Světový den technické normalizace a Cena Vladimíra Lista 2015

Světový den technické normalizace a předávání Ceny a Čestných uznání Vladimíra Lista letos společně

• Světový den technické normalizace je z mezinárodního pohledu nejvýznamnějším dnem technické normalizace. Každý rok je tento svátek, který připadá na 14. října, oslavován mezinárodními normalizačními organizacemi ISO, IEC a ITU a jejich národními členy. K této tradici se každoročně hlásí i český národní normalizační orgán, dnes Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), do roku 2008 Český normalizační institut (ČNI).
• Historie slavnostního předávání Ceny a Čestných uznání Vladimíra Lista se píše od roku 2002, kdy byla tato tradice tehdejším ČNI založena u příležitosti 80. výročí československé technické normalizace.

V letošním roce se obě akce poprvé uskutečnily v týž slavnostní den, a to 22. října, a to na Fakultě stavební ČVUT v Praze v pražských Dejvicích a celá slavnostní akce proběhla za významné podpory děkanky fakulty prof. Ing. Aleny Kohoutkové, CSc., FEng.

Prof. Ing. Petr Hájek, CSc. na začátek potvrdil, že vedení stavební fakulty rádo na své půdě uvítalo tuto slavnostní akci. Stavební fakulta ČVUT je i jedním z Center technické normalizace a propojení normalizace s technickou půdou stavební fakulty je správná cesta. "Podílíme se na výzkumných úkolech, kdy se mnohdy pohybujeme mimo hranice norem, ale je dobré mít možnost nové poznatky zakomponovat do norem. Propojení vědy, výzkumu a normalizace je velmi logické a velmi potřebné. Cílem tohoto propojení jsou lepší, kvalitnější a spolehlivější konstrukce. Stavební fakulta je určitě otevřena této spolupráci," řekl prof. Hájek.

V odpolední části nastal čas pro slavnostní ocenění a symbolického poděkování všem, kteří se v předchozích letech svou prací podíleli na šíření dobrého jména české technické normalizace, předávání Čestných uznání a Ceny Vladimíra Lista.
V komisi pro Cenu a Čestná uznání Vladimíra Lista každoročně zasedají zástupci Hospodářské komory ČR, českého vysokého školství, Rady pro technickou normalizaci, České společnosti pro technickou normalizaci a Odboru technické normalizace.

Cenu Vladimíra Lista převzal prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ph.D.

Zbrusu novou hlavní Cenu Vladimíra Lista, za celoživotní významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oboru spolehlivosti stavebních konstrukcí, převzal z rukou zástupců ÚNMZ prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ph.D.

Prof. Ing. Milan Holický, DrSc., Ph.D. je autorem nebo spoluautorem většiny technických norem patřících do gesce TNK 38, a to jak původních českých, tak také evropských a mezinárodních. Vedle toho, že se věnuje pedagogické činnosti, je autorem více než 300 vědeckých a technických publikací a spolupodílí se na výzkumných a koordinačních národních a mezinárodních projektech týkajících se spolehlivosti stavebních konstrukcí.

• od roku 1992 předseda TNK 38 Spolehlivost stavebních konstrukcí,
• v letech 1992 až 1998 se významnou měrou podílel na zavádění základních evropských norem pro navrhování stavebních konstrukcí, později pak na jejich převádění na evropské normy,
• autor příručky pro usnadnění aplikace a propagaci Eurokódů, které od r. 2010 platí v České republice jako jediné normy pro navrhování stavebních konstrukcí. Od vzniku CTN Kloknerův ústav ČVUT v roce 2009 je jeho vedoucím a je jedním z národních technických kontaktů v rámci CEN/TC 250 Eurocodes. V současné době zastupuje českou technickou normalizaci v ISO/TC 98 Zásady navrhování stavebních konstrukcí.
• V současné době zastupuje českou technickou normalizaci v ISO/TC 98 Zásady navrhování stavebních konstrukcí.

Další udělené ceny:

• zvláštní Cena předsedy Úřadu dlouholetému zaměstnanci Ing. Tesařovi za celoživotní přínos v oblasti technické harmonizace a státního zkušebnictví a za přípravu zákona o posuzování shody stanovených výrobků.
• Cenu za nejlepší bakalářskou/diplomovou práci se zaměřením na technickou normalizaci obdržel Ing. David Lábr ze Západočeské univerzity v Plzni, který na katedře technologií a měření obhájil diplomovou práci zabývající se problematikou statistických přejímek. Z hlediska technické normalizace je v práci významné zejména to, že jsou v ní v příslušných souvislostech relevantní technické normy nejen citovány, ale také dále zdařile aplikovány.
• Ing. Ludvíkovi Koudelkovi, CSc. – za dlouhodobý významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oboru chladicí a klimatizační techniky,
• Ing. Václavovi Skleničkovi, CSc. – za dlouhodobý významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oboru elektroenergetika,
• Ing. Lubomíru Tichému, CSc. – za dlouhodobý významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oboru pozemních komunikací, dopravních staveb a stavebních konstrukcí
• Ing. Vladimíru Vejrostovi – za dlouhodobý významný přínos pro rozvoj technické normalizace v oblasti elektrických zdravotnických prostředků.

Držitel ceny Vladimíra Lista pro rok 2015 prof. Ing. Milan Holický, DrSc. druhý zprava, foto D. Kopačková

Dopolední seminář před slavnostním udílením cen byl věnovanán významu technické normalizace pro obor stavebnictví. Výběr z přednášek:

Z TNK 27 Požární bezpečnost staveb

Technická normalizace v požární ochraně - předseda TNK 27 Požární bezpečnost staveb Ing. Václav Kratochvíl, Ph.D.:

Ing. Kratochvíl v rámci své prezentace připomenul, že se v případě požární bezpečnosti staveb jedná o velmi „žhavé“ téma a dosažení konsenzu nad konečným zněním technických norem v této oblasti nebývá jednoduché.

• Požární bezpečnost staveb je průřezová tematika, tím pádem se při tvorbě norme komise setkává s řadou tematických okruhů, nyní například nová norma na kolektory, FV, tunely atd.
• Vždy jde o 2 možné pohledy - aby pokud možno nehořelo a pak abychom to rychle uhasily. Je třeba v každém případě umožnit zásaha požární ochrany a také zvážit přijatelná rizika.
• Normy musí reflektovat výzkum a nové materiály s důrazem na chování systémů.
• Problémem jsou atypické stavby, unikátní řešení a inteligentní budovy, které mají větší podíl technologie a provozních prostor.
• Problémem jsou také změny řešení v průběhu stavby. Často se nějak začne stavět a pak se koncepce změní. Přičemž systémová integrita požární bezpečnostního řešení musí být zachována.
• V současné době plánujemem úpravu norem pro požární bezpečnost a přesun norem, které se vztahují obecně na celé objetky. Objektové normy musí reagovat na FV, bioplynky, garáže a kulturní památky.
• Problémy zpracování norem jsou personální otázka, kvalifikace a finance. Přičemž nejhorší je nedostatek odborníků pro zpracování, kdy je třeba zachovat termíny, koordinaci norem a profesí a zároveň se vypořádat s požadavky zájmových skupin.
  Typickým příkladem může být aktuální diskuse kolem zateplování budov, kde se potkávají zájmy výrobců polystyrénu a minerální izolace. Výsledkem bude zřejmě dohoda, že zateplení se považuje za povrchovou úpravu a neovlivní konstrukční řešení objektu.
  Podobným příkladem jsou nové požadavky v normě na FV, kde je třeba zapracovat zajištění podmínek pro hašení. Vznikají další požadavky na střechy a střešní pláště. Víme, že se jedná v konečním důsledku o zdražení, ale snažíme se o nutný rozsah. V případě FV na louce jde zase o požadavek na udržování vegetace, protože v případě požáru staré trávy je to nehasitelné.
  V případě bioplynových stanic, kde se očekává rozvoj, musíme zase vyřešit požadavky na zařízení elektrické požární signalizace a havarijní větrání.
• Aktuální je v současné době také problematika povinného značení a signalizace. Vzpomeňte si například na jakékoliv obchodní centrum a uvědomte si jak velké jsou cedule kolik stojí banány a jak velké a výrazné jsou cedule pro označení únikové cesty. Ekvivalentní problém je provázání bezpečnosti provozu a pravidel pro mimořádné situace například v zoologických zahradách, v NBÚ a bankách.

Building Information Modelling (BIM)

Přednášku na téma BIM měla Ing. Štěpánka Tomanová, která hned na úvod ve spojitosti s ÚNMZ a normalizací řekla, že: "v případě BIM se jedná o poměrně mladý a progresivní obor, pro který prozatím neexistuje na národní úrovni technická normalizační komise." Ing. Tomanová upozornila zejména na aktivity probíhající na mezinárodní úrovni a na benefity vyplývající z aplikace BIM na národní úrovni.

Ing. Tomanová zdůraznila pro BIM typický význam přenosu informací, kdy informace, které má projektant budou použitelné i v celém dalším životě budovy.
„Hovoří se o velkém podílu budov, které jsou dražší, než bylo plánováno, běžný je tlak na udržitelnost, tlak na informace pro rekonstrukce, pro změnu projektů v průběhu stavby, to vše je důvod pro využití BIM. Nejvíce ušetří provozovatel budovy a stavba“, řekla Ing. Tomanová a pokračovala:
„Pro uplatnění BIM také potřebujeme standardy – potřebujeme katalogy pro model budovy s jasnou strukturou dat a potřebujeme dále pravidla pro to, jak s nimi budeme zacházet, jak budeme data sdílet a v jakých verzích programu, jak z jednotného úložiště data brát a jak je ukládat. Potřebujeme také pravidla pro názvy výrobků a jejich vlastností. Projektant a správce budov si někdy nerozumí ve věci vlastností výrobků, tak jak nastupuje jejich význam v životním cyklu budovy. V ISO už normy jsou, i CEN začíná pracovat.“

Některé země a vlády už přišli na to, že BIM je dobrý způsob jak se starat o budovy, přičemž lídrem je Skandinávie. Ostatní země se přidávají, například Británie nebo Španělsko, kde bude požadován BIM pro veřejné budovy od 2017 a pro infrastrukturu od 2018. Jedná se zejména o segment veřejných zakázek, i v ČR se chystají pravidla pro r. 2016. Zajímavou novou zemí je Čína, kde se ovšem zmiňuje problém s legalizací SW, protože u nelegálních SW nelze pracovat se standardizací.
K plnému využití je třeba nejen standardy, ale také znalost projektantů a ostatních účastníků ve výstavbě a v procesu správy budov. Potřebujeme mimo jiné zařazení BIM i do výuky na stavební fakultě.

"ÚNMZ se zapojilo od začátku letošního roku jako aktivní člen do procesu standardizace v oblasti BIM a máme tedy možnost se zapojit do připomínkování. Komunikujeme se státní správou, MPO chce například využít BIM v zákoně o zadávání zakázek. Směrnice již vyšla, implementace bude probíhat v příštím roce a zadavatel může definovat očekávání od BIM.
ISO normy obsahují zatím volné definice. Hovoří se o revizi, která přinese konkretizaci a identifikaci požadavků v jednotlivých etapách výstavby, zejména jak budeme data ukládat, jak předávat a jak vlastnosti o výrobcích na stavbě budou udržovány," uzavřela svoji přednášku Ing. Tomanová.

Standardizace a role dopravní telematiky

Prof. Ing. Pavel Přibyl, CSc., předseda TNK 136 upozornil na vysokou významnost technických norem v této oblasti pro ekonomiku státu. "Špatně řešená nebo neřešená propustnost komunikací a to, že neumíme řídit dopravu, nás stojí mnoho peněz a emisí. Budoucnost patří znalostní společnosti, progresu a produktivitě," řekl prof. Přibyl.

Ing. Roman Šafář, Ph.D. z Fakulty stavební ČVUT v Praze působí i v TNK 36 Betonové konstrukce a TNK 146 Projektování pozemních komunikací, mostů a tunelů a svou přednáškou prokázal, že technická normalizace v této oblasti má zdárné pokračovatele.

Kniha Vladimír List – Paměti

Ing. Kříž z Elektrotechnického svazu českého pohovořil o publikaci Vladimír List – Paměti, kterou obdrželi všichni účastníci slavnostního setkání. Kniha je sáhnutím do soukromí této osoby normalizace. Vladimír List se pohyboval mezi nejvýznamnějšími osobami své doby a tak v publikaci najdeme mnoho zajímavého z tehdejšího života. Žil v době, kdy se elektrotechnika měnila ze píše spirituální záležitosti na důležitou složku života. Z textu je zřejmé, jak ve 20. a 30. letech bylo Československo přijímáno v zahraničí i v oblasti normalizace.
Na závěr představení knihy Ing. Kříž apeloval na význam překladu norem, protože terminologie je důležitá a v praxi není stále angličtina v pozici druhého běžného jazyka.

Zpřístupnění norem

Vzhledem k tomu, že slavnostní udílení cen Vladimíra Lista byla v letošním roce zároveň Světovým dnem normalizace, řada odborníků z praxe v auditoriu očekávala i nějaké oficiální stanovisko k aktuální situaci ve zpřístupnění norem. Mgr. Veselý, náměstek předsedy ÚNMZ k tomu řekl: "Technické normy by neměli bránit technickému pokroku, proto by měly zůstat nezávazné. ČR se snaží tomuto cíli přiblížit, ale přes řadu dílčích zlepšení ještě nejsme spokojeni. Potřebujeme zejména jednotná pravidla na odkazování na normy."
K samotnému poskytování norem zdarma Mgr. Veselý poměrně emotivně dodal: "nejmenovaný žadatel požádal o plné znění norem zdarma. ÚNMZ by jednoznačně porušil své závazky, proto jsme nemohli žádosti vyhovět.
Naše stanovisko podpořilo i MPO a Městký soud v Praze, poté Nejvyšší správní soud rozhodnutí Mšstského soudu zrušil a rozhodl, že technické normy ve stavebnictví musí být poskytnuty bezplatně. Usilujeme o rychlou nápravu situace, abychom zvrátili vyloučení z evropské normalizace, kdy normy nejsou zdarma. Nebráníme se další debat o nových úkolech a směřování normalizace, ale i úpravě cenotvorby. Jednání se teprve rozbíhají a bylo by nekorektní o tom hovořit."
Na závěr náměstek náměstek Veselý poděkoval všem, kteří se aktivně podílejí na tvorbě technických norem.

Poznámka redakce: Nejvyšší správní soud rozhodl na jaře 2015, že podle stavebního zákona musí být technické normy, které jsou podle tohoto zákona nebo jeho prováděcích vyhlášek závazné, zpřístupněny bezplatně a veřejně. Tomu podle soudu nebrání ani mezinárodní nebo unijní závazky České republiky.
Městský soud poté rozhodl 7.9. 2015, že vybrané normy mají být poskytnuty žalobci zdarma. Jedná so o normy, které jsou závazné podle stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů.