Závěry z kulatého stolu k Metropolitnímu plánu Prahy

Cílem setkání byla vzájemná diskuse všech zainteresovaných stran a stanovení doporučení, která by napomohla v patové situaci pražského územního plánování. Mezi doporučeními z kulatého stolu je např. nutnost působení „úřadu městského architekta“, který v Praze zastává Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).
Současně je nutná komunikace mezi třemi subjekty, které se na přípravě Metropolitního plánu podílejí: objednatelem (politickou reprezentací města), pořizovatelem (oddělením pořizování celoměstských dokumentací Magistrátu HMP) a zhotovitelem (IPR). Stejně tak je důležité, aby si všechny tyto tři subjekty uvědomovaly svoji zodpovědnost, spojenou s procesem přípravy územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu).
Jako zcela klíčová se jeví zejména stabilizace týmu zpracovatele Metropolitního plánu. Tým zpracovatele má být ustaven jako otevřený a multidisciplinární.

KULATÝ STŮL ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ NA TÉMA METROPOLITNÍHO PLÁNU: ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Česká komora architektů, vědoma si svých povinností, spojených s výkonem profese, nabídla ve svém prohlášení ze dne 21. října 2016 uspořádání kulatého stolu, který by napomohl řešení situace, jež v Praze nastala v souvislosti s přípravou nového pražského územního plánu na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Kulatý stůl se uskutečnil v pražské Kanceláři Komory dne 9. listopadu 2016 za účasti zástupců Komory, náměstkyně primátorky a určené zastupitelky pro pořízení územního plánu Petry Kolínské a dalších zástupců odborné veřejnosti a veřejné správy. Z diskuse, která u tohoto kulatého stolu proběhla, vzešla následující doporučení, na nichž se shodli všichni jeho účastníci. Ke shodě všech nedošlo pouze u bodu 9, na jehož znění se názory lišily. Bod 9 tak zůstává doporučením ČKA. Následující závěry a doporučení by měly napomoci postupnému řešení problémů, spojených s přípravou nového pražského územního plánu (Metropolitního plánu), i systému územního plánování v Praze obecně.

1. Město Praha vzhledem ke své velikosti, významu a pozici v rámci České republiky potřebuje organizaci jakou je Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) – úřad městského architekta.
2. Vzhledem k tomu, že územní plánování je dlouhodobá a koncepční činnost, spojená v případě města jako je Praha se správou dat velikého území, ale i s výkladem, interpretací územního plánu v každodenním rozhodování o městě, je správné, že územní plán hlavního města Prahy (Metropolitní plán) vzniká v rámci IPR, že IPR je zhotovitelem tohoto plánu.
3. Návrh územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu), který byl předán ke kontrole pořizovateli, má být dopracován ke společnému jednání (viz dále bod 6).
4. Pro úspěšné dokončení územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu) je zásadní, aby fungovala komunikace mezi třemi subjekty, které se na přípravě Metropolitního plánu podílejí: objednatelem (politickou reprezentací města), pořizovatelem (oddělením pořizování celoměstských dokumentací Magistrátu HMP) a zhotovitelem (IPR). Stejně tak je důležité, aby si všechny tyto tři subjekty uvědomovaly svoji zodpovědnost, spojenou s procesem přípravy územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitního plánu).
5. Objednatel by měl jasně deklarovat – jak k široké veřejnosti, tak k veřejnosti odborné - svoji podporu přípravě Metropolitního plánu. Metropolitní plán má vznikat ve stabilním prostředí, s vědomím podpory a důvěry objednatele. Základem této důvěry je, přirozeně, i zmíněná komunikace mezi objednatelem a zhotovitelem.
6. Pořizovatel by měl sumarizovat jednoznačné a závazné připomínky k dopracování návrhu pro společné jednání; jejich základem by měly být připomínky Ministerstva pro místní rozvoj ČR, připomínky pořizovatele a závěry Odborné pracovní skupiny pro posouzení pracovního návrhu Metropolitního plánu. Součástí těchto připomínek by měl být harmonogram tohoto dopracování, včetně kontrolních termínů.
7. Pořizovatel by měl být personálně posílen, protože hraje klíčovou roli při přípravě Metropolitního plánu a nese v tomto procesu velkou zodpovědnost.
8. Mělo by dojít ke stabilizaci týmu zpracovatele Metropolitního plánu. Tým zpracovatele má být ustaven jako otevřený a multidisciplinární.
9. Pokud dochází ke změnám v týmu zpracovatele územního plánu, je vhodnější, s ohledem na zodpovědnost zpracovatele v procesu přípravy územního plánu a kontinuitu věcného řešení, aby k takové změně docházelo až po dokončení ucelené etapy přípravy územního plánu (v případě Metropolitního plánu by to bylo dopracování a projednání návrhu pro společné jednání).
10. S respektem ke skutečnosti, že autorská majetková práva k návrhu územního plánu hlavního města Prahy (Metropolitním plánu) ke společnému jednání náležejí Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, je nutné zdůraznit, že, pokud dojde ke změnám v týmu zpracovatele a budou se týkat autorizovaných osob (členů ČKA), je v každém případě nutno postupovat podle Profesního a etického řádu ČKA.

• Ondřej Boháč, pověřený ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
• Martin Čemus, pověřený řízením odboru územního rozvoje Magistrátu HMP
• Ivan Plicka, Česká komora architektů
• Petr Hlaváček, architekt
• Pavel Hnilička, Česká komora architektů
• Jan Kasl, architekt
• Petra Kolínská, náměstkyně primátorky, určená zastupitelka pro pořízení územního plánu
• František Korbel, předseda Odborné pracovní skupiny pro posouzení pracovního návrhu MPP
• Ladislav Lábus, Fakulta architektury ČVUT
• Jan Sedlák, Fakulta architektury ČVUT
• Milan Svoboda, Česká komora architektů
• Marie Špačková, Česká komora architektů