Vlasta Petříková: Největší nevýhodou šťovíku je jeho název

TZB-info: Jak u nás vypadá současná situace s pěstováním energetických rostlin?

Vlasta Petříková: Pěstování energetických rostlin lze rozdělit na dřeviny a byliny. Byliny se sejí a náklady na zakládání jejich porostů jsou řádově levnější než u dřevin, které se musí sázet. Dřeviny jsou ve světě hodně doporučované, pěstují je třeba Švédové i řada dalších států. Oni na to ale mají velké dotace, protože zakládání takových plantáží je dost drahé - založení 1 ha porostu přijde asi na 70 000 Kč. Navíc se plantáž musí několik prvních let velice pečlivě ošetřovat, aby se nezaplevelila, aby stromky neokousala zvěř apod. S první sklizní se dá počítat za tři až čtyři roky. U nás už se pěstují třeba v Neznašově, v Bystřici nad Pernštějnem i jinde.

TZB-info: A jak si stojí byliny?

Vlasta Petříková: Založení porostu bylin je mnohem rychlejší. Nejperspektivnější jsou vytrvalé byliny. U nich se jeden rok zaseje, pak se musí odplevelovací sečí zabezpečit, aby pole nebylo zaplevelené, a od druhého roku se každý rok sklízí. Ze zkoušených druhů rostlin, kterých byla původně celá řada, se do provozního pěstování dostal v největší míře energetický šťovík Rumex OK-2 Uteuša. Jde o hybridní odrůdu, která vydrží na poli minimálně 10 - 12 let (někteří odborníci tvrdí, že až 20 let), ale je nezbytné se o ni dobře starat. Je to kulturní rostlina, žádný plevel, a když zapomenete zavčas postříkat třeba proti mandelince ředkvičkové, tak vám porosty značně poničí - to se třeba letos stalo na jednom 20hektarovém poli u Benešova. Porost se ale nakonec podařilo zachránit a teď v říjnu už jsou rostliny zase pěkně obrostlé a příští rok by mohly dát dobrý výnos.

TZB-info: Jaké jsou u šťovíku roční výnosy?

Vlasta Petříková: Průměrně asi 10 t/ha. Letos to bylo méně, protože bylo příliš velké sucho, výnosy dosáhly 7 - 8 t/ha.

TZB-info: Na kolika hektarech už se šťovík pěstuje?

Vlasta Petříková: Zde došlo k velkému pokroku díky vládnímu nařízení 86/2001, kterým se podporuje pěstování energetických rostlin bylinného charakteru. Během dvou let se podařilo založit několik set hektarů porostů. Podpora činila v letošním roce 5500 Kč/ha. V současné době se ale objevil jeden závažný problém: byliny jsou podporovány v rámci programu uvádění půdy do klidu. A vzhledem k tomu, že naše zemědělství jde do EU tzv. zjednodušeným způsobem, aby se vše stačilo zúřadovat, budeme po vstupu dostávat na hektar půdy plošně jen 1500 Kč, ať se tam pěstuje cokoli - tráva, pšenice, kukuřice či šťovík. Obáváme se ale, že nebude-li dotace vyšší, tak od energetických plodin zemědělci utečou. Je to pro ně přece jen nová a nezvyklá věc a bude pro ně jednodušší vrátit se k tradiční pšenici či kukuřici. To nás teď straší. Psali jsme jako BIOM ministru zemědělství i jeho náměstkům, jistou šanci nám dávají, ale budou to ještě dlouhá jednání. Bylo nám ale řečeno, že by dodatečná dotace musela být jen z českých peněz, nikoli z Bruselu.

TZB-info: Ale vždyť teď se na to také dávají české peníze...

Vlasta Petříková: Ano. Jenže ve státní pokladně je málo a všichni se snaží šetřit, kde se dá. Počítali jsme s tím, že by se pěstební plochy rozšířily na několik tisíc hektarů, ale bez dotace se celý program zastaví. Přitom v návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie jsou stanoveny velmi ambiciózní cíle, které ale nebudeme bez podpory pěstování energetických bylin schopni naplnit. Sláma, dřevní odpady ani rychle rostoucí dřeviny nejsou schopny zajistit takové množství tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů, k jakému jsme se EU zavázali. Stávající dotace už jsou ale pro příští rok zrušeny. Budeme nicméně dále o podpoře jednat, protože nechceme, aby se celý program zhroutil. V tuto chvíli je dobře rozjetý a stálo nás značné úsilí ho nastartovat, proto bychom se velmi neradi dočkali jeho konce. Pro rozpočet MZe by přitom nešlo o žádnou velkou sumu: kdyby dali 3000 Kč/ha a nově se oselo 5000 ha, půjde o 15 milionů Kč, což není nijak závratné.

TZB-info: Odběrateli šťovíku jsou hlavně výtopny na biomasu?

Vlasta Petříková: Ano, ale už se chystá i docela dost lisoven na brikety a pelety, aby se šťovíkem dalo topit i doma. Využití pro kotelny, ať už obecní či podnikové, je vyřešené. Dá se využít běžná zemědělská mechanizace. Rostliny se dají rozřezané na řezanku spalovat jako běžná dřevní štěpka, nebo se dají slisovat do balíků. Na výrobě peletek a briket se pracuje. Na výstavě Praga Agro jsme zkoušeli šťovík dovezený z pole lisovat, návštěvníkům se to hrozně líbilo. Viděli, že energie se dá opravdu pěstovat na poli. Menší lis stojí asi 300 000 Kč. Kdyby si ho třeba koupila obec, mohl by se tam lisovat šťovík od místních zemědělců. Při výrobě by se zaměstnali lidé, takže by klesla nezaměstnanost, a obec by mohla prodávat palivo. Získala by tak peníze, daně by zůstaly doma, lidé by měli práci a ještě by se zlepšilo ovzduší v obci, často otrávené spalováním uhlí i různých odpadků. Jen je nutná všestranná podpora. V resortu zemědělství pořád panuje představa, že prvotní jsou potraviny, jenže jejich perspektiva už není tak velká a 1 milion hektarů půdy není potřeba pro výrobu potravin. Mnohde tato půda leží ladem. Pole zarůstají nejrůznějšími plevely, mimo jiné se značně rozmáhá plevelný šťovík, který je pro přírodu opravdu nebezpečný - silně jsou jím postiženy např. krkonošské louky. Jenže lidé si to pletou a myslí si, že i náš šťovík bude nebezpečný plevel.

TZB-info: Ano, obavy ze strany ochránců přírody i biologů zde rozhodně jsou. Zrovna minulý týden (22. 10.) vyšel v Mladé frontě Dnes článek z pera dvou renomovaných botaniků z Botanického ústavu v Průhonicích, v němž se ostře staví proti pěstování šťovíku. Obávají se, že se stane dalším invazním druhem jako je křídlatka, bolševník či další rostliny.

Vlasta Petříková: Z článku je zjevné, že o našem šťovíku autoři nic nevědí. Šťovík Uteuša není žádný plevel, je to vyšlechtěná rostlina, na Ukrajině pěstovaná jako výborná krmná plodina s kvalitou jako nejlepší vojtěška. Od autorů odrůdy máme k pěstování stanovisko, máme i povolení od Ministerstva zemědělství. Šťovík má těžká semena a i kdyby vzešel někde v příkopě, udusí ho plevely. Autoři ho zkoušeli pěstovat ve směsi s vojtěškou a s trávou, ale za tři roky z polí vymizel, protože nesnese konkurenci jiných rostlin. Chápu, že lidi se leknou, když slyší slovo šťovík, ale je třeba si vždy zjistit fakta a nereagovat hystericky.

TZB-info: Na Ukrajině nemají negativní zkušenosti se zaplevelováním přírody tímto druhem šťovíku?

Vlasta Petříková: Vůbec ne. Obavy opravdu nejsou na místě. V Chomutově pěstujeme tento šťovík 11 let na stejném místě. Kdyby byl agresivní, musel by už někde v okolí být, ale opravdu není. Sledovali jsme to velmi pečlivě. Pokud se v okolí vyskytují šťovíky, jde o šťovík zahradní. V Benešově jsou porosty už 4 roky a v okolí také nikde není. Máme s ním spíš opačné starosti: šťovík je zaplevelován jinými rostlinami z okolí.

TZB-info: Co říkáte srovnání s křídlatkou či bolševníkem?

Vlasta Petříková: To je absolutně nesrovnatelné. Náš šťovík není planá rostlina, ale vyšlechtěná a uznaná plodina. Stejná plodina jako jsou brambory, řepka, kukuřice. To jsou také nepůvodní rostliny a nijak naši přírodu nepoškozují.

TZB-info: Podle zákona 114, o ochraně přírody a krajiny, je záměrné rozšíření geograficky nepůvodního druhu možné jen s povolením orgánu ochrany přírody. Jak to s povolením pro šťovík vypadá?

Vlasta Petříková: V současné době intenzivně jednáme s pracovníky MŽP a hledáme způsoby, jak porosty sledovat. I lidé na MŽP vědí, jak je pěstování šťovíku pro energetiku důležité. Bude nutné stanovit podmínky evidence, sledování. Počítáme s tím, že by se šťovík osel na 5000 - 7000 ha a sledoval by se každým rokem vliv na okolí. Navíc si to samozřejmě mohou ověřit na polích, kde už se pěstuje. Rozhodně se není třeba obávat žádné kalamity. Myslím, že největší nevýhodou krmného šťovíku je právě jeho název.

TZB-info: Dotace musí být na vytvoření plantáže. Pak už je pěstování samofinancovatelné?

Vlasta Petříková: Víceméně ano, ale na opravdový rozjezd tohoto perspektivního programu je podpora potřebná, zejména formou "půda do klidu" (podpořit obdělávání půdy, kde se nepěstují potravinářské plodiny).

TZB-info: Jaká je cena takto získané biomasy ve srovnání s uhlím či zemním plynem?

Vlasta Petříková: Uhlí je vždycky levnější, protože je různými skrytými způsoby dotované. Vytápění šťovíkem je dražší než uhlím, ale rozhodně levnější než plynem. Ale samozřejmě až se pěstování rozběhne ve velkém, půjdou ceny dolů. Cena, za kterou nyní dodávají pěstitelé do biokotelen, se pohybuje kolem 800 - 1000 Kč za tunu. Bez dotace je to výdělečné jen tak tak. Brikety jsou samozřejmě dražší, dřevěné brikety stojí do 3000 Kč za tunu, ale bývá tam nákladné dosoušení. Šťovík má obrovskou výhodu, že uschne přímo na poli, dosoušení je minimální.

TZB-info: Myslíte tedy, že šťovíkové brikety budou levnější?

Vlasta Petříková: Měly by být, ale zatím máme jen vývojové vzorky a podrobně to zatím není zkalkulované. U peletek je to obdobné.

TZB-info - Jana Plamínková: Děkuji za rozhovor.