Plán obnovy odevzdalo 13 států, ČR zatím ne
Členské státy měly své návrhy Komisi odeslat do konce dubna. Investice veřejných prostředků má multiplikační efekt. Je klíčový pro rozvoj lokální ekonomiky i pro celkový dopad na rozvoj každé země.
Oprava mostu, Česká Lípa, ilustrační obrázek, foto D.Kopačková
Na obnovu hospodářství po pandemii bychom měli od EU získat přibližně 171 miliard českých korun z evropského záchranného fondu formou grantů. Další finance by si ČR mohla půjčit z rozpočtu EU. Národní plán obnovy je nezbytnou podmínkou pro čerpání. Komise uvedla, že očekává návrhy od zbylých států v následujících týdnech a je připravena pomoci jim s jejich přípravou.
Dle slov Silvany Jirotkové, náměstkyně ministra průmyslu, která přípravu plánu koordinuje, budou prostředky z národního plánu obnovy rozdělovány v souladu s 6 pilíři hospodářské strategie. Upozornila, že částka 171,4 mld. korun, která je k dispozici pro Českou republiku, nebude dostatečná na to, aby uspokojila veškeré požadavky, které od veřejnosti a resortů přicházejí. Alokace na digitalizaci bude v plánu činit 27 %, přičemž Komisí stanovená minimální úroveň činí 20 %. Peníze půjdou na digitalizaci školství, sociálního zabezpečení, justice či do výstavby vysokorychlostních sítí.
On-line diskuse Co podpoří plán obnovy v ČR?
Řečníci z řad občanské společnosti se shodli, že zásadní chybou při přípravě národního plánu obnovy je absence uceleného pohledu na financování obnovy, a to jak z evropských a národních zdrojů. ČR chybí celkové cíle a ambice, čeho by měla česká ekonomika dosáhnout v příštím desetiletí. Téměř všichni řečníci se shodli, že zapojení široké občanské společnosti, zástupců obcí, podnikatelů, tripartity, neziskových organizací, ale i jednotlivců je pro kvalitu národního plánu zásadní.
