Visegrádská čtyřka jednala o čistším ovzduší, odpadovém hospodářství či klimatu
Jednalo se o klimaticko-energetickém rámci do roku 2030 i o prevenci vzniku odpadů jako o klíčovém bodě v přístupu k účinnému využívání zdrojů.
Náměstek pro fondy EU Jan Kříž zastupoval Českou republiku na 21. zasedání ministrů životního prostředí zemí visegrádské skupiny – V4+ . Na dvoudenním setkání (29. – 30. září), kterého se účastnily i Bulharsko a Rumunsko, jednali zástupci zemí o čistším ovzduší, odpadovém hospodářství či klimaticko-energetickém rámci do roku 2030. Druhý den jednání byli k problematice klimaticko-energetického rámce do roku 2030 přizváni i zástupci Francie a Německa.
Vedle tzv. balíčku EU k čistému ovzduší se na konferenci hovořilo také o balíčku EU k odpadům a oběhovému hospodářství, evropském politickém rámci pro klima a energetiku do roku 2030 a také o problematice mezinárodního vyjednávání ke změně klimatu.
Na bratislavském zasedání se probírala i prevence vzniku odpadů. Účastníci se na jednání shodli, že toto téma je jedním z klíčových bodů v přístupu k účinnému využívání zdrojů. Za pozitivní považují zástupci V4+, Bulharska a Rumunska aktivity, které vedou k vyššímu zapojení odpadů na trhu druhotných surovin.
„Navržené recyklační cíle jsou přehnaně ambiciózní bez dostatečné analýzy nákladů a nereflektují momentální situaci v odpadovém hospodářství v jednotlivých zemích V4. Zazněl proto návrh dále diskutovat na evropské úrovni o časovém rámci dosažení navržených cílů nebo je nastavit tak, aby zohledňovaly reálnou situaci ohledně nakládání s odpady v konkrétních členských státech,“ dodává ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart.
V otázce klimaticko-energetického rámce do roku 2030 zástupci zemí V4+ zdůraznili, že je třeba posílit vyjednávání před přijetím konečné dohody v říjnu na Evropské radě. Vyjádřili také podporu pro stanovení závazného cíle pro snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030, pokud bude dodržena podmínka férového rozdělení úsilí mezi jednotlivými členskými státy. Některé země zvažují podporu pro celoevropské cíle týkající se rozvoje obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti, ale preferují jejich indikativní charakter. Země V4+ také podpořily zavedení mechanismu solidarity, který umožní členským státům s nižším HDP na obyvatele financovat modernizace a inovace, které povedou ke snižování emisní náročnosti v energetice a průmyslu.
„Na bratislavském setkání V4+ jsme rovněž podpořili přijetí nové mezinárodní dohody o ochraně klimatu v listopadu 2015 v Paříži, která stanoví závazky ke snížení emisí skleníkových plynů všem světovým emitentům, a věříme, že při nadcházející konferenci v Limě bude zaznamenán výrazný pokrok ohledně základních elementů nové dohody,“ uzavírá náměstek Jan Kříž.
Dohoda o spolupráci visegrádské skupiny byla podepsána v roce 1991 v maďarském Visegrádu. Visegrádskou skupinu tvoří Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Zástupci zemí se pravidelně setkávají a spolupracují na různých úrovních: prezidentské, premiérské, na úrovni ministrů, na úrovni expertů.
