Seznamování s výzkumníky a inovacemi

Kamil Krč

Pravidelné akce pořádá sdružení OK4Inovace a umožňuje v rámci specifických oborových témat představit účastníkům aktivity firem a výzkumníků, formou nabídka/poptávka nabídnout svůj vlastní potenciál. Ředitelem sdružení je Kamil Krč, který má bohaté zkušenosti s řízením projektů v oblasti podpory inovací a transferu technologií. Získal titul MBA na britské Nottingham Trent University, šest let působil v Jihomoravském inovačním centru (JIC) na pozicích projektový manažer, konzultant a správce fondů. Poskytoval konzultační a odbornou podporu inkubovaným inovačním firmám zejména v oblasti marketingu, patentů a firemních strategií. V JIC také realizoval projekty pro posílení inovační infrastruktury a zvýšení konkurenceschopnosti regionu. Dva roky působil na Mendelově univerzitě v Brně, kde z pozice manažera komercializace a zástupce ředitele pomohl připravit, spustit a rozběhnout univerzitní Centrum transferu technologií. Portál TZB-info jej požádal o rozhovor.

Sdružení nepřipravuje pouze Rychloseznamky, ale má ve svém programu široké spektrum činností. Co byste označil za jeho prvořadý úkol?
Jsme neziskovou organizací realizující Regionální inovační strategii Olomouckého kraje. Hlavním cílem je tady hospodářský rozvoj olomouckého regionu, zejména prostřednictvím podpory inovací, podnikavosti a znalostní ekonomiky. Mezi naše aktivity spadají projekty v oblasti inovací vzdělávacího systému v regionu, transferu technologií i podpory inovací ve firmách. Co nejvíce trápí naše klienty, inovačně orientované firmy, je nedostatek kvalitních lidských zdrojů, zejména v technických profesích. Převážná část našich současných aktivit je tedy směřována právě do oblasti vzdělávání, zejména na úrovni základních a středních škol, kde je naším cílem jednak vyšší míra podnikavosti mladých lidí, ale hlavně více kvalitních absolventů technicky zaměřených škol. Jde samozřejmě o běh na dlouhou trať a výsledky se dostaví až se skluzem několika let. Ovšem důležité je správně začít, zapojit školy i firmy a zajistit kontinuitu. Jinak bude tento problém dlouhodobě přetrvávat a dusit tak ekonomický rozvoj. Hlavním motorem rozvoje jsou výrobně orientované společnosti, ale bez lidí není možné výrobky a technologie ani vymýšlet, ani vyrábět. Inovační aktivity a vývoj nových výrobků mohou firmy řešit vlastními silami, ale výhodnější pro ně je spolupracovat s výzkumníky. Jedním z našich úkolů je tedy pomáhat i v navazování spolupráce mezi firmami a vědci. Sem patří jednak match-makingové aktivity, jako jsou konference nebo zmíněné Rychloseznamky pro inovace, setkání firem a vědců se zájmem o navázání výzkumné spolupráce; vždy na konkrétní oborové téma (akce podobného formátu začal jako první v ČR pořádat brněnský JIC). Anebo podpora vytváření dlouhodobě fungujících volných uskupení usnadňujících a systematizujících spolupráci. Proto usilujeme například o vznik klastru průmyslu optiky, který bude zahrnovat výzkumné ústavy, velké výrobce, jejich dodavatele, ale třeba i specializované obchodní firmy. Snažíme se ale celkově podpořit a usnadnit procesy vedoucí k transferu technologií. V rámci našeho zapojení do přípravy regionálních anexů S3 strategie jsme navrhli mimo jiné několik nástrojů, které v případě zařazení do spolufinancování z Evropských fondů a operačních programů pomohou posílit životní cyklus vzniku inovací a tranferu technologií do praxe – například proof of concept fond.

Jaké strategie uplatňujete v podpoře transferu technologií a znalostí?
Pokud jde o výzkumné výsledky aplikovatelné do průmyslu, vznikající na univerzitách a ve výzkumných organizacích, máme zájem na tom, aby byly komercializovány pokud možno takovým způsobem, který má větší dopad na rozvoj regionu. Tedy nikoliv pouhým, ač velmi populárním prodejem výhradních licencí do zahraničí. Mnohem užitečnější je hledat firmy, které na základě poskytnuté licence vyvinou a začnou vyrábět produkt v blízkém okolí univerzity – tedy nejlépe ve stejném či sousedním regionu. Čím blíže k sobě tato instituce a firma realizující výzkumný výsledek mají, a to i geograficky, tím lépe pro obě strany i pro region. Přidaná hodnota z výzkumu a inovace se odrazí v růstu HDP a konkurenceschopnosti regionu; a z toho opakovaně těží univerzita i firma. Podstatou transferu technologií je pro nás tržně uplatněný produkt s vysokým inovačním řádem. K jeho dosažení však může vést nejen strategie technology push, tedy snaha dotlačit na trh výsledek výzkumu a vývoje iniciovaný poznáním vědy, ale i strategie market pull, tedy vývoj produktu na základě iniciace informacemi o potřebách budoucích zákazníků a nevyřešených, ale technicky potenciálně řešitelných problémech cílových trhů. Celý proces tak usnadní, pokud se výzkumníci a firmy domluví na systematické spolupráci ještě předtím, než je jasné, co konkrétně bude výsledkem spolupráce. Cestou je tak zakládání společných kompetenčních center a klastrů specializovaných na vymezené obory či aplikační sektory. Komunikujeme se zástupci výzkumu i firem a snažíme se je v těchto věcech propojovat.

Rychloseznamky, jakožto úspěšný formát osvědčený v zahraničí, se rychle dostávají do povědomí českých firem a výzkumných ústavů

Důležitou roli v celém procesu hrají v zahraničí také spin-off firmy. Mohl byste krátce popsat jejich fungování a možnosti dalšího rozvoje v Čechách?
Ačkoliv už první zajímavé spin-off společnosti v České republice vznikají, jejich čas teprve přijde. Zatím jsou očekávání spojená s potenciálem jejich vzniku přehnaná. Založení a provoz takového subjektu si vyžaduje nejen kvalitní business plán a konkurenceschopný produkt, ale také kvalifikovaný personál s podnikatelským myšlením. Problémem je nepružnost univerzit daná jednak nepodnikatelským myšlením, organizační strukturou zahrnující roli senátu, protichůdnými zájmy velkého množství klíčových osob a také zákonnými omezeními. Určitým řešením může být pro univerzity zakládání jakýchsi „business spin-off“ společností, které by byly 100% vlastněny univerzitou a až prostřednictvím těchto subjektů zakládání spin-off společností pro konkrétní komerční projekty.

A pokud bychom uvažovali o střednědobém výhledu celého oboru transfer technologií?
Pevně věřím, že bude hodně podobný jako v zahraničí, v zemích, kde mají s přenosem výzkumných výsledků do praxe mnohem delší zkušenosti. Závisí to ovšem nejen na podpoře ze strany evropských, státních a regionálních institucí, ale zejména na samotných firmách a univerzitách či dalších výzkumných organizacích. Domnívám se, že Evropská unie a Česká republika, ale i většina krajských samospráv již udělala pro podporu transferu technologií poměrně dost a hledá další formy podpory. Ale úspěšnost transferu technologií závisí hlavně na zájmu a úsilí těch, kterých se nejvíce dotýká a kteří z něj mají největší profit. Do budoucna očekávám snižující se podíl výzkumných a odborných služeb, představujících pro univerzity vedlejší hospodářskou činnost. A to přesto, že jejich význam a četnost takových kontraktů ještě několik let poroste, hlavně proto, že jde o vhodný a relativně jednoduchý prostředek k iniciaci spolupráce mezi univerzitou a konkrétní firmou. Nabídka služeb ze strany univerzit je totiž často cenově nekonkurenceschopná oproti nabídce komerčních dodavatelů, nepřináší kromě finanční úhrady další přidanou hodnotu univerzitě, problémem bývá dodržení termínu dodávky a mnohdy taková služba ani není založena na unikátnosti znalostí, vybavení a podobně. Naopak stále silnější roli v oblasti transferu technologií bude mít sponzorovaný výzkum, dále zakládání výzkumných konsorcií a klastrů, častější bude i spoluzakládání výše zmíněných spin-off společností. Poroste i počet a finanční objem prodeje výhradních licencí na výsledky aplikovaného výzkumu, v závislosti na zkvalitňování aplikované vědy. Ale také ruku v ruce s tím, že se výzkumné instituce naučí procesy vedoucí k úspěšnému licencování, sníží vnitřní bariéry a že budou i finančně motivovány k úsilí licencovat. Dále očekávám mnohem větší systémovou spolupráci výzkumu a firem, a též vznik nových nástrojů podpory transferu technologií, například proof of concept fondů, které umožní zacelit mezeru mezi vznikem inovativní technologie či výzkumného výsledku potenciálně využitelného v průmyslu a skutečným tržním nasazením. Spolufinancování z takových fondů i navázaná infrastruktura pomůže v ověřování a dopracování těchto technologií, tak aby bylo možné je nasadit do výroby, případně technologii validovat před prodejem licencí.

Děkuji za rozhovor, Vlastimil Růžička