Ekologické hodnocení energetických auditů
Článek pojednává o výrobě elektrické energie v České republice a o vlivu této výroby na produkci látek znečišťujících ovzduší. Jsou uvedeny číselné hodnoty platné pro rok 2000, které jsou v současné době použitelné při ekologickém hodnocení úsporných opatření navržených v rámci energetického auditu.
Zákon č. 406/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, zejména elektrickou a tepelnou, a dále s plynem a dalšími palivy. Jeho úkolem je přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů a ochraně životního prostředí, ke zvyšování hospodárnosti užití energie, konkurenceschopnosti, spolehlivosti při zásobování energií a k udržitelnému rozvoji společnosti. Tímto zákonem je, kromě jiného, stanovena i povinnost zpracovávat ve vybraných případech energetický audit, který je chápán jako soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor.
Jednou z prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu je vyhláška MPO ČR č. 213/2001 Sb. ze dne 14. června 2001, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. V § 10 je stanovena pro jednotlivé subjekty povinnost, při jaké roční spotřebě energie musí své budovy či energetická zařízení podrobit energetickému auditu. Jedná se o následující subjekty a jim přiřazené spotřeby energie:
|
Úkolem energetického auditora (viz § 5 a § 6) je v návaznosti na zjištěnou výši dosažitelných energetických úspor, navrhnout minimálně ve dvou variantách konkrétní opatření vedoucí k jejich využití. U jednotlivých variant je předepsáno hodnocení:
|
VYMEZENÍ PROBLÉMU
Lze konstatovat, že energetický auditor může u navržených opatření na snížení spotřeby energie bez problémů provést hodnocení energetické a ekonomické, protože všechny potřebné podklady získá od subjektu, u něhož audit provádí. Pokud je ale úsporné opatření spojeno se změnou spotřeby elektrické energie, neexistuje žádná oficiální metodika, jak stanovit vliv tohoto opatření na znečistění ovzduší. Předložený článek si klade za cíl doplnit tuto mezeru a nabídnout technické veřejnosti, a zejména energetickým auditorům, metodiku a číselné hodnoty potřebné pro zpracování energetického auditu.
VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2000
V České republice je výroba elektrické energie realizována v převážné míře v elektrárnách parních, uhelných, jaderné a vodních. Skladba výroby v roce 2000 je uvedena v tab. 1.
Tab. 1 - Výroba elektrické energie v České republice v roce 2000
Druh | Česká republika celkem | ČEZ, a.s. | ČEZ/ČR |
---|---|---|---|
GWh | % | GWh | |
Parní elektrárny | 57 563 | 78,35 | 35 694 |
Jaderná elektrárna | 13 590 | 18,50 | 13 590 |
Vodní elektrárny | 2 313 | 3,15 | 1 558 |
Celkem | 73 466 | 100 | 50 842 |
Tab. 2 - Celkový instalovaný výkon v ČR a jeho využití k výrobě elektrické energie
Druh | Instalovaný výkon | Využití instal. výkonu |
---|---|---|
(MW) | (%) | |
Parní elektrárny | 11 431 | 57,48 |
Jaderná elektrárna | 1 760 | 88,15 |
Vodní elektrárny | 2 097 | 12,59 |
Celkem | 15 288 | 54,86 |
Tab. 3 - Bilance elektrické energie v ČR pro rok 2000
(GWh) | (%) | |
---|---|---|
Výroba elektrické energie | 73 466 | 100 |
Vlastní spotřeba při výrobě | 5 725 | 7,80 |
Ztráty v rozvodné síti | 4 683 | 6,37 |
Saldo dovozu (+), vývozu (-) | - 10 017 | 13,63 |
Tuzemská spotřeba | 53 041 | 72,20 |
Tuzemská spotřeba a vývoz | 63 058 | 85,83 |
DOPAD VÝROBY ELEKTRICKÉ ENERGIE NA ČISTOTU OVZDUŠÍ
Pro ekologické zhodnocení dopadů výroby elektrické energie v České republice na ovzduší jsou dostupné následující údaje platné pro ČEZ, a.s.:
- Výroba elektrické energie podle tab. 1.
- Roční produkce tepla pro komerční účely ve výši 12 868 TJ.
- Produkce znečišťujících látek:
tuhé: | 2 334 | t/rok |
SO2: | 73 237 | t/rok |
NOx: | 62 925 | t/rok |
CO: | 3 991 | t/rok |
CO2: | 35 959 | tis. t/rok |
Pokud by uvedená tepelná energie ve výši 12 868 TJ byla vyrobena samostatně ze zemního plynu v zařízení s účinností 85 %, představovalo by to následující produkci látek znečišťujících ovzduší:
tuhé: | 2 | t/rok |
SO2: | 6 | t/rok |
NOx: | 848 | t/rok |
CO: | 423 | t/rok |
CO2: | 834 | tis. t/rok |
Extrapolací údajů o výrobě v ČEZ, a.s. na produkci elektrické energie v celé České republice, lze dojít k závěrům, že v roce 2000 tato výroba vedla k následující produkci látek znečišťujících ovzduší:
tuhé: | 3 761 | t/rok |
SO2: | 118 098 | t/rok |
NOx: | 100 110 | t/rok |
CO: | 5 754 | t/rok |
CO2: | 56 645 | tis. t/rok |
S ohledem na vlastní spotřebu při výrobě elektrické energie a ztráty v rozvodné síti (viz tabulka 3), lze dopady spotřeby elektrické energie u konečného spotřebitele na produkci látek znečišťujících ovzduší hodnotit následovně:
tuhé: | 0,060 | kg/MWhe |
SO2: | 1,873 | kg/MWhe |
NOx: | 1,588 | kg/MWhe |
CO: | 0,091 | kg/MWhe |
CO2: | 898,3 | kg/MWhe |
Předložený článek je pokusem o objektivizaci údajů o vlivu výroby elektrické energie v České republice na čistotu ovzduší. Jeho autoři jsou si vědomi skutečnosti, že uvedení do provozu Jaderné elektrárny Temelín výrazně ovlivní zde uvedené hodnoty.
Protože energetický auditor navrhuje úsporná opatření, jejichž realizace a zejména provoz bude v době, kdy na jadernou energetiku připadne větší podíl z výroby elektrické energie, budou opatření vedoucí k úspoře tepelné energie při malém nárůstu spotřeby elektrické energie, např. použití tepelných čerpadel, hodnocena z hlediska dopadů na produkci znečišťujících látek do ovzduší daleko lépe, než za současného stavu výroby elektrické energie.
Literatura:
[1] Statistická ročenka České republiky 2001. Český statistický úřad. Praha, 2001
[2] Energetika v roce 2000. Český statistický úřad. Praha, 2001
[3] Firemní údaje ČEZ, a.s
[4] GEMIS, verze č. 4. Software. Öko-Institut Freiburg.