Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let

V osmi kapitolách je zájemcům předkládán přehled, jak byla vnímána energetická efektivita od konce 19. století. První kapitola je věnována definici pojmů a principům, které determinují energetickou efektivitu, druhá historickému období od vzniku parního stroje do roku 1918, třetí meziválečné periodě 1918–1938, čtvrtá mapuje dobu od mnichovské dohody do 15. března 1939, pátá období protektorátu, šestá léta v období 1945–1970, sedmá v období 1971–1992 a poslední kapitola dobu od roku 1993 po současnost.

Stále v energetice platí fyzikální zákony a ekonomická pravidla

„Počátek minulého století byl charakteristický obrovským rozvojem technického objevování, které zúročilo poznatky tehdejší podoby výzkumu a vývoje. Máme tak na co navazovat a věřím, že soudobý bouřlivý inovační vývoj bude stejně úspěšný, jako ten před sto lety,“ říká Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO a dodává: „Za posledních sto let vlastně nedošlo k žádným zásadním objevům, které by rozhodujícím způsobem změnily podobu získávání a využití energie. Tehdejší princip přeměny energie pára-turbína-generátor dosáhl technické zralosti, ale v zásadě se nepřeměnil. Lze doložit, že ve 20. letech minulého století byl znám princip tepelného čerpadla a fotovoltaiky, diskutovalo se o využití energie vodních toků, větru, tepla hlubin a mořských vln, velká budoucnost se předvídala energii získané štěpením atomu, pořádaly se mezinárodní konference zaměřené na energetickou efektivitu. Ani v tom naše doba zatím nepřichází s ničím novým. Stále v energetice platí fyzikální zákony a ekonomická pravidla, výrazně se však změnily technické možnosti a úroveň poznání, což je příslibem. Podstata věcí je ovšem v chování lidí, což může umocnit zásadní objevy, od kterých lze očekávat, že změní nejen energetiku, ale celý svět“.

Energetická účinnost v českých zemích za posledních 100 let