V Plzni roste konstrukce z historických dřevěných vazníků

Památkově chráněný vazníkový objekt z roku 1917, takzvaný ASAP, dělníci před časem rozebrali a na místě připravili základ pro budoucí planetárium, včetně kupole. Nyní instalují desítku ohnutých vazníků ze dřeva o výšce 11,5 metru a šířce 20 metrů a pak dotvoří rám celé stavby, řekl ČTK mluvčí Techmanie Tomáš Moravec.

"Unikátní je především to, že do těla moderní stavby organicky zakomponujeme historické vazníky, které byly lepeny směsí tvarohu a vápna," uvedl. Budova ASAP je unikátem - před téměř sto lety to byla vůbec první stavba v českých zemích postavená takzvanou Hetzerovou metodou. Metoda pojmenovaná po výmarském konstruktérovi spočívá v lepení vazníků ze smrkových a bukových lamel. V roce 1917 byly hlavním důvodem použití finanční náklady, neboť dřevo bylo levnější než ocelová konstrukce. Pro výrobu jednoho metru čtverečného vazníků bylo tehdy zapotřebí 500 gramů tvarohu a 100 gramů jemně rozetřeného vápna. Originální lepidlo dokázalo podle Moravce do 24 hodin rozměrnou konstrukci spolehlivě slepit.

Do stavby se ale dnes mohla vrátit jen malá část původních vazníků. "Podařilo se zachránit dva z osmi, na zbytku se bohužel podepsala vlhkost a plíseň, a musely být tedy nahrazeny autentickými kopiemi," řekl Moravec. Do původních dvou vazníků ale nemuseli stavitelé nijak zasahovat, neboť tvarohové lepidlo drží i po téměř sto letech. Repliky nosníků byly vyrobeny stejným způsobem skládaných lamel, lepidlo je ale už moderní. "Tvaroh a vápno už jsme vzhledem k dnešním bezpečnostním předpisům a normám nepoužili," konstatoval technický manažer Techmanie Zbyněk Rada.

Na stavbu 3D planetária s technologií, jakých je podle vědeckého centra do desítky na celém světě, a na rozšíření expozic získala Techmanie téměř 600 milionů z EU. Planetárium se otevře příští rok, rozšířené expozice pak v dalším roce.