dotkl se také některých akustických zvláštností, jako jsou na příklad větší počet zdrojů hluku ve venkovním prostředí a vliv omezeného prostoru. Jeho výzvy k projektantům, aby problémy šíření hluku respektovali, by neměly být oslyšeny!

Druhý článek tohoto zaměření napsal Ing. Václav Koryta. Nazval jej "Hluk ve vzduchotechnických zařízeních a jeho snižování" a po shrnutí aktuální legislativy pohovořil o tlumičích hluku, vyráběných v ZVVZ a.s. Milevsko. Věnoval pozornost i hlučnosti výrobků uvedené společnosti a měření hluku sondou akustické intenzity.

Ing. Jiří Frýba ve svém vystoupení o souvislosti zařízení techniky prostředí s ostatními technickými zařízeními budov vysvětlil pojem "facility management" jakožto metodiku zajištění podpory hlavních činností objednatele cizím zhotovitelem. Vyslovil věštbu, že s nástupem evropských firem na náš trh zvláště po vstupu do Evropské unie se tato metodika stane víceméně běžnou a ti, kteří dnes obsluhují pouze technická zařízení budov, budou postaveni před nutnost ke své dosavadní profesi přibrat ještě mnohé jiné.

Velice důležitou a aktuální informaci o chladicím zařízení ve vazbě na energetické hospodářství klimatizovaného objektu připravil prof. Ing. Jiří Petrák, CSc. Zvláště se zabýval jednotlivými typy chladiv a přípustností jejich používání v příštích letech. Uvedl, že do začlenění chladicího zařízení do energetického hospodářství patří i využití odpadního tepla z dochlazovače, využití odpadního tepla z chladiče přehřáté páry a stabilizace, respektive i zvýšení kondenzační teploty. Apeloval na nutnost komplexního přístupu k chladicímu zařízení.

Ing. Jaroslav Šotník, Ph.D. ve svých dvou článcích o současných směrech zabezpečení mikroklimatu v objektech pro chov zvířat a o systémech tvorby mikroklimatu a jejich parametrické vyjádření v provozních režimech sledovaných soustav přinesl řadu aktuálních informací o řízení tvorby mikroklimatu ve vztahu ke konstrukci objektu a připomíná některé základní metody využívané k tomuto účelu. Věnuje se i funkci stavby a technických prostředků v chovu zvířat, úloze proudění vzduchu v prostoru a otázkám chladicí zátěže. Zdůrazňuje i důležitost správné obsluhy takového zařízení.