Antonín Žeravík: Stát by měl finanční dotace poskytovat na úspory energie

TZB-info: Můžete mi přiblížit historii, jak jste se dostal k výrobě vlastního tepelného čerpadla?

Antonín Žeravík: Ta historie je trochu delší a začala již zhruba před 20 lety, kdy jsme začali stavět rodinný domek v jedné moravské vesnici poblíž Kroměříže. Jako nejvhodnější systém vytápění se mi jevila otopná soustava v kombinaci podlahového vytápění s velkou akumulační nádrží (8 000 l) s ekvitermní regulací. Nádrž se nabíjela kotlem na uhlí/koks o výkonu 50 kW vlastní konstrukce. Později byla doplněna elektrická odporová tělesa o výkonu 25 kW na tzv. noční proud. Tento systém byl po plynofikaci vesnice nahrazen plynovým kondenzačním kotlem.

TZB-info: Proč Vám plynový kotel přestal vyhovovat?

Antonín Žeravík: Plynový kotel by vyhovoval i nadále, ale vytápění tepelným čerpadlem byl můj sen a už při stavbě RD byla v suterénu připravena malá místnost právě pro tento účel.

TZB-info: Takže jste začal uvažovat o stavbě tepelného čerpadla?

Zájem o instalaci tepelného čerpadla ve mně vlastně znovu probudila kniha pana Navrátila "Domácí kutil a ..tepelné čerpadlo", kterou jsem koupil loni koncem zimy na týdenní dovolené. Bohužel obsahuje spoustu věcných chyb (autor o tom ví, od jara t.r. se známe osobně). Pak jsem si pročetl starší prospekty, které jsem v roce 1984 získal od prvního výrobce tepelných čerpadel - Frigery Kolín. Na jaře jsem vůbec ještě neuvažoval o stavbě vlastního tepelného čerpadla. O té jsem začal uvažovat teprve poté, co jsem si nechal udělat cenové nabídky od několika firem a zjistil, že nabízená TČ vzduch-voda se pohybují v cenové relaci kolem 250 000 Kč.

TZB-info: Kde jste sháněl další informace potřebné pro uskutečnění Vašeho záměru?

Antonín Žeravík: Tak samozřejmě nejprve ve svém okolí u firem a lidí z oboru chlazení. Bohužel ani jeden ze sedmi oslovených "chlaďařů" na otázku, zda má tepelné čerpadlo, neodpověděl "ano". Potom jsem hledal na internetu. Ale i tam je konktétních informací poskrovnu. Zkusil jsem tedy zadat dotaz do diskusního fora na portálu TZB-info: "Je zde někdo, kdo se zabývá nebo hodlá zabývat stavbou tepelného čerpadla...?" Odpovědi, které jsou i dnes k přečtení, mne tehdy docela naštvaly, ale v žádném případě neměly vliv na rozhodnutí o stavbě TČ. V té době už jsem měl totiž zakoupenou celou řadu dílů včetně kompresoru Copeland.

TZB-info: Kdy jste začal věřit, že se Vám záměr podaří?

Antonín Žeravík: O úspěšném výsledku své práce jsem nikdy nepochyboval. První zkušenosti s pájením, chladivy a chováním systému jsem získal při stavbě malého TČ vzduch-voda, to druhé země-voda už bylo postaveno "naostro" z nových kvalitních dílů.

TZB-info: Kolik let Vám tato příprava zabrala?

Antonín Žeravík: O létech se nedá hovořit. Po jarním nastudování teorie jsem získal jistotu, že vlastní stavba čerpadla není nepřekonatelný problém. Systém vzduch-voda jsem zavrhl a v březnu jsem zadal vyvrtání dvou vrtů o hloubce 60 m ostravské firmě, která v té době nabízela tyto vrty včetně vystrojení za příznivou cenu.

TZB-info: Pro jaké chladivo jste se rozhodl?

Antonín Žeravík: Během zkoušek jsem používal několik druhů chladiv, R22, R407c, R290 a dnes je TČ naplněno ekologickým chladivem RS44. A docela mne překvapilo, že by nebyl problém koupit i chladivo R12, jehož použití je již delší dobu zakázané.

TZB-info: Léto 2002 jste tedy věnoval stavbě TČ?

Antonín Žeravík: Od června jsem sháněl materiál, plány mi trochu narušily loňské povodně, které nás zdržely o týden déle na dovolené na Šumavě. Se stavbou jsem začal až po návratu. A v polovině září už jsem prováděl první zkoušky. Ty dopadly dobře a pak jsem začal se systematickým měřením parametrů.

TZB-info: Postavit TČ Vám ale nestačilo a rozhodl jste se své zkušenosti poskytnout dalším zájemcům v knize "Stavíme tepelné čerpadlo", kterou jste napsal. Byl to obtížnější úkol než vlastní stavba?

Antonín Žeravík: To tedy rozhodně. Jedním z impulzů k napsání knihy byl právě negativní přístup některých odborníků a moje chřipka o vánocích. Snažil jsem se vysvětlit srozumitelnou formou podstatu tepelného čerpadla, zásady jeho návrhu a ekonomiku jeho provozu bez použití složitějších matematických nástrojů a vždy s příklady výpočtů. A to bylo hodně náročné a pracné. Těší mne, že o knihu je zájem a více jak polovina nákladu je již prodaná.

TZB-info: V tuto chvíli náš rozhovor přerušil svou návštěvou pošťák, který přinesl přeplatek za elektřinu. Samozřejmě jsem se musel zeptat, jestli je známo, kolik zaplatili Žeravíkovi za elektřinu na vytápění pomocí TČ v uplynulé topné sezoně?

Antonín Žeravík: Loňská topná sezóna nás stála asi 5 500 Kč.

TZB-info: Kde se mohou mimo knihy zájemci dozvědět další podrobnosti o stavbě TČ?

Antonín Žeravík: Mimo diskuzí na TZB-info u článků, které již vyšly, budou mít možnost si dvě čerpadla prohlédnout a zeptat se na podrobnosti při mezinárodním veletrhu Aqua-therm Praha. V průběhu odborné konference TZB-2003 budu dva modely TČ, jejichž stavbu jsem zahájil, vystavovat v hale D, kde bude i profesionálně vyrobené čerpadlo firmy IVT. Zde budu po celou dobu zájemcům k dispozici na zodpovídání dotazů a budou si zde moci zakoupit i knihu.

TZB-info: Jaký je Váš názor na poskytování státních dotací z prostředků SFŽP? Asi se Vás skoro ani nemusím ptát.

Antonín Žeravík: O této otázce jsem dost uvažoval a přestože jsem velkým zastáncem využívání TČ, myslím si, že státní dotace by měly být poskytovány transparentně na skutečně dosažené úspory energie a ne jen na pořízení tepelného čerpadla nebo kotle na biomasu. Tedy přednostně na snižování tepelných ztrát objektů.

TZB-info - Milan Bechyně: Děkuji za rozhovor.