Nedělní editorial - internet v podnikání a ve státní sféře

Při prohlídce libovolných internetových stránek firmních, nebo orgánů státní sféry a srovnání s úrovní v období před jedním až dvěma roky lze jistě konstatovat:

Jistě to ani pro vás není nijak převratné zjištění. Přednosti i nedostatky jsou vlastně společné, záleží především na konkrétních osobách majitelů firem, osobách ve vedení velkých firem nebo organizací státní sféry. Jak kdo má k internetu vztah (do jaké míry je odborně zdatný), jaký důraz klade na jeho využívání ve vlastní organizaci a jakou důležitost přikládá k prezentaci prostřednictvím internetu navenek.

A tady je nutno si uvědomit zásadní rozdíl, který by měl být v přístupu k internetu ve státní a soukromé sféře. Zatímco u soukromých subjektů je a vždy bude přirozené, že potřebná míra pozornosti (tedy pracovní čas a finanční prostředky), bude internetu věnována tehdy, jestliže bude možno předpokládat, že to zpětně přinese pro firmu nějaký efekt. Zpočátku nemusí být vždy jen finanční, ale v delším časovém horizontu samozřejmě ano.

U subjektů státní sféry patří poskytování informací mezi základní priority v jejich práci, jestli není vůbec tou prioritou nejvyšší. A zde by mělo být již konečně zcela jasně a oficiálně řečeno. Že tak jako jsou firemní stránky moderní výkladní skříní (ale firma může zatím ještě fungovat a prosperovat i bez této výkladní skříně), u orgánů státní správy tomu tak být dnes již nemůže.

Samozřejmě, že je nutno moje předchozí tvrzení chápat rozumně a s použitím selského rozumu. U ústředních orgánů státní správy platí bezvýhradně. Naopak u institucí, které jsou např. jen pověřeni výkonem některých kompetencí státní správy by to měl být nějaký trend, ke kterému by v nějakém časovém horizontu měla informatika směřovat. Asi jako byla v minulosti informační funkce obecního bubeníka postupně nahrazována úřední deskou s vyhláškami, někde místním rozhlasem.

Ale zastavme se u těch ústředních. Necítím se kompetentní (kdo je asi kompetentní?), internetové stránky hodnotit, nebo klasifikovat. Hodnocení je vždy jen subjektivní dojem uživatele a závisí na mnoha okolnostech jako je vzdělání, zkušenost s využíváním internetu, věk apod. Přesto bych si dovolil pár postřehů návštěvníka.

Začněme tou ústřední z ústředních, kterou je společná internetová stránka Prezidenta republiky, Kanceláře prezidenta republiky, Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány. Najdete ji na adrese www.hrad.cz. První dojem, kterým vstupní stránka působí je velmi příjemný. Podařilo se zde skloubit střízlivý a současně působivý grafický design s logickou navigací po jednotlivých oddílech. Překvapením (též příjemným), je i podpis autorského kolektivu stránek - redakční rady. Přehledně jsou zpracovány životopisné údaje prezidenta republiky i jednotlivých funkcionářů Kanceláře prezidenta republiky i dalších složek

Naopak na velmi nízké technické i fotografické úrovni je většina portrétních fotografií. Praktické by jistě bylo doplnit telefonní seznam a vyhledávání všech zaměstanců, podobně jako je to běžné na serverech vysokých škol. Trochu nezvyklé je i to, že při navigaci např. v horní liště se otvírá jen levá část stránky a v pravé zůstává poslední zobrazení.

Za co je ale třeba zpracovatele stránek pochválit je aktuálnost stránek. Je na první pohled patrné, že stránky jsou skutečně spravovány a redakční rada se nemusí stydět podepsat. Je z toho patrné, že internet jako informační technologie na Hradě získal prestiž a význam. A to i přes to, že prezident Václav Havel se v on-line rozhovoru veřejně přiznal, že internet není jeho přítelem(!).

(Dotaz 14.3.2001) Dobrý den. Pane prezidente, jak se Vám odpovídá a jaké je Vaše setkání s internetem, když (jak tvrdí Vaši spolupracovníci) jej téměř nepoužíváte? Děkuji za odpověď.

Užívám počítače už asi 17 let, ale výhradně jako inteligentnějšího psacího stroje. To znamená, že 99 procent jeho dovedností nevyužívám,. Toto je mé první setkání s internetem a přiznávám se, že jsem z toho docela vykolejený.

Hezký celý příští týden
Vám přeje Milan Bechyně