Sobotní rozhovor - Dodržování etiky podnikání zjednodušuje podnikatelům život

Pane prezidente, když občan něco neví, měl by jít na radnici, a když podnikatel něco neví, tak by měl vědět o tom, že je tady Hospodářská komora a že se tam může zeptat. Jak dalece se tato představa dnes naplňuje?

Já to vidím ze dvou směrů. Jednak je to záležitost vývoje Hospodářské komory jako celku. Máme tu ojedinělou výhodu na rozdíl od řady jiných států, že v rámci Hospodářské komory jsou zařazeny na jedné straně regionální složky, regionální struktury a na druhé straně také ty profesní. To znamená jednotlivé oborové asociace, společenstva, svazy a to je pro nás velká výhoda právě proto, že kromě těch všeobecných informací, dotýkajících se podnikání, ať už co se týče zákonů, daňových záležitostí, finančních poradenství v oblasti bezpečnosti práce a takových těch základních věcí, které komory dělají všude na světě, kromě toho máme možnost prostřednictvím našich začleněných společenstev svazu pracovat i s těmi oborovými informacemi. To si myslím, že je výhoda, která by se měla projevit právě v následujícím období při využívání jednak informačního systému, ale i rozvoji systému informačních míst pro podnikatele, kde skutečně může dojít k propojení těch informací tak, aby oborové informace mohly být plošně dosažitelné celému spektru podnikatelů, ať už zařazených do členství v Hospodářské komoře anebo i stojících mimo komoru. Jde potom samozřejmě o to, které informace budou poskytovány bezplatně, které budou poskytovány v rámci členství v Hospodářské komoře, ať už prostřednictvím kteréhokoliv subjektu, které budou poskytovány jako placené (s nějakými členskými výhodami atd.). Tohle je základní výhoda systému Hospodářské komory v naší republice, kterou musíme využít. Druhá záležitost je, že Hospodářská komora má skutečně základní úlohu dělat informační zázemí podnikatelské veřejnosti. Jednak to vyplývá ze zákona a jednak to vyplývá z běžných zvyklostí, které jsou i v jiných zemích a jednak to dokonce i vyplývá z dohod, které byly uzavřeny i s ostatními podnikatelskými reprezentacemi - se Svazem průmyslu, s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, kde je jednoznačně deklarováno, že ta informační úloha spočívá zejména na Hospodářské komoře. V tomto je docela podstatná a důležitá spolupráce s naší partnerskou Agrární komorou, kde je potřeba zajistit, aby tok informací byl bezproblémový, ať už mezi Hospodářsko komorou a Agrární komorou na vrcholové úrovni, ale i mezi jednotlivými složkami, ať už na regionální úrovni anebo na úrovni profesní.

Když byste měl srovnat úlohu Hospodářské komory v ČR a vyberme modelové země, např. Německo, Velká Británie a USA. Zkuste obrysově porovnat, jaká je úloha u nás oproti vybraným zemím?

Tam je velmi dobře zvolený předmět srovnávání. Německo stojí na jedné straně v systému Hospodářské komory s povinným členstvím, s velmi silným vlivem, s velmi silnou spoluúčastí na záležitostech, které stát v některých případech přenáší na podnikatelské samosprávy. Co se týče odborného vzdělávání, v Německu např. hospodářské nebo řemeslné komory zajišťují celou odbornou část odborného vzdělávání včetně certifikace při rekvalifikacích, při doplňování vzdělávání. To je záležitost, na kterou budeme narážet ve velmi blízké budoucnosti, protože systém v Německu je mnohem variabilnější než systém u nás. U nás v řadě oborů existuje jenom jednoúrovňové vzdělávání. Někdo je vyučen nebo má nějakým způsobem dosaženou kvalifikaci v konkrétním oboru, ale už není žádný systém doplňování kvalifikace, průběžného vzdělávání, příp. přeškolení do velmi příbuzného oboru. To je věc, se kterou se naši lidé setkávají velmi často, že mají nějakou kvalifikaci a potřebují kvalifikaci ve velmi příbuzném oboru a pokud chtějí dodržet pravidla, tak musejí v podstatě znovu vystudovat celý obor, i když je velmi blízký. Toto je v Německu velmi pružně řešeno, ale právě to řeší obchodní a řemeslné komory. A to je věc, která u nás začne být velmi nepříjemným konkurenčním prvkem, protože my nejsme schopni v tuto chvíli na základě našich zákonů nabídnout podobně pružný systém k doplňování kvalifikace a na základě vzájemného uznávání kvalifikace budou mít němečtí podnikatelé mnohem lepší podmínky pro uchycení na našem trhu.
V Anglii je systém, který je založen na dobrovolném členství, prestižním členství a tom, že Obchodní komora má takovou přirozenou autoritu, že zastává některé záležitosti bez toho, aby měly přílišnou oporu v zákonech. Je to založeno na dlouhodobé tradici, na tom, že historicky nikdo nepřemýšlí nad tím, že některé věci by mohl zajišťovat někdo jiný než Obchodní komora. To je ale záležitost standardního anglického prostředí, že některé věci není potřeba formulovat v zákonech, protože všichni vědí, že tak jsou a nikdo to nezpochybňuje.
Americký systém je v tomto jiný, protože tam je Obchodní komora mnohem více založena na klubové činnosti, klubovém členství, bez toho, aby přijímala jakési všeobecné podnikatelské záležitosti. Také negarantuje podnikatelské prostředí, není tím, kdo se cítí zodpovědným za rozvoj podnikání, cítí se zodpovědná pouze za hájení zájmů svých členů v exkluzivitě klubové činnosti. A také ten systém obchodních komor není nijak provázaný, jsou to skutečně jednotlivé prestižní kluby podnikatelů.

Zůstaneme u srovnání ČR a Velké Británie. Jaký je Váš názor na etiku podnikání?

Myslím si, že u nás dochází velmi často k tomu, že se pojem etika podnikání směšuje s chováním podle právních předpisů. U nás je řada právních předpisů bez sankčních ustanovení, je to skutečně více otázka etiky, ale principiálně to slovo neznamená dodržování zákonů. Etika naopak znamená dodržování nepsaných pravidel, která nejsou zachycena v zákonech. U nás se to trochu přeneslo do polohy dodržování zákonů, kde porušení nehrozí žádnou citelnou sankcí. A tam si myslím, že je potřeba začít napravovat. Je potřeba, abychom za prvé měli legislativu dostatečně jasnou, jednoznačnou a s jasnými sankčními mechanismy, ale za druhé také, aby výklad zákona, to je otázka soudů, se skutečně držel toho, co je v zákoně napsáno věcně a nikoliv co je napsáno slovně. Já na to říkám jeden otřepaný příklad: pokud je v zákoně napsáno, že řidič je povinen se za jízdy připoutat, tak jistě není žádných pochyb o tom, že řidič má sednout do auta, připoutat se, poté jet, pak se zase odpoutat a vystoupit z auta a pokud se tady vedou právní spory, jestli se tím nemyslí, že řidič se má připoutat až za jízdy, tak je to k smíchu a ukazuje to na úroveň naší legislativy, tzn. formalizování legislativy, ale také na úroveň posuzování toho, co právní řád věcně vyjadřuje. My jsme si zvykli hledat kličky a hledat, kde se zákon dá obejít tím, že se najde nějaká mezera, kterou někde někdo nedotáhl. Toto je záležitost do velké míry soudů, aby při vyjadřování právního názoru velmi silně akcentovaly to věcné, co ten zákon vyjadřuje, a aby bylo mnohem méně akceptováno kličkování mezi jednotlivými paragrafy. Myslím si, že to není otázka právního řádu, je to otázka přístupu k právním normám.
Na to teprve je potřeba postavit etiku podnikání v tom, že skutečně jsou některá nepsaná pravidla, která nejsou porušením zákona, a přesto se v podnikání nedělají, a protože se to nedělá, tak je ten, kdo tato etická pravidla porušuje, konkurenčně znevýhodněn, protože je porušuje. V podnikání to není o ničem jiném než o tom, co je výhodné a co není výhodné.

A Hospodářská komora se za toto staví?

Jednoznačně ano, protože je to mnohem jednodušší cesta a mnohem více přispívá k rozvoji ekonomiky než nedodržování etických pravidel. Příklad: pokud musím uzavřít nějakou smlouvu, obchodní vztah (jsou různé metody, jak uzavřít obchodní vztah), a pokud vím, že musím obchodní vztah udělat tak, že na něj musím mít písemnou smlouvu, musím si nechat zaplatit předem, protože jinak bych se vystavoval velkému riziku, že obchodní vztah pro mne skončí špatně, bude pro mne nevýhodný. To samozřejmě velice zatěžuje firemní byrokracii, než když vím a mám ze své podnikatelské zkušenosti takové případy, že stačí zvednout telefon a s partnerem se dohodnout a vím, že objednaná služba platí a bude zaplacena. To je samozřejmě mnohem jednodušší a neubírá mi to sílu a prostředky pro vlastní činnost, a pak mohu produkt samozřejmě poskytovat levněji, protože nepotřebuji právní poradce, nepotřebuji vymáhací firmu a o tom je etika podnikání. Chovat se tak, aby to bylo v souladu s nepsanými pravidly, která zjednodušují podnikatelský život.