Nedělní komentář - Veřejné projednání posouzení vlivů Státní energetické koncepce na životní prostředí

Ze zákona o hospodaření s energií (zákon 406/2000 Sb.) vyplývá, že každé dva roky je třeba předložit vládě aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK). Koncepci zpracovává a předkládá vládě Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Posuzování koncepcí z hlediska vlivu na životní prostředí řeší zákon 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. MPO jako předkladatel musí zveřejnit "vhodným způsobem" návrh koncepce a zajistit posouzení vlivů této koncepce na životní prostředí. Po dopracování koncepce s přihlédnutím k připomínkám veřejnosti předloží návrh Ministerstvu životního prostředí (MŽP), které k němu vydá stanovisko. Potom bude koncepce včetně stanoviska MŽP předložena vládě.

Veřejné projednání návrhu SEK z hlediska vlivu na životní prostředí se konalo v Městské knihovně v Praze dne 16. 10. 2003 před zcela naplněným sálem. Jednání řídil Ing. Jiří Jíše z firmy Conte, s.r.o. Za předsednický stůl zasedli Ing. Martin Pecina, náměstek ministra průmyslu a obchodu, Ing. Jan Pouček, ředitel odboru energetické politiky MPO, Ing. Miroslav Mareš, vedoucí pracovního týmu posuzovatelů z firmy Tebodin Czech Republic, s.r.o., RNDr. Stanislav Lenz z téže firmy, který byl osobou odpovědnou za posudek dle zákona 244/92 Sb., Ing. Pavel Labounek, náměstek ministra životního prostředí, a Ing. Miroslav Hájek, ředitel odboru ekonomiky životního prostředí MŽP. Zástupci MŽP zde byli jako představitelé alternativního návrhu energetického scénáře, který připravilo MŽP.

Úvodní slovo pronesl náměstek ministra průmyslu a obchodu Ing. Martin Pecina. Zdůraznil, že aktualizace energetické koncepce sledovala tři hlavní cíle: maximalizaci nezávislosti, maximalizaci bezpečnosti a maximalizaci udržitelného rozvoje. Koncepce je podle něj maximálně šetrná vůči životnímu prostředí.

Posudek na aktualizovanou koncepci vypracovala firma Tebodin Czech Republic, s.r.o. Představil jej Ing. Miroslav Mareš. Připomněl, že podle zákona 244/92 Sb. musí MPO jednou za dva roky aktualizovat Státní energetickou koncepci. MPO předložilo první návrh v červnu. Během léta do návrhu zapracovalo připomínky vzešlé z připomínkového řízení. MPO předložilo šest scénářů možného vývoje naší energetiky, nazývaných zelený, červený, žlutý, bílý, černý a modrý. MPO se ovšem od začátku netajilo výraznou preferencí tzv. zeleného scénáře, který klade větší důraz na domácí zdroje paliv, předpokládá uvolnění limitů těžby hnědého uhlí, zesílenou podporu obnovitelných zdrojů energie a výstavbu dalšího jaderného zdroje.

MPO zadalo firmě Tebodin posoudit z hlediska vlivu na životní prostředí právě tento zelený scénář. Tebodin sice nad rámec zadání posoudil všech šest variant, čímž vyšel vstříc požadavkům MŽP (MŽP chce, aby se u projektů i koncepcí posuzovalo vždy více variant), ovšem na projednávání se zabýval pouze zeleným scénářem. Ing. Mareš podrobně popsal, jakým způsobem byl posudek vypracováván. Uvedl, že se zabývali i souvislostí cílů Státní politiky životního prostředí a Státní energetické koncepce. "Všechny cíle, které má vytyčeny Státní politika životního prostředí, jsou ve Státní energetické koncepci obsaženy", řekl Ing. Mareš a dodal, že obě koncepce jsou v souladu. Z reakcí ekologů v sále bylo patrné, že s ním nesouhlasí. Za hlavní příznivé faktory koncepce považují předkladatelé posudku snížení emisí znečišťujících látek, snížení emisí skleníkových plynů a snížení produkce odpadů. Mezi hlavní nepříznivé faktory patří rozšíření oblastí těžby hnědého uhlí. Hlavní závěr posuzovatele zněl: Státní energetická koncepce odpovídá Státní politice životního prostředí a po doplnění bude mít příznivý vliv na životní prostředí.

Na závěr úvodní části vystoupil Ing. Jan Pouček z MPO, který sdělil, že MPO nemá k posudku připomínky.

Další část projednání tvořila diskusní vystoupení občanů, omezená časovým limitem pět minut. Celkem se do diskuse přihlásilo 21 občanů (z toho jen dvě ženy). Jako první vystoupil pověřenec vlády Horního Rakouska Radko Pavlovec. Vyjádřil politování nad tím, že projednání není mezinárodní - nejsme sice ještě členy EU, ale za pár měsíců budeme a pak bude mezinárodní projednání samozřejmostí. "Ze 70 % se prosadila do scénářů jaderná lobby a ze 30 % uhelná lobby. Je třeba doplnit scénáře, které by se neorientovaly jen na jadernou energetiku, ale na úspory, kogeneraci a obnovitelné zdroje energie", řekl Pavlovec. Dále vytkl, že chybí scénáře spotřeby energie a že se koncepce vyhýbá otázkám přebytku energie a jejím vývozům za ceny, které nedosahují nákladů. Koncepce pominula, že ČR je druhým největším exportérem elektřiny v Evropě. Podivil se, že jaderná energie dostala za kladný vliv na životní prostředí více bodů než obnovitelné zdroje energie. "Zde se jaderná lobby prosadila na 99 %", komentoval ironicky. Na jeho vystoupení reagoval Ing. Pecina (ten ostatně odpovídal na naprostou většinu vystoupení). Řekl, že kogenerace ani energetická efektivnost nejsou primární energetické zdroje. "Efektivností si neposvítíme", reagoval i on ironicky. Podle něj mají i obnovitelné zdroje vlivy na životní prostředí - kvůli velkým přehradám se stěhují často statisíce lidí, větrné elektrárny ovlivňují ráz krajiny. Vývozů energie budeme mít letos asi víc než loni. Naše kapacity jsou totiž schopny pokrýt i krizové stavy, zatímco okolní země jsou energeticky deficitní. Celkově ale více primárních zdrojů dovážíme než elektřiny vyvážíme. Co se týče obnovitelných zdrojů, není podle Peciny ČR uzpůsobena na to, aby pokryla 70 % své energetické potřeby z vody jako Rakousko.

Další diskutující, univerzitní profesor Mejstřík, vytkl, že se ve scénářích vycházelo ze Zelené knihy EU, která je už překonaná. Podle něj by se mělo vycházet z nejnovějších materiálů, které předpokládají růst spotřeby energie jen o 0,6 % ročně, zatímco Zelená kniha o 2 % ročně. Pokles energetické náročnosti totiž vede ke změnám všech možných ukazatelů. Dále se prof. Mejstříkovi zdál nízký růst obnovitelných zdrojů po roce 2010 - do roku 2010 by měly pokrýt 8 % spotřeby energie, ale pak do roku 2030 už by měly stoupnout jen o 5 % na 13 % celkové spotřeby. Ing. Pecina odpověděl, že u nás roste spotřeba energie rychleji než v zemích EU, protože očekáváme vyšší růst HDP. Co se týče OZE, je prý možné se bavit o 13 % MPO či 18 % MŽP, ale jisté je, že u nás nebude jejich podíl převažovat.

Ing. Eduard Sequens z ekologické organizace Calla kritizoval postup, kdy se nejdřív vybere jedna varianta, v tomto případě zelený scénář, a pak se dělá SEA. Mělo by se dělat obojí souběžně. Dále kritizoval, proč není na projednávání řeč o variantě MŽP, aby se mohla také hodnotit. Podle něj tato varianta dělá víc pro zaměstnanost i pro životní prostředí. Posouzení Ing. Mareše je problematické, protože není zahrnut celý životní cyklus surovin, tedy vliv těžby černého uhlí, ropy či plynu na životní prostředí v zahraničí. Kritizoval, že Ing. Mareš neuvedl, jak dopadly jednotlivé scénáře z hlediska vlivů na životní prostředí - podle jeho názoru je červený scénář (který počítá s vyšším využitím plynu) lepší. Kritizoval i problematickou volbu některých indikátorů. Ing. Sequens byl jedním z členů tzv. SEA týmu, ale svou účast hodnotil jako čistě formální, protože se členové týmu nesměli zapojovat do procesu hodnocení. Dále kritizoval fakt, že koncepce byla vyvěšena na internetových stránkách MPO 5. září, ale nikdo se o tom nedověděl, navíc na internetu byla schována v jiné kolonce než v Aktualizaci Státní energetické politiky, kde by se logicky dala čekat. Mnozí občané se tak o projednávání nedozvěděli. Ing. Pecina odpověděl, že postup vypracování byl standardní - nejdřív je třeba koncepci mít, pak ji lze posuzovat. MŽP přeložilo svou variantu po termínu (až 30. září) a proto není zahrnuta, k připomínkám MŽP se však bude dle možností přihlížet. Veřejnosti bylo vše sděleno řádně a včas. Ing. Mareš doplnil, že hodnotili jen vlivy na životní prostředí v ČR, a považuje to za správné. "Indikátory jsme si nevymysleli, vycházeli jsme ze státní politiky životního prostředí, MŽP a Edy Sequense", doplnil Ing. Mareš, připustil nicméně, že si je upravili podle svých potřeb.

Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha konstatoval, že ČR má nejvyšší relativní emise skleníkových plynů ze všech členských a kandidátských zemí EU a že návrh SEK řeší tento problém jen nedostatečně. Nelíbí se mu silná a zvyšující se závislost české energetiky na uhlí, nedostatečná podpora OZE, nevyužití potenciálu úspor energie ani výstavba nových jaderných elektráren. Navíc koncepce MŽP podle něj výrazně zlepšuje zaměstnanost - o 20 000 pracovních míst (s tím zjevně nesouhlasí část auditoria). A konečně Kotecký kritizuje rušení ekologických limitů těžby hnědého uhlí, které povede k opětovné exploataci Severočeské pánve. K tomuto problému potvrdil Ing. Pecina, že MPO skutečně hodlá předložit vládě zrušení těchto limitů. "Nevidíme důvod, proč by vláda měla zasahovat do vztahů místních samospráv. Chceme, aby obec sama rozhodla, kam těžaře pustí a kam ne. Očekáváme, že se s těžaři dohodnou, ti jim postaví vesnici jinde a uhlí se těžit bude", řekl. Limity byly podle Peciny stanoveny v době, kdy bylo postavení samospráv slabší než dnes a postavení těžařských firem naopak silnější. Platnost limitů vyprší v roce 2005. MPO se ji buď pokusí o rok zkrátit, nebo nechá limity "doběhnout". V otázce zaměstnanosti považuje vývody Koteckého za absurdní. "Naše varianta zajistí vyšší zaměstnanost", řekl Pecina. OZE jsou podle něj podporovány dostatečně, nicméně i kdybychom jich měli 18 či 20 %, musíme nějak zajistit zbytek energetické potřeby. "Zbývá nám buď uhlí a tedy i emise C02 a množství odpadů, nebo jádro a odpadů i emisí C02 nesrovnatelně méně", konstatoval Pecina. "Kjótský protokol nepodepsala Čína ani Indie, odmítly ho ratifikovat USA a Rusko. Tím se z něj stal cár papíru. Nehrajme si na zachránce Bangladéše a Tichomoří, naše produkce C02 je v celosvětovém měřítku na hranici rozlišitelnosti", uvedl náměstek Pecina.

V další diskusi označil Ing. Novák z ČEZu cíl 8 % elektřiny z OZE do roku 2010 za nesplnitelný. Prohlásil dále, že v energetické politice musíme dbát na naše národní zájmy (s pojmem národní zájem se vůbec na straně zastánců koncepce operovalo dost často). Ing. Hájek z MŽP v odpovědi nastínil představu MŽP: 20 % OZE do roku 2030, z toho většinu tvoří biomasa, která zajistí velký počet pracovních míst. Předpokládá se vyšší využití zemního plynu, nebude rozvíjena jaderná energetika a nebudou prolomeny ekologické limity těžby hnědého uhlí.

Se dvěma zajímavými technickými připomínkami vystoupil Ing. arch. Martin Říha, ředitel odboru strategické EIA MŽP. V té první připomněl písemnou dohodu, kterou uzavřel náměstek Pecina s náměstkyní Jiráskovou z MŽP, podle níž měla být informace o koncepci předána ČTK a hlavním deníkům. A to MPO neudělalo. Šlo o jediný moment z celého projednání, kdy Ing. Pecina poněkud ztratil sebejistotu a řekl, že je-li to pravda, omluví se náměstkyni Jiráskové (jenže co neinformovaná veřejnost? - ta je přece podstatná!). V druhé připomínce se ohradil proti napadení MŽP některými účastníky projednání, že není nestranné, když předkládá vlastní variantu a přitom bude vydávat stanovisko k posouzené koncepci. Ing. arch. Říha zdůraznil, že na alternativní variantě pracoval zcela jiný úsek MŽP vedený zcela jiným náměstkem (Ing. Labounkem) než je odbor strategické EIA, který bude koncepci posuzovat (ten spadá pod náměstkyni Jiráskovou).

Projednání bylo proti jiným vcelku klidné a kultivované. Nejbouřlivější reakce vzbudilo vystoupení Dany Kuchtové z ekologické organizace Jihočeské matky. Informace, že veřejnost je negativně naladěna vůči stavbám nových jaderných elektráren, vzbudila bouři nevole a pískot části auditoria, ačkoli Kuchtová v dané chvíli citovala přímo ze zprávy Tebodinu.

V diskusi vystoupilo i hodně lidí, kteří s koncepcí vyjadřovali bezvýhradný či téměř bezvýhradný souhlas. O nich zde nepíšu, protože v tomto krátkém článku šlo především o to podchytit výhrady, které veřejnost k připravované koncepci má. Celý průběh diskuse bude dle sdělení Ing. Jíše zveřejněn na internetových stránkách MPO do deseti dnů.

Co bude s koncepcí dál? Do 5. listopadu se bude dokončovat sběr připomínek. Pak má MŽP 30 dní na vydání svého stanoviska. Dále bude následovat vnitřní a vnější připomínkové řízení a nakonec bude materiál předložen vládě ke schválení. Vše by se mělo stihnout do konce roku.