Další úspěšný lobing energetických firem

Firmy kvůli nejasnému znění zákona hrozily žalobami a ministerstvo průmyslu ho nyní musí změnit. "Díky posunutí termínu jsme v bezpečnější pozici. I když je tady velký tlak, ať od malusů upustíme, nechceme od nich uhnout. Bylo jasné, že okolo toho bude hodně povyku. Postihne to velké skupiny - ČEZ, EPH a další," říká náměstek MPO Pavel Šolc.

Ministerstvo připravilo vyhlášku, která měla doplnit zákon o hospodaření s energiemi letos v létě. Elektrárny a teplárny, které vyrábějí elektřinu bez výroby tepla a mají nízkou účinnost, podle ní mají od začátku roku 2015 platit za vyrobenou megawatthodinu pět až 20 korun. Ještě v létě se přitom hovořilo o desítkách korun. Při dnešních nízkých cenách elektřiny je ale i pokuta 20 korun citelná. Podle Šolce by se navíc malusy měly týkat všech elektráren s účinností pod 36 procent, což je případ téměř poloviny elektřiny vyrobené z hnědého uhlí.

To ale podle energetiků není potřeba. Uhlí již není na trhu nedostatek, a jak říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, "zavedení malusů může vyvolat nepřehlednost a destabilizaci v již tak turbulentním prostředí, ve kterém se oblast výroby elektřiny a tepla nacházejí". Stát navíc plánuje i zvýšení poplatku za těžbu uhlí, což výrobu také prodraží.

Spustilo se tak lobbistické kolečko. První problém je, že firmy tvrdí, že vyhlášku ještě ani neviděly. "My jsme měli v ruce naposled základní teze, a to bylo někdy v únoru letošního roku," říká například šéf Teplárenského sdružení Martin Hájek. Podobně prý neviděli vyhlášku podle své mluvčí Gabriely Benešové ani na vedení Severní energetické.

I přesto se podle Šolce téměř všichni ke znění vyhlášky "nějak" dostali ještě předtím, než byla na ministerstvu schválena, a začali ministerstvu vyhrožovat, že ji napadnou. Spor se týkal toho, kdo má vůbec malusy platit. Podle zákona se totiž nemají týkat zdrojů, které dodávají "užitečné teplo". A zatímco ministerstvo sem chtělo počítat jednotlivá turbostrojí elektráren a tepláren, firmy preferují "širší" pojetí, tedy celou elektrárnu.

A tady nastal problém. "Zákon totiž mluví o výrobě, nikde se o turbostrojí nepíše," říká Hájek. Ale podle Šolce mohou při tomto výkladu firmy do výroby tepla započíst i vytápění skleníku v areálu elektrárny. "Samozřejmě, že firmám by vyhovoval širší výklad, takto by se mohla vyhláška týkat prakticky jen Počerad ze skupiny ČEZ," říká člověk z oboru, který nechtěl být jmenován.

MPO nakonec tlaku ustoupilo. "Dikce zákona je opravdu tak široká, že by to skončilo na tři roky u soudu," říká Šolc. A ministerstvo proto navrhlo novelizovat zmiňovaný zákon. To se ale nestihne včas, a tak vyhláška namísto ledna bude platit od března či dubna 2015.