Ohlédnutí za strojírenským veletrhem

Mezinárodní strojírenský veletrh (MSV) už dávno není určen pouze strojařům. Má vysoce rozmanitou odbornou návštěvnost, přičemž podle statistik přes sedmdesát procent účastníků ovlivňuje rozhodování o investicích a třetina patří k vrcholovému managementu. Významnou skupinu tvoří odborníci z průmyslových nadnárodních firem působících ve střední Evropě. Mezi vystavovateli jsou zastoupeny takřka všechny klíčové oblasti průmyslu. Součástí letošního MSV (29. 9. až 3. 10. 2014) byly Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT, Mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX, Mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING, Mezinárodní veletrh plastů, pryže a kompozitů PLASTEX a Mezinárodní veletrh technologií pro povrchové úpravy PROFINTECH. Zvýrazněným tématem byl bienální projekt AUTOMATIZACE – měřicí, řídicí, automatizační a regulační technika. Pozornost vzbudily i tematické výstavy věnované progresivním oborům robotiky a 3D tisku.

Mezioborová spolupráce = vyšší návštěvnost

Nejenom výstavní expozice, ale také celý doprovodný program byl koncipován tak, aby zdůraznil možnosti spolupráce průmyslových oborů (zejména strojírenství, stavebnictví, energetika, obnovitelné zdroje a ekologie, elektrotechnika a automatizace). Předčasná závěrečná zpráva uvádí účast 1 627 vystavovatelů a 76 153 odborných návštěvníků ze 46 zemí, což je nejvíce za poslední tři roky. „Zvýšení návštěvnosti lze přičíst (kromě již zmíněné mezioborové spolupráce) také obnovení investic a růstu poptávky po nových průmyslových řešeních a technologiích ze strany průmyslu,“ uvedl generální ředitel Jiří Kuliš při příležitosti vyhlášení nejlepších exponátů Zlaté medaile MSV. Odborná hodnotitelská komise tentokrát udělila pět hlavních cen: KUKA Roboter, Arburg, Next Metrology Software, Středoevropský technologický institut VUT v Brně a Svaz kováren ČR spolu se Západočeskou univerzitou v Plzni.

Synergické efekty

Veletrh prokázal synergické efekty i svým mezinárodním rozsahem. K vidění bylo celkem jedenáct oficiálních expozic. Historicky nejvyšší byla účast Číny, kterou zastupovalo 72 firem. Výrazně se prezentovalo Thajsko jako Special Guest Country MSV 2014. Zahraniční delegace přicestovaly také z regionů Ruské federace, Německa, Maďarska, Velké Británie, Itálie a z další zemí. Aktivně se účastnily nejenom samotných prezentací na stáncích, ale také v rámci doprovodného programu. K nejvýznamnějším událostem patřily Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR, hospodářské fórum 10 let ČR v EU a b2fair setkání Kontakt-Kontrakt. Z odborných konferencí je třeba zmínit také 3D tisk, využití robotiky, možnosti energetických úspor nebo mezioborová spolupráce průmyslu, výzkumných institucí a vysokých škol. Z akcí zaměřených na podporu exportu byl největší zájem o Business den Ruské federace, další setkání se věnovala například obchodu s Čínou, Thajskem, Běloruskem nebo Ázerbájdžánem. Součástí letošního ročníku byl i jednodenní veletrh pracovních příležitostí JobFair MSV, kterého se zúčastnilo 24 vystavovatelů, především významných průmyslových firem.

Zajímavosti doprovodného programu

Požadavky evropské směrnice o energetické účinnosti se postupně stávají hlavním mezioborovým spojovacím článkem veletrhu. Je to patrné i z doprovodného programu. Seminář s názvem, jak se bude měnit České vysoké technické v Praze v příštích letech, naznačil kromě jiného i nový koncept výuky, který více propojuje aktivity fakult (zejména stavební, strojní, elektrotechnické a biomedicínského inženýrství) nejenom ve výuce, ale také v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

„Podpora aplikovaného i teoretického výzkumu a spolupráce s českými i zahraničními firmami je hlavní koncepcí změn. Důraz bude kladen na komplexní přípravu absolventů pro praxi a na podporu zájmu o technické vzdělání mezi mladými lidmi. ČVUT se snaží pracovat na společných úkolech s výzkumnými centry nadnárodních korporací, jako například s firmami Siemens nebo DuPont. Je nadmíru důležité v těchto aktivitách pokračovat, oslovovat další výzkumná centra a nabídnout to nejlepší, co naše škola má. Důkazem toho, že to jde, jsou naše úspěšné vědecké týmy, které se prosazují i v mezinárodním měřítku,“ uvedl rektor ČVUT prof. Petr Konvalinka. Strategie vysoké školy spočívá podle jeho slov i v přesvědčování politiků, že technické vzdělávání je nutné podporovat, protože bez technicky vzdělané inteligence se nedá budovat znalostní ekonomika. Užším propojením výuky s výzkumem, vývojem, inovacemi, tvůrčími a realizačními aktivitami pracovišť univerzity dojde i ke zkvalitnění znalostí absolventů.

Velkou návštěvnost zaznamenala konference s názvem Česká energetika a teplárenství versus cíle Evropské komise pro energetiku do roku 2030. Hlavním tématem byla přednáška o Státní energetické koncepci ČR, která je ve schvalovacím procesu a po letech nejistoty by konečně měla ustanovit směr vývoje české energetiky do roku 2040. Stranou přitom nezůstává ani hlavní strategický dokument pro následující dekádu Evropa 2020.

„Doporučujeme preferovat všechny druhy dostupných obnovitelných zdrojů na území ČR a využití alternativních paliv omezujících závislost na dovozu ropy a zemního plynu,“ zaznělo na konferenci a byl přidán ještě apel na uvolnění zásob využitelného uhlí na dalších 40 let a též na rozvoj jaderné energetiky v návaznosti na schvalování Státní energetické koncepce. Aktualizace státní energetické koncepce by měla být revidována a aktualizována též v souladu s přípravou nového Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, kdy opětovně docházelo k ověřování potenciálu jednotlivých obnovitelných zdrojů v kontextu ČR, a to i za rok 2020, což je horizont uvedený v dokumentu NAP pro OZE.

Část semináře byla věnována též systému zásobování teplem. „Nově by měly být rekonstrukce dálkového vytápění podporovány z operačního programu PIK ministerstva průmyslu a obchodu, ale programové dokumenty ještě nejsou schválené, takže bych to nerad zakřikl,“ uvedl Martin Hájek, ředitel výkonného pracoviště, Teplárenské sdružení ČR. Diskriminace teplárenství není podle jeho slov pouze problémem ČR. Týká se to hlavně východní Evropy, která se na teplárenství dívá jako na fenomén, který tu vždycky byl a není potřeba se mu zvlášť věnovat. Ukázkově se k teplárenství chovají dle statistik v Dánsku. Příklad Švédska a Finska ukazuje, že teplárenství může fungovat v podmínkách volného trhu bez jakékoli podpory a regulace, pokud se mu neškodí.

„Pro teplárenství je nejdůležitější, zda Evropská komise připustí národní intervence do trhu s elektřinou pro klasické elektrárny. Řada zemí, včetně sousedního Německa je plánuje, a pokud Komise umožní zavedení kapacitních mechanizmů na národní úrovni ve větším, než velmi omezeném a striktně kontrolovaném měřítku, stane se jednotný trh s elektřinou jednou provždy naprostou iluzí. To bude mít na energetiku zásadní dopad, neboť základní pravidla hry budou úplně jiná. Integrace státu do energetiky bude téměř absolutní. Bude to mít i širší dopad, protože EU stojí a padá s jednotným vnitřním trhem. Pokud jej nedokážeme ochránit, zpochybní základy smyslu svojí existence. Zejména menší státy EU by těžko mohly dlouhodobě fungovat ve společenství, které by nerespektovalo svá vlastní pravidla,“ zaznělo na konferenci.

Představit konkrétní možnosti, jak energetickou bilanci podniku či budovy zlepšit bylo cílem semináře Energie pro budoucnost XIII – Efektivní nakládání s energiemi v průmyslové výrobě. Profesor Jiří Tůma z katedry elektroenergetiky FEL ČVUT zde zdůraznil, že výdaje za energie stále více ovlivňují provozní a výrobní náklady firem a budov pro bydlení i provozování služeb veřejnosti. Hovořil o optimalizaci výroby a efektivitě využití energie. „Uvažovat o efektivním využití energií má přednostní význam v případech, kdy se energie podílejí na výrobních nákladech více než třemi procenty. Do této kategorie patří i mnoho malých a středních firem. Subjekty, které toto vezmou ve svém strategickém plánování v úvahu, sníží své provozní náklady obvykle do několika měsíců či let, a tím získají výraznou výhodu,“ uvedl Tůma. Výrazným přínosem k energetické bilanci podniků, bytových domů i menších domovních jednotek může být podle jeho slov energie získaná z vlastních lokálních zdrojů – tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek, bioplynových stanic, slunečních či větrných zařízení a společná výroba elektřiny a tepla (kogenerace), jež představuje ideální možnost využívání odpadního tepla k ohřevu teplé vody, vytápění či k podobným účelům. Současně je využita energie pro výrobu elektřiny a ztrátové teplo je k dispozici k dalšímu použití.

Velkým lákadlem v doprovodném programu letošního strojírenského veletrhu byla také konference věnovaná 3D tisku (v kuloárech se dokonce spekulovalo o tom, že by mohla být v příštím roce samostatným veletrhem v rámci MSV). Ostatně potenciál na to má – v Česku je již několik firem, které se pyšní světovým věhlasem. Akce byla mimořádnou událostí zejména pro jednotlivce a firmy zabývající se využitím pokrokových technologií pro zefektivnění vývoje prototypů a pro produktivní výrobu. Letošní ročník kladl důraz hlavně na uživatelské zkušenosti a praktické přínosy z využívání 3D technologií. Význam této události potvrzuje fakt, že je v regionu střední Evropy jedinou svého druhu a účastní se jí nejvýznamnější dodavatelé 3D technologií na světovém trhu. Prezentují se zde i designéři a konstruktéři z úspěšných firem, kteří umějí uvádět rychle v život své nápady. Vyvíjejí například prototypy sportovních automobilů a jejich součástí nebo odlehčený rám horského kola z titanu. Svůj potenciál má samozřejmě i ve stavebnictví.