Miroslav Manďák: Zemní plyn má v Praze novou oporu
TZB-info: Jste předsedou představenstva nově založené organizace nazvané Pražské sdružení pro zemní plyn. Proč bylo sdružení založeno a jaké jsou jeho cíle?
Miroslav Manďák: Pražské sdružení pro zemní plyn je pilotním projektem regionálních plynárenských společností, realizovaným Pražskou plynárenskou, a.s. Jedná se o zájmové sdružení, které by mělo zahrnovat tržní partnery Pražské plynárenské a.s. Jde nám o vytvoření komunikačního prostoru pro všechny subjekty, pro které je zemní plyn předmětem podnikání nebo jeho využívání podporují. Jedná se tedy zejména o montážní a servisní firmy, projektanty, výrobce plynových spotřebičů, kominíky, provozovatele odběrných plynových zařízení a všechny další firmy, které nějakým způsobem ovlivňují stávající nebo i budoucí uživatele tohoto média. Dalším cílem činnosti sdružení je napomoci zjednodušit stávajícím, nebo i budoucím uživatelům přístup k zemnímu plynu. Konkrétním příkladem může být např. udělování certifikací spolehlivým montážním firmám pro osazování plynoměrů. Dnes je někdy problém časově sladit dokončení zakázky od montážní firmy a osazení plynoměru. Pokud získá montážní firma certifikaci na osazení plynoměru, pak bude moci osazení plynoměru proběhnout současně s montáží.
TZB-info: Kdy bylo sdružení založeno a jaké děláte první kroky ve vztahu k potencionálním partnerům?
Miroslav Manďák: Sdružení bylo založeno na ustavující schůzi dne 23.7.2003. Jeho orgány jsou vedle valné hromady sedmičlenné představenstvo a tříčlenná revizní komise. Prvním krokem, který jsme již učinili, je plošné oslovení těch partnerů z pražského regionu, kteří se nachází v našich databázích. K ustavujícím 34 členům zatím bylo přijato představenstvem dalších 27, přičemž denně dostáváme přihlášky do sdružení. Rádi uvítáme všechny zájemce o členství, kteří splňují kvalifikační požadavky a mají své sídlo nebo pobočku v pražském regionu. Ve spolupráci s členy sdružení v současné době upřesňujeme náplň práce tak, aby maximálně odrážela jejich potřeby.
TZB-info: Zemní plyn je předmětem Vašeho podnikání, je Vaší profesí a předpokládám, že budete jeho používání vyzdvihovat. Přesto bych se Vás zeptal, v čem Vy osobně vidíte jeho přednosti pro spotřebitele?
Miroslav Manďák: Samozřejmě tím, že znám přednosti zemního plynu, mohu jeho použití zdůvodňovat a obhajovat. Podle mého názoru mezi jeho hlavní přednosti patří jeho čistota a šetrnost vůči životnímu prostředí. Zemní plyn produkuje ze všech fosilních paliv nejméně škodlivin. Má nejnižší měrné emise oxidu uhličitého - hlavního skleníkového plynu. Druhou hlavní výhodou je samozřejmě i jeho ekonomický provoz související s vysokou účinností odběrných plynových zařízení a výbornými možnostmi regulace spotřeby plynu. U odběrných plynových zařízení oceňují jejich uživatelé komfort, čistotu, úsporu času při jejich obsluze a nepřetržitou dostupnost zemního plynu bez nucených odstávek.
TZB-info: Jak vidíte budoucnost zemního plynu?
Miroslav Manďák: Bohužel musím konstatovat, že používání zemního plynu se dostalo určitým způsobem "na index". Pokud mohu posoudit situaci v pražském regionu, tak je zde některými úředníky dávána přednost teplu vyrobenému z uhlí v mělnické elektrárně, která se ale z původní elektrárny změnila na teplárnu pro Prahu, kde proud je oproti teplu druhotný výrobek. Rozhodně zde v Praze nejsou podmínky k svobodné hospodářské soutěži mezi různými zdroji tepla pro vytápění. Při územních a stavebních řízeních dochází ke skutečné diskriminaci zemního plynu pod záminkou ekologie. Zájemcům o využívání zemního plynu je při nařizování využití CZT argumentováno zákonem 86/2002 Sb. paragrafem 4, odst. 8, který je však často citován jen částečně. Opomíjí se, že pro subjekty žádající o povolení využívání zemního plynu je toto řešení ekonomicky přijatelnější než jiná řešení a přitom ekonomická přijatelnost je v tomto paragrafu přímo uvedena, stejně jako je zde zmiňována možnost využití alternativních zdrojů. Dále bývá opomíjená zákonná povinnost, jež říká, cituji: "Současně jsou povinny ověřit technickou a ekonomickou proveditelnost kombinované výroby tepla a energie". Tato povinnost není v praxi často vyžadována a využití kogeneračních jednotek se vůbec nezvažuje. Často se argumentuje také tím, že Praha má jako město z hlediska ekologického zvláštní statut, přitom je ale faktem, že Mělník má úplně stejný statut. Zapomíná se rovněž na skutečnost, že v soustavě mělnického napáječe jsou i zařízení, která v Praze spalují uhlí a topné oleje, jejichž emise jsou vyšší než u zemního plynu.
TZB-info: Takže nově založené Pražské sdružení pro zemní plyn je určitým způsobem obrany proti takovéto diskriminaci.
Miroslav Manďák: Propagace využívání zemního plynu je jedním z cílů sdružení. Sdružení bude, vedle obousměrné výměny informací mezi jeho členy, propagace členů sdružení a jejich vzdělávání, prosazovat odstranění takovéto diskriminace a nastavení podmínek rovné soutěže mezi dodavateli tepla. Kdybych měl shrnout vytčené cíle činnosti sdružení, tak je to podpora ekologického, efektivního a zejména bezpečného využívání zemního plynu v pražském regionu. Cestou je nejen poskytování co nejkvalitnějších služeb uživatelům zemního plynu, ale také umožnění těm, kteří si vybrali zemní plyn jako pro ně nejvhodnější palivo, aby ho také mohli využívat. Takto si já představuji tržní prostředí.
TZB-info: Bude po založení pražského sdružení následovat vznik i dalších sdružení v regionech?
Miroslav Manďák: Založení pražského sdružení je určitým způsobem pilotní projekt, po jehož vyhodnocení a uplatnění získaných zkušeností bude následovat zakládání dalších regionálních sdružení. Většinový vlastník většiny distribučních společností má zájem na tom, aby činnosti jednotlivých sdružení byly vzájemně koordinovány a do určité míry i podporovány ze strany dodavatelů plynu. Do konce tohoto roku předpokládáme založení zastřešujícího celostátního sdružení SREP (Sdružení pro racionální a ekologické využití zemního plynu), které by mělo mít sílu prosazovat podmínky usnadňující využívání zemního plynu na celostátní úrovni.
TZB-info - Milan Bechyně: Děkuji za rozhovor.
