Dřevařský ústav: Riziko dřevěných rozhleden se vždy skrývá uvnitř

I když správci majetku dělají vizuální kontrolu dřevěných konstrukcí, jako jsou rozhledny, mosty nebo lávky, nemohou tak posoudit skutečný stav objektu. Dřevěné konstrukce ve venkovním prostoru, na které má přístup veřejnost, potřebují i měření vlhkosti uvnitř dřevěných prvků, odběry vzorků spojené s mykologickou analýzou v akreditované laboratoři, pravidelnou kontrolu konstrukční ochrany spojů, zhodnocení slabých míst stavby, odborný návrh sanačních nebo ochranných opatření. Nutné jsou k tomu znalosti odborníka, který posoudí vlastnosti použitého dřeva, způsob jeho spojení s dalšími materiály, usazení na místo, působení povětrnostních podmínek a mnoho dalšího.

„Starostové a správci majetku jsou v nevýhodě, když musí převzít zodpovědnost za stav dřevěných objektů pro veřejnost, i když není nastavena a neprobíhá odborná preventivní kontrola během jejich provozu“, uvedl Ing. Luboš Drahňovský, technik Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského, Praha, s. p. (Dřevařský ústav), a doplňuje: „Dřevěným konstrukcím trvale vystaveným vlivům povětrnosti nestačí pouze vizuální kontrola.“

Ing. Jitka Beránková, Ph.D., ředitelka Dřevařského ústavu říká: „Zhodnocení toho, jak moc je konstrukce ohrožena houbou, případně jinými biotickými škůdci, může posoudit pouze odborník na základě analýz v laboratoři. Když jsme nedávno kontrolovali dvě rozhledny ve Středočeském kraji, nebo dřevěnou konstrukci na hradě Košumberk, zanalyzovali jsme stav na základě odborných podkladů a měření, teprve pak jsme doporučovali nápravná nebo sanační opatření pro zajištění a údržbu objektu.“

Dřevo je dobrý stavební materiál, naši předkové nám to již potvrdili. Nicméně je nutné k němu přistupovat s respektem k jeho vlastnostem a přírodním zákonům. Stejně jako my, lidé, stárne. Potřebuje tedy správné použití ve stavbě a následnou péči. Když ji dřevo dostane, vydrží po staletí.