Hlavně už žádný solární boom! Nové dotace mají být nižší

Podle záměru Evropské komise, jejíž aktuální návrh "prosákl" do médií, mají členské země zavést "ryze soutěžní proces" přidělování pobídek investorům do zelených energií. Zmíněné opatření má odstranit vady současného systému - živelný růst oboru a jeho důsledek v podobě vysokých nákladů na dotování obnovitelných zdrojů.

Konkrétní podobu nové směrnice o státní podpoře v oblasti energetiky má Evropská komise představit 9. dubna, členské země ji mají převést do svého právního řádu nejpozději ke konci roku 2016. Tato směrnice představuje šalamounské řešení, jak nadále udržet zvýhodnění pro obnovitelné zdroje a zároveň nenarušovat jednotný energetický trh v evropské osmadvacítce. Mířit bude hlavně na velké investory, malé instalace například střešních solárních panelů postihovat nebude.

Návrh vyhovuje velkým energetickým podnikům, které stále hlasitěji volají po férové soutěži mezi všemi bezemisními výrobními zdroji. S nadsázkou lze říci, že jestli evropská energetická politika něčeho dosáhla, tak je to sblížení energetiků napříč celým kontinentem. Šéfové jedenácti velkých energetických koncernů, mezi nimiž nechybí ani generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, přišli s programem, jak znovu nastartovat skomírající tržní prostředí. To v jejich pojetí znamená odstranit dotace pro další obnovitelné zdroje a stáhnout přebytečné povolenky z trhu. Nový plán Evropské komise jim tedy vychází vstříc. Opatrně naopak nový návrh hodnotí ekologické organizace. "V českých podmínkách by nová pravidla podpořila investice do větrných elektráren v nejvhodnějších lokalitách. Skončil by naopak zájem o využití geotermální energie, která je poměrně drahá," poznamenal energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký.

Změna pravidel přichází právě ve chvíli, kdy členské země Evropské unie s potížemi zkoušejí naplnit cíl unijní klimatické a energetické politiky v podobě 20procentního podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v roce 2020. Problém s jeho naplněním mohou mít překvapivě i tahouni růstu "zeleného byznysu" v Evropě. Němci se při každé příležitosti chlubí rostoucím podílem obnovitelných zdrojů. Loni podle statistik organizace AG Energiebilanzen tyto zdroje pokryly více než 25 procent tamní spotřeby elektřiny.

Na první pohled úctyhodné číslo je v praxi příliš nízké. Evropská pravidla vyžadují, aby se podíl "zelené energie" vztahoval na celkovou spotřebu energie včetně vytápění a dopravy. Jakmile se připočítají tyto sektory, podíl obnovitelných zdrojů na německé energetice klesne na zhruba 13 procent.

Například loni tamní firmy vybudovaly tři velké větrné parky na moři o celkovém výkonu 395 megawattů, jež mají jednu vadu - nejsou připojeny k rozvodné síti. Přenosová soustava je obecně v Německu velký problém. Dodnes chybějí nezbytné dráty, jež mají dovést elektřinu z přebytkového severu na jih země. Příslušné projekty jsou připraveny, ale výstavbu nových vedení blokují místní občanské iniciativy.

Rozporuplný postoj této země k energetice zaznamenal při návštěvě Berlína i český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. "Německý kolega mi nejprve doporučil, ať v Česku stavíme více obnovitelných zdrojů. Hned poté mne žádal, ať zastavíme projekt na stavbu větrných elektráren v Krušných horách, protože by prý mohly poškodit turistický ruch," uvedl Mládek před týdnem na odborné konferenci.

Návrh reformy energetické strategie Energiewende, který v lednu představil ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel, počítá s omezením zeleného boomu. Rozsah výstavby dalších větrných a solárních elektráren má být omezen ročními kvótami. Kromě Němců budou mít velké potíže naplnit unijní cíl také další klíčové evropské ekonomiky, jmenovitě Francie, Británie a Španělsko. Právě zaostávání velkých zemí bude zřejmě nakonec příčinou toho, že 20procentní podíl zelené energie v roce 2020 nejspíše naplněn nebude. Britské ministerstvo energetiky a klimatu stále ještě doufá, že úkol nakonec splní za pomoci masivní výstavby větrných elektráren na moři. Jejich výstavba se však zadrhává - někdy v důsledku dluhů a padajících zisků energetických koncernů, jindy s ohledem na ochranu přírody či nejistou návratnost takových projektů.

Nejaktuálnější čísla Eurostatu, zveřejněná před dvěma týdny, se vztahují k roku 2012. Předepsaná "zelená procenta" již v té době naplnily tři členské země Evropské unie - Švédsko, Estonsko a Bulharsko. Takřka na dosah mají tento cíl také Rakušané, Litevci a Rumuni.

Navzdory razantnímu ořezání provozních dotací nejspíše zelená procenta naplní i Česko. Podle Eurostatu se předloni dostalo na hodnotu 11,2 procenta. "Naše statistika za rok 2013 bude hotova až v polovině roku, ale dá se odhadnout, že zde bude nárůst téměř o jeden procentní bod," uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Filip Matys.

Zda nakonec Česko předepsaných 13 procent v roce 2020 naplní, bude záviset i na počasí. Důležitý podíl má u nás výroba ve vodních elektrárnách. Loňský rok byl pro jejich fungování příznivý, ale letos to s ohledem na nedostatečné srážky žádná sláva nebude.

V úvodu zmíněný návrh směrnice má podle zpravodajského portálu europolitics.info obsahovat také vymezení průmyslových podniků s nárokem na úlevy při placení příplatků za obnovitelné zdroje. Přístup k takovým úlevám mají plošně získat chemičky, sklárny, papírny, hliníkárny a ocelárny, další podniky se k nim mohou dostat, pokud jejich výdaje za spotřebovanou elektřinu překročí stanovené meze. Nová pravidla postihnou hlavně Německo, které dnes uděluje úlevy ve velkém. Letos na ně má nárok 2300 tamních společností, které podle odhadu Spolkového sdružení obnovitelných energií ušetří až 5,8 miliardy eur.

Země střední a východní Evropy jsou zatím v nevýhodě, žádné výjimky v platbách za zelenou energii se jim v Bruselu nepodařilo vyjednat. Jejich průmyslové podniky jsou tak znevýhodněny oproti konkurenci z Německa, Francie, Belgie a dalších původních členských zemí, jimž tamní vlády úlevy z plateb v minulosti vyjednaly.

Otázkou zůstává, zda úlevy pro energeticky náročný průmysl na úkor ostatních odběratelů budou v Česku politicky průchodné. Podle energetického experta Svazu průmyslu a dopravy Jakuba Víta se lze vyhnout německému modelu, kdy chybějící peníze v systému doplácejí ze svého lidé a malé firmy. "Využít lze polovinu výnosu z prodeje emisních povolenek, která je dnes příjmem státního rozpočtu," poznamenal Jakub Vít.

Zatím platí všichni spotřebitelé elektřiny v Česku od majitelů chat až po automobilky stejnou sazbu 495 korun za megawatthodinu. Zbytek nákladů na dotování obnovitelných zdrojů doplácí stát. V celkovém součtu se jedná zhruba o 44 miliard korun za rok. Návrh Evropské komise se zřejmě stane součástí balíku energetické a klimatické politiky do roku 2030, který by lídři zemí Evropské unie měli schvalovat letos na podzim.