Nedělní komentář - V zemích s dlouhou tradicí svobody a demokracie se o morálce v podnikání nemluví - je samozřejmostí

Z vyprávění starého muže

Čas od času se u nás mluví o etice podnikání. Ihned k tomu ale někteří dodají "o takzvané etice v podnikání". Ještě choulostivější slovo je morálka v podnikání - eventuálně morálka vůbec. V tom případě se takřka ihned ozve ze známých stran křik o moralizování, a to buď planém, směšném, nebo, a to především, zbytečném, dokonce snad i škodlivém. Morálka trhu prý vzniká v něm samotném. Jako podmínku fungování trhu je možné toto slovo škrtnout. Jeho kritikové pak někdy i říkají, že nelze ani přesně stanovit, co slovo morálka znamená, podobně jako někteří z nich klidně a nedávno veřejně říkají, že také slovo pravda je pro ně těžko uchopitelné a nedefinovatelné.

V zemích s dlouhou tradicí svobody a demokracie se o těchto otázkách mnoho nemluví, jsou samozřejmé.

Mám konkrétní příklad. Před časem vyprávěl o svém životě muž, který jako mladý člověk, stavař, prchl těsně před válkou před nacisty do ANGLIE. Začal jako stavební dělník a jen pomalu a na základě toho, co uměl, postupoval. Získával si důvěru a postupně se stal sám podnikatelem, jedním z nejvýznamnějších stavebníků v Anglii. Po čase se přijel podívat do Brna, kde se narodil. Na otázky rozhlasového redaktora, jak se mu podařilo v cizí zemi udělat takovou kariéru, říkal, že to je v podstatě jednoduché. Musíte pracovat poctivě a musíte vědět, že máte odpovědnost za všechny své spolupracovníky a přirozeně i klienty.

Kdyby se zjistilo, že své dělníky špatně platíte, že pozdě splácíte faktury, že mnoho utrácíte a málo investujete, že žijete nad poměry a dáváte příliš najevo své bohatství, že věnujete neúměrně málo peněz na charitativní účely, že zkrátka zisk je pro vás hlavním smyslem, pro který nevidíte svět kolem sebe, nevnímáte chudobu a nevíte, co to je solidarita, pak - věřte nebo nevěřte - vás pozvolna přestanou důležití lidé zvát na společenská setkání, přestanou vás vnímat jako spolehlivého a důstojného (divné, u nás skoro neznámé slovo) partnera a vy, přestože máte stále ještě rostoucí zisky, začnete pomalu ale jistě padat a budete považován nikoliv jen za neúspěšného, ale za špatného podnikatele. Cesta zpátky je těžká, skoro vyloučená.

Proč si asi myslíte, že jsem tyto hloupé věci nikdy nedělal? Protože jsem už z rodiny věděl, že člověk má povinnost rozeznávat dobré od špatného a řídit se podle toho. Snad i proto jsem nedávno dostal od královny Alžběty titul rytíře.

Tolik z vyprávění starého muže, který se přijel po letech podívat domů. Co si myslel o našem podnikání, nevím.

Nedělní komentář z 25.června 2000 pro Rádio Classic FM publikován s laskavým souhlasem p. Ivana Medka