Nedělní komentář: Vzít rozum do hrsti - aneb švýcarské postřehy (V)

MINERGIE - nízkoenergetické stavby

Neobvykle mnoho diskuzních příspěvků (i když více méně mezi několika diskutujícími), během několika dnů od zveřejnění článku "Rodinný dům v Hořovicích - z pohledu uživatele a architekta" je skutečnost, která dokumentuje zvyšující se zájem o tuto problematiku.

Myslím, že bude pro české i slovenské čtenáře zajímavé, jakým způsobem je toto téma prakticky "řešeno" ve Švýcarsku.

Stavby se rozdělují do třech kategorií:

Standard - stavby, které musí vyhovovat znění energetického zákona (viz Rozum do hrsti II), tzn. veškeré stavby, u kterých musí být splněny zákonem stanovené předpisy MINERGIE-Standard - stavby s nízkou spotřebou energie (nízkoenergetické domy) Pasivní - stavby s (téměř) nulovou energetickou spotřebou

Pasivní domy jsou ve Švýcarsku opravdu vzácnou výjimkou. Cílem snahy o dosažení vylepšení standardních předpisů na základě dobrovolnosti stavebníků a investorů je stále větší uplatňování tzv. MINERGIE-standardu.


MINERGIE - Standard znamená:

energeticky promyšlené stavby - celá koncepce klade velký důrazu na těsnost pláště stavby s velmi dobrou izolací (minimalizace úniku tepla v zimě a naopak v létě jeho pronikání do budovy) - kvalitní, vysoce tepelně izolační okna orientovaná na jih slouží k pasivnímu využívání sluneční energie racionální využívání energie - veškerá vybavení domácnosti cíleně pořizovat v provedení s nízkou energetickou spotřebu (např. pračka, myčka na nádobí), návrh osvětlení ... využívání alternativních zdrojů energie - např. sluneční kolektory pro ohřev TUV, krby na dřevo pro vytápění místností, tepelná čerpadla atd. kontrolovaný systém větrání pro lepší kvalitu bydlení - instalace tzv. komfortního větrání. Odpadní teplo je předáváno čerstvému vzduchu, který je přiváděn do obytných místností. Vlhkost vzduchu je odváděna i při zavřených oknech, v době nepřítomnosti může být větrání vypnuto. Tepelná pohoda je zachována, tj. teplota a vlhkost zůstávají konstantní.

Jaké jsou náklady na dům MINERGIE? Přibližně 5-10 % vyšší než konvenčně postavený dům (podle předpisů - pozn. překladatele). Dlouhodobě lze tento zvýšený náklad částečně amortizovat nižšími náklady za energii. MINERGIE-dům není rozhodně levný, ale bydlení v něm je příjemné.

Jako částečný příspěvek k diskuzím na téma nízkoenergetický kontra pasivní dům a tloušťky izolací si dovolím nabídnout překlad výňatky z odborného článku firmy Flumroc AG (výrobce čedičových izolací), zveřejněný v mimořádném příspěvku časopisu Gebäudetechnik 1/2002.

MINERGIE kontra PASIVNÍ STAVBY
Strategie izolování: 16, 20, nebo 24 cm?
(aneb měřítka, která ovlivňují volbu tloušťky izolace)

Nové vydání švýcarské normy 380/1 "Tepelná energie v pozemních stavbách" z počátku roku 2001 definuje požadavky na spotřebu energie v budovách v závislosti na tzv. koefecientu opláštění označovaného jako A/EBF, kde A je plocha vnějšího opláštění budovy [m²] a EBF je součet podlahových ploch vytápěných místností budovy [m²].

Tento koefecient má při určování spotřeby energie zásadní význam. Již realizované stavby, převážně krychlového charakteru, s koefecientem opláštění pod 0,8 docilují tzv. pasivního standardu již s izolacemi okolo 20 cm. Na druhé straně stavby s 3-krát větším poměrem A/EBF - tedy cca 2,0 - musí být pro docílení stejného efektu izolovány tloušťkou 40 cm. Oba příklady leží na koncích A/EBF-stupnice a jsou tedy v určitém smyslu extrémní. Normální případy se pohybují v rozmezí 1,0 až 1,5. Koeficienty okolo 2,0 vykazují rodinné domy "vyššího standardu" - speciálních geometrických tvarů, např. bungalovy, vily s obývacími pokoji a ložnicemi v rozdělených traktech, nebo dokonce v posunutých podlažích.

Švýcarský energetický zákon nedovoluje v mnoha případech tloušťky izolací pod 12 cm.

Důležitou roli při volbě tloušťky izolací hraje docílení tzv. tepelné pohody. Z fyziologických důvodů by se měla vnitřní povrchová teplota venkovních stěn pokud možno blížit prostorové teplotě v místnosti. O to více to platí zvláště nyní, kdy jsou plochy prosklení čím dál větší a v čím dál větší míře se upouští od otopných těles (radiátorů). K dosažení průměrné vnitřní povrchové teploty venkovních stěn nad 19°C jsou tloušťky izolací minimálně 16 cm nutností.

Na opačnou stranu může vést další zesilování tlouštěk izolací k problémům technického charakteru, obzvláště, je-li zapotřebí nákladných, nadproporcionálních úchytných konstrukcí. To platí především při používání minerálních izolací, u kterých může být tloušťka jedné vrstvy nejvýše 20 cm.

Dalším měřítkem, které se zesilujícími izolacemi získává na důležitosti, je difuze vodních par. To platí především u systému obvodových stavebních prvků ve formě tzv. kompaktních stěn. Ve směru z vnitřku budovy je konstrukce řešena následovně. Více nebo méně "vlhké" cihelné zdivo, izolační vrstva a jako ochrana proti povětrnosti vnější omítka. Výrobci stavebních prvků většinou deklarují své výrobky jako vhodné, tj. pro vodní páry prostupné. Kde je však záruka, že uvnitř konstrukce skutečně nedochází ke kondenzaci vodních par, nebo pouze v takovém množství, které stačí opakovaně vysychat? Existují pouze dvě řešení, která eliminují tuto nejistotu. Buď dodavatel kompaktních stěn podloží své výrobky přesnými výpočty a zárukami, nebo je použito izolačních materiálů s nízkým difuzním odporem. Mezi tyto materiály patří minerální čedičové nebo skelné izolace.

Požadavek MINERGIE-standardu na střední hodnoty koeficientů prostupu tepla neprůhledných (opakních) stavebních konstrukcí (vnější stěny, stropy) v závislosti na koeficientu opláštění.

Požadavek MINERGIE-standardu na střední tloušťky izolací (vnější stěny, stropy) neprůhledných (opakních) stavebních konstrukcí (vnější stěny, stropy) v závislosti na koeficientu opláštění.

Závěrem lze konstatovat: při dododržení koeficentu opláštění 1,6 již lze s tloušťkou izolace cca 20 cm dosáhnout MINERGIE-standardu.

Odpověď na výše položenou otázku - "16, 20, nebo 24 cm ?"

Tloušťka izolace 20 cm je řešení, které zohledňuje většinu daných kritérií, včetně ekonomických měřítek.