Antonín Chyba: Zkušebnictví si zaslouží lepší podmínky

Můžete zhruba popsat obor, který je v současné době pro Vaši práci dominantní?
Mým "dominantním" oborem je vytápění, přesněji řečeno většinou se zabývám provozními vlastnostmi některých prvků otopných soustav - zejména otopných těles, ručně ovládaných regulačních armatur pro otopná tělesa, termostatických ventilů a vzájemným působením těchto prvků v otopné soustavě. Pracuji ve zkušebně, kde tyto provozní vlastnosti ověřujeme.

Kdy a jak jste se poprvé dostal k Vašemu oboru?
V roce 1961 jsem absolvoval studium na Katedře tepelné techniky a vzduchotechniky strojní fakulty ČVUT v Praze. Do roku 1968 jsem byl potom zaměstnán jako technický dozor u Státní letecké správy, při rekonstrukcích některých původních a při výstavbě nových objektů na letišti v Praze Ruzyni. Dozoroval jsem montážní práce otopných soustav, částečně vzduchotechniky a některých dalších oborů strojně-technologického zaměření.

Kdo byl pro Vás největším vzorem a kdo učitelem?
Měl jsem to štěstí, že jedním z mých učitelů na Katedře tepelné techniky a vzduchotechniky byl Prof. Dr. Ing. J. Pulkrábek. Myslím, že nám byl dobrým příkladem zvláště tím, jak chápal všechny souvislostí mezi vytápěním a dalšími obory - jako jsou například tepelná pohoda a hygiena prostředí, vzduchotechnika atd.).
Místo termínu "vzor" volím raději "příklad" - ten snad nebude chápán tak absolutně. Mohl bych jistě jmenovat mnoho dalších, našich i zahraničních odborníků a u každého oceňovat něco jiného (znalosti, zkušenosti, pracovitost, tvořivost, filosofické názory, charakterové vlastnosti atd.).

Co považujete za dosavadní největší úspěch ve své práci?
Na úspěchy mám buď krátkou paměť, nebo nebyly. Hodnocení je ale spíše záležitostí těch druhých. Mám například radost z toho, že jsem se mohl, vlastně až dosud, věnovat více-méně podrobně oboru, na který jsem se studiem trochu připravil. To je také životní úspěch - ne-li největší. Při řešení úkolů jsem měl tu možnost spolupracovat s mnoha významnými odborníky (mezi ně počítám i oponenty) a cokoliv se přitom třeba podařilo, podařilo se vždy "nám".

Co Vám v současné době nejvíce vadí ve Vašem oboru?
Jak jsem se již zmínil - pracuji ve zkušebnictví, v oboru vytápění. V době svého vzniku (přibližně v roce 1975 - v tehdejším Výzkumném ústavu pozemních staveb) byla naše zkušebna vybavena v souladu s tehdejším stavem techniky. Vzhledem k nedostatku "devizových prostředků" v tom minulém úseku našich dějin a k "nedostatečnému zisku" v současné době však naše technická vybavenost přeci jen poněkud zaostává. Nemohu se nějak smířit s tím, že by měla být trvale existenčně závislá pouze na tržním úspěchu zkušebny.

Změní se podle Vás něco do deseti let?
Nerad bych předvídal budoucnost, tak tedy jen obecně: vývoj v oboru vytápění směřuje k co nejhospodárnějšímu dosahování tepelné pohody prostředí, s důrazem na zlepšování tepelně technických vlastností staveb, omezování spotřeby fosilních paliv, rostoucí využívání tzv. náhradních a reprodukovatelných zdrojů energie. Optimalizaci provozu otopných soustav bude stále více napomáhat strmá křivka vývoje regulační a výpočetní techniky. Věřme, že si pozemšťané takový vývoj nijak nezkomplikují.

Jak by se měly pro tento rozvoj angažovat státní orgány ČR?
V úvaze o pomoci státních orgánů ČR příznivému vývoji oboru vytápění (či zkušebnictví) bych rád zůstal u zkušeností získaných z mé působnosti a musím se i poněkud opakovat. Nemyslím, že zdárná činnost - rozvoj a někdy i existence zkušeben (či zkušebních laboratoří - ZL - jak se dnes říká a píše) v oboru TZB by měly být závislé výhradně na tržních úspěších. Vždyť jsou využívány i v rámci působnosti státních právních předpisů (viz zákon č. 22/1997 Sb. a řadu návazných Nařízení vlády pro kontrolu výrobků uváděných na trh) - tedy pro obecně prospěšné účely. Spolupráce akreditačního orgánu ČR pro zkušební laboratoře s evropskou organizací pro tyto účely EA se dnes u nás také již výrazně projevuje. Týká se zejména pružného zavádění právních předpisů i technických norem z oboru zkušebnictví platných všude v EU, které dnes vytvářejí v ČR pro činnost ZL již dobrou nadstavbu. Některé ZL však nejsou bohužel ze zmíněných důvodů schopné se podle nových norem pružně vybavit tak, aby byly "včas" plně srovnatelné se zahraničními - a tedy i schopné konkurence. Může se stát, že bez přímé podpory státu nebo jiného vhodného řešení této situace budou některé zkušební obory (i ty s určitou tradicí) u nás spíše zaostávat.

Pokud ČR vstoupí v r. 2004 do EU, bude to pro Váš obor přínosné?
Ke slučování územních a politických celků docházelo - i když podstatně jinými mechanismy - i v minulosti. Překážkou jejich rozvoje se však obvykle ukázaly být snahy mocenského charakteru. Od EU se samozřejmě očekává všeobecný technicko-hospodářský růst a ten by tedy měl pomoci rozvoji všech (tím spíše obecně prospěšných) technických oborů - a tedy i vytápění.
K tomu, abych posoudil, jak se současné ekonomické poměry v ČR při vstupu do EU projeví na společné, správně kalibrované váze, nemám dostatek ověřených informací. Mé poznatky v tomto směru jsou příliš závislé na informacích z "médií".

Jaké jsou Vaše koníčky?
Nemám výrazné koníčky. Rád čtu, trochu fotografuji a mám rád přírodu. Snažím se tak kompenzovat vše to, co na mne působí opačně.

Máte nějaký osobní cíl, kterého byste chtěl v příštích letech dosáhnout?
Pozemskou otázku "Co jsme a kam jdeme?" jsem ještě nevyřešil tak, abych s výsledkem mohl vyrukovat na veřejnost. Můj cíl si proto opět zjednoduším: rád bych ve svém oboru působil - úměrně věku a silám - i nadále. Přál bych si také, aby i naše zkušební laboratoř dosáhla svého "rovnovážného stavu" i v nových podmínkách..