Nedělní komentář - Čtyři instalovaná tepelná čerpadla v pražské ZOO

Bylo, nebylo. Za devatero horami a devatero řekami žila dobrá lvice Elza. Žila šťastný život. Měla šikovného manžela a hodné děti. Ve svém domečku na břehu řeky Vltavy nikdy nestrádali. Jedinou starost dělala dobré lvici Elze zlá paní zima. V minulých letech byla zima tak krutá, že ani její královská srst nedokázala odolat. A co teprve chudáčci děti.

Lvice Elza každý večer chodila po lese a sbírala šišky a větvičky, aby se dětičky mohly ohřát u ohýnku. Tento večerní sběr se však stával čím dál náročnější. Elza byla vždy velmi unavená a navíc šišek a větviček bylo v lese čím dál tím méně. Vždy před svítáním, kdy byla největší zima a už nebylo čím topit, oheň uhasl. Aby dočista nezmrzly, přišel dětičky z nočního lovu zahřívat i tatínek lev. Děti se k rodičům zimou tak tulili, až měla Elza strach, že je rozmačká.

Letos v létě si dobrá lvice Elza řekla, že takhle už to dál nejde. "Lev je přece král zvířat! Není možné, abychom dál takto mrzli! Vždyť musí přece existovat mnoho způsobů, jak zvýšit tepelnou pohodu v našem pelechu. Půjdu a zeptám se sousedky želvy veliké, snad mi něco poradí." Jak řekla, tak učinila.

V neděli po obědě se vydala na návštěvu. "Želvo veliká, želvičko! Ty jsi vždy sledovala, co je ve světě nového. Poraď, jak mám udělat teplo v našem pelechu?" "No, je to prosté," odpověděla želva. "Přihlaš se do našeho klubu mladých a perspektivních kutilů. Členství je bezplatné a jako bonus obdržíš příručku >Jak vykřesat jiskřičku< a s 50% slevou její druhý díl >Jak se zahřát pálením šišek<. Oheň z šišek krásně hoří."

"To, že šišky hoří, vím i bez příručky," řekla zklamaně lvice Elza. "Jenže mě už bolí nožičky, jak musím pořád běhat po lese, abych alespoň nějaké nasbírala. A navíc, koncem zimy šišek ubývá a já musím pro ně do lesa hlouběji a hlouběji. Kdybych nebyla manželkou krále zvířat, asi bych dostala v tom černočerném lese strach." "Milá zlatá, to máš pravdu," řekla želva a dodala: "Vždyť já, když se koncem zimy vypravím do lesa pro nějaké to klestí, jdu tak daleko a dlouho, že než se vrátím, je oheň rodinného krbu již dávno vyhaslý."

"Ale nebuď smutná Elzo. Znám jednu moudrou sovu, která nám určitě poradí, jak se v zimě zahřát." I vydali se společně za moudrou sovou. "Sovo, sovičko. Moudrý noční ptáku, jdeme k tobě pro radu. Trápí nás chlad v zimě, lvíčata mrznou a želva má daleko pro větvičky, dřeva v lese ubývá. Prosím tě, poraď nám, jak se máme v zimě zahřát, obletěla jsi celý svět a máš mnoho zkušeností." "Možná bych Vám uměla poradit, vy dvě zmrzlice," řekla zadumaně sova.

"Jednou, to jsem byla na návštěvě u bratrance v Praze, jsme navštívili gorilí pelíšek. Paní gorila ho měla útulně zařízený a čistě naklizený. O teplo rodinného krbu se staral tatínek gorilák. Bylo mi velmi podezřelé, že po celou dobu naší návštěvy jen olizoval srst a vůbec nepřikládal do kamen. Nakonec jsem to nevydržela a zeptala se ho: 'Pane goriláku, jste velmi pohledný samec. Vaše uhlazená srst se nádherně vyjímá na vypracovaném těle. Nejde mi však do hlavy, že máte ve vašem pelechu stále tak teplo, přestože jste se ani jednou nenamáhal vstát a přiložit?' 'Milá, drahá,' řekla paní Gorila. 'My se o teplo nemusíme vůbec starat. Pořídili jsme si totiž velmi výhodně tepelné čerpadlo od chytrého pana Hennlicha. Jsme tepelným čerpadlem tak nadšeni, že jsme letos dali panu Hennlichovi polovinu našich zásob banánů úplně zdarma.' "

"Jůů, takové topení by se nám taky hodilo!" vykřikla radostí dobrá lvice Elza. "To tepelné čerpadlo musí být kouzelná věc," dodala želvička. A když moudrá sovička viděla jejich nadšení, rozhodla se jim pomoci. "Hned zítra ráno zaletím za svým bratrancem G-termem a vyhledáme pana Hennlicha, aby nám také dal to kouzelné zařízení. A víte co, holky? Já si tepelné čerpadlo pořídím taky!" dodala rozhodně moudrá sova.

O tom, že i sny a pohádky se mohou změnit ve skutečnost, se můžete přesvědčit zde.